Umami. Nejen pátá chuť

Vlaďka Kučerová

Jak už je zvykem, když se objeví fenomén, o kterém se něco málo rozkřikne, dostanou se bohužel vlivem komunikačního šumu k široké veřejnosti jen částečné a zavádějící informace. Stejný osud potkal také umami. Dlouhodobě se definuje jako pátá chuť. To je samozřejmě pravda, ale rozhodně ho necharakterizuje jen tento prázdně znějící termín. Ani přirovnání k sójové omáčce, potažmo k celé asijské kuchyni, není nejtrefnější. Takže co si pod pátou chutí máme představit? Kombinaci všech čtyř předchůdkyň dohromady nebo něco úplně jiného? S umami to není tak jednoduché. Je jasné, že během stoleté existence se bude vyvíjet a tím pádem trochu poupravovat definice. Jenže v současnosti se ohledně umami mluví nejednoznačně. Dvě třetiny zdrojů se drží klasického japonského pojetí, zatímco menšina mluví o modernějším chápání. 

Bylo, nebylo… Aneb pro správné pochopení je třeba jít zpátky do minulosti. Tentokrát do roku 1908, z nějž se datuje první zmínka o umami. Došlo k ní v zemi vycházejícího slunce neboli Japonsku. Tehdy se Kikunae Ikeda, profesor z tokijské univerzity, začal věnovat daši, tradičnímu vývaru, který nechyběl v žádné japonské domácnosti. Dnes je mimochodem daši velice oblíbené i u nás na západě, a to díky popularizaci japonské gastronomie, kam spadá třeba fenomén posledních let ramen. A proč se Ikeda věnoval zrovna daši? Těžko říct, co se mu honilo hlavou, ale povídá se, že ho zajímala samotná chuť tohoto vývaru. Nebyla totiž slaná, sladká, hořká ani kyselá. Byla jiná, neznámá. A tak došlo k objevu umami, páté chuti. Jak přesně na pátou chuť Ikeda přišel?

Jednalo se o laboratorní objev. K pochopení umami, ať už toho tradičního, nebo moderního, je důležité se u daši ještě krátce zastavit. To sice obsahuje jen tři ingredience, ale dvě z nich jsou atypické. Když se řekne daši, rozumí se vývar, který se skládá z řasy kombu, vody a vloček bonito. Vodu si představovat nemusíme; každá voda má samozřejmě jiné chemické složení, takže ve finále vznikne pokaždé jiný výsledek, ale takovými detaily se nyní zabývat nebudeme. Podstatnou roli v objevení umami tehdy sehrála řasa kombu, kterou Ikeda podroboval pokusům extrakce. Ve finále zjistil, že mimo vysoký obsahu jódu je kombu bohatá i na kyselinu glutamovou a další její soli známé jako glutamáty. A právě ty fungují jako jedni z největších nositelů chuti umami. Navíc jejich výskyt v jídle často poznáte díky přítomným bílkovinám a aminokyselinám. Poslední surovinu daši představují vločky bonito, které ve vývaru zastupují bílkovinnou složku. Jedná se o typickou japonskou záležitost, pod níž se ukrývají hoblinky ze sušeného tuňáka.

Lahodné, přesto neznámé

O tom, kde se umami vzalo, už něco málo víme. Ale jak tedy vlastně chutná? Původní japonský výraz se skládá z kořene „umai“, který můžeme přeložit jako lahodnost, a slovem „mi“ se rozumí chuť. Spojením vzniklo umami alias lahodná chuť. Lze najít i další kombinace jako příjemná slaná chuť, vývarovost, masitost a podobě.

Přestože umami už známe déle než jedno století, pro většinu lidí je stále neuchopitelné, pokud o něm vůbec vědí. Ostatně, specifický chuťový receptor pro umami byl objeven až v roce 2000. Kreativní šéfkuchařka Ambiente Jana Jelič (dříve Bilíková), která vede v kuchařské škole Laboratorio kurzy zaměřené na základní chutě včetně umami, uvádí: „Pro většinu účastníků mých kurzů je chuť umami úplnou novinkou a také jsou často velmi překvapeni, v čem všem je vlastně obsažená. Zaměřujeme se spíše na otevírání obzorů. Snažím se jim ukázat, kde umami chutě najdeme a proč nám některá jídla tak chutnají nebo proč jsme u umami vegetariánských jídel spokojeni i bez masa.“

Celý článek najdete v BARLIFE č. 99. Dozvíte se, v jakých dalších surovinách je chuť umami nejvíce zastoupena i jak s ní pracují přední šéfkuchaři. A jelikož se umami netýká pouze jídla, ale i nápojů, dotkneme se zlehka také barmanské sféry.


The Cambrian: Příběh dvou zemí

The Cambrian: Příběh dvou zemí

Uhnízděný hluboko v údolí Adelboden, The Cambrian oživuje švýcarský chalet pro 21. století a nabízí jedny z nejméně poskvrněných 360stupňových výhledů, jaké Alpy mohou nabídnout. „Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem poznal toto místo, a tak se cítím zavázán se o něj podělit,“ říká Grant Maunder, majitel podniku, horský patriot a vášnivý lyžař, kterému přezdívají „náhodný hoteliér“.

Česnek: Černé zlato

Česnek: Černé zlato

Na první pohled může vypadat, že se zkazil či že zplesnivěl a pro konzumaci už se tedy nehodí. Ve skutečnosti ale to, co vidíte, tvoří velmi zajímavou součást asijské kuchyně po celá staletí, ne-li tisíciletí. Díky atraktivní černé barvě a především jemně nasládlé zemité chuti plné umami se černý česnek probojoval do nabídky restaurací po celém světě. „Nic se nevyrovná černému česneku,“ říká Sarah Rich, majitelka a šéfkuchařka Rich Table v San Franciscu. „Způsob, jakým černý česnek zraje, přidává jídlu řadu jemných a chuťově bohatých nuancí,“ dodává. Mnozí už mu propadli, přidáte se také? K jeho získání stačí relativně málo úsilí, zato hodně trpělivosti.

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Párování jídla s koktejly se zprvu zdá komplikovanější než párování jídla s vínem, avšak s trochou vedení jej lze snadno uchopit. Navíc jde o zábavnější proces s překvapujícím smyslovým výsledkem. Koktejl totiž můžete začít stavět úplně od začátku a chuť individuálně vyladit. Vše záleží na sladění a kontrastu a také záměru nenechat jednu chuť přebít druhou. Teď už se ale nechte vtáhnout do tříchodového příběhu našeho kuchaře a barmana a posuďte sami, jak se jim ho podařilo odvyprávět.

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Pohupující se palmy, indické fíkovníky a banánovníky tvoří součást exotické zahrady, která slouží jako silný referenční bod a dynamický architektonický prvek, který Cretan Malia Park oživuje. V tomto rozsáhlém útočišti, kde tradiční materiály a textury nabízejí nový pohled na krétský luxus, se harmonicky snoubí svěží venkovní svět s modernistickou stavbou hotelu.

Shiitake: Houba z Marsu

Shiitake: Houba z Marsu

Hranice mezi zdravím a udržitelností se začínají stírat. Co je tím myšleno? Společnost se stále více zajímá, odkud jídlo pochází, jak se vyrábí a jaký vliv má jeho produkce na životní prostředí. A z dobrého důvodu. Světová populace rychle roste. Základ stravy by tak měl tvořit výběr potravin, který je dostupný a výživný a zároveň respektuje celkové zdraví planety. Není tedy náhoda, že NASA zkoumá pěstování hub ve vesmíru. Právě houby lze totiž pěstovat rychle, nenáročně a udržitelně, ať už na Zemi, nebo v daleké galaxii. V neposlední řadě přispívají k rozkladu organické hmoty a recyklaci živin zpět do ekosystému. Pojďme se podívat na druhou, po žampionech nejvíce pěstovanou houbu na světě: shiitake.

Foodpairing: V letním sladění

Foodpairing: V letním sladění

Při přípravě koktejlů určených k párování s jídlem je nutné vzít v potaz hned několik faktorů, které ovlivňují výsledný dojem: množství alkoholu, kyselost, vnesení bylinných nebo květinových tónů do drinku či sladění s národní kuchyní. A mnohem víc! Vše má na úspěch výsledného párování významný vliv. Podívejme se tedy, jak se s touto nelehkou disciplínou popasoval náš barman s kuchařem v letně laděném tříchodovém menu.

„Art de vivre“: tam, kde umějí žít

„Art de vivre“: tam, kde umějí žít

Vášeň pro současné umění umocněná velkorysou francouzskou kuchyní. V srdci Provence servírují komplexní zážitek v intenzivním světle ikonických lamp Klieg a v obklopení nábytkem od Florence Knoll a uměleckými díly Isamu Noguchiho. Olivier a Patrizia Massartovi se stávají pány místa. Olivier se v této zemi narodil, Patrizia do ní přináší italský způsob života.

Kombu - divoká řasa

Kombu - divoká řasa

V tajemných hloubkách chladných moří severu se v proudech vlní až šest metrů dlouhá a houževnatá zelenina, kterou označují jako jídlo budoucnosti. Mořská řasa kombu, u nás též známá pod výrazem kelp, vykazuje velice specifickou chuť, kterou by bylo opravdu škoda opomenout.

Design jako souhra tradice a současnosti

Design jako souhra tradice a současnosti

Když se dvojice lékárníků s vášní pro víno, design, koně a autentické lokální zážitky rozhodla otevřít hotel, vzniklo duši uzdravující místo. „Každý den chodíme na vrchol věže, abychom viděli západ slunce a hovořili o našich zážitcích a místní historii,“ říká Ana. Vzhledem ke spletité minulosti, která dvojici přivedla k vlastnictví hotelu na tomto místě, tyto rozhovory trvají dlouho do noci.

Foodpairing: Souhra smyslů

Foodpairing: Souhra smyslů

Párování jídla a pití se stalo již tradičním způsobem, jak umocnit zážitek z obojího. Trochu komplikovanější situace pak nastává právě při práci s koktejly, jejichž chutě jsou složitější. Výsledný zážitek však může být zábavný, stejně jako v případě níže uvedených kombinací. Tříchodové menu kuchaře a barmanky se nese v jarním duchu. Koktejly přirozeně doplňují zvolené pokrmy, aniž by s nimi soupeřily. A tak to máme rádi.

Růžová nostalgie

Růžová nostalgie

Královna Kleopatra, známá svou láskou k růžím, prý naplnila svou fontánu růžovou vodou a ložnici zasypala okvětními plátky této květiny, aby svedla římského vojevůdce Marka Antonia. Růži jako velmi starou kulturní rostlinu, která prorůstá celými dějinami lidstva, zmiňují již mezopotámské klínové tabulky staré 5000 let. Po staletí si jí ceníme pro léčivé vlastnosti, blahodárné účinky na mysl i ducha a smyslnou krásu. Dnes růže symbolizuje romantickou lásku, ale především se všestranně používá v lékařství, kosmetologii i mnoha národních kuchyních. Zavřete tedy oči a přivoňte k delikátní tekutině, která působí sladce, přestože neobsahuje cukr.

Ve stínu kakaa

Ve stínu kakaa

S předvánočním číslem jsme se chtěli trochu přiblížit tradičních sezónním surovinám jako je například cukr, máslo nebo ořechy, ale také kakao. Zvolili jsme proto chléb. Že apríl teprve bude, víme, ale my si z vás opravdu nestřílíme. Jen zároveň poukazujeme na paradox a krásu českého názvosloví, které udělalo z tohoto konkurenta kakaa vlastně chléb. Nejednu se však o ledajaký chléb. Je to rovnou chléb svatojánský. Nicméně znát ho můžeme také pod názvem karob.

Designová harmonie pod Alpami

Designová harmonie pod Alpami

Může se zdát, že Josef Walch měl svou životní cestu naplánovanou už od mala. Jeho rodiče vlastnili slavný Gasthaus v idylické alpské vesničce Zum Am Alberg, jen pár minut od centra města Lech, kde se později setkal se svou budoucí manželkou a též obchodní partnerkou hotelu Rote Wand Nataschou.

Umeboši - Tajná zbraň samurajů

Umeboši - Tajná zbraň samurajů

Další neobvyklá surovina pochází z Japonska. Někteří z vás ji možná velmi dobře znají a používají, pro ostatní však může být stále novinkou. Než prozradíme, o co se vlastně jedná, snad vás nalákáme k dalšímu čtení zajímavou informací: touto surovinou si můžete pomoci například od překyseleného žaludku či kocoviny. Pro tyhle účinky je navíc známá už přes tisíc let.

Petr Židek: Kuchyň je řemeslná dílna jako každá jiná

Petr Židek: Kuchyň je řemeslná dílna jako každá jiná

Adrenalin za plotnou má stejně rád jako míchání guláše nad ohněm nebo vymýšlení receptů, které propojují českou sezónu, inspiraci z cizích kuchyní a jeho vlastní fantazii. Petr Židek nosí kuchařskou zástěru teprve několik let, od první směny však bylo jasné, že mu proudí v žilách čistá vášeň pro vaření. Jak vnímá kuchařinu, za čím utíká do přírody a co podle něj musí odvyprávět dobré jídlo?

Foodpairing: Asijská jízda

Foodpairing: Asijská jízda

Podzim dorazil v plné síle. Někomu se tak možná už zastesklo po slunných dovolenkových dnech, které trávil relaxem někde v zahraničí. Aktuální sezóna však má také co nabídnout –⁠ třeba spoustu skvělých ingrediencí.

Moruše - (Ne)známá bobule

Moruše - (Ne)známá bobule

O moruši, respektive o stromu morušovníku, se vědělo už dávno před naším letopočtem. První zmínky se pojí se starou Čínou, odkud tato rostlina pochází.

Hugo Hromas: Vaření na ohni je jako tango argentino

Hugo Hromas: Vaření na ohni je jako tango argentino

Práci v restauracích vyměnil za dodávku, sporáky za oheň a bílý rondon za košili od popela. Vítejte ve světě Huga Hromase – kuchaře stejně temperamentního, jako jsou plameny, se kterými spolupracuje na výjimečném zážitku z prostého jídla.

Lesní Rukola

Lesní Rukola

Pochoutka samotného Napoleona Bonaparta, kterou mnozí mohou znát pod slovním spojením lesní rukola či zelí svatého Patrika. O co se jedná? Seznamte se, řeč je o Potočnici lékařské.

Calçotada

Calçotada

Co je Calçotada? Jak vypadá tato katalánská slavnost? A proč by ji měl navštívit každý, kdo se pokládá za milovníka grilovaného jídla?

Maré: V hlubinách oceánu

Maré: V hlubinách oceánu

Přestože ji od moře dělí 700 kilometrů, představuje thajská restaurace Maré čistou ukázku globalizovaného nautického stylu. Moře či oceán jsou zde všudypřítomné. A z hlubin oceánu jsou také ty nejčerstvější suroviny jejichž stopu najdete nejenom v kuchyni, ale i v návrhu celého interiéru.

Astronauti doporučují microgreens

Astronauti doporučují microgreens

Microgreens, výhonky zeleniny sklízené těsně po rozvinutí listenů, se poprvé objevily v San Francisku v 80. letech 20. století. Během následujícího desetiletí se rozšířily z Kalifornie do celých Spojených států amerických a dál za hranice, za oceán. Díky tomu, že microgreens představují skutečnou nálož vitaminů a dalších tělu prospěšných látek, se tato drobná zelenina podívá i do vesmíru.

Foodpairing: Pohostinná Sardinie

Foodpairing: Pohostinná Sardinie

V tomto foodpairingu se setkává šéfkuchař Gianfranco Coizza z restaurace Trattoria A Posto a barman Liquid Office Tomáš Nejedlý.

Talíř, představitel zážitku

Talíř, představitel zážitku

Vývoj gastronomie, náročnější hosté a pokrok v technologiích výroby kladou zvýšený důraz stále více také na vizuální dojem. Ten však netvoří pouze samotný plating, ale k němu správně zvolený talíř. Jde totiž o hlavní nosič prezentovaného jídla a disponuje rolí jak estetickou, tak i funkční.

Foodpairing: Zpátky ke kořenům

Foodpairing: Zpátky ke kořenům

V tomto foodpairingu se setkává práce šéfkuchaře Petra Brňáka z restaurace Dian a Jakuba Ondříška, spolumajitele baru Parlour.

Foodpairing: Věčná nadčasovost

Foodpairing: Věčná nadčasovost

Žijeme v době, kdy máme spoustu možností a stále něco objevujeme. A to následně buď zaniká, nebo přetrvává a stává se součástí našich životů. Několik takových nadčasových principů představujeme i v zimním foodpairingu, kde se setkává práce šéfkuchaře Petra Bartoše, zakladatele degustační restaurace s názvem Kruh a Vojtěcha Drahokoupila, spolumajitele baru Café Bar Pilotů.

Michaels - Z trafostanice restaurací

Michaels - Z trafostanice restaurací

Nejdrsnější průmyslové prostory bývalé trafostanice v Oslu ožily díky hostům, kteří si pochutnávají na vyhlášené kuchyni Øyvinda Dalelva. Dechberoucí revitalizaci prostoru obstaralo interiérové a designové studio Kaape. Co všechno najdete v Michaels?

Kam dřív: 6 nově otevřených podniků

Kam dřív: 6 nově otevřených podniků

Gastronomie se stále rozvíjí a kreativita nápadů nezná mezí i přes dlouhotrvající pandemické překážky, se kterými majitelé podniků bojují. A to je jedině dobře. Přinášíme přehled nových podniků z nejrůznějších oblastí, každý originální svým konceptem i odpovídající atmosférou, kterou prezentuje.

Na prahu dospělosti

Na prahu dospělosti

V roce 2004 sepsali René Redzepi a Claus Meyer spolu s dalšími šéfkuchaři desetibodové The Nordic Kitchen Manifesto. Položili tak základy směru, který vešel ve známost jako New Nordic Cuisine a jako obrovská vlna tsunami zaplavil celý svět.

Kdoule, příčina válek i báječná marmeláda

Kdoule, příčina válek i báječná marmeláda

Kdoule se může chlubit zajímavou historií, nezaměnitelným aroma a zpracováním, se kterým si stále někteří lámou hlavu. Jak se pracuje se surovinou, která vyniká svíravou chutí a překvapivou tvrdostí? A jakou spojitost má toto nezkrotné ovoce s bohyní lásky a krásy?

Aperitiv - Pojem běžný, leč opomíjený

Aperitiv - Pojem běžný, leč opomíjený

V každodenním životě sdílíme celou řadu věcí či jevů, které nám přijdou natolik samozřejmé, že si ani neuvědomujeme, jak málo je vlastně používáme. Jedním z takových úkazů je určitě aperitiv.

Foodpairing: Koňak, královská disciplína

Foodpairing: Koňak, královská disciplína

Koňak je pálenka vyrobená z hroznů vinné révy, takže typově se samozřejmě řadí mezi brandy. Ovšem není ledajakou brandy. Aby se tato brandy mohla nazývat koňak, musí splňovat několik kritérii stanovených úřadem Bureau National Interprofessionel du cognac.

Tamarillo, pikantnější rajče

Tamarillo, pikantnější rajče

Tušíte, odkud tamarillo pochází? Že by se jednalo o surovinu ze Španělska či zemí Latinské Ameriky? Podle názvu by to dávalo smysl. Je tu ale háček. Nejdřív sice rostlo v Jižní Americe a konzumovali ho obyvatelé dávné Incké říše, jenže tehdy se tamarillu říkalo pouze „tomate de arbol“ neboli rajče ze stromu.

Foodpairing: Do páru s agáve

Foodpairing: Do páru s agáve

Agáve existuje okolo 300 druhů, ovšem pro výrobu nápojů se využívá jen několik z nich. Mezi nejznámější destiláty z agáve patří tequila, mezcal a sotol, které lze vyrábět pouze na území Mexika. Filip Káninský z poděbradského Charles Baru vsadil na jistotu a svou část foodpairingu na téma „destiláty z agáve“ postavil především na tequile a mezcalu. A jelikož jsou na párování potřeba dva, doprovodil Filipovy koktejly svými pokrmy Richard Voržák, šéfkuchař poděbradské restaurace Cucina jídlo & víno.

I v roce 2020 se hodnotily nejlepší české restaurace

I v roce 2020 se hodnotily nejlepší české restaurace

Ocenění kvality českých restaurací pečetí se zlatými lvy, které organizuje nakladatelství a vydavatelství TopLife Czech, bylo rozdáno i letos, a to již poosmé. Celkový počet restaurací oceněných pro sezónu 2021 je 93. Jejich seznam najdete ve vydaném průvodci Nejlepší restaurace oceněné Zlatými lvy 2021.

Koji: světem šířící se plíseň

Koji: světem šířící se plíseň

Podle Organizace pro výživu a zemědělství existuje na světě přes 300 000 druhů jedlých rostlin. Přibližně polovina z nich byla domestikována či patří mezi běžně konzumované potraviny. Jednu z nich představuje třeba koji. Co si pod tímto názvem představit? Jedná se o kulturní plíseň Aspergillus oryzae, česky kropidláka rýžového.

Foodpairing: Zelenina nejen do polévky

Foodpairing: Zelenina nejen do polévky

Léto máme spojené s dozrávajícím ovocem a zeleninou, které tvoří nedílnou součást našeho jídelníčku. Proto naše zadání barmana Fredyho Španera z podniku LAb zavazovalo, aby ve svých koktejlech použil v nějaké formě zeleninu či zeleninovou šťávu. Na pomoc si výjimečně přizval svého kolegu Davida Kroupu ze sesterského podniku swim, kde jako šéfkuchař působí také Matyáš Kučera. Ten se v tomto párování postaral o doprovodné pokrmy.

Mangalica: Kudrnatá delikatesa

Mangalica: Kudrnatá delikatesa

Se začátkem roku se pojí hodně předsevzetí. A touto dobou už většina ze zmíněných předsevzetí dávno vzala za své. Ovšem věřím, že pro velkou část populace jedno z předsevzetí platí každoročně a celoročně. A to neustále se vzdělávat, zkoušet nové chutě a objevovat nepoznané. Proto jsme letos přidali do našeho menu novou rubriku věnovanou atypickým surovinám.

Hořkosladký eurotrip

Hořkosladký eurotrip

Období jara jsme se v rubrice Foodpairing rozhodli spárovat s amary, bylinnými likéry italského původu. Přestože se pojem amaro dříve pojil především s italskými výrobky, v poslední době se kategorie rozšířila také na obdobné likéry vyráběné i jinde v Evropě. Proto vybrat pět rozdílných produktů, navíc z různých zemí, nebylo pro Tomáše Melzera z baru Blind Lion nic složitého.

Od ledničky přes sous-vide až po virtuální realitu

Od ledničky přes sous-vide až po virtuální realitu

Ačkoli se v gastronomii čím dál častěji vracíme k tradičním postupům, technologie mají v podnicích své nezastupitelné místo. Těžko si představit, že by v baru či restauraci chyběly. Jenže svět jde kupředu rychleji než kdy dříve a to, co se před pár lety zdálo jako sci-fi, je dnes krám vhodný jenom do šrotu. Dnes proto můžeme jen hádat, jak bude vypadat bar za deset, dvacet, třicet let. Přesto, pojďme se na chvíli zasnít.

Maso bez masa

Maso bez masa

Rostlinná strava je úzce spjata s pojmem veganství. Otázkou je, zda tento způsob stravování nabývá na popularitě právoplatně, protože je pro lidské tělo a planetu skutečně tou nejlepší volbou, nebo jestli trend rostlinné stravy rozdmýchává síla médií. Ať tak či onak, gastronomie na otázku veganství musí nějak odpovědět.

Zpátky ke kořenům

Zpátky ke kořenům

Jako malá holka jsem si často hrála se sestrou na pískovišti. Stavěly jsme hrady z písku, ale hlavně jsme vařily ty nejchutnější pokrmy z hlíny, kamení, písku a všelijakých rostlin. Měli jsme dům se zahradou, takže naše „vaření” vždy obsahovalo sezónní květiny; od pampelišek a růží přes lichořeřišnice až po nějaký ten hrášek. Netušila jsem, že před těmi skoro dvaceti lety jsem byla trendy a se sestrou jsme „vařily“ ve stylu foragingu.

Fermentace: tisíciletá, a přece nová

Fermentace: tisíciletá, a přece nová

Až jedna třetina všech potravin se vyrábí nějakým způsobem fermentace. Od chleba a jogurtu přes víno a pivo až po populární kimči nebo miso. Je to levná a snadná metoda jdoucí ruku v ruce s trendem lokálních a sezónních potravin a řemeslné výroby. Fermentace se tak pochopitelně stala impozantní technikou šéfkuchařů a barmanů, kteří se chtějí odlišit.