Od ledničky přes sous-vide až po virtuální realitu
Únor 20, 2020

Ačkoli se v gastronomii čím dál častěji vracíme k tradičním postupům, technologie mají v podnicích své nezastupitelné místo. Těžko si představit, že by v baru či restauraci chyběly. Ač k velmi starým recepturám a metodám přípravy přistupujeme se vší úctou, nikdo z nás nejspíš nebude takový detailista, aby namísto klasické elektrické ledničky používal chlazení ledem ve speciálně upravené skříni. První ledničky se přitom začaly prodávat až v roce 1911. A ani nemusíme chodit tak daleko do historie. Například metodou sous-vide se v restauraci poprvé vařilo až v roce 1974. Stalo se tak ve francouzské restauraci Pierra Troisgrose, který hledal nový způsob, jak připravit perfektní foie gras. Oslovil proto dalšího francouzského šéfkuchaře, Georgese Pralusa, který se tak stal otcem používání sous-vide v restauracích. Jenže svět jde kupředu rychleji než kdy dříve a to, co se před pár lety zdálo jako sci-fi, je dnes krám vhodný jenom do šrotu. Stále mám v živé paměti, když jsem se poprvé setkal s telefonem s barevným displejem. Neuvěřitelný výdobytek moderního inženýrství. Dnes proto můžeme jen hádat, jak bude vypadat bar za deset, dvacet, třicet let. Přesto, pojďme se na chvíli zasnít.

„Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ řekl před padesáti lety první muž na Měsíci, Neil Armstrong. Jenže aby se tímto výrokem mohl zapsat do dějin, musel se někde na Zemi potit chatrný počítač, který zajistil, že se Apollo 11 dostalo na místo určení. Nebudu vás nudit jeho parametry, ale pokud disponuje váš iPhone 4GB RAM, pak vězte, že má více než milionkrát vyšší paměť. I kalkulačka před dvaceti lety ji měla osmkrát vyšší. A to tento legendární počítač vážil 32 kilogramů. Technologické firmy nelení, proto se nám otevírají úplně nové možnosti, jak svým hostům dopřát nevšední zážitek.
Chcete do drinku logo svého týmu?
Jako první příklad tzv. wow efektu jsem vybral přístroj od společnosti Ripples, který se dokonce může nově pyšnit titulem Bar Innovation Award. O co jde? Do této tiskárny lze jednoduše pomocí aplikace nahrát libovolný obrázek nebo text, který se následně objeví na mléčné pěně kávy nebo pěně koktejlu. Jednoduché a přesto efektivní. V této technologii vidím do budoucna velký potenciál. Samotný nápoj může sloužit k „podprahovému sdělení“, ať už půjde o logo vašeho podniku nebo informaci o happy hours. Využít ji ale lze i pro firemní večírky u vás v podniku. Představte si, že v jeho průběhu servírujete drinky s logem společnosti klienta. Malý detail, kterým se ovšem vedení firmy bude chlubit dále. Každý přece chce, aby jeho firemní oslavy byly ty nejoriginálnější. Nevšední vzhled drinků nabízí i další inovátoři. Jak je tedy míchají? Nijak, prostě je vytisknou. Trend 3D tiskáren již pár let hýbe světem a rakouská společnost Print a drink dokáže vyčarovat zajímavé obrazce uprostřed plné sklenice. V tuto chvíli umí pouze jednodušší tvary z teček, ale věřím, že je jen otázkou času, kdy výběr tělesa v nápoji bude limitován jen a jen zákazníkovou fantazií.


AR bar
Přesuňme se teď do provozu. Hodně se mluví o virtuální a rozšířené realitě. Pokud jste v této terminologii nováčkem, tak jen stručně vysvětlím rozdíl. Virtuální realita (VR) je zcela nový svět, ve kterém se ocitáte, zatímco rozšířená realita (AR) používá záběry reálného světa a doplňuje je o digitální prvky. Příkladem rozšířené reality je hra Pokémon Go. Tyto technologie se rozšiřují do všech odvětví, nejen do herního průmyslu. Sám jsem měl možnost si díky VR rozebrat Škodu Superb a zjistit, kde jsou jaké součástky. Podobnou paralelu lze použít i v gastronomii. Základní školení budou moct nováčci absolvovat právě ve virtuálním světě, aniž by spálili suroviny nebo plýtvali drahým alkoholem. Chuť ale samozřejmě simulovat nelze, takže všechno za vás technologie neudělají. Rozšířená realita (například formou nasazených brýlí) ale může fungovat jako skrytá nápověda. Pokud si například nemůžete vzpomenout na recepturu, můžete zadat název koktejlu do aplikace a brýle vás mohou instruovat.
S rozšířenou realitou můžeme spojit ještě jednu technologii – rozpoznání tváře neboli facial recognition. Znáte hru Cooking Craze? Jde o poměrně jednoduchou simulaci vaření v restauraci, kdy k vám chodí hosté a vymýšlejí si různé kombinace jídel. V tom se to od běžného života asi tolik neliší, nicméně u každého z nich vidíte barevně znázorněn čas, po který čekají. Škála zelená-žlutá-červená ukazuje čekací dobu, přičemž červeně a žlutě problikávajícím postavičkám byste měli věnovat zvýšenou pozornost. To samé nás může v následujících dekádách čekat i restauracích a barech. Jednoduše poznáte, čí koktejl byste měli namíchat nejdříve, a možná pak některým zákazníkům odpadne argument typu „už tu čekáme půl hodiny“. V brýlích přeci vidíte, že si objednali před 14 minutami.
Rozšířená realita nemusí sloužit jen k usnadnění vaší práce, ale také k obveselení hostů. Ti pak nebudou potřebovat brýle pro AR, ale bude jim stačit jejich vlastní smart phone, do kterého si nainstalují příslušnou aplikaci. Pak už jen telefon namíří na koktejl a skryté prvky viděné jen pomocí AR se postarají o zbytek. Na rozšířené realitě postavil britský bar Alchemist celé své letošní koktejlové menu nazvané The Conjurer. Šest signature drinků můžete pomocí AR rozhýbat a doprovodné ilustrace vám odhalí příběh, který se za koktejlem ukrývá. Pomocí AR můžete hostům také prezentovat svou nabídku. Stačí telefon namířit například na koktejlovou podložku a hned se jim zobrazí jednotlivé koktejly z menu v celé své kráse. Račte si vybrat.

Rembrandt či western na jeden klik
Celý rituál návštěvy baru ale není pouze o nápojích a obsluze. Hosté se zde chtějí také příjemně cítit. K tomu napomáhá vhodně zvolený design interiérů či hudba. Pozoruhodnou inovaci představují takzvaná smart mirrors (chytrá zrcadla). Jak název napovídá, jedná se o zrcadla, která zobrazí cokoliv si usmyslíte. Začneme základním příkladem. Hostům pomocí smart mirrors můžete promítnout aktuální nabídku „přímo na zeď“. Nebude tak nutné přepisovat papírová menu nebo zavěšené tabule. Zapojme teď fantazii. Pravidelným hostům můžete nabídnout, že jim promítneme jejich oblíbený Rembrandtův obraz či animaci moře. Odpadne i zdlouhavé chystání tematických večírku. Do zrcadel zkrátka pustíte grafiku westernového městečka ve Wyomingu a připravíte nezapomenutelnou párty ve stylu Divokého západu.
Zajímavou spolupráci také představily společnosti Diageo a Spotify, jejíž výsledek mohli slyšet účastníci globálního finále soutěže World Class. Diageo ke každému svému drinku vytvořilo skupinu klíčových slov a Spotify dokáže na základě jejich analýzy propojit hudební preference hosta s konkrétním typem koktejlu. Pokud tedy posloucháte black metalové Cradle of Filth a další skupiny toho žánru, pravděpodobně se s drinkem „Růžový sen“ rozlučte. Opět se dostáváme do diskuze, jak lze technologii rozvíjet do budoucna. Umím si představit i opačný proces. Tedy upravovat hudbu na základě nabídky, kterou se chcete hostům pochlubit. Budete mít večer pop-up s barmanem, jehož Negroni je legendární od Los Angeles až po Vladivostok? Aplikace vám vybere takový playlist, během kterého si zákazníci vyberou správně.
Ať už technologiím fandíte, nebo preferujete spíše konzervativní tradice, určitě vnímáte jejich nástup a možnosti. Ve finále to ale vždy bude člověk, který rozhodne, jak má jeho podnik vypadat. Jeho vizi pak potvrdí platící zákazníci.

Článek najdete v Barlife č. 96, který můžete zakoupit on-line na e-shopu Barlife.
Ochutnali jsme za vás: Bezkofeinová káva
Bezkofeinová káva se získává z běžných zrn arabiky, u nichž byl obsah kofeinu přirozeným procesem snížen na méně než 0,1 %. Používají se k tomu různé metody: Swiss Water využívá horkou vodu a uhlíkové filtry a zachovává čistý chuťový profil bez použití chemie; metoda CO₂ pracuje se superkritickým oxidem uhličitým, který selektivně navazuje kofein a šetrně ho odstraňuje; a kolumbijská specialita Sugar Cane EA využívá přírodní etylacetát z cukrové třtiny, díky čemuž si káva často uchovává sladší, ovocnější charakter. Z kávy, která dříve působila spíš nevýrazně, je dnes decaf s plným chuťovým profilem a komplexní aromatikou, a to díky moderním metodám i pečlivému výběru původu. V našem redakčním testu jsme se zaměřili na české pražírny, protože právě ony určují směr domácí kávové scény a ukazují, že i u nás lze najít decaf na špičkové úrovni. Jako původ jsme zvolili Kolumbii. Nejen proto, že je třetím největším producentem arabiky na světě, ale především kvůli místní infrastruktuře pro dekofeinizaci, která umožňuje stabilní kvalitu a pestrou paletu chuťových profilů. Ochutnávali jsme je výhradně na filtru, tedy v přípravě, která nejlépe odhaluje čistotu, jemné nuance i texturu kávy.
Kateřina Handlová: Věřím, že všechno má nějaký smysl
Kreativní ředitelka sklárny Rückl, držitelka ceny Czech Grand Design 2024, designérka, která navrhla mimo jiné medaile pro loňské mistrovství světa v ledním hokeji. Významné pozice, tituly, superlativy, za kterými se skrývá nejen vynikající umělkyně, ale především citlivá žena s otevřenou myslí, láskou ke sklářskému kraji i vášní pro hokej.
Rozhovor: Renato „Tato“ Giovannoni
Z Buenos Aires vytvořil globální barový fenomén. Renato „Tato“ Giovannoni je barman, podnikatel a vizionář, který vrátil Argentině její koktejlovou identitu a zároveň ji otevřel světu. Jeho Florería Atlántico patří k nejlepším barům planety, vlastní gin Príncipe de los Apóstoles spojuje tradici s inovací a nová destilerie v Mendoze ukazuje, že udržitelnost nemusí být jen prázdné slovo. Tato mluví o minulosti i budoucnosti argentinské mixologie s lehkostí člověka, který ví, že největší síla je v kombinaci kořenů, odvahy a schopnosti snít dál.
Koktejly: Vrstvy nostalgie
Nostalgický koktejl se neohlíží za minulostí jako za něčím, k čemu bychom se měli vracet. Vychází z klasických struktur, opírá se o rovnováhu a přesnost ověřených starých receptur, ale zároveň chápe, že dnešní barová řeč potřebuje jinou míru komfortu. Alkohol ustupuje, ale stále je součástí kompozice. Kyselina drží napětí, aniž se vnucuje. Sladkost je přesná a funkční. Vše je čistší, lehčí, současnější. Kde dříve nastupovaly likéry, dnes přichází cordia ly, redukce nebo fortifikovaná vína. Výsledná textura nevzniká náhodou, ale přesnou prací s ledem, technikou, teplotou či ředěním. Sklenice tu není proto, aby byla hezká, ale protože tvar určuje aroma i celkový prožitek. Vše má svůj důvod a své místo. Téma podzimního Inspiromatu nemá být o sentimentálním návratu, ale o přesném a uvědomělém přeložení osobní paměti do současné barové řeči. Čtyři námi vybraní barmani, kteří dostávají prostor na následujících stránkách, vycházejí z vlastního zážitku a nechávají ho znovu vzniknout jako nový originál s rodokmenem, který je cítit v každé vrstvě.
Podnik: Co přineslo léto
Letošní podzimní úroda podniků bude patrně velmi plodná. Než ale chystané novinky dozrají, pojďme si připomenout čerstvě otevřené koncepty, do kterých můžete vyrazit už teď. Kromě níže zmíněných vyvolal o prázdninách rozruch pop-up Kamily „Kamu“ Rundusové ve Vile Kajetánka, na Národní otevřel Bar and Books, skupina Together se rozšířila o pardubickou restauraci Struhadlo a milovníky sendvičů potěšilo bistro bbred.
Foodpairing: Dialog chutí
Párování jídla a koktejlu není jen hledáním shody chutí. Je to dialog dvou světů, které se mohou doplňovat, vyvažovat nebo překvapovat kontrastem. Tentokrát se do společného rozhovoru pustili šéfkuchař Jirka Červený a šéfbarman Jiří Vošahlík. Každý přináší jiný pohled a jinou zkušenost, ale oba spojuje přesnost, cit pro celek i nakažlivé nadšení pro práci, které se nedá předstírat. Výsledkem je menu s koktejly, které nejsou jen efektní na první dojem, ale zůstávají v paměti i po posledním doušku.
Foodpairing: Bez překladu
Párování jídla a koktejlu může působit jako hra, ale když se dělá poctivě, drží pohromadě. Ne kvůli pravidlům, ale protože všechno do sebe přirozeně zapadá. V El Caminu i v Pilotech se přemýšlí nad každým detailem, od výběru surovin až po to, jak se u stolu či u baru cítí host. Nejde o efekt, ale o pozornost, která je tichá a přesná. Pro tuto rubriku jsme opět oslovili kuchaře a barmana, aby společně vytvořili tříchodové menu napárované s koktejly. Tentokrát se potkaly dvě osobnosti, které svůj podnik nejen tvoří a kreativně vedou, ale celý ho drží v rukou. David Böhm, majitel El Camino Tapas Restaurant, který z větší části nastavuje kreativní směr kuchyně svého podniku, a Vojta Drahokoupil, spolumajitel a šéfbarman Café Bar Pilotů. Výsledkem je menu, které se nesnaží ohromit, ale drží jasný směr. Každý chod má svůj rytmus a každý drink ho sebevědomě nese dál. Prostě to funguje. A vy se o tom teď můžete přesvědčit sami.
Barevný svět Gréty Kušnírové
Nadějná mladá designérka se pomalu loučí s UMPRUM, kde uzavírá studium Ateliéru keramiky a porcelánu. Upozornila na sebe svou barevnou tvorbou i neotřelými tématy. Od rozpracované diplomové práce si za námi odskočila Gréta Kušnírová, milovnice Itálie a gastronomie.
Koktejly: Jiskra agáve
Ať už jde o tequilu, mezcal, nebo méně známý cocuy, agávové destiláty mají jedno společné. Vyrábějí se z jediné rostliny, která potřebuje čas. Než je agáve připravená ke zpracování, roste i deset let. Sklízí se ručně a každá sklizeň je jedinečná, podobně jako ročník ve vinařství. Právě dlouhá doba zrání, terroir a způsob zpracování dávají těmto destilátům nezaměnitelný charakter. Není divu, že si získaly srdce barmanů po celém světě a čím dál častěji i těch českých. Čtyři z nich jsme oslovili s výzvou, aby vytvořili autorský koktejl s agávovým destilátem v hlavní roli. Výsledkem je čtveřice nápaditých drinků, které ukazují, že agáve není jen o limetce a soli. Je o příběhu, trpělivosti a odvaze hledat nové souvislosti.
Podnik: Všechny chutě světa
Prázdniny v Římě? Letos můžete klidně zůstat v Česku, celá Itálie totiž přijela za vámi. Mezi novými podniky tentokrát převažují italské koncepty, které přicházející léto prosluní ještě o trochu víc. Neustává ani pekárenský boom, parta okolo Vnitroblocku otevřela v jeho sousedství pekárnu Skýva. Na Žižkově vznikl nový bar Twist a bez povšimnutí by nemělo zůstat ani legendární lahůdkářství Zlatý kříž, jež se v dubnu opět otevřelo.
Anna Štajglová: Vlněný Masopust
Když se řekne masopust, snad každému se začnou sbíhat sliny. Představíme si zabijačku, hostinu, koblihy. Veselí, průvod maškar. Barevnost, radost. A přesně tuto náladu potřebovala designérka Anna Štajglová zachytit v názvu své autorské značky. Tak vznikl, prostě a jednoduše, Masopust.
Ochutnali jsme za vás: Nealkoholická šumivá vína
Do jarního testu jsme vybrali aromatizované nápoje, jejichž základ tvoří víno z hroznů révy vinné české produkce, obohacené o další přírodní aromatické látky a antioxidanty, především třísloviny, silice či terpeny, zpravidla formou macerátu bylin za studena. Nejen že byliny zvyšují celkovou antioxidační kapacitu vína, ale představují též zajímavou přísadu při přípravě koktejlů a kulinářských výtvorů. Historie těchto nápojů původně především aperitivního či digestivního charakteru sahá až do dob starověkých civilizací, ovšem i dnes zůstávají stále vyhledávané pro svůj jedinečný chuťový profil a medicínské vlastnosti. Naši kategorii jsme rozšířili o český vermut, víno s bylinami a kořením podpořené destilátem. K našemu hodnocení jsme tentokrát přizvali someliéra Romana Novotného.
Koktejly: Síla jednoduchosti
Skvělý drink nemusí být složitý. Zatímco barmani dnes experimentují s fermentacemi, fat-washingem nebo ultrazvukovou extrakcí, snadno se zapomíná na to podstatné – koktejl má především chutnat a být přístupný. Ti nejlepší na světě vědí, že sofistikovanost nespočívá ve složitosti, ale v precizním výběru surovin a dokonale vyvážené chuti. Tentokrát jsme oslovili čtyři zkušené barmany s jasným zadáním: vytvořit koktejl, který si každý zvládne připravit doma. Žádné klarifikace, žádné složité sirupy, žádné techniky vyžadující laboratorní vybavení. Jen skvělé ingredience a chytrá kombinace chutí. Výsledkem je inspirativní čtveřice drinků, které ukazují, že i doma můžete míchat jako profesionál. Ať už zvolíte osvěžující Collins, elegantní twist na Daiquiri, nebo jarní fizz, všechny mají jedno společné – důkaz, že jednoduchost a kvalita jdou ruku v ruce.
Veronika Pikrtová: Láska jménem řemeslo
Čiší z ní radost a dobrá nálada. O keramice hovoří s nadšením, raduje se z každé chvilky, kterou může strávit v ateliéru. Kudy vedla její cesta za hrnčířský kruh v Příbrami, jsme se ptali keramičky Veroniky Pikrtové.
Foodpairing: Pod hladinou
Jak už víme, párování jídla a nápojů neznamená pouze kombinaci chutí. Je to hledání rovnováhy mezi aromatem, texturou a celkovým dojmem z pokrmu. Tentokrát jsme se ponořili pod hladinu a prozkoumali jsme možnosti propojení mořských ingrediencí s koktejly, které pracují s mineralitou, kyselostí i jemnou kouřovostí. Nešlo jen o sladění surovin – klíčovou roli hrály kontrast, aromatické složky a moment překvapení. Místo pouhého doplnění tu vznikl dialog, ve kterém se jídlo a nápoj vzájemně pozdvihují.
Novoroční nadělení
Od posledního čísla Barlifu se toho na české gastronomické scéně událo hodně. Vzniklo (a chystá se) tolik podniků, že dvoustrana na všechny novinky už nestačí. A přestože se první letošní výběr týká hlavně Prahy, nezapomínáme ani na ostatní místa republiky. S velkým očekáváním vyhlížíme otevření zážitkové restaurace Hale Apana v Hradci Králové nebo brněnského bistra La Špageta. Ale teď už k nejčerstvějším novinkám, které stojí za zmínku i za návštěvu.
Michaela Doležalová: Za světlem
Ve volném čase hraje ráda fotbal a chodí na čundry. Je veselá, bystrá a pohotová. O své práci by dokázala mluvit hodiny. Zapáleně, poutavě. Rychle. Má vizi a chuť věci posouvat kupředu. Za světlem. Michaela Doležalová a Studio Jasna.
Ivo Jedlička: S chutí do toho
Mladý výtvarník s otevřenou myslí a pusou od ucha k uchu, kterému je práce koníčkem. Odpočinout si od ní de facto vůbec nepotřebuje. Dělá věci tak, aby mu dávaly smysl. Iva Jedličku jsme zastihli v prázdninové náladě na cestě mezi Boloňou a Muranem. Mluvil o hudbě, designu, o své zálibě v gastronomii a o tom, jak je důležité nebát se zkoušet nové věci.
Martin Žampach: Design, jako když tiskne
V poslední dekádě se zaměřil na využití 3D tisku. Baví ho zkoumat a rozvíjet možnosti aditivních technologií, v nichž vidí velký potenciál do budoucna. Odjakživa tíhnul k práci s materiály beze zbytku, přičemž pro něj hrají klíčovou roli udržitelnost a lokálnost. Povídali jsme si s průmyslovým designérem Martinem Žampachem.
Koktejly: Vstupte do světa umami
Umami – pátá chuť, povyšující nejen pokrmy, ale i koktejly na zcela novou úroveň. Zkuste si vybavit ten bohatý, lahodný pocit, který se vám rozlije po jazyku, když ochutnáte dobře vyzrálý sýr nebo šťavnatý steak. A teď si představte, že tento pocit můžete zakusit i ve sklenici. Umami koktejly nejsou jen hrou s chutí – jsou o vytváření překvapivé a okouzlující hloubky a komplexity. A právě v této oblasti se rodí malá tajná zbraň moderní mixologie – umami přísady jako miso, houby či dokonce uzené maso se stávají hvězdami barmanského umění. Speciálně připravené bittery nebo umami ingredience aktivují naše glutamátové receptory, a vytvářejí tak vyváženější a uspokojivější chuťový zážitek. V čele této revoluce stojí inovativní výtvory předních barmanů, jako je Truffle Martini v newyorském baru Dante, které obsahuje vodku infuzovanou lanýži a omáčku z lanýžového oleje, nebo kouřový twist Shiitake Negroni z londýnského Tayēr + Elementary, který se nese v duchu shiitake-infuzovaného Campari. Zimní inspiromat vám představí čtyři barmany, čtyři drinky a jedno téma: umami koktejl.
Foodpairing: 1 + 1 = 3
Párování jídla a nápojů je především uměním, nikoliv vědou. Úspěch v této oblasti nemusí být vždy okamžitě zřejmý; spíše vychází z experimentování a hledání té správné cesty. Moderní česká gastronomie, která se neustále vyvíjí, přináší řadu nových možností, jak překročit tradiční normy, a to jak na poli kulinářském, tak barmanském. Stále však obecně platí, že klíčovým prvkem, který ovlivňuje naše chuťové vnímání, je aroma. Lidský čich dokáže rozpoznat více než 10 000 různých vůní a při párování pokrmu a nápoje může být aroma, které vnímáme v drinku, rozhodující pro to, jak vnímáme chuť samotného jídla. Na našem vzrušujícím experimentu se tentokrát podíleli šéfkuchař Mirek Vykysalý z restaurace Ūvoz a barman Jan Budil z baru Forbína, z jejichž spolupráce vzešlo tříchodové menu povýšené o originální koktejly. A vy si to nenechte ujít: 1 (jídlo) + 1 (drink) = 3 (nová hodnota).
Rozhovor: John Gakuru
John Gakuru je osobnost, která zanechala stopu na několika kontinentech. Ve světě lihovin jej považují za skutečnou autoritu. Jeho životní cesta je příběhem neúnavného průkopníka: začala v Keni, pokračovala v Anglii i přes Austrálii a nedávno ho zavedla až do Los Angeles. Od svých začátků jako manažer prestižního baru LAB v londýnském Soho, kde byl svědkem znovuzrození klasických koktejlů, až po roli globálního ambasadora brazilské značky Sagatiba Cachaça, se Johnovi podařilo z malých výrobců vytvořit celosvětově uznávané značky. Dnes je též spoluzakladatelem společnosti Coruscent Co., která se zaměřuje na zlepšování míst a produktů, s nimiž přichází do kontaktu. V našem rozhovoru s námi John sdílel své jedinečné zážitky, hluboké znalosti a vizi budoucnosti lihovarnictví, kterou sám pomáhá utvářet.
Koktejly: Kávová kolekce
Pro mnoho z nás představuje káva neodmyslitelnou součást našich každodenních rituálů. Ať už si tedy vychutnáváme ranní šálek, nebo relaxujeme s kávou po večeři, její chuť nás provází celým dnem. Kromě tradičního podávání však káva exceluje i v kreativních koktejlech. Přestože byla objevena před více než 900 lety v Etiopii, první skutečně proslulý kávový koktejl Irish Coffee vznikl podle známého příběhu až ve 40. letech v rukou Joea Sheridana, mladého kuchaře z irského pobřeží. Kombinace kávy a alkoholu nabízí nespočet variací. Whisky a rum se nejlépe pojí s tmavou kávou a silnými chutěmi, zatímco gin a tequila ladí s jemnějšími, květinovými tóny. Možností je tedy mnoho, ale při tvorbě kávového koktejlu je klíčové dodržovat jednu zásadní radu: nikdy nepoužívejte více alkoholu než kávy a držte se poměru jedna ku jedné. Žádná složka tak nepřebije tu druhou. Inspiraci nemusíte ani tentokrát hledat daleko – tři námi vybraní barmani a jeden barista se vám představí právě prostřednictvím svých originálních kávových výtvorů.
Foodpairing: Umění kontrastu a harmonie
Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč některé ingredience tvoří dokonalou harmonii, zatímco jiné se k sobě nehodí? Tajemství tkví ve společných aromatech, která spojují chutě do jedinečného celku. Překvapivě je totiž až 80 % našeho chuťového zážitku utvářeno právě čichem. Úspěšné párování spočívá v nalezení rovnováhy mezi jednotlivými složkami koktejlu a chutěmi připravovaného pokrmu. Zpravidla totiž pozvedne zážitek z obou, a právě proto má smysl se o něj pokoušet! Ať už pořádáte brunch, nebo formální večeři, ujistěte se, že každé sousto a doušek jsou dokonale spárovány. Výsledný dojem na hosta za to stojí a možná bude důvodem k jeho další návštěvě. Tentokrát vás vezmeme na cestu za hledáním vyvážených kombinací, na níž se pod vedením šéfbarmana Jana Jančara a šéfkuchaře Michala Horvátha snoubí tříchodové menu s nejen vizuálně promyšlenými koktejly.
Větrník, nebo pivo?
Úroda nových podniků zasáhla v posledních měsících spíše Prahu. Vinohrady se tak pyšní asijským bistrem Mi I’m, v centru otevřela italská restaurace Farina a Letná se může chlubit tapas barem Tapárna. A také jsme se dočkali otevření koktejlového baru Forbína! Z níže uvedených novinek pak vyplývá, že sladkého a piva není nikdy dost. Čemu dáte přednost?
Koktejly: Na low-no scéně
Životní styl se v čase proměňuje stejně tak, jako se mění móda, technologie a společenské normy. Dnes k preferencím stále větší skupiny lidí patří zdravý způsob života, udržitelnost a minimalismus. Počet spotřebitelů, kteří abstinují nebo omezují konzumaci alkoholu, roste, mileniálové pijí méně než tzv. baby boomers nebo generace X. Tato skutečnost se samozřejmě promítá do koktejlových menu úspěšných barů a restaurací. Dnešní „low-no“ koktejly jsou vyráběny se stejnou péčí a pozorností jako jejich alkoholické protějšky. Už dávno nejde o přeslazené nápoje plné džusu a cukru! Existuje naštěstí mnoho možností, jak zaplnit mezeru, která zbyde, když se z rovnice odstraní alkohol. Navíc tyto nápoje plní v podniku důležitou roli. Snižují tzv. fear of missing out neboli strach, že vám něco uteče, a umožňují zákazníkům vynechat alkohol bez společenského tlaku. Pokud vám trend low & no dosud unikal, vězte, že toto je teprve začátek.
Smutné konce, veselé začátky
Na tomto místě vás pravidelně informujeme o podnicích, které otevírají. A nejinak tomu bude i tentokrát, krátký úvod bych však chtěla věnovat vzpomínce na ty, které naopak nedávno zavřely. Řeč je o brněnském koktejlovém baru Jekyll & Hyde, pražské středomořské restauraci La Bon, vršovickém Ansámblu či vinohradském Ragazzi Pizza Baru. Zavírat bude též Taro, ovšem to čeká stěhování ze Smíchova na novou adresu. A teď už k těm, které září novotou.
Rozhovor: Tural Hasanov
Charakterizuje ho neutuchající vášeň k nápojům. Jako nesmírně nadaný mixolog už vytvořil spousty vlastních koktejlů, v nichž rád objevuje stále nové chutě, a dává si záležet i na uměleckém vyznění svých výtvorů. Práce Turala Hasanova zavedla do prestižních podniků a hotelů na různých místech světa, například do nejvýše umístěné restaurace a baru na světě v dubajském Burdž Chalífa ve 124. patře, kde v podniku At.mosphere zastával pozici nápojového manažera. V našem rozhovoru se rozpovídal nejen o svých barmanských zkušenostech a autorských publikacích.
Foodpairing: Ahoj, léto!
Kdy jindy si můžeme tolik užívat hojnosti čerstvých surovin a experimentovat při objevování nových kombinací chutí a vůní než v nadcházející teplé a slunečné části roku. Menu i koktejly námi vybraného šéfkuchaře i šéfbarmana hrdě obstojí samostatně, ovšem teprve jejich spárováním se otevírají všem smyslům nové obzory. Párování jídla s pitím je bezesporu způsob, jak umocnit zážitek z obojího. Až se letošní léto přihlásí o slovo, nejbližší vodní plocha nebude na dosah a vy dostanete chuť na něco opravdu osvěžujícího, vězte, že potřebujete letní koktejl Štěpána Šimánka. A budete-li chtít o letním večeru pohostit vzácnou návštěvu, připravte jí k míchaným drinkům rovnou celé tříchodové menu Igora Chramce. Počítejte však s tím, že návštěva nebude chtít odejít.
Podniky: Na pizzu, nebo do baru?
Ani tentokrát se do výčtu níže nevešly všechny podniky, jež nedávno přivítaly své první hosty. Věnujme jim proto aspoň malou zmínku v úvodu – zejména těm v regionech. V Plzni otevřelo Fred Bistro, které servíruje obědy, snídaně a drinky, s nimiž pomáhal Pavel Sochor z pražské Almy. Na spadnutí je také otevření kavárny Lykke v Tišnově, za níž stojí dva bývalí členové Lidí z Baru. A nakonec v pražských Lipencích otevřela restaurace Soulad. Jako vždy je z čeho vybírat!