Rozhovor: John Gakuru
John Gakuru je osobnost, která zanechala stopu na několika kontinentech. Ve světě lihovin jej považují za skutečnou autoritu. Jeho životní cesta je příběhem neúnavného průkopníka: začala v Keni, pokračovala v Anglii i přes Austrálii a nedávno ho zavedla až do Los Angeles. Od svých začátků jako manažer prestižního baru LAB v londýnském Soho, kde byl svědkem znovuzrození klasických koktejlů, až po roli globálního ambasadora brazilské značky Sagatiba Cachaça, se Johnovi podařilo z malých výrobců vytvořit celosvětově uznávané značky. Dnes je též spoluzakladatelem společnosti Coruscent Co., která se zaměřuje na zlepšování míst a produktů, s nimiž přichází do kontaktu. V našem rozhovoru s námi John sdílel své jedinečné zážitky, hluboké znalosti a vizi budoucnosti lihovarnictví, kterou sám pomáhá utvářet.
Tvé kořeny sahají do Afriky, konkrétně do Keni. Vím, že jsi tam působil i pracovně. Nabízí se tedy otázka, jak vypadá tamní nápojová scéna.
Keňa, a vlastně celý africký kontinent, zažívá bouřlivý rozvoj v oblasti jídla a nápojů – jak z hlediska kvality, tak vzdělávání, ale i zápalu a výsledné prezentace. Přímo Keňa se může pochlubit světově uznávanými a oceňovanými podniky, které pro ostatní barové komunity slouží jako inspirace. Navíc se velmi rozrostla nabídka destilátů, zlepšilo se povědomí o nich a více se za nimi cestuje, takže se znatelně zlepšila nabídka barů i restaurací. Dnes se tato skutečnost týká především velkých měst, např. Nairobi, Mombasa nebo Kisumu, místa se špičkovou nabídkou se ale dají najít po celé zemi, zejména v turisticky atraktivních lokalitách, jako je pláž Diani, Watamu, Lamu nebo Nanyuki.
V současnosti bydlíš v Los Angeles. Jde o slavné město, ale čtenáři o místní barové scéně asi mnoho nevědí. Vezmi nás prosím na prohlídku barů v LA.
Los Angeles patří k nejopomíjenějším gastronomickým oblastem ve Spojených státech. Lidé se mě často ptají, co bych jim doporučil! Kdybychom spolu měli projít losangeleské večerní podniky, nejprve bych se zaměřil na dopravu a vzdálenost. Jakmile máme v tomhle jasno, není co řešit! Při společném večeru v LA bych určitě chtěl ukázat slavné pozlátko a záři této oblasti, ale rozhodně bych vám taky předvedl, co mohou nabídnout různé části LA. Právě rozmanitost dělá z Los Angeles to, čím je. Takže představme si, že začínáme a končíme ve stejné čtvrti. Začal bych městem West Hollywood a nejspíš v podniku Laurel Hardware, odtud bychom zamířili do Thunderbolt v LA, potom dál na východ do mého baru s názvem Johnny's Bar v Highland Park. Odsud bychom se vrátili zase západním směrem, konkrétně na něco k zakousnutí v podniku Bavel v Arts District. V restauraci Dante Beverly Hills bychom si užili nádherný výhled na celé LA. Potom bych vás zavedl do Roger Room, což je losangeleská ikona a můj nejoblíbenější bar v této oblasti! S pokročilým večerem bychom se vydali tančit do podniku The Abbey nebo posedět u drinku v Bar Next Door či Sunset. Děkuji a dobrou noc!
Londýnský bar LAB je legenda moderního barmanství. V minulosti jsi zde pracoval jako hlavní manažer a spoluutvářel jsi tedy hnutí současného barmanství. Pověz nám, jaké to tehdy bylo, a uveď prosím tři až pět bodů, které by si měli dnešní barmané a barmanky zapamatovat.
Na začátku milénia představoval LAB požitkářský bar, kde jsme si my zaměstnanci užili tolik zábavy jako hosté, ne-li ještě víc. Neměli jsme, upřímně řečeno, ponětí, že máme na „moderní barmanství“ takový vliv. Prostě jsme jen dělali svou práci s radostí a posouvali hranice toho, co se dá ještě smíchat a nalít do sklenice! Co by si z toho mohli odnést dnešní barmani a barmanky? Napadá mě pár věcí: Nadšení se nenaučíte. Musíte svou práci MILOVAT, jinak běžte dělat něco jiného. Pohostinství má jako slovo vlastní slovníkovou definici, a jestli nedokážete splnit to, co znamená MILOVAT pohostinství a poskytování špičkových služeb ve dne v noci, není to branže pro vás. Už jsem se v minulosti zmínil, že „pohostinství je zdarma“. A je to tak. Nestojí ani dolar poskytovat perfektní službu, ale člověk toho je schopen, jen když tuto práci miluje!
Naučte se základy. Mohli jsme si pohrávat s ingrediencemi ve sklenici proto, že jsme znali základy tvorby koktejlů. Znamená to, že jsme věděli, jak se dělají klasické drinky. Věděli jsme, jak vyvážit chutě. Rozuměli jsme tomu, co děláme, a věděli, jak si poradit. Je to základ. Nedávno se mi na soutěži World’s 50 Best Bars stalo toto: objednal jsem si klasický koktejl Paloma, zrovna nebyl na menu. Barman vypadal zděšeně a musel se jít dozadu podívat, jak se drink vlastně připravuje. Jako druhý drink v pořadí jsem si objednal něco z jejich vysoce propracovaného lístku, a v tomto případě přede mnou přistál drink bez sebemenšího zádrhelu. Takhle by to nemělo chodit. Naučte se základy, než se vrhnete na experimentování.
Nejvíc si u lidí cením pokory a empatie. Mezi zdravým sebevědomím a arogancí leží jen tenká hranice. Při nedávné cestě po Londýně se mi zdálo, že novou generaci barmanů a barmanek zajímá jen zisk. Samozřejmě mluvím obecně. Londýn si stále drží vysokou příčku v kvalitě nabízených služeb, ale v několika luxusních a velmi drahých podnicích jsem narazil na arogantní a komerčně orientovaný personál bez špetky pokory, empatie nebo pozornosti k potřebám konkrétního hosta. Po tomto londýnském zážitku jsem zjistil, že se můj vnitřní radar na pokoru a kvalitní pohostinnost zapnul na extrémně vysokou citlivost, a začal jsem tento druh chování nacházet i v dalších velkých městech po celém světě. Dám vám příklad. Podnik v Los Angeles, který získal několik ocenění, mě v tomto ohledu zklamal. Čekal jsem na jednom konci baru, zatímco tři nebo čtyři členové barového týmu se naproti bavili a neprojevovali sebemenší zájem o hosta. Můžete si přečíst, co jsem už uvedl o baru LAB. Ano, my jsme se taky bavili, ale užívali jsme si legraci s hosty a zároveň jsme se o ně co nejpečlivěji starali, aby měli co nejlepší zážitek. Tyto dvě skutečnosti se nemusí vylučovat.
Trávíš hodně času na cestách. Vyrostl jsi ve Spojeném království a taky jsi zde řadu let pracoval. Jaké londýnské bary bys popsal jako podniky, které musí znát každý profesionál z branže, a proč?
Před chvilkou jsem se nevyjádřil zrovna kladně o současném stavu pohostinství v Londýně, takže podle mě je jedině fér, abych se zmínil o těch nejlepších zážitcích, které jsem si nedávno z Londýna odnesl.
The American Bar v Connaught Hotel
Těžko si představit, že by pohostinnost mohla být ještě víc zaměřená na potřeby zákazníka. Důraz na detail a stále stejná kvalita služeb zde nemá obdoby. Jistě, je to tu drahé a člověk se sem asi nedostane lehko, ale každým drinkem zde vyjadřují novodobý luxus. Ago Perrone a jeho tým vytvořili něco současného, a přítom nadčasového. Luxus přístupný každému. Něco, čím bychom se všichni měli inspirovat.
The Mandrake Hotel
Ano, jde o hotelový bar, ale podle mého skromného názoru zde provedli něco zcela výjimečného. Investovali velký balík peněz do věcí, kterých si většina zákazníků ani nevšimne! Jejich ozvučení má kvalitu jako v obřím klubu na Ibize. Neuvěřitelné! Mají naprosto skvělou nabídku a barový program, ale to, čím se odlišují, je design interiéru, ozvučení a nevídaný důraz na zábavu a kvalitu. Byl jsem zde na párty pro tři sta lidí, hudba mi při tom bušila až v hrudi, ale zároveň jsem nemusel na kamarády křičet, aby mě slyšeli. Mohli jsme si povídat, aniž bychom hulákali, a vzduch v plicích nám vibroval v úžasném rytmu. Fascinuje mě, že někdo záměrně rozhodl utratit peníze tak, jak je utratili. Takto se investuje do zážitků hosta.
The Devonshire
Tohle je jedna z nejlepších hospůdek na světě. Uvidíte tu řady a řady sklenic piva Guinness pro hosty, kteří si objednávají rovnou několik kousků naráz! Sem se můžete jít pobavit s přáteli, popovídat si, něco popít a užít si kvalitní pivo.
Kwant
Musel jsem sem zařadit i Kwant. Erick Lorincz je mistr umění péče o hosta – člověk si tu připadá jako ta nejdůležitější osoba v místnosti. Design a koncept baru nemá obdoby, je jiný a určitě si ho zapamatujete.
The Portobello Star
Jestli jste o tomto slavném baru ještě neslyšeli, máte co dohánět! Zjistěte, kde je (vodítko je v názvu), a vydejte se tam. Ale utíkejte!
Po LABu (na začátku milénia) ses přidal do maličkého, ale prestižního klubu jako světový brand ambasador. Jaké to tehdy bylo oproti dnešku? A co bys poradil barmanům a barmankám, kteří o této cestě nyní uvažují?
Uf! Za ty roky se náplň práce brand ambasadora mnohokrát posunula a změnila. V mém případě to byla skvělá příležitost. Jak říkáš, tehdy existovalo jen několik světových ambasadorů, a ti kromě toho, že byli dobří přátelé, působili v oblasti populárních kategorií vodky, ginu a whiskey. Bylo mi jasné, že jestli chci vystoupit z davu, musím si vybrat málo známou nebo menší kategorii, kde bude můj hlas lépe slyšet. Měl jsem štěstí, dostal jsem nabídku od Sagatiba Cachaça a přijal jsem ji. Těch šest a půl roku bylo opravdu divokých. Pomohl jsem vytvořit celosvětovou komunitu, kterou i nyní miluji a pečuji o ni. Dnes už je ale role brand ambasadora jiná. Na světové úrovni se toho už moc udělat nedá. Místo toho se role částečně rozdrobily a mají spíš národní nebo regionální charakter. Láká-li vás pozice brand ambasadora, řeknu vám k tomu toto: nejsme prodejci lahví s alkoholem. Pracujeme s lidmi. Ti nejlepší brand ambasadoři na světě překypují kvalitní pohostinností, zdravým sebevědomím, pokorou a empatií. Ti nejúspěšnější z nich jsou schopni rychle přetavit své kouzlo osobnosti v lásku ke značce.
Patříš k členům představenstva organizace Tales of the Cocktail Foundation. Tato platforma pořádá jednu z nejslavnějších nápojových akcí Tales of the Cocktail (TOTC). Prozraď nám, co nás v nadcházejících letech v souvislosti s ní čeká a proč by měli čeští a slovenští profesionálové z této branže věnovat čas a prostředky, aby se této konference účastnili.
Výborná otázka! Tales of the Cocktail má oslavovat vše, čím jsme, a vše, co dnem a nocí děláme. Naše nezisková organizace se neustále vyvíjí a nepřestává posouvat hranice. Má před sebou jasný cíl a odhodlání vzdělávat, podporovat a rozvíjet celosvětovou barmanskou komunitu. Tales of the Cocktail Foundation se od barových show a ostatních shromáždění v této oblasti liší tím, že skutečně sdružuje to nejlepší z našeho odvětví. Setkání se může odehrát v New Orleans vždycky v červenci, ale taky v malém rozměru kdekoli na světě. Cesta do New Orleans je pro nás investicí. Tomu rozumíme a respektujeme to. Proto je program tak všeobecný a rozhodující hlasy TOTC nyní směřují ke vzdělávání, navazování vztahů a oslavování naší práce. Vzdělávání má v Tales of the Cocktail v New Orleans klíčovou roli. Navíc tu je bezpočet příležitostí získávat kontakty a navazovat přátelství s lidmi z celého světa, kteří dělají to, co my. Když potkáváme lidi z branže a hovoříme spolu o nápadech a způsobech práce, všichni se rozvíjíme. Když milujeme to, co děláme, cítíme, že nás okolí vidí a cení si naší práce, zůstáváme v tomto odvětví a můžeme sdílet své nadšení s další generací barmanů a barmanek, tak jak to právě dělám já. Bez TOTC bych nebyl tam, kde právě jsem, a proto se s vámi chci podělit o tu lásku a radost a podpořit vás v cestě za stejnou zkušeností! Všichni dohromady tvoříme komunitu podobně smýšlejících odborníků z pohostinství. Na světě se koná jen jedna akce za rok, kde si tuto soudržnost můžeme dosyta vychutnat, a to je právě Tales of the Cocktail každý červenec v New Orleans.
Jsi spolumajitelem agentury, pro kterou už pracuješ léta. Specializuje se na dovoz a distribuci nápojů, vytváření značky a řízení podniků. Můžeš uvést nějaké zvlášť zajímavé projekty či značky, kterými se teď zaobíráš? Cestuješ v rámci této činnosti někdy i do České republiky?
Báječná otázka! Děkuju! Mám obrovské štěstí, že jsem mohl budovat podnik s Emily Wheldon. Vytvořili jsme světovou agenturu pro nápoje a pohostinství. Náplní práce je zanechat značky, lidi a místa, o které se staráme, v lepším stavu, než když jsme se jim začali věnovat. Znamená to, že usilovně pracujeme se skvělými lidmi a skvělými značkami a ještě u toho zažijeme spoustu zábavy! Takže abych odpověděl na tvou otázku: první roky, kdy jsme rozjížděli byznys, jsme prováděli strategické investice do značek a společností, které nám mají pomoct dosáhnout vytyčených cílů a splnit si sny. Ty nejzajímavější značky, s nimiž spolupracujeme a které bych moc rád viděl působit i v České republice, jsou tyto:
Ojo de Dios Mezcal
Feels Botanical
RHUBI Mistelle
Právě tyto tři značky patří k těm, do nichž jsme investovali hned na začátku. Neustále hledáme podobně smýšlející majitele značek, kteří by se k nám chtěli připojit a také se snažili budovat značky, které podporují naše barmanské komunity po celém světě. Další značky, s nimiž pracujeme a které (doufejme!) brzy uvidíte i v barech, kam sami chodíte, jsou:
Lady Trieu Contemporary Vietnam Gin
Lady Trieu King Orange Gin
Porte Noire Champange
Porte Noire Cognac
Supergay Spirits
Stilabunt Bitters
Renais Gin
Hoxton Spirits
Kaibutsu Japanese Whiskey
A kromě toho taky jednáme třeba o zastoupení australského rumu, sotolu a pisca.
Uveď prosím, jaký bar si tě získal a nikdy na něj nezapomeneš a jakou zemi navštěvuješ nejraději.
Jeden z mých nejoblíbenějších barů na světě je teď bohužel zavřený. Jde o podnik Forty Thieves na pláži Diani. Tato lokalita je zkrátka ráj na zemi! Neexistuje lepší drink než vychlazené pivo Tusker, u toho mezi prsty jemňoučký písek a výhled na pláž a azurový, křišťálově čistý Indický oceán. Tím pádem je právě Keňa zemí, kterou navštěvuju nejradši. Jestli mám vybrat bar, který je určitě v provozu a nachází se na pláži v Keni, bude to Funky Monkey a The Salty Squid. Jsou to dva úžasné podniky na pláži Diani a měl by do nich zajít každý! Nemůžu si ale pomoct a musím zmínit i Mexiko, které si mě získalo za poslední čtyři roky. Měl jsem štěstí, že jsem po Mexiku hodně cestoval, a přirostlo mi k srdci. Dovedu si představit, že se tam na stará kolena odstěhuju! Oblíbil jsem si zde tyto podniky:
Meroma, CDMX
Soho House Mexico City, CDMX
Baltra, CDMX
Papaya Playa Project, Tulum
Amaro Records, Guadalajara
Farmacia Rita Pérez, Guadalajara
Sabina Sabe, Oaxaca City
Kde se vidíš za pět let?
Za pět let už se vidím na odpočinku! Neznamená to, že přestanu pracovat, ale rozhodně přestanu řešit finance a dělat si starosti ohledně peněz. Nesnáším peníze. Čím dřív o nich budu moct přestat mluvit, tím líp. Toho dne začne můj odpočinek!
John Gakuru
John Gakuru, rodák z Keni, vyrostl v Anglii, ale kariérní cesta ho zavedla až do Austrálie a nakonec do Spojených států, kde dnes žije. Svou profesní dráhu začal jako manažer v proslulém baru LAB v londýnském Soho, kde byl u zrodu renesance klasických koktejlů. V roce 2005 se stal globálním ambasadorem brazilské značky Sagatiba Cachaça, kterou během sedmi let rozšířil na šesti kontinentech. V Austrálii pak vedl obchodní marketing a komunikaci pro firmu Think Spirits, která se pod jeho vedením stala jedním z deseti největších distributorů lihovin v zemi. Po přestěhování do USA v roce 2017 působil jako ředitel prodeje a marketingu ve společnosti Sweet & Chilli Australia. V roce 2020 založil s obchodní partnerkou Emily Wheldon firmu Coruscent Co., která se zaměřuje na tvorbu a realizaci světových akcí a podporu značek. John je také členem představenstva nadace Tales of the Cocktail Foundation. Když zrovna nepracuje, můžete ho najít v Los Angeles, kde popíjí Negroni nebo Espresso Martini anebo plánuje další potápěčskou dovolenou.
Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 115. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.
Timut: pepř ze svahů Himálají
Obyvatelé Okinawy, nejjižnější prefektury Japonska, jsou známí svou nebývalou délkou života a nízkým rizikem nemocí spojených s věkem. Jejich návod na dlouhý věk spočívá mimo jiné v pestrém využití bylin, koření a ochucovadel, které dodávají jejich jídlům jedinečný charakter a zároveň disponují léčivými vlastnostmi. Jeden z takových pokladů přírody představuje pepř timut původem z Nepálu, kde divoce roste na svazích Himálají. Tento nepálský pepř vytváří na jazyku jemně brnivý a znecitlivující dojem a vyznačuje se charakteristickou grapefruitovou chutí, která stojí za prozkoumání. Připojte se k nám na cestě za odhalováním tajemství klíčové ingredience nepálské, bhútánské a tibetské kuchyně!
Koktejly: Kávová kolekce
Pro mnoho z nás představuje káva neodmyslitelnou součást našich každodenních rituálů. Ať už si tedy vychutnáváme ranní šálek, nebo relaxujeme s kávou po večeři, její chuť nás provází celým dnem. Kromě tradičního podávání však káva exceluje i v kreativních koktejlech. Přestože byla objevena před více než 900 lety v Etiopii, první skutečně proslulý kávový koktejl Irish Coffee vznikl podle známého příběhu až ve 40. letech v rukou Joea Sheridana, mladého kuchaře z irského pobřeží. Kombinace kávy a alkoholu nabízí nespočet variací. Whisky a rum se nejlépe pojí s tmavou kávou a silnými chutěmi, zatímco gin a tequila ladí s jemnějšími, květinovými tóny. Možností je tedy mnoho, ale při tvorbě kávového koktejlu je klíčové dodržovat jednu zásadní radu: nikdy nepoužívejte více alkoholu než kávy a držte se poměru jedna ku jedné. Žádná složka tak nepřebije tu druhou. Inspiraci nemusíte ani tentokrát hledat daleko – tři námi vybraní barmani a jeden barista se vám představí právě prostřednictvím svých originálních kávových výtvorů.
Drinkologie: Smrtící životabudič - Corpse Reviver #2
Představte si dobu, kdy neexistovaly žádné aspiriny, brufeny, vyprošťováky či jiné šumivé nápoje s extra obsahem vitamínu C. Lidé přirozeně hledali zaručený lék na kocovinu, zvlášť pokud předešlý večer vypili láhev šampaňského. Oněch kombinací, které měly přinášet jednoznačnou úlevu, byste našli celou řadu. Například Antifogmatic vás zbavil pomyslné mlhy předešlého dne, Eye-opener vám spolehlivě vyčistil zrak, Morning Glory zase proměnil zdánlivě nepříjemné ráno v radostnou událost. A právě vedle nich stojí celá kategorie nápojů, která dovede zažehnout jiskru dokonce v už vyhaslém těle.
Foodpairing: Umění kontrastu a harmonie
Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč některé ingredience tvoří dokonalou harmonii, zatímco jiné se k sobě nehodí? Tajemství tkví ve společných aromatech, která spojují chutě do jedinečného celku. Překvapivě je totiž až 80 % našeho chuťového zážitku utvářeno právě čichem. Úspěšné párování spočívá v nalezení rovnováhy mezi jednotlivými složkami koktejlu a chutěmi připravovaného pokrmu. Zpravidla totiž pozvedne zážitek z obou, a právě proto má smysl se o něj pokoušet! Ať už pořádáte brunch, nebo formální večeři, ujistěte se, že každé sousto a doušek jsou dokonale spárovány. Výsledný dojem na hosta za to stojí a možná bude důvodem k jeho další návštěvě. Tentokrát vás vezmeme na cestu za hledáním vyvážených kombinací, na níž se pod vedením šéfbarmana Jana Jančara a šéfkuchaře Michala Horvátha snoubí tříchodové menu s nejen vizuálně promyšlenými koktejly.
Pět světoznámých vinic a čím jsou tak výjimečné
Ve světě vína existuje několik jmen, která po vyslovení milovníkům vína rozbuší srdce. Jde samozřejmě o názvy kultovních vinařství, ale v detailu také o pojmenování vinic nebo konkrétních vín s nimi spojených, případně o jména kousků země, na nichž vznikají světoznámá vína a která se leckdy stala poutními místy cest po vinařských oblastech. Od téměř každého vinaře se ostatně dozvíte, že „víno vzniká na vinici“ a právě tam. Každý z nich chce směřovat vaše kroky mezi vinohrady dřív, než začnete ve sklepě ochutnávat. Několik významných vinic si představíme na řádcích níž. Pohybovat se budeme protentokrát především ve Francii, ale zavítáme i do Německa a Itálie.
Větrník, nebo pivo?
Úroda nových podniků zasáhla v posledních měsících spíše Prahu. Vinohrady se tak pyšní asijským bistrem Mi I’m, v centru otevřela italská restaurace Farina a Letná se může chlubit tapas barem Tapárna. A také jsme se dočkali otevření koktejlového baru Forbína! Z níže uvedených novinek pak vyplývá, že sladkého a piva není nikdy dost. Čemu dáte přednost?
Z Londýna do Berlína: „Amaro Bar“ ovládne barový hotspot na BCB!
Jedním z klíčových témat, které se pevně usadilo ve světě barové kultury, je kategorie Low & No (nízkoalkoholické a nealkoholické nápoje). Loni se tento trend poprvé představil na BCB v podobě vlastního barového hotspotu. Letos se na výstavišti objeví znovu – tentokrát v režii týmu londýnského „Amaro Baru“.
Daniel Juráš: Cílem není být nejlepší, ale neustále se zlepšovat
Nejprve zvažoval studium matematiky, nakonec ho uchvátila kuchařina. Po gymnáziu si proto vypůjčil peníze a odletěl do Londýna, aby získal diplom na prestižní kuchařské škole Le Cordon Bleu. Domů si přivezl také sebedůvěru a rozhodnutí vařit profesionálně. Došel, kam chtěl! Šestadvacetiletý Daniel Juráš působí jako šéfcukrář v michelinské restauraci Koks, která přes léto servíruje zážitky v Grónsku a dává hostům ochutnat kulturní rozměr gastronomie. Pro co si jede kuchař na kraj světa a jakou roli sehrává tým v kuchyni, která se zodpovídá drsné přírodě?
Bergamot: Citrus plný možností
Narazíte-li na čerstvý bergamot, neodcházejte bez něj domů. Tento aromatický poklad ukrytý v srdci Středomoří představuje více než jen citrusový plod. Ačkoli je méně známý než jeho příbuzní, bergamot se pro své jedinečné vlastnosti a množství využití, které z něj činí cennou komoditu, stal nepostradatelným nejen ve světě parfémů a čajů. Jeho výrazná chuť může dodat zajímavý rozměr dezertům, zmrzlinám či koktejlům. Díky intenzivní, svěží a nezaměnitelné vůni bergamot představuje unikátní přísadu kosmetických produktů a pro své harmonizující účinky našel uplatnění také v aromaterapii. Bez ohledu na to, zda ho použijete v kuchyni nebo v péči o tělo, bergamot je jistě tím, co stojí za vyzkoušení.
Rumové destinace: Venezuela
Venezuela, celým názvem Bolívarovská republika Venezuela, se rozkládá na severním pobřeží Jižní Ameriky. Skládá se z pevniny a řady ostrovů v Karibském moři. Při své třetí cestě do Ameriky zde v roce 1498 přistál Kryštof Kolumbus, přesněji v deltě řeky Orinoko. V současnosti by mohla být turistickým rájem, ale zemi sužují významné ekonomické problémy. Naštěstí se zde i tak vyrábí výborný rum.
Bar Convent Berlin 2024: Zaměření na Whisk(e)y!
Ať už whisky, nebo whiskey, na Bar Conventu v Berlíně letos Spirit of Honor nepochybně vzbudí pozornost. Stejně jako v minulém roce bude i letos k dispozici speciální barový hotspot s přidanou vzdělávací zónou – „BCB Whisk(e)y Embassy“. Návštěvníci budou mít navíc příležitost znovu objevit jedinečné chutě tohoto nápoje díky známému barovému týmu.
Koktejly: Na low-no scéně
Životní styl se v čase proměňuje stejně tak, jako se mění móda, technologie a společenské normy. Dnes k preferencím stále větší skupiny lidí patří zdravý způsob života, udržitelnost a minimalismus. Počet spotřebitelů, kteří abstinují nebo omezují konzumaci alkoholu, roste, mileniálové pijí méně než tzv. baby boomers nebo generace X. Tato skutečnost se samozřejmě promítá do koktejlových menu úspěšných barů a restaurací. Dnešní „low-no“ koktejly jsou vyráběny se stejnou péčí a pozorností jako jejich alkoholické protějšky. Už dávno nejde o přeslazené nápoje plné džusu a cukru! Existuje naštěstí mnoho možností, jak zaplnit mezeru, která zbyde, když se z rovnice odstraní alkohol. Navíc tyto nápoje plní v podniku důležitou roli. Snižují tzv. fear of missing out neboli strach, že vám něco uteče, a umožňují zákazníkům vynechat alkohol bez společenského tlaku. Pokud vám trend low & no dosud unikal, vězte, že toto je teprve začátek.
Smutné konce, veselé začátky
Na tomto místě vás pravidelně informujeme o podnicích, které otevírají. A nejinak tomu bude i tentokrát, krátký úvod bych však chtěla věnovat vzpomínce na ty, které naopak nedávno zavřely. Řeč je o brněnském koktejlovém baru Jekyll & Hyde, pražské středomořské restauraci La Bon, vršovickém Ansámblu či vinohradském Ragazzi Pizza Baru. Zavírat bude též Taro, ovšem to čeká stěhování ze Smíchova na novou adresu. A teď už k těm, které září novotou.
Rozhovor: Tural Hasanov
Charakterizuje ho neutuchající vášeň k nápojům. Jako nesmírně nadaný mixolog už vytvořil spousty vlastních koktejlů, v nichž rád objevuje stále nové chutě, a dává si záležet i na uměleckém vyznění svých výtvorů. Práce Turala Hasanova zavedla do prestižních podniků a hotelů na různých místech světa, například do nejvýše umístěné restaurace a baru na světě v dubajském Burdž Chalífa ve 124. patře, kde v podniku At.mosphere zastával pozici nápojového manažera. V našem rozhovoru se rozpovídal nejen o svých barmanských zkušenostech a autorských publikacích.
Drinkologie: Národní hrdina - Caipiriñha
Zdánlivě primitivní a zároveň smrtelně nebezpečný. Takový je národní koktejl Brazílie i jeho účinky, když si jej zamilujete až příliš. Stačí si jen vybavit tento osvěžující drink, v němž se pohybují temně vyhlížející kusy limetek, které sem tam vykouknou nad hladinu podobně jako místní krokodýli. Jaký je ovšem příběh známého brazilského klenotu? Jak se stal nedílnou součástí identity celého národa? A lze jej vůbec považovat za svébytný a dostatečně inovativní koktejl?
Foodpairing: Ahoj, léto!
Kdy jindy si můžeme tolik užívat hojnosti čerstvých surovin a experimentovat při objevování nových kombinací chutí a vůní než v nadcházející teplé a slunečné části roku. Menu i koktejly námi vybraného šéfkuchaře i šéfbarmana hrdě obstojí samostatně, ovšem teprve jejich spárováním se otevírají všem smyslům nové obzory. Párování jídla s pitím je bezesporu způsob, jak umocnit zážitek z obojího. Až se letošní léto přihlásí o slovo, nejbližší vodní plocha nebude na dosah a vy dostanete chuť na něco opravdu osvěžujícího, vězte, že potřebujete letní koktejl Štěpána Šimánka. A budete-li chtít o letním večeru pohostit vzácnou návštěvu, připravte jí k míchaným drinkům rovnou celé tříchodové menu Igora Chramce. Počítejte však s tím, že návštěva nebude chtít odejít.
Diego Loret de Mola: Pisco je nejautentičtější destilát na světě
Diego Loret de Mola opustil Peru před téměř 40 lety, kdy se kvůli studiu odstěhoval do Spojených států amerických. A už zde zůstal. Spojení se svou rodnou zemí však nepřerušil. Dokonce si předsevzal, že peruánskou kulturu zviditelní po celém světě, a to prostřednictvím vlastní značky BarSol Pisco. Během jeho pražské návštěvy jsme se Diega zeptali nejen na jeho značku, ale také na tu nejzásadnější otázku týkající se původu pisca.
Ženy a víno patří k sobě
Vinařský byznys je stále vnímán jako – mírně řečeno – pánský klub, od samotné práce na vinicích a vinaření přes obchod s vínem až po someliérské pozice nebo vinnou kritiku. V tomto se příliš neliší od ostatních odvětví podnikání s alkoholem a několik zásadních a často skloňovaných ženských vinařských osobností v historii na tom příliš nemění. I přesto, že ženy konzumují víno častěji než muži a zároveň mají v průměru znatelně lepší schopnosti k rozeznávání vůní a chutí. Je mezi nimi i mnohem více tzv. supertasterů s obzvlášť velkým množstvím chuťových receptorů a schopností vnímat jemné nuance. Studie dokonce prokázaly, že především ženy v reprodukčním věku dokázaly po určitém tréninku identifikovat aromata v koncentracích až o 11 řádů nižších než muži. A to už je vskutku velký rozdíl!
Jana Jelič: Kurzy vaření připomínají lekce všímavosti
Kuchařský rondon jí umožnil procestovat svět a podívat se na něj z různých perspektiv, učit se po boku nejlepších, zažít význam gastronomie a importovat zkušenosti nejen do restaurací Ambiente, kde několik let zastávala pozici kreativní šéfkuchařky. „Přináším jednoduchá řešení, jak kvalitně jíst a užívat si svobodu,“ pojmenovává Jana Jelič svůj životní záměr. Naplňuje ho mimo jiné ve vlastní kuchyni, kde pořádá soukromé kurzy. Jaké know-how předává amatérům a proč stojí za to vést společnost zpět k vaření a k podstatě jídla?
Podniky: Na pizzu, nebo do baru?
Ani tentokrát se do výčtu níže nevešly všechny podniky, jež nedávno přivítaly své první hosty. Věnujme jim proto aspoň malou zmínku v úvodu – zejména těm v regionech. V Plzni otevřelo Fred Bistro, které servíruje obědy, snídaně a drinky, s nimiž pomáhal Pavel Sochor z pražské Almy. Na spadnutí je také otevření kavárny Lykke v Tišnově, za níž stojí dva bývalí členové Lidí z Baru. A nakonec v pražských Lipencích otevřela restaurace Soulad. Jako vždy je z čeho vybírat!
Jak se připravit na pražský Rumfest
Rumfest se již tradičně koná v hlavním městě České republiky, Praze, a láká milovníky rumu nejen z Česka a Slovenska, ale i z celého světa. Na tomto festivalu se setkávají znalci se začátečníky, kteří se o tomto oblíbeném alkoholickém nápoji chtějí dozvědět víc a touží ochutnat zajímavosti ze světa rumu. Rumfest v Praze oslaví 1. června své 12. výročí a já bych vám rád nabídl pár tipů, jak si tuto akci co nejvíce užít.
Ochutnali jsme za vás: Bylinná…
Do jarního testu jsme vybrali aromatizované nápoje, jejichž základ tvoří víno z hroznů révy vinné české produkce, obohacené o další přírodní aromatické látky a antioxidanty, především třísloviny, silice či terpeny, zpravidla formou macerátu bylin za studena. Nejen že byliny zvyšují celkovou antioxidační kapacitu vína, ale představují též zajímavou přísadu při přípravě koktejlů a kulinářských výtvorů. Historie těchto nápojů původně především aperitivního či digestivního charakteru sahá až do dob starověkých civilizací, ovšem i dnes zůstávají stále vyhledávané pro svůj jedinečný chuťový profil a medicínské vlastnosti. Naši kategorii jsme rozšířili o český vermut, víno s bylinami a kořením podpořené destilátem. K našemu hodnocení jsme tentokrát přizvali someliéra Romana Novotného.
Foodpairing: Chuť je vším
Ten správný a vkusně připravený koktejl může povznést a rozšířit chuťový profil každého jídla. Existuje tolik zajímavých možností! Klíčem k dokonalým koktejlům v párování s jídlem je experimentování. Neexistují zde správné nebo špatné scénáře, nemějte obavy! Pamatujete? Mixologie je zábava! A i když cestou ze své komfortní zóny vytvoříte nějaké nepodařené kreace, vždy jdete směrem ke zdokonalení. Nakonec, jídlo a pití je určeno k tomu, aby nás těšilo, takže si namíchejte koktejl a uvidíte, co se stane. Naše jarní párování šéfkuchaře Ondřeje Kynčla a šéfbarmana Stanislava Harciníka vám k tomu může být inspirací či průvodcem.
Sumac: Tajná ingredience
Dnes byste museli sníst čtyři mrkve místo jedné, abyste získali stejné množství hořčíku jako v roce 1940. Klesající výživová hodnota potravin pro nás znamená, že do svého jídelníčku potřebujeme zařadit více nutričně bohatých látek. Sumac může být jednou z nich. Nepatříte-li mezi zanícené následovníky Yotama Ottolenghiho, pravděpodobně jste o něm ještě neslyšeli. Toto pikantní citrusové koření barvy červeného vína se v levantské kuchyni používá jako základní, všestranná a často tajná přísada nejen v blízkovýchodním mezze, nekonečném sledu předkrmů.
Rumové destinace: Dominikánská republika
Dominikánská republika se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola ve Velkých Antilách v Karibském moři. Ostrov Hispaniola byl prvním místem v Novém světě, kam dorazil Kryštof Kolumbus v roce 1492 během své první plavby. V současnosti se jedná o turistický ráj s bílými písečnými plážemi a křišťálově čistým mořem, ale také o významného producenta rumu.
Pivní koktejly
Ať už vám představa pivního koktejlu připadá vzrušující a geniální, nebo jste do rozjetého vlaku ještě úplně nenaskočili, nelze popřít, že se pivo zhruba v posledním desetiletí objevuje stále častěji v koktejlových menu trendy podniků. Zdaleka však nejde o revoluční nápad. Původní flips, tedy koktejly, které obsahují pivo jako jednu ze svých ingrediencí, se objevily už koncem 16. století a byly vyrobeny z piva, rumu, cukru a vajec. A podávaly se horké. Dnešní podoba pivního koktejlu však bývá sofistikovanější, a my vám na toto téma přinášíme čtyři lahodné inspirace. Vzájemné prolínání světa piva a světa lihovin je totiž momentálně na vzestupu.
Jak voní štěstí?
Přemýšleli jste někdy, jak voní štěstí? Uvažovali jste nad tím, jak může aroma, zvuk nebo vizuální stimulace ovlivnit chuť koktejlu nebo jídla? Dumali jste někdy nad tím, jak vytvořit vůni nebo příchuť, která by se hostovi mohla vrýt do dlouhodobé paměti stejně jako do chuťových pohárků?
Rozhovor: Holly Graham
Odhlédneme-li od jejích působivých ocenění a životopisu, je Holly Graham pověstná svou autenticitou, opravdovostí a smyslem pro humor. Její četné aktivity v barmanském prostředí nepřekvapivě přispěly k tomu, že byla nedávno odměněna 9. příčkou v žebříčku 100 nejvlivnějších osobností barového průmyslu roku 2023. V říjnu minulého roku se také stala majitelkou svého vlastního baru Tokyo Confidential, jehož mantrou jsou slova „pull up and fess up“, a s námi si povídala nejen o svých začátcích a dosavadní cestě asijskou barovou scénou.
Drinkologie: Buď sbohem - Last Word
Trochu kyselý. Trochu sladký. Trochu štiplavý. Zkrátka dokonale vyvážený. Přesně tak popsala proslulá newyorská barmanka Audrey Saunders tento dlouho zapomenutý řízný koktejl, jenž se stal počátkem nového tisíciletí jakýmsi tajným esem v rukávu barmanů. Chcete-li totiž svého hosta překvapit, zdánlivě neslučitelná kombinace ginu, maraschina, Chartreuse a čerstvé limetkové šťávy zaručuje úžasný výsledek, po jehož ochutnání ztratíte dech a pozbydete slov. Kde se ovšem tento koktejl vzal? A proč se nyní zdá, že mu v Česku odzvonilo a vrátí se mezi ony obskurní koktejly, jichž jsou některé barmanské knihy doslova plné?
České pivní cestování
Nejlépe se za pivem cestuje u nás doma – v Česku. Putoval jsem po mnoha pivovarech a významných pivních místech v USA, Belgii, Německu, Rakousku, Polsku či na Slovensku, navštívil jsem pivovary ve Finsku, v Itálii, Ázerbájdžánu, Maďarsku… To ale neříkám, abych se vytahoval. Říkám to proto, abych dodal váhu tvrzení, že nejzajímavější pivní cesty jsou stejně ty po naší vlasti.