Německá pivní invaze do Ameriky

Ladislav Jakl

Německo ekonomicky chřadne, Spojené státy se nadechují. Není pochyb, na které straně Atlantiku je síla a na které stagnace. Skoro to vypadá, že si Američané za chvíli celé Německo koupí. V jednom oboru to však neplatí. Ba dokonce to platí skoro obráceně. V pivu.

V pivní kultuře to totiž naopak začíná vypadat, jako kdyby Němci začali Ameriku kolonizovat. To je základní dojem, který naše malá skupina pivních výzkumníků nabyla při své poslední cestě po amerických pivovarech. Změny oproti minulým rokům jsou velice patrné a nepřehlédnutelné.

V roce 2011 jsem navštívil (tehdy poprvé) Great American Beer Festival v coloradském Denveru. Je to mamutí akce, největší svátek mikropivovarní „řemeslné“ pivní kultury v USA. Součástí festivalu jsou i odborné degustace, v rámci nichž se porovnávají tisíce vzorků ve zhruba stovce kategorií. V ohromné konkurenci uspějí jen opravdu fantastické kousky. Jednou z té stovky kategorií byl tehdy i český ležák. Vítěz kategorie se jmenoval velmi překvapivě Pivo. A chutnal asi jako desítka z jednoho našeho profláklého pivovaru, však vy víte, který mám na mysli. Ani ne po patnácti letech je všechno jinak.

Americké mikropivovary už skoro padesát let udávají tón světovým pivním módám a trendům. Co frčí tam, zcela jistě se dostane i k nám a inspiruje i české sládky a pivovarníky. Jednou s menším, jednou s větším zpožděním, jednou krátkodobě, jednou hluboce. Američané jsou jako děti a nadšeně propadnou jednou stoutům, jednou belgii, jednou divokému chmelu, jednou hořkostem nad sto IBU. Jen ty jejich pokusy o spodně kvašené, hlavně německé (a české) pivní styly byly vždy zcela na okraji. Nikdo se tam o ně nezajímal a občasné experimenty dopadaly dost bledě. Až do nynějška.

Projeli jsme za 20 dnů 21 amerických států, najeli asi 13 tisíc kilometrů (většinou neobydlenými pustinami), navštívili 33 pivovarů a ochutnali 164 piv (zčásti v pivovarech, zčásti koupených cestou). Všechny vzorky jsme podrobili navzájem nezávislému hodnocení podle klasické stupnice 1–9 (jednička je božský nektar, devítka hnus na vylití). Nebylo žádným překvapením, že na horních příčkách konečného hodnocení byly nejčastěji zastoupeny fantastické tituly hlavně stylu West Coast IPA. To už známe z minulých cest a v tomto pivním stylu (a stylech příbuzných) má ostatně americká pivní scéna ohromný náskok, který se nijak nezmenšuje.

Jedna věc byla však naprosto nová: četnost evropských (hlavně německých, ale i českých) převážně spodně kvašených pivních stylů, jejichž tituly už nebyly rozpačité produkty nepoučených amatérů, ale naprosto důstojná piva k poctivému popití. V hodnocení ne úplně nahoře, ale určitě také zdaleka ne samé vyslovené propadáky, jak tomu bylo dříve. Hlavně však v nebývalém množství. Před lety snad za celou jednu americkou cestu bylo možné najít asi tak srovnatelný počet zástupců německých klasických stylů jako tentokrát třeba v jednom jediném pivovaru. V některých pivovarech tvořili zástupci německé školy polovinu všech piv na čepu. 

Bylo naprosto nemyslitelné, že by dříve člověk běžně dostával piva typu märzen, kölsch, altbier, kellerbier, oktoberferst, berliner weisse, gose, dunkel lager, german weizen v amerických venkovských pivovarech. Pozoruhodné byly i belgické kousky typu saison, kriek či blond. Ale to už jsme registrovali i v letech minulých. Spodně kvašená piva v tak hojném počtu je však kvalitativně nový fenomén. Spolu s německými styly se svezly i některé české (jeden tmavý ležák se fakt jmenoval prostě Tmavé pivo). 

Američtí sládci už asi měli dost našeho peskování, že prý umějí jen ejly, a řekli si, že nám vytřou zrak. A dost se jim to daří. Však se tam také ohromně zlepšila logistika zásobování pivovarskými surovinami, především kvasnicemi. Do posledního zapadákova dojdou kvasnice od firmy tisíce mil vzdálené za podobný podíl dopravy v ceně, jako když si totéž necháte poslat napříč Českou republikou. Pochopitelně vždy ve špičkové kvalitě.

Ale to vůbec není jediný postřeh. Vyrobit lze totiž leccos, horší je to prodat, jak potvrdí každý český pivovarník (kromě jednoho, kterému by pivaři nejraději ruce utrhali). Německou pivní vlnu si v Americe můžou dovolit jen proto, že tamní komunita fajnšmekrů už je dostatečně poučená a tyto – pro Američany nové – pivní styly poptává. Američtí pivní fandové totiž mají velké množství komunikačních kanálů, pěstují své komunity, vyměňují si poznatky a navzájem se inspirují. A pivní němčina je prostě začala enormně zajímat.

Leccos z toho plyne i pro nás. Naše republika se kupodivu od německých tradičních pivních stylů drží stranou. Někdo by mohl říci, že máme své a lepší, ale to si v USA mohli říkat také a nyní si klidně rádi nechají rozšířit obzory. Tak proč ne my, že. Možná tu dojde k jednomu paradoxu. Když jsme u nás za celá léta moc nenacházeli velké pochopení pro sousední německé pivní styly, třeba k nám teď přijdou přes Ameriku, jako ostatně i předchozí pivní módní vlny. Faktem je, že hned první den po návratu z USA jsem natrefil v Čep&Pec na märzen od Four Elements, druhý den jsem potkal v Cobolisu premiéru kooperačního kölsche a třetí den byl v Permanentu rovnou oktoberfest. Skoro to vypadalo, že mě Němci z Ameriky pronásledují až do Prahy, ale spíš to byly náhody. Pivní Německo budeme u nás asi teprve objevovat. A je dobré se na to připravit.

A jak to naše americké bodování dopadlo? Dělené první místo obsadily s průměrem 1,7 bodu LBK Imperial IPA z pivovaru LBK v texaském Lubbocku a Bear’s den Barleywine z pivovaru Bear Chase v Bluemontu ve Virginii. Dělené třetí místo s průměrem 2,0 bodu Fallen Wings (American IPA) z pivovaru 575 v Alamogordu v Novém Mexiku a Craft IPA z pivovaru Dead Armadillo z oklahomské Tulsy. Dělené páté až jedenácté místo patří s průměrem 2,3 bodu pivům Obsidian Stout z pivovaru Deschuttes z oregonského Bend, Elysian Space Dust (IPA) z pivovaru Elysian v Seattlu ve státě Washington, BJ’s PM (porter) z pivovaru BJ’s v nevadském Reno, Pumphouse Porter z pivovaru Lumberyard v arizonském Flagstaff, Hop-a-long (Pale Ale) z pivovaru Little Toad Creek ze Silver City v Novém Mexiku, Lair Bear Bock (rye) opět z pivovaru 575 v Alamogordo a Burning Daylight (double IPA) z pivovaru West Sixth z Lexingtonu v Kentucky.

Ano, máte pravdu. Celou dobu tu mluvím o německé pivní vlně v Americe, přitom na úplné špičce se umístil jen jeden kousek (onen žitný bock), který se dá považovat za německý. Ale jde prostě spíš o to, že dříve tam člověk natrefil na jedno německé pivo za týden, zatímco mezi 164 hodnocenými pivy jich tentokrát bylo několik desítek, a to ne úplně na chvostu.

Ještě něco? No tak dobře. Ano. Měli jsme ho. Jako vždy. Přece nejsme zbabělci. Pivní Ameriku nelze absolvovat s vynecháním dlouhodobě nejprodávanějšího kousku. Takže vězte, že onen slavný americký ležák Budweiser obsadil čestné předposlední místo s bodovým průměrem 6,7.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 117. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.


BCB 2025: Rozhovor s Priyankou Blah, novou programovou ředitelkou

BCB 2025: Rozhovor s Priyankou Blah, novou programovou ředitelkou

Bar Convent Berlin má od letošního roku novou programovou ředitelku. Stala se jí Priyanka Blah, která dlouhodobě působí na mezinárodní barové scéně. V rozhovoru prozrazuje, co pro ni BCB znamená, jaká témata chce do programu přinést a proč považuje vzdělávání mladých barmanů za klíčové pro budoucnost oboru.

BCB 2025: Working Wednesday | Den nových příležitostí

BCB 2025: Working Wednesday | Den nových příležitostí

Bar Convent Berlin patří k nejvýznamnějším platformám barového a nápojového průmyslu. Každý rok nabízí prostor pro setkávání, sdílení zkušeností a určování trendů. V roce 2025 přichází s novinkou nazvanou Working Wednesday, která je věnována budoucnosti oboru, mladé generaci a novým obchodním příležitostem.

Foodpairing: Bez překladu

Foodpairing: Bez překladu

Párování jídla a koktejlu může působit jako hra, ale když se dělá poctivě, drží pohromadě. Ne kvůli pravidlům, ale protože všechno do sebe přirozeně zapadá. V El Caminu i v Pilotech se přemýšlí nad každým detailem, od výběru surovin až po to, jak se u stolu či u baru cítí host. Nejde o efekt, ale o pozornost, která je tichá a přesná. Pro tuto rubriku jsme opět oslovili kuchaře a barmana, aby společně vytvořili tříchodové menu napárované s koktejly. Tentokrát se potkaly dvě osobnosti, které svůj podnik nejen tvoří a kreativně vedou, ale celý ho drží v rukou. David Böhm, majitel El Camino Tapas Restaurant, který z větší části nastavuje kreativní směr kuchyně svého podniku, a Vojta Drahokoupil, spolumajitel a šéfbarman Café Bar Pilotů. Výsledkem je menu, které se nesnaží ohromit, ale drží jasný směr. Každý chod má svůj rytmus a každý drink ho sebevědomě nese dál. Prostě to funguje. A vy se o tom teď můžete přesvědčit sami.

Václav Lednický: Fairtrade káva dnes znamená nejen udržitelnost, ale i prémiovou kvalitu

Václav Lednický: Fairtrade káva dnes znamená nejen udržitelnost, ale i prémiovou kvalitu

Václav Lednický, který působí v kávové branži přes dvacet let a řídí české zastoupení Julius Meinl Coffee, měl možnost zúčastnit se v Hondurasu konference Fairtrade Coffee Forum a soutěže Golden Cup, zaměřené na ocenění nejlepších Fairtrade káv od malých producentů ze Střední Ameriky a Mexika. V rozhovoru popisuje své dojmy z degustací, organizace i kulturních zážitků.

Tiché volání o pomoc

Tiché volání o pomoc

V provozu nebývá čas si všimnout, že už je někomu těžko. Co pomáhá, když dojdou síly. Za úsměvem obsluhy, za dokonalým servisem a energií, která drží podnik v chodu do pozdních nočních hodin, se často skrývá únava, napětí i vnitřní prázdno. V gastronomii je běžné fungovat na hraně vlastních sil. S úsměvem zvládat dvanáctihodinové směny, střídat denní a noční režim, přepínat mezi tlakem, stresem a očekáváním bezchybného výkonu. Jen málokdy je prostor se zastavit. A když už to dál nejde, přichází vyčerpání, nespavost, úzkost. Nebo návyk. Alkohol, stimulanty, něco na uvolnění. Ne vždy jde hned o závislost, často je to jen tiché volání o pomoc.

BCB 2025: Tři dny, kdy se barová a nápojová scéna potká v Berlíně

BCB 2025: Tři dny, kdy se barová a nápojová scéna potká v Berlíně

Od 6. do 8. října se berlínské výstaviště opět promění v místo, kde se setká mezinárodní barová komunita. Bar Convent Berlin 2025 slibuje nové formáty, čerstvé podněty i prostor pro navazování kontaktů a potvrzuje tak svou pozici jedné z nejvýznamnějších událostí světového nápojového průmyslu.

Drahá? Káva nikdy nebyla levnější

Drahá? Káva nikdy nebyla levnější

Ceny arabiky se dostaly na nejvyšší úroveň v historii kávové burzy. V uplynulém roce se tato věta objevila snad ve všech kávových i nekávových médiích. Často se ve spojení se zdražováním kávy skloňují témata jako klimatické výkyvy v Brazílii, americká cla, nebezpečná situace v Rudém moři nebo evropská regulace proti odlesňování. Jenže – je káva skutečně drahá?

Ochutnali jsme za vás: Jednoodrůdové hroznové mošty

Ochutnali jsme za vás: Jednoodrůdové hroznové mošty

Hroznový mošt vzniká lisováním čerstvých vinných hroznů a podle české legislativy nesmí projít alkoholickým kvašením. Neobsahuje žádný přidaný cukr, konzervanty ani další aditiva. Je čistý, plný ovocné chuti a jemně pasterizovaný, aby vydržel déle, aniž by přišel o svůj přirozený projev. V tomto redakčním testu jsme se zaměřili na 100% bílé jednoodrůdové mošty z českých vinařství, nefiltrované, bez chemické stabilizace a s přirozeným sedimentem. Ochutnávali jsme je nevychlazené a po důkladném protřepání, jak doporučují samotní vinaři, aby vynikla jejich textura i charakter odrůdy. Vedle běžného popíjení nacházejí tyto mošty možná překvapivě své místo i v moderní mixologii. Díky své přirozené sladkosti a jemné textuře mošt v koktejlech bez problémů zastoupí cukrový sirup, aniž ubírá na chuti nebo čistotě výsledného drinku. Skvěle fungují v kombinaci s fermentovanými toniky, bylinnými cordialy nebo suchým vermutem. V rukou barmana tvoří nejen sladkou složku, ale přidávají i hloubku a šťavnatý akcent. Mošt navíc snadno proměníte v domácí shrub nebo vinný sirup a otevřete tak dveře k novým chuťovým variacím.

Barevný svět Gréty Kušnírové

Barevný svět Gréty Kušnírové

Nadějná mladá designérka se pomalu loučí s UMPRUM, kde uzavírá studium Ateliéru keramiky a porcelánu. Upozornila na sebe svou barevnou tvorbou i neotřelými tématy. Od rozpracované diplomové práce si za námi odskočila Gréta Kušnírová, milovnice Itálie a gastronomie.

Otto Vašák: Esencí každé restaurace je tým

Otto Vašák: Esencí každé restaurace je tým

V žilách mu koluje valašská krev, zatímco v hlavě má ucelenou představu o budoucnosti podniku Essens v Hlohovci u Břeclavi, kde šest let kormidluje na pozici šéfkuchaře. Lekci o disciplíně a cílevědomosti dostal mimo jiné v pražské La Degustation Bohême Bourgeoise, ta největší zkouška ho však potkala, když se rozhodl postoupit od vaření k lídrovství a potěžkat si zodpovědnost v restauraci, která dnes patří mezi špičku české gastronomie. S Ottou Vašákem jsme si otevřeně povídali o (ne)pochopení výrazu fine dining a přínosu průvodce Michelin Guide, o minimalismu, bláznovství a také o tom, že esencí není samotná vize chefa, ale jeho tým.

Vady vína od korku po myšinu

Vady vína od korku po myšinu

Víno je nádherný přírodní nápoj plný úžasných ovocných, květinových a jiných aromat, někdy přímočaře veselý a jindy vážně vrstevnatý a komplexní. A sem tam místo třešní nebo citrusů víno zavoní vlhkým kartonem, koňskou stájí, dlouho nevykydanou klecí s křečkem či oblíbeným lepidlem Kanagom. Některé lehce obskurní vůně a projevy, zvlášť ty lehce těkavé živočišné, mohou v menší koncentraci vlastně pomáhat dotvořit charakter specifického vína. Jiné, kdykoliv se objeví, znamenají nespornou vadu. Pojďme se na pár typických – a bohužel stále ne úplně výjimečných – projevů vad vína podívat trochu blíže.

Koktejly: Jiskra agáve

Koktejly: Jiskra agáve

Ať už jde o tequilu, mezcal, nebo méně známý cocuy, agávové destiláty mají jedno společné. Vyrábějí se z jediné rostliny, která potřebuje čas. Než je agáve připravená ke zpracování, roste i deset let. Sklízí se ručně a každá sklizeň je jedinečná, podobně jako ročník ve vinařství. Právě dlouhá doba zrání, terroir a způsob zpracování dávají těmto destilátům nezaměnitelný charakter. Není divu, že si získaly srdce barmanů po celém světě a čím dál častěji i těch českých. Čtyři z nich jsme oslovili s výzvou, aby vytvořili autorský koktejl s agávovým destilátem v hlavní roli. Výsledkem je čtveřice nápaditých drinků, které ukazují, že agáve není jen o limetce a soli. Je o příběhu, trpělivosti a odvaze hledat nové souvislosti.

Podnik: Všechny chutě světa

Podnik: Všechny chutě světa

Prázdniny v Římě? Letos můžete klidně zůstat v Česku, celá Itálie totiž přijela za vámi. Mezi novými podniky tentokrát převažují italské koncepty, které přicházející léto prosluní ještě o trochu víc. Neustává ani pekárenský boom, parta okolo Vnitroblocku otevřela v jeho sousedství pekárnu Skýva. Na Žižkově vznikl nový bar Twist a bez povšimnutí by nemělo zůstat ani legendární lahůdkářství Zlatý kříž, jež se v dubnu opět otevřelo.

Zuzana Benešová: Jídlo je nástroj k osvětě

Zuzana Benešová: Jídlo je nástroj k osvětě

Světem proletuje slovní spojení „regenerativní jídlo“. Jen málokdo mu dokonale rozumí, přesto naše společnost začíná vnímat, že půda je tím nejcennějším a zároveň i nejohroženějším zdrojem lidské obživy. Regenerativní zemědělství navrhuje řešení, jak obnovit bohatství pod našima nohama – a vypěstovat o něco zdravější budoucnost. Věří v to Zuzana Benešová, která vede projekt Živá půda a vyzývá ke spolupráci zemědělce i kuchaře. Jaké suroviny se málem vytrácejí z české kuchyně, jak spolu souvisí mikrobiom člověka a půdy a co zmůže gastronomie, když dojde na osvětu?

Nečekaná hloubka fazole tonka

Nečekaná hloubka fazole tonka

Nenápadná, vrásčitá a na první pohled možná nezajímavá – fazole tonka klame tělem. Jakmile ji však nastrouháte nebo rozemelete, uvolní se bohaté aroma, které připomíná vanilku, hořké mandle, skořici a karamel. Tento voňavý poklad pochází z Jižní Ameriky, a přestože není ještě v evropské gastronomii příliš známý, špičkoví kuchaři ho považují za vzácnou ingredienci, která dokáže dodat hloubku sladkým i slaným pokrmům. „Fazole tonka vnáší do dezertů jemnost vanilky, ale s kouřovějším a komplexnějším aroma. Používám ji místo vanilkového lusku, když chci vytvořit něco nečekaného a sofistikovaného, například v crème brûlée nebo čokoládové pěně,“ říká šéfkuchař David Muñoz, držitel tří michelinských hvězd.

Káva: Regenerativní zemědělství

Káva: Regenerativní zemědělství

Kávový průmysl prochází dramatickými změnami. Ceny komoditní kávy arabika dosáhly na konci roku 2024 historických maxim a setrvávají na nich i v roce 2025. Důvodů je více – od extrémního sucha v Brazílii přes nejistotu ohledně cel a tarifů v USA až po zmatky spojené se zaváděním evropského nařízení o odlesňování (EUDR), jehož účinnost byla nakonec odložena na rok 2026.

Anna Štajglová: Vlněný Masopust

Anna Štajglová: Vlněný Masopust

Když se řekne masopust, snad každému se začnou sbíhat sliny. Představíme si zabijačku, hostinu, koblihy. Veselí, průvod maškar. Barevnost, radost. A přesně tuto náladu potřebovala designérka Anna Štajglová zachytit v názvu své autorské značky. Tak vznikl, prostě a jednoduše, Masopust.

Rumfest 2025: Praha na jeden den patřila Karibiku

Rumfest 2025: Praha na jeden den patřila Karibiku

V sobotu 25. května se pražský Vnitroblock proměnil v místo, které vonělo po cukrové třtině, rumu a Karibiku. Třináctý ročník Rumfestu, největšího rumového festivalu ve střední Evropě, přilákal rumové nadšence, zvědavce i úplné začátečníky.

Ochutnali jsme za vás: Nealkoholická šumivá vína

Ochutnali jsme za vás: Nealkoholická šumivá vína

Do jarního testu jsme vybrali aromatizované nápoje, jejichž základ tvoří víno z hroznů révy vinné české produkce, obohacené o další přírodní aromatické látky a antioxidanty, především třísloviny, silice či terpeny, zpravidla formou macerátu bylin za studena. Nejen že byliny zvyšují celkovou antioxidační kapacitu vína, ale představují též zajímavou přísadu při přípravě koktejlů a kulinářských výtvorů. Historie těchto nápojů původně především aperitivního či digestivního charakteru sahá až do dob starověkých civilizací, ovšem i dnes zůstávají stále vyhledávané pro svůj jedinečný chuťový profil a medicínské vlastnosti. Naši kategorii jsme rozšířili o český vermut, víno s bylinami a kořením podpořené destilátem. K našemu hodnocení jsme tentokrát přizvali someliéra Romana Novotného.

Rumový business: Independent bottlers neboli nezávislí stáčitelé rumu

Rumový business: Independent bottlers neboli nezávislí stáčitelé rumu

Nejlepší překlad pojmu independent bottlers do češtiny by patrně byl „nezávislí stáčitelé“, i když se v běžné mluvě používá spíše anglický termín, případně jeho zkratka „IBs“, kterou bych pro snazší orientaci používal i v následujícím článku. Alternativně by se dal použít i termín „nezávislí plniči nebo bottleři“, ale nezávislí stáčitelé se zdá jako vhodnější varianta. V každém případě je to trochu překladatelský oříšek.

Koktejly: Síla jednoduchosti

Koktejly: Síla jednoduchosti

Skvělý drink nemusí být složitý. Zatímco barmani dnes experimentují s fermentacemi, fat-washingem nebo ultrazvukovou extrakcí, snadno se zapomíná na to podstatné – koktejl má především chutnat a být přístupný. Ti nejlepší na světě vědí, že sofistikovanost nespočívá ve složitosti, ale v precizním výběru surovin a dokonale vyvážené chuti. Tentokrát jsme oslovili čtyři zkušené barmany s jasným zadáním: vytvořit koktejl, který si každý zvládne připravit doma. Žádné klarifikace, žádné složité sirupy, žádné techniky vyžadující laboratorní vybavení. Jen skvělé ingredience a chytrá kombinace chutí. Výsledkem je inspirativní čtveřice drinků, které ukazují, že i doma můžete míchat jako profesionál. Ať už zvolíte osvěžující Collins, elegantní twist na Daiquiri, nebo jarní fizz, všechny mají jedno společné – důkaz, že jednoduchost a kvalita jdou ruku v ruce.

Veronika Pikrtová: Láska jménem řemeslo

Veronika Pikrtová: Láska jménem řemeslo

Čiší z ní radost a dobrá nálada. O keramice hovoří s nadšením, raduje se z každé chvilky, kterou může strávit v ateliéru. Kudy vedla její cesta za hrnčířský kruh v Příbrami, jsme se ptali keramičky Veroniky Pikrtové.

Vocabolo Moscatelli: Mezi tichem a chutí

Vocabolo Moscatelli: Mezi tichem a chutí

V samotném srdci zelené Umbrie, mezi starobylými lesy a vinicemi stojí Vocabolo Moscatelli – boutique hotel, který vdechl nový život klášteru starému 800 let. Když Frederik Kubierschky a Catharina Lütjens objevili tuto opuštěnou stavbu, okamžitě v ní viděli příležitost. Chtěli vytvořit něco víc než jen hotel – prostor, kde se historie přirozeně propojí s moderním pohostinstvím a osobním přístupem k hostům.

Vinné mýty, předsudky a jak hudba činí víno lepším

Vinné mýty, předsudky a jak hudba činí víno lepším

Svět vína je plný úžasných příběhů nejen o vinařích a vinicích v proudu času. Celá řada z nich umí ještě vylepšit už tak skvělé víno ve vaší sklence. Zároveň je s vínem spojeno nemálo dlouhodobě přetrvávajících mýtů či předsudků. O některých – problematice alternativ ke korku, servisu červeného v „pokojové teplotě“, tmavé barvě prokazující kvalitu nebo třeba nápisu staré keře na vinětě – jsme na těchto stránkách psali, na další se podíváme teď. Přestože mohou působit nečekaně, stále jsou to naprosto běžně se vyskytující názory a pohledy.

Foodpairing: Pod hladinou

Foodpairing: Pod hladinou

Jak už víme, párování jídla a nápojů neznamená pouze kombinaci chutí. Je to hledání rovnováhy mezi aromatem, texturou a celkovým dojmem z pokrmu. Tentokrát jsme se ponořili pod hladinu a prozkoumali jsme možnosti propojení mořských ingrediencí s koktejly, které pracují s mineralitou, kyselostí i jemnou kouřovostí. Nešlo jen o sladění surovin – klíčovou roli hrály kontrast, aromatické složky a moment překvapení. Místo pouhého doplnění tu vznikl dialog, ve kterém se jídlo a nápoj vzájemně pozdvihují.

Novoroční nadělení

Novoroční nadělení

Od posledního čísla Barlifu se toho na české gastronomické scéně událo hodně. Vzniklo (a chystá se) tolik podniků, že dvoustrana na všechny novinky už nestačí. A přestože se první letošní výběr týká hlavně Prahy, nezapomínáme ani na ostatní místa republiky. S velkým očekáváním vyhlížíme otevření zážitkové restaurace Hale Apana v Hradci Králové nebo brněnského bistra La Špageta. Ale teď už k nejčerstvějším novinkám, které stojí za zmínku i za návštěvu.

Michaela Doležalová: Za světlem

Michaela Doležalová: Za světlem

Ve volném čase hraje ráda fotbal a chodí na čundry. Je veselá, bystrá a pohotová. O své práci by dokázala mluvit hodiny. Zapáleně, poutavě. Rychle. Má vizi a chuť věci posouvat kupředu. Za světlem. Michaela Doležalová a Studio Jasna.

Den na kávové farmě

Den na kávové farmě

Zastavit se a vychutnat si šálek své oblíbené kávy je pro mnohé z nás součástí každodenního rituálu. Běžný den na kávové farmě je ale pro většinu lidí na míle vzdálenou představou. Farmáři a jejich zaměstnanci v různých koutech světa vynakládají obrovské úsilí, aby káva dosáhla té nejvyšší kvality. Pojďme se podívat, jak vypadá jeden den na kávové farmě třemi různými způsoby – v Etiopii, Nikaragui a Brazílii. Každá farma, každý farmář a každý region mají svou specifickou dynamiku, výzvy i radosti. Tyto tři příběhy vám přiblíží život lidí, kteří stojí za vaší kávou.

Ivo Jedlička: S chutí do toho

Ivo Jedlička: S chutí do toho

Mladý výtvarník s otevřenou myslí a pusou od ucha k uchu, kterému je práce koníčkem. Odpočinout si od ní de facto vůbec nepotřebuje. Dělá věci tak, aby mu dávaly smysl. Iva Jedličku jsme zastihli v prázdninové náladě na cestě mezi Boloňou a Muranem. Mluvil o hudbě, designu, o své zálibě v gastronomii a o tom, jak je důležité nebát se zkoušet nové věci.

Pivo: Svůj k svému? Nebo protiklady?

Pivo: Svůj k svému? Nebo protiklady?

Autor jednoho populárního seriálu o autech a cestování nedávno publikoval srovnání, jak jsou na tom aktuálně jednotlivé evropské země s cenou piva. Rozdíly byly veliké, nejdražší piva autor shledal ve Skandinávii (pochopitelně, mají tam nevyšší spotřební daň).