V poslední dekádě se zaměřil na využití 3D tisku. Baví ho zkoumat a rozvíjet možnosti aditivních technologií, v nichž vidí velký potenciál do budoucna. Odjakživa tíhnul k práci s materiály beze zbytku, přičemž pro něj hrají klíčovou roli udržitelnost a lokálnost. Povídali jsme si s průmyslovým designérem Martinem Žampachem.

Začátkem října v Praze proběhla každoroční přehlídka a oslava designu, Designbloku se účastnil i Martin Žampach. V rámci své expozice Layer by layer (můžeme přeložit jako „vrstva po vrstvě“) představil svoje poslední projekty – několik aplikací velkoformátového tisku zaměřených na využití recyklovaných materiálů a kompozitů. Vidět jsme tak mohli jedinečné interiérové prvky, ve kterých se snoubí moderní aditivní technologie s estetikou a funkčností, jako svítidla navržená pro pražskou restauraci Loving bistro, na kterých Martin spolupracoval se studiem esté architekti, modulární dělicí panely vyrobené ve spolupráci s brněnským studiem Voxell nebo barový pult pro vlastní značku ginu: „Svoje rozhodnutí zúčastnit se Designbloku hodnotím rozhodně pozitivně, mohl jsem se setkat se spoustou lidí, přiblížit jim technologii 3D tisku a představit své aktuální projekty. Designblok je o budování značky i o zpětné vazbě.“ U sebe ve studiu mívá návštěvy spíše sporadicky. Jednou za rok, většinou před Vánoci, dveře studia otevírá, prodává prototypy a nechává zájemce nahlédnout pod pokličku výroby: „U toho třeba opékáme špekáčky,“ usmívá se designér.

Budoucnost 3D tisku

Jak už bylo zmíněno, Martin Žampach se věnuje zejména 3D tisku, který je v současnosti velmi oblíbenou a hojně využívanou technologií. Novinkou ale není – už třicet let byl využíván průmyslovými podniky, cenově dostupnějším, a tím pádem rozšířenějším se stal asi před deseti lety. Tehdy si také Martin Žampach pořídil svou první 3D tiskárnu, což považuje za zlom ve své práci: „Tiskárnu jsem měl vedle sebe na stole, a mohl jsem tak prototypovat a zhmotňovat svoje myšlenky. Z počátku jsem ji využíval jen na prototypování, ale už od začátku jsem přemýšlel, jak tuto technologii využít pro výrobu koncových produktů.“ Problematika technologie 3D tisku zaujala Martina natolik, že se jí začal zabývat a studovat ji detailně, aby mohl navrhovat objekty, které jsou pro 3D tisk efektivní: „3D tisk mi vyhovuje v tom, že si všechno vyrobím sám, je to rychlé a nad celým procesem mám kontrolu.“ V této technologii vidí smysl a budoucnost, přičemž do popředí staví právě efektivitu – minimalizaci zbytečného odpadu i spotřeby energie: „Vidím v tom obrovský potenciál. A to nejen v estetice a materiálech, ale i v možnosti návrhy digitálně distribuovat a vyrábět rychle a lokálně – jen tolik, kolik je objednáno, a tam, kde je potřeba. Stránka udržitelnosti pro mě byla velmi podstatná už od samých začátků.“

Designér i blogger

Martinovo zaměření na design pramení v rodině a jeho dětství. Vzorem mu byl jeho tatínek, který byl kamenosochařem a později designérem ve sklárně. Jablko daleko od stromu nepadlo a Martin vystudoval sklářské umění na střední umělecké škole v Luhačovicích. A protože nechtěl zůstat pouze u skla, pokračoval ve studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde se věnoval produktovému designu. Jeho další kroky už vedly do zahraničí: s Erasmem se vydal do Krakova na Akademii výtvarných umění, pracoval v architektonickém studiu v Londrině v Brazílii, v designovém studiu CuldeSac ve španělské Valencii a pracovně navštívil také Moskvu, kde několik měsíců pracoval pro Art. Lebedev Studio.

Za studií založil Martin Žampach také vlastní blog – blog DesignEast.eu si za cíl vytyčil popularizaci designu ve střední a východní Evropě. Designér na něm psal o projektech a akcích, účastnil se výstav a výstavy také organizoval. Postupem času se z blogu stala uznávaná mediální platforma, do které přispívali autoři z různých koutů Evropy.

Rozmanitost tvorby

Během svojí pestré kariéry se designér věnoval nespočtu projektů zahrnujících různé prototypy, sklářský design, nádobí, vázy, svítidla. Spolupracoval například se společností FLEX/cocoon nebo sázavským Simaxem. Martin Žampach také vykonával funkci kreativního ředitele ve společnosti YSoft Be3D, svého času lídra 3D tisku na českém trhu. Spoluzaložil prosperující designové studio PROTOTYPUM, posbíral několik prestižních ocenění.

Ve svém studiu v pražských Strašnicích v současné době pracuje na prototypech, světelných objektech a funkčních dekoračních prvcích do interiéru – co nám na webových stránkách obzvlášť padlo do oka, to jsou vázy. Vázy jedinečného designu, zajímavé svými tvary i pestrou škálou barev, které se staly populárními jak u nás, tak v zahraničí.

Jít stále kupředu 

Pro tvorbu Martina Žampacha je typický minimalistický přístup s důrazem na konstrukční detail. Svoje znalosti 3D tisku a aditivních technologií neustále prohlubuje a rozvíjí, baví ho zkoumat možnosti a posouvat hranice – z tohoto popudu vznikla kolekce konferenčních stolků LOOPS. Martin na ní spolupracoval se studiem Voxell a Plastic guys. Podnože těchto nepřehlédnutelných designových stolků byly vyráběny pomocí 3D tiskového průmyslového robota. Při výrobě kladli designéři důraz na použití materiálů odrážejících respekt k přírodě a také svoji touhu vytvářet produkty s co nejmenším negativním dopadem. „Věřím, že
díky 3D tisku můžeme vytvářet produkty na míru, bez nutnosti velkovýroby a s minimální uhlíkovou stopou.“

Designér lihovarníkem

Jak už bylo řečeno, tento mladý designér si neklade malé cíle a záběr jeho tvorby je opravdu široký. To dokládá i další obor, kterému se začal věnovat – svoji zálibu v dobrém a kvalitním pití povýšil na byznys a se svým kamarádem Tomášem Ivančíkem založil vlastní značku ginu: GINIST (IST = Ideal Sip Therapy, čili terapie doušky). Ochutnat tak můžete například originální recepturu, která v jejich hlavách dozrála v citrusových sadech Španělska. A Španělsko je ve sklenici opravdu cítit, hlavní složkou tohoto ginu je grep. Ovšem ginem to prý teprve začíná.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 116. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.