Lesní Rukola
Název této suroviny vám bude pravděpodobně trochu kroutit jazyk. Taky se o ní říká, že byla velikou pochoutkou samotného Napoleona Bonaparta a mnozí ji mohou znát pod slovním spojením lesní rukola či zelí svatého Patrika. O co se jedná? Seznamte se, řeč je o Potočnici lékařské. Bylince, která je velice lokální záležitostí a oblíbil si ji nejeden český šéfkuchař.
Původně euroasijský druh z mírného pásu dnes roste kromě Austrálie a Antarktidy na všech kontinentech světa, a to v okolí vlhkých potoků a pramenů. U nás se sice také vyskytuje, ale ne v takové míře jako třeba na sousedním Slovensku. Důvodem je vláha, která v tuzemsku někdy chybí. Na potočnici tak narazíte nejvíce v lese – podél potoků a pramenů či v mokřejších oblastech s rašelinou. Tato rostlina je ovšem schopna vyrůst i v domácím prostředí. A do kuchyně přináší jiskrnou chuť a množství léčivých účinků.
Potočnice byla dříve označována také jako řeřicha potoční či řeřišnice bílá a chuťově připomíná divoké byliny, rukolu, hořčičné semínko, lichořeřišnici či právě řeřichu. Obsahově se zase chlubí vysokou hladinou vitaminu A, C, D a E a mimo to je bohatá na jód, železo a síru. V nati nechybí hořčičné oleje a fenylethyl nebo hořčičná silice, jež pomáhají posílit imunitu, srazit horečku či bojovat proti chudokrevnosti. Po potočnici můžete sáhnout i při snaze si pročistit játra nebo nakopnout organismus po dlouhé zimě. Říká se o ní totiž, že je jarní životabudič. Ostatně její silné ozdravné účinky si můžete odvodit už z latinského názvu Nasturtium officinale, což při volném překladu znamená „nos kroutící“. Její vůně je totiž peprná.
KOKTEJLOVÉ UŽITÍ
V koktejlech potočnici moc nehledejte. Pro svou silnou vůni a křehkost se s ní těžko pracuje jako s hlavní surovinou. V recepturách tak bude figurovat spíše jako infuze nebo garnish. Své místo si ale našla v ovocných či zeleninových smoothies, kterým dodá jak na barvě, tak na živinách.
Hojnější používání potočnice v zahraničí není tentokrát známkou české malosti, ale zkrátka se jedná o surovinu, kterou v České republice vnímáme spíše jako divokou bylinu. Rozšíření potočnice je možné a vítané, ostatně medvědí česnek měl před lety podobnou pozici, a v současnosti plní stránky jarních čísel gastro časopisů.