Koji: světem šířící se plíseň

Vlaďka Kučerová

Podle Organizace pro výživu a zemědělství existuje na světě přes 300 000 druhů jedlých rostlin. Přibližně polovina z nich byla domestikována či patří mezi běžně konzumované potraviny. Poměrně velké číslo, zvlášť když vezmeme v potaz, že nezahrnuje žádná zvířata, mořské plody ani houby. Narážím tím na fakt, že ačkoli život na planetě Zemi existuje už miliony let a kulturní společnosti minimálně několik posledních tisíciletí, stále zde je velké množství neobjevených či pro naši kotlinu netradičních surovin. Jednu z nich představuje třeba koji. Co si pod tímto názvem představit?

Nebudu vás dlouho napínat: jedná se o kulturní plíseň Aspergillus oryzae, česky kropidláka rýžového, kterým se naočkuje určitá ingredience. Nejčastěji se jedná právě o rýži nebo sóju. Tato surovina následně pod silou plísně zfermentuje. Plíseň tak stojí za vznikem světově známých produktů jako třeba sójové omáčky, pasty miso, vína mirin, saké či rýžového octa. 

Úplně první zmínku o koji najdeme už okolo roku 300 př. n. l. v čínské knížce Zhōu lǐ (anglicky The Rites of Zhou), kde se o koji mluví jako plísni qu [šu]. Během staletí se v Číně stala hlavní komoditou. Používala se hojně pro výrobu obilných vín nebo třeba sójových past. Do Japonska se qu dostalo až v 8. století n. l., kde se o ní mluvilo jako koji. Tehdy tato plíseň měla několik barevných variant, ale až právě v Japonsku se začaly kultivovat tři nejznámější verze – bílé, žluté a černé koji. Dnes je nejpoužívanější žluté; z něj se také vyrábí miso a saké. Nicméně i v současnosti najdete zmínky o černém koji. Jedná se o Aspergillus luchuensis, které navíc produkuje kyselinu citronovou a hodí se k výrobě alkoholických nápojů. Na japonském ostrově Okinawa se z něj vyrábí alkoholický nápoj Awamori. Jinde v Japonsku je pak známý jako šóčú, které se podobá slavné korejské pálence sodžu. Bílé koji, modifikace černého koji, se používá nejméně.

Slovo koji má v japonštině mnoho významů. Dokonce se hojně používá i jako chlapecké jméno. Takže pokud byste někdy Japonci řekli, že vaříte s koji, nemusel by vás zcela pochopit. V Japonsku mají proto odlišování lépe vyřešené. Pro koji neboli rýži naočkovanou plísní Aspergillus oryzae se používá spojení komekoji. Kome znamená rýže, koji plíseň. Konkrétně spory plísně Aspergillus oryzae se potom jmenují koji kin. V dnešním pojetí se pojem koji hodně generalizuje a je chápán jako zajímavá surovina. Ovšem lidé si ho nejčastěji spojují pouze s rýží, přestože koji kin dokáže kouzla i s dalšími surovinami.

Další do umami rodiny

Kropidláka rýžového alias koji kin lze použít i na sóju, hrách, čočku nebo ječmen či cokoliv jiného, co obsahuje velký podíl sacharidů, tuků a bílkovin. Ty jsou totiž potřebné pro započetí procesu fermentace; o slovo se totiž hlásí enzymy, které dokážou rozkládat škroby na jednoduché cukry, bílkoviny na aminokyseliny a tuky na jejich mastné kyseliny. Z chemického procesu ve finále vzniká produkt nabitý umami. Zároveň se jedná o tělu prospěšné bakterie.

Při práci s plísní koji je třeba být obezřetný. „Vařit s koji není náročné, ale je třeba dodržovat pár pravidel,“ uvádí Tomáš Horák z restaurace Triton, kde jako jedni z mála v České republice s koji pracují. Jelikož se jedná o plíseň, je třeba s ní manipulovat v čistém prostředí, kde nemůže natáhnout okolní organismy, které by mohly podnítit úplně jiný a možná i nebezpečný výsledek. Plíseň Aspergillus oryzae totiž patří do stejné rodiny jako plísně, které jsou z velké většiny tělu nebezpečné. Nicméně u kropidláka rýžového se nemusíte ničeho bát, jeho bezpečnost byla prokázána několika studiemi.

Co na to Češi?

„U mě při vaření hraje velkou roli chuť. Když jsem koji ochutnal poprvé, bylo to jedno velké WOW. Maso fermentované několik dní v japonské koji rýži s ušlechtilou plísní je totiž svěží a křehké, takže mu následně stačí jen velmi krátká a šetrná úprava. Že je koji i zdraví prospěšné, jsem zjistil až později, a byl to jen plusový bod,” popisuje Tomáš Horák své první setkání s touto ušlechtilou plísní. Dnes s pomocí koji v Tritonu fermentuje hlavně maso a používá jej k vytažení chutí z masa. Je to možná překvapivé, ale veškeré maso, včetně ryb, je díky obsaženým enzymům vhodné pro práci s koji. „Fermentovat se dá jakékoliv maso. Osobně rád fermentuji sumečka, holuba, srnku či kamzíka. Tato úprava masa mě nadchla, jelikož mě baví kombinovat staré osvědčené techniky, které přidávají jídlu na kvalitě,“ popisuje Tomáš. K práci s koji ho přitom inspiroval kamarád a německý michelinský šéfkuchař Thomas Bühner.

V České republice se koji šíří poměrně rychle – tedy alespoň ve světě gastronomie. „Široká veřejnost o koji moc neví. Ale když se lidem vysvětlí, že se jedná o rýži, která je tělu prospěšná, začnou se hned zajímat, což je dobře,” dodává Tomáš. Mezi další české průkopníky, kteří se s koji již seznámili a pracují s ním, patří také kuchařské uskupení Ze mě projekt. Plíseň koji použili při jedné ze svých pop-up akcí na burger z divočáka. Ambiciózním projektem je i Kojibakers. Ti jsou ostatně ukázkovým příkladem toho, že plísní nemusíte nutně očkovat jen rýži, ale lze ji zkombinovat třeba i s hrachem. Kojibakers z českého hrášku (ale nejen z něj) vyrábí svou miso pastu.

Inspirace ze světa

Mimo lokalitu původu zůstává koji vcelku neprobádanou surovinou i ve zbytku světa. Nepřekvapí však, že v Dánsku se do koji už před deseti lety zamiloval René Redzepi. Šéfkuchař restaurace Noma zkoušel koji aplikovat i na rybíz nebo mrkev, avšak ve svém fermentačním středisku zjistil, že se koji daří nejlépe na obilninách. Mimochodem, v Noma restauraci si pěstují vlastní koji na ječmenu. Pokud vás zajímá více, doporučujeme knihu The Noma Guide to Fermentation, kde je koji věnováno několik stran.

Podobný zájem o koji projevil i Jeremy Umansky, majitel americké restaurace Larder Delicatessen and Bakery a primárně milovník foragingu a přírodních technik vaření. Spolu s kuchařem Richem Shihem napsali velkou knihu věnující se čistě koji. Publikace Koji Alchemy: Rediscovering the Magic of Mold-Based Fermentation vyšla letos.

Nech to zplesnivět!

Mohlo by se zdát, že práce s koji surovinami se rovná molekulární kuchyni. Pro někoho je koji super lákavé, pro další zase odpuzující. Kombinace se slovem „plíseň“ také není zrovna ideální. Na druhou stranu se jedná o poměrně neprobádané území, které může světovou i místní gastronomii obohatit. Konkrétně v České republice máme minimálně dobré předpoklady pro úspěch. Jsme národem masožravců a obiloviny nám tu rostou ve velkém. Teď jen stačí s tím začít pracovat.

Tento článek a mnoho dalšího najdete v BARLIFE č. 99.

Saké, nápoj bohů

Saké, nápoj bohů

Přes rozmach japonské gastronomie u nás saké zůstává poněkud nepochopené. Dostupné jsou zde především základní konzumní varianty, špičkoví představitelé velmi výjimečně. Je to škoda, protože saké má mnoho různých podob a stylů. V mnohém, vůní a chutí i ideálním způsobem servisu, připomíná dobré bílé víno a také se mu někdy rýžové víno říká. Proces vzniku má však s vínem společného jen velmi málo.

ARMAŇAK - nejstarší brandy na světě

ARMAŇAK - nejstarší brandy na světě

Nejstarší destilát Evropy, poctivý řemeslný produkt butikových vinařství, zažívá renesanci a právem se mu dostává stále větší pozornosti mezi prémiovými destiláty.

Stará Anglie v moderním pojetí

Stará Anglie v moderním pojetí

V londýnském podniku The Berkeley Bar & Terrace má každý drink svůj příběh. Od ročníkového šampaňského zapomenutého ve francouzském sklepě přes slad, který následně zrál po generace, až po červené víno, které si po skleničce vychutnáte jen díky Coravinu. Každá z položek v nabídce je pečlivě vybrána s ohledem na svůj jedinečný charakter.

Vstávat a cvičit!

Vstávat a cvičit!

Práce v gastronomii, a obzvlášť za barem, je vysilující a mnohdy stresující. Nedat najevo sebemenší únavu a celý večer zvesela šejkrovat jeden koktejl za druhým. Nad ránem pak bolí ruce, nohy i obličej. Co s tím? Řešením může být jóga. Díky ní si protáhnete svaly, a navíc napomůže vaší odolnosti vůči stresu a k psychické pohodě.

Foodpairing: Koňak, královská disciplína

Foodpairing: Koňak, královská disciplína

Koňak je pálenka vyrobená z hroznů vinné révy, takže typově se samozřejmě řadí mezi brandy. Ovšem není ledajakou brandy. Aby se tato brandy mohla nazývat koňak, musí splňovat několik kritérii stanovených úřadem Bureau National Interprofessionel du cognac.

Tamarillo, pikantnější rajče

Tamarillo, pikantnější rajče

Tušíte, odkud tamarillo pochází? Že by se jednalo o surovinu ze Španělska či zemí Latinské Ameriky? Podle názvu by to dávalo smysl. Je tu ale háček. Nejdřív sice rostlo v Jižní Americe a konzumovali ho obyvatelé dávné Incké říše, jenže tehdy se tamarillu říkalo pouze „tomate de arbol“ neboli rajče ze stromu.

Foodpairing: Do páru s agáve

Foodpairing: Do páru s agáve

Agáve existuje okolo 300 druhů, ovšem pro výrobu nápojů se využívá jen několik z nich. Mezi nejznámější destiláty z agáve patří tequila, mezcal a sotol, které lze vyrábět pouze na území Mexika. Filip Káninský z poděbradského Charles Baru vsadil na jistotu a svou část foodpairingu na téma „destiláty z agáve“ postavil především na tequile a mezcalu. A jelikož jsou na párování potřeba dva, doprovodil Filipovy koktejly svými pokrmy Richard Voržák, šéfkuchař poděbradské restaurace Cucina jídlo & víno.

I v roce 2020 se hodnotily nejlepší české restaurace

I v roce 2020 se hodnotily nejlepší české restaurace

Ocenění kvality českých restaurací pečetí se zlatými lvy, které organizuje nakladatelství a vydavatelství TopLife Czech, bylo rozdáno i letos, a to již poosmé. Celkový počet restaurací oceněných pro sezónu 2021 je 93. Jejich seznam najdete ve vydaném průvodci Nejlepší restaurace oceněné Zlatými lvy 2021.

Vánoce: koktejly a cukroví

Vánoce: koktejly a cukroví

Doufejme, že v tomto neutěšeném roce jsou Vánoce stále obdobím, na které stojí za to se těšit. Ačkoli je pravda, že klidu, nicnedělání a gauče jsme si již všichni užili až dosyta. I přesto ozdobte stromeček, udělejte horu bramborového salátu, napečte cukroví, uvařte vaječňák a namíchejte si drink od našich barmanů.

Umami. Nejen pátá chuť

Umami. Nejen pátá chuť

Umami se dlouhodobě definuje jako pátá chuť. To je samozřejmě pravda, ale rozhodně ho necharakterizuje jen tento prázdně znějící termín. Ani přirovnání k sójové omáčce, potažmo k celé asijské kuchyni, není nejtrefnější. Takže co si pod pátou chutí máme představit? Kombinaci všech čtyř předchůdkyň dohromady nebo něco úplně jiného? S umami to není tak jednoduché.

Rum: Trendy, servis, mixologie

Rum: Trendy, servis, mixologie

Rum se těší oblibě prakticky po celém světě. K jeho přednostem patří fakt, že svým konzumentům poskytuje až neskutečnou paletu vůní a chutí. Je to velmi rozmanitá kategorie, neboť každý rum je trochu jiný. Má svůj jedinečný charakter, který ovlivňuje nejen způsob výroby, ale také klimatické podmínky, půda a v neposlední řadě i oddaný přístup těch, kteří za jeho výrobou stojí.

Znovu na začátku

Znovu na začátku

Ke znovuotevření gastronomických provozů došlo před více než dvěma měsíci, rozhodně to ovšem neznamená návrat k normálu. I přes první nadšenou vlnu, kdy své oblíbené podniky přišli podpořit stálí hosté, provozovny v průběhu června hlásily, že jsou na nějakých 50 % tržeb ve srovnání s předchozím rokem. Ti úspěšnější pak na 70-80 %. Ovšem panují také obavy, že to nejhorší teprve přijde. Zejména v Praze, kde se očekává, že její obyvatelé využijí první příležitosti metropoli opustit a užít si léto někde jinde.

Foodpairing: Zelenina nejen do polévky

Foodpairing: Zelenina nejen do polévky

Léto máme spojené s dozrávajícím ovocem a zeleninou, které tvoří nedílnou součást našeho jídelníčku. Proto naše zadání barmana Fredyho Španera z podniku LAb zavazovalo, aby ve svých koktejlech použil v nějaké formě zeleninu či zeleninovou šťávu. Na pomoc si výjimečně přizval svého kolegu Davida Kroupu ze sesterského podniku swim, kde jako šéfkuchař působí také Matyáš Kučera. Ten se v tomto párování postaral o doprovodné pokrmy.

Mangalica: Kudrnatá delikatesa

Mangalica: Kudrnatá delikatesa

Se začátkem roku se pojí hodně předsevzetí. A touto dobou už většina ze zmíněných předsevzetí dávno vzala za své. Ovšem věřím, že pro velkou část populace jedno z předsevzetí platí každoročně a celoročně. A to neustále se vzdělávat, zkoušet nové chutě a objevovat nepoznané. Proto jsme letos přidali do našeho menu novou rubriku věnovanou atypickým surovinám.

Podivnosti barového světa

Podivnosti barového světa

Každodenní karanténní přemýšlení a vzpomínání na otevřené bary mě občas vrátí ve vzpomínkách na ty nejdivnější věci, které jsem kdy ochutnal. A zde je výběr těch, které se mi zrovna vybavují. Je to jednoduše pár drinků, které mi zachutnaly, překvapily mě svým složením či pobavily názvem. Všechny mají společné, že jsou něčím atypické, podivné.

Hořkosladký eurotrip

Hořkosladký eurotrip

Období jara jsme se v rubrice Foodpairing rozhodli spárovat s amary, bylinnými likéry italského původu. Přestože se pojem amaro dříve pojil především s italskými výrobky, v poslední době se kategorie rozšířila také na obdobné likéry vyráběné i jinde v Evropě. Proto vybrat pět rozdílných produktů, navíc z různých zemí, nebylo pro Tomáše Melzera z baru Blind Lion nic složitého.

Od ledničky přes sous-vide až po virtuální realitu

Od ledničky přes sous-vide až po virtuální realitu

Ačkoli se v gastronomii čím dál častěji vracíme k tradičním postupům, technologie mají v podnicích své nezastupitelné místo. Těžko si představit, že by v baru či restauraci chyběly. Jenže svět jde kupředu rychleji než kdy dříve a to, co se před pár lety zdálo jako sci-fi, je dnes krám vhodný jenom do šrotu. Dnes proto můžeme jen hádat, jak bude vypadat bar za deset, dvacet, třicet let. Přesto, pojďme se na chvíli zasnít.

Otestovali jsme za vás: české barrique cidery

Otestovali jsme za vás: české barrique cidery

Cider coby osvěžující nízkoalkoholický nápoj vznikající fermentací čerstvého jablečného moštu s následným ročním zráním už je u nás poměrně dobře znám i rozšířen. Zato jeho nové barrique podoby se teprve dostávají do popředí. Samotný termín barrique přitom obecně představuje francouzský název pro dubový sud, v němž po určitou dobu zraje víno, whisky či koňak.

Maso bez masa

Maso bez masa

Rostlinná strava je úzce spjata s pojmem veganství. Otázkou je, zda tento způsob stravování nabývá na popularitě právoplatně, protože je pro lidské tělo a planetu skutečně tou nejlepší volbou, nebo jestli trend rostlinné stravy rozdmýchává síla médií. Ať tak či onak, gastronomie na otázku veganství musí nějak odpovědět.

Koktejly inspirované uměním

Koktejly inspirované uměním

Když se umělců zeptáte, kde berou inspiraci pro své dílo, velmi často vám odpoví, že tvůrčí nápady čerpají ze všeho kolem sebe. I v koktejlovém světě se lze samozřejmě inspirovat uměním, proto jsme tři barmany požádali, aby si vybrali kterékoli umělecké dílo a vytvořili koktejl, který z něj bude vycházet.

Killing me softly

Killing me softly

Nealkoholické nápoje, známé také jako soft drinks, se dnes těší velkému zájmu. Výrobci i podniky reagují na přání svých klientů a hostů, kteří sice nemají zájem o „pouhou“ vodu z vodovodu, ale zároveň sledují trendy a svůj kalorický příjem. Byly ovšem doby, kdy „kolalokovou“ limonádu chtěl pít každý.

Zpátky ke kořenům

Zpátky ke kořenům

Jako malá holka jsem si často hrála se sestrou na pískovišti. Stavěly jsme hrady z písku, ale hlavně jsme vařily ty nejchutnější pokrmy z hlíny, kamení, písku a všelijakých rostlin. Měli jsme dům se zahradou, takže naše „vaření” vždy obsahovalo sezónní květiny; od pampelišek a růží přes lichořeřišnice až po nějaký ten hrášek. Netušila jsem, že před těmi skoro dvaceti lety jsem byla trendy a se sestrou jsme „vařily“ ve stylu foragingu.

Fermentace: tisíciletá, a přece nová

Fermentace: tisíciletá, a přece nová

Až jedna třetina všech potravin se vyrábí nějakým způsobem fermentace. Od chleba a jogurtu přes víno a pivo až po populární kimči nebo miso. Je to levná a snadná metoda jdoucí ruku v ruce s trendem lokálních a sezónních potravin a řemeslné výroby. Fermentace se tak pochopitelně stala impozantní technikou šéfkuchařů a barmanů, kteří se chtějí odlišit.

Investujte s chladnou hlavou

Investujte s chladnou hlavou

V poslední době se hodně hovoří o investicích a o jejich výhodnosti. Já sám jsem na toto téma promluvil bezpočtukrát a ukazoval whisky, jejichž cena za poslední roky raketově vzrostla. Na tomto místě bych se ale rád věnoval investicím z druhé strany, protože není všechno zlato, co se třpytí...

Želatinová filtrace: nová chuť již objeveného

Želatinová filtrace: nová chuť již objeveného

Mistři molekulární mixologie neustále posouvají hranice toho, co může být považováno za nápoj a jakou zkušenost si odneseme při pití našeho koktejlu v budoucnosti. Vizionáři zlaté éry mixologie tak ochotně přejímají techniky molekulární kuchyně. Jednou z využívaných metod je i želatinová filtrace.

S vůní praskajícího dřeva

S vůní praskajícího dřeva

Udicí nebo nakuřovací pistole, anglicky smoking gun, je další zařízení, které si našlo svoje místo na baru. Původně se používalo pouze v kuchyni, aby dodalo pokrmům nauzenou chuť, aniž byste je museli udit. Dnes lze smoking gun najít na baru, používá se však méně často, než bychom čekali.