Růžová nostalgie
Duben 22, 2023
Královna Kleopatra, známá svou láskou k růžím, prý naplnila svou fontánu růžovou vodou a ložnici zasypala okvětními plátky této květiny, aby svedla římského vojevůdce Marka Antonia. Růži jako velmi starou kulturní rostlinu, která prorůstá celými dějinami lidstva, zmiňují již mezopotámské klínové tabulky staré 5000 let. Po staletí si jí ceníme pro léčivé vlastnosti, blahodárné účinky na mysl i ducha a smyslnou krásu. Dnes růže symbolizuje romantickou lásku, ale především se všestranně používá v lékařství, kosmetologii i mnoha národních kuchyních. Zavřete tedy oči a přivoňte k delikátní tekutině, která působí sladce, přestože neobsahuje cukr.
Růžová voda nebo také hydrosol růže je aromatický extrakt z okvětních lístků růže. Čistá květová voda, chcete-li, se získává destilací. Čerstvé okvětní lístky růží se spaří vodou a výsledná pára se zachytí kondenzací. Takto vyrobená růžová voda je velmi kvalitní a při správném skladování dlouho vydrží. Vedlejším produktem tohoto procesu je růžový olej. Případně naopak, jak to chce kdo pojmout. K růžovému oleji se též dá přidat destilovaná voda, i když se jedná o méně aromatickou verzi.
Historici se domnívají, že tento postup poprvé uplatnil při výrobě růžové vody známý perský chemik, lékař, myslitel a astronom islámského zlatého věku Avicenna v 10. století. Ve skutečnosti se i dnes vyprodukuje 90 procent veškeré růžové vody v Íránu, bývalé Perské říši. Během pozdního jara se okvětní lístky damašských růží ručně sbírají, máčí ve vodě ve velkých měděných nádobách a zahřívají. Kondenzovaná tekutina se poté sbírá do láhví.
Do zorného pole Evropy se růžová voda dostala v době křížových výprav a Peršané s ní tak mohli výhodně obchodovat. Během 17. století byl o růže tak obrovský zájem, že se růžová voda v některých částech Evropy používala jako zákonné platidlo.
Vůně z minulosti
Od dávných dob se růže a její vedlejší produkty používaly k léčení mnoha neduhů. Byly jí připisovány blahodárné účinky na srdce a mozkové funkce. Lékaři ve svých spisech zmiňují růžový tonik vařený ve víně jako lék na bolest hlavy a onemocnění očí, uší, úst a lůna. Ve středověku se růžová voda používala k očištění rukou před jídlem a lékaři ji předepisovali, aby zabránila mdlobám, posílila orgány a chránila srdce. Nutno dodat, že moderní studie pro tyto poznatky dnes nachází vědecké důkazy.
Stejně tak v kosmetice byly růže jednoznačně oblíbené. Růžové vodě se připisovaly chladivé a adstringentní účinky. Okvětní lístky růží, voda a výtažky z růže byly aplikovány jako kosmetické masky, oční stíny a růž. Plinius starší také ve svém Naturalis Historia, nejvýznamnější přírodovědné encyklopedii starého Říma, zachytil, že sušené okvětní lístky růží lze použít jako deodorant nebo parfém, zatímco spálené okvětní lístky růží dopomohou k získání tmavšího odstínu obočí.
Proces výroby růžové vody se v průběhu staletí výrazně nezměnil. Pro své přirozené antibakteriální vlastnosti, vysoký obsah antioxidantů, organických kyselin a dalších sloučenin je růžová voda i dnes stále vyhledávaná a účinná jako přírodní lék, součást parfémů i kosmetiky. A v neposlední řadě představuje aromatickou přísadu, která dodává zdaleka nejen sladkým pokrmům typické jemné květinové aroma a chuť.
Game changer
Růžová voda je synonymem zejména pro blízkovýchodní kuchyni. Potkáme se s ní ale také na celém indickém subkontinentu, ba i v Evropě. V britských kuchyních šlo dokonce o naprosto běžnou součást pokrmů až do viktoriánského období, kdy úlohu růže převzala vanilka.
Blízkovýchodní kuchaři od egyptské autorky kuchařek britské národnosti a antropoložky Claudie Roden po Yotama Ottolenghiho, izraelského restauratéra a gastronomického spisovatele, nabízejí nespočet receptů využívajících růžovou vodu. Turecký šéfkuchař Coskun Uysal, který vede melbournskou restauraci Tulum, říká: „Vzpomínám si, že máma vždy smíchala trochu růžové vody s olejem, citronovou šťávou a solí, aby dochutila okurkový salát. Teď já dochucuji nakládané okurky růžovou vodou a podávám je se smaženými sardinkami, nakládaným citronem a koprem.“ Připravuje také džem ze sušených švestek a růžové vody, který podává s pomalu vařenou jehněčí plecí. Podle jeho slov je klíčem úspěchu přiměřenost množství. „Růžovou vodu používejte jako parfém,“ dodává.
Na českém trhu existuje mnoho značek růžových vod. Můžeme je primárně rozdělit na ty používané v kosmetologii a ty na vaření. Ze složení jednotlivých výrobků lze vyčíst, že na nejvyšší kvalitu bez přídatných látek sází zejména segment zkrášlování. Kulinářský potenciál růžové vody v průmyslové výrobě se zatím z nějakého důvodu nerozvinul. Nejčastěji asi narazíte na aromatizované limonády. O to víc svádí růžová voda k domácímu experimentování. Růže patří do čeledi růžovitých (Rosaceae), stejně jako maliny, ostružiny, jahody, kdoule, švestky, jablka nebo hrušky. Rozumí si proto s ovocem, cukrem a mléčnými výrobky. Přidejte trochu růžové vody do ovocného salátu či švestkového koláče, k mačkaným jahodám se smetanou nebo do ginového koktejlu. Počítejte s tím, že jde o jemnou substanci, jejíž aroma se při zahřátí vytrácí. Může však celou hru posunout o úroveň výš
RŮŽOVÁ VODA PODLE PODNIKU DOCK HOUSE
THE ILLUSIONIST GIN TONIC
50 ml ginu The Illusionist
100 ml toniku Thomas Henry
6–8 kostek ledu
1 lžíce růžové vody
sušená růže na ozdobení
Sklenici naplníme kostkami ledu. Na kostky ledu nalijeme gin The Illusionist a opatrně doplníme tonikem Thomas Henry. Následně koktejl změní barvu z původní temně modré barvy na krásnou modrorůžovou, což je kouzlo našeho ginu: při kontaktu s tonikem změní svoji barvu. Zastříkneme růžovou vodou a ozdobíme poupátkem sušené růže.
TENTO ČLÁNEK NAJDETE V ČÍSLE BARLIFE 109.
Suchej únor nemusí být až tak suchý!
Ach únor, měsíc, který mnoho lidí naplňuje chmury. Vánoční světla zhasla, rána jsou stále temná a ve vzduchu kouše mráz. A do toho se ti největší odvážlivci, hrdinové, zřeknou alkoholu! Vyzkouší, jaké je to být bez něj!
Bez alkoholu měsíc, rok, nebo celý život?
Zatímco ve světě je suchý měsíc již u konce, v Česku nás abstinence teprve čeká. V loňském roce se iniciativy Suchej únor zúčastnilo okolo 600 000 osob a lze očekávat, že letos se do akce zapojí ještě více lidí. Svůj podíl na tom může mít i partnerství se společností Kofola, která hodlá projekt podpořit nejen na svých marketingových a online kanálech, ale také komunikací přímo v trhu.
Top 10 nejprodávanějších koktejlů světa
Společnost Drinks International každý rok přináší Annual Brands Report, jehož součástí je i žebříček padesáti nejprodávanějších klasických koktejlů. Ačkoli první místa nikoho výrazně nezaskočí, překvapit mohou ta další. Do top 10 se mezi největší klasiky zařadil i Aperol Spritz, stejně tak se na výsluní stále drží i Mojito.
To nejlepší z BARLIFE 2020
Rok 2020 byl v mnohém - a zejména v jednom ohledu - velmi turbulentní a nevyzpytatelný. Přesto můžeme říct, že nás v něm potkalo i hodně dobrého. Magazín Barlife úspěšně dokončil svůj sedmnáctý ročník a na krok se přiblížil plnoletosti. Letošní rok jsme navíc završili jubilejním 100. číslem. Vám i sobě přejeme, aby byl rok 2021 lepší a ve všech směrech přívětivější než ten letošní.
Vánoce: koktejly a cukroví
Doufejme, že v tomto neutěšeném roce jsou Vánoce stále obdobím, na které stojí za to se těšit. Ačkoli je pravda, že klidu, nicnedělání a gauče jsme si již všichni užili až dosyta. I přesto ozdobte stromeček, udělejte horu bramborového salátu, napečte cukroví, uvařte vaječňák a namíchejte si drink od našich barmanů.
Design: jednoduchost a elegance do každého výčepu
Výčepní stojan v setu s pivními tácky v novém kabátu zbaveném přebujelého dekoru rozmáhajícím se v současném pohostinském prostředí. Tak popisuje designérka Nikola Mikulecká své pivní pípy z porcelánu a keramiky, které byly předmětem její diplomové práce na pražské ČVUT. Proč se rozhodla modernizovat právě pivní pípu a čemu dalšímu vtiskla novou podobu?
Designová extáze V DTLA
Podnik V DTLA, situovaný v historických prostorách budovy Seven Grand v samotném centru Los Angeles, představuje 520 m2 designové extáze. Tzv. „all-day dinning“ koncept poskytuje místo, kde si každý přijde na své v průběhu celého dne. Místo neskutečných rozměrů, které je využito do posledního detailu a kde je právě promyšlený design hlavním nástrojem business strategie podniku.
Koji: světem šířící se plíseň
Podle Organizace pro výživu a zemědělství existuje na světě přes 300 000 druhů jedlých rostlin. Přibližně polovina z nich byla domestikována či patří mezi běžně konzumované potraviny. Jednu z nich představuje třeba koji. Co si pod tímto názvem představit? Jedná se o kulturní plíseň Aspergillus oryzae, česky kropidláka rýžového.
Umami. Nejen pátá chuť
Umami se dlouhodobě definuje jako pátá chuť. To je samozřejmě pravda, ale rozhodně ho necharakterizuje jen tento prázdně znějící termín. Ani přirovnání k sójové omáčce, potažmo k celé asijské kuchyni, není nejtrefnější. Takže co si pod pátou chutí máme představit? Kombinaci všech čtyř předchůdkyň dohromady nebo něco úplně jiného? S umami to není tak jednoduché.
Rum: Trendy, servis, mixologie
Rum se těší oblibě prakticky po celém světě. K jeho přednostem patří fakt, že svým konzumentům poskytuje až neskutečnou paletu vůní a chutí. Je to velmi rozmanitá kategorie, neboť každý rum je trochu jiný. Má svůj jedinečný charakter, který ovlivňuje nejen způsob výroby, ale také klimatické podmínky, půda a v neposlední řadě i oddaný přístup těch, kteří za jeho výrobou stojí.
Od vína v dlaních po tenkostěnný nezdobený křišťál
I tak by se dal popsat vývoj konzumace vína. Sklo je tu s námi kratší dobu než víno a zpočátku rozhodně nepředstavovalo materiál přístupný každému. I proto si cesta k dnešní naprosto dominantní vinné sklence – čiré, na stopce, s velkým kalichem užším na okraji – zaslouží bližší prozkoumání.
VINNÁ: Nový život pro vinnou révu
Designérka, kterou vám tentokrát představíme, nemá s gastronomií zdánlivě nic společného. Silvie Hrušková totiž tvoří dřevěné šperky. Čím si tedy zasloužila naši pozornost? Název značky VINNÁ napoví. Silvie pochází z vinařské rodiny a její prsteny vznikají ze dřeva vykácených vinohradů. Za každým šperkem se tak ukrývá několik ročníků vína.
Znovu na začátku
Ke znovuotevření gastronomických provozů došlo před více než dvěma měsíci, rozhodně to ovšem neznamená návrat k normálu. I přes první nadšenou vlnu, kdy své oblíbené podniky přišli podpořit stálí hosté, provozovny v průběhu června hlásily, že jsou na nějakých 50 % tržeb ve srovnání s předchozím rokem. Ti úspěšnější pak na 70-80 %. Ovšem panují také obavy, že to nejhorší teprve přijde. Zejména v Praze, kde se očekává, že její obyvatelé využijí první příležitosti metropoli opustit a užít si léto někde jinde.
Za vznikem designové Kapsle stojí touha po jednodušší přípravě kávy
Podívejte se s námi pod ruce dalšímu zástupci nové generace designérů. Tím je Karolína Jeřábková, která nás zaujala svou Kapslí. Jde o minimalistický a zároveň elegantní set na přípravu filtrované kávy, který obsahuje dripper, hrnek a bambusové víčko pro možnost kávy s sebou. Cílem bylo zjednodušit a zpříjemnit přípravu filtrované kávy.
Podivnosti barového světa
Každodenní karanténní přemýšlení a vzpomínání na otevřené bary mě občas vrátí ve vzpomínkách na ty nejdivnější věci, které jsem kdy ochutnal. A zde je výběr těch, které se mi zrovna vybavují. Je to jednoduše pár drinků, které mi zachutnaly, překvapily mě svým složením či pobavily názvem. Všechny mají společné, že jsou něčím atypické, podivné.
Začínal u videí, teď má vlastní řezbářskou značku
O nás Češích se říká, že máme zlaté ručičky. A právě na tyto šikovné a dovedné ruce se zaměříme v naší nové rubrice, která vám v průběhu roku představí mladé a nadějné designéry. Od Designbloku přes Prague Design Week až po Dyzajn market, který se pravidelně koná na piazzetě Národního divadla. Všude tam se můžete potkat s autorskou tvorbou všech možných druhů, stylů a oborů. Ano, i ve spojení s gastronomií.
Když má tělo potíže
Stav, který nazýváme kocovina, je následkem intoxikace alkoholem. Je to vlastně způsob, jak se tělo pere s jedy a dává nám – mnohdy velmi důrazně – najevo, že jsme se k němu nechovali zrovna pěkně. Laicky řečeno. A jak to vidí odborníci? Kocovina není žádným příznakem závislosti na alkoholu, ale reakcí těla na předchozí nadměrné pití.
Někdo to rád hořké
Ačkoli má výroba fernetu v Česku téměř stoletou historii a jeho obliba v 90. letech stoupla takřka raketově, je dnes jeho popularita spojována spíše se zeměmi Jižní Ameriky, konkrétně s Argentinou. V této zemi se zkonzumuje více než 75 % celkové produkce fernetu, a to především v kombinaci s Coca-Colou. Jak si však fernet stojí dnes u nás?
Od ledničky přes sous-vide až po virtuální realitu
Ačkoli se v gastronomii čím dál častěji vracíme k tradičním postupům, technologie mají v podnicích své nezastupitelné místo. Těžko si představit, že by v baru či restauraci chyběly. Jenže svět jde kupředu rychleji než kdy dříve a to, co se před pár lety zdálo jako sci-fi, je dnes krám vhodný jenom do šrotu. Dnes proto můžeme jen hádat, jak bude vypadat bar za deset, dvacet, třicet let. Přesto, pojďme se na chvíli zasnít.
Otestovali jsme za vás: české barrique cidery
Cider coby osvěžující nízkoalkoholický nápoj vznikající fermentací čerstvého jablečného moštu s následným ročním zráním už je u nás poměrně dobře znám i rozšířen. Zato jeho nové barrique podoby se teprve dostávají do popředí. Samotný termín barrique přitom obecně představuje francouzský název pro dubový sud, v němž po určitou dobu zraje víno, whisky či koňak.
Výroba rumu
Rum bývá zcela oprávněně nazýván krví Karibiku, současně ale platí, že se zdaleka nejen v tomto koutě světa produkuje. Jeho výroba je rozšířena prakticky po celém světě, a právě proto lze jen těžko definovat jednotná pravidla, která by striktně určovala, jakými postupy se musí vyrábět. Zaměřme se proto na to, co vše je o cestě rumu z pole s cukrovou třtinou až do sklenky s čistým destilátem nebo koktejlem známo.
Výroba jalovcové pálenky
Výroba ginu začíná volbou botanicals, jež významně ovlivňují jeho výsledný charakter. Jednotlivé značky se liší nejen jejich sestavou a poměry, ale někdy také drobnými variacemi na základní výrobní postup. I v tom je kouzlo tohoto destilátu.
Maso bez masa
Rostlinná strava je úzce spjata s pojmem veganství. Otázkou je, zda tento způsob stravování nabývá na popularitě právoplatně, protože je pro lidské tělo a planetu skutečně tou nejlepší volbou, nebo jestli trend rostlinné stravy rozdmýchává síla médií. Ať tak či onak, gastronomie na otázku veganství musí nějak odpovědět.
Koktejly inspirované uměním
Když se umělců zeptáte, kde berou inspiraci pro své dílo, velmi často vám odpoví, že tvůrčí nápady čerpají ze všeho kolem sebe. I v koktejlovém světě se lze samozřejmě inspirovat uměním, proto jsme tři barmany požádali, aby si vybrali kterékoli umělecké dílo a vytvořili koktejl, který z něj bude vycházet.
Killing me softly
Nealkoholické nápoje, známé také jako soft drinks, se dnes těší velkému zájmu. Výrobci i podniky reagují na přání svých klientů a hostů, kteří sice nemají zájem o „pouhou“ vodu z vodovodu, ale zároveň sledují trendy a svůj kalorický příjem. Byly ovšem doby, kdy „kolalokovou“ limonádu chtěl pít každý.
Zpátky ke kořenům
Jako malá holka jsem si často hrála se sestrou na pískovišti. Stavěly jsme hrady z písku, ale hlavně jsme vařily ty nejchutnější pokrmy z hlíny, kamení, písku a všelijakých rostlin. Měli jsme dům se zahradou, takže naše „vaření” vždy obsahovalo sezónní květiny; od pampelišek a růží přes lichořeřišnice až po nějaký ten hrášek. Netušila jsem, že před těmi skoro dvaceti lety jsem byla trendy a se sestrou jsme „vařily“ ve stylu foragingu.
Fermentace: tisíciletá, a přece nová
Až jedna třetina všech potravin se vyrábí nějakým způsobem fermentace. Od chleba a jogurtu přes víno a pivo až po populární kimči nebo miso. Je to levná a snadná metoda jdoucí ruku v ruce s trendem lokálních a sezónních potravin a řemeslné výroby. Fermentace se tak pochopitelně stala impozantní technikou šéfkuchařů a barmanů, kteří se chtějí odlišit.
Investujte s chladnou hlavou
V poslední době se hodně hovoří o investicích a o jejich výhodnosti. Já sám jsem na toto téma promluvil bezpočtukrát a ukazoval whisky, jejichž cena za poslední roky raketově vzrostla. Na tomto místě bych se ale rád věnoval investicím z druhé strany, protože není všechno zlato, co se třpytí...
Želatinová filtrace: nová chuť již objeveného
Mistři molekulární mixologie neustále posouvají hranice toho, co může být považováno za nápoj a jakou zkušenost si odneseme při pití našeho koktejlu v budoucnosti. Vizionáři zlaté éry mixologie tak ochotně přejímají techniky molekulární kuchyně. Jednou z využívaných metod je i želatinová filtrace.
Budiž světlo!
Často opomíjené a přitom tak důležité. Světlo hraje v pohostinství mnohem důležitější roli, než by člověk očekával. Jídlo může být vynikající a nápoje perfektně vychlazené, ale pokud světlo není správné, zákazníci si ani nekousnou. Opravdu! Existují průzkumy, které to prokazují.