Od vína v dlaních po tenkostěnný nezdobený křišťál

Jan Čeřovský

I tak by se dal popsat vývoj konzumace vína. Coby produkt ze zkvašených hroznů je tu s námi víno už nejméně osm tisíc let. Za tu dobu prošlo mnoha proměnami a transformovalo se až do dnešní neuvěřitelně široké nabídky stylů s láhvemi snadno dostupnými prakticky na každém rohu. A bouřlivý vývoj zažily i nádoby, ze kterých se víno pilo. Sklo je tu s námi kratší dobu než víno a zpočátku rozhodně nepředstavovalo materiál přístupný každému. I proto si cesta k dnešní naprosto dominantní vinné sklence – čiré, na stopce, s velkým kalichem užším na okraji – zaslouží bližší prozkoumání.

Asi není třeba detailněji rozebírat dobu, kdy bylo běžné nápoj nabírat či si nechat nalít do dlaní, ač je myšlenka na takovouto konzumaci vína vlastně překvapivě svůdná. Také doba mušlí, rohů či lebek různých zvířat, pevných vaječných a kokosových skořápek či jednoduchých misek z kůže není úplně zásadní. Materiálový a tvarový předchůdce dnešní sklenky měl podobu kalichu vydlabaného ze dřeva nebo vypáleného z jílu. Následovala bronzová a později stříbrná a keramická obdoba. A samozřejmě olověná – se všemi zdravotními riziky tohoto materiálu, které se projeví později i ve skle.

Již zhruba od 5. století používala šlechta a vyšší společenské vrstvy široké mělké poháry na stopce – ne nepodobné tomu, co se mnohem později ujalo jako sklenka na šampaňské. Ostatní se spokojili s výrazně masivnějšími keramickými nádobami. Stejně tak vedle sebe koexistovaly čiré sklenice bez stopky a nádoby stejného tvaru ušité z impregnované kůže. Nejvýraznější změna přišla na počátku 18. století, kdy díky technologickému pokroku, olovnatému křišťálu a obrovské expanzi skláren přichází konečně zásadní boom skleněných nádob blízkých těm dnešním. Velkou roli přitom hrála i produkce z našich krajů. V tomto oboru jsme dodnes na špičce.

Zpočátku se většina sklenek směrem k okraji buď rozevírala, nebo byla rovná – představte si třeba současnou sklenku na Martini. Dnes nejobvyklejší zaoblení dovnitř a „tulipánový“ tvar byl dříve vnímán jako nevhodný. V kombinaci s dlouhou stopkou totiž vyžadoval více zaklonit hlavu. Na druhou stranu ale koncentroval a lépe prezentoval vůně ve víně. Navíc díky zaoblení zachycoval ještě více světla svrchu (vizuální dojem byl zásadním faktorem úspěchu) a též omezoval nešikovná rozlití vína. Hned je jasnější, proč nakonec převládl.

Sklenky se stopkou, které dnes v servisu vína převažují, jsou vyšší, hůře se skladují i transportují a jsou méně stabilní. Proč tedy vlastně stopku vůbec mít, když je v podstatě nepraktická? Jako důvod se dnes často uvádí možnost efektně točit s nápojem, aby se uvolnila aromata, a skutečnost, že víno přímo dotykem nezahříváme. Hlavním důvodem pro někdy až zbytečně vysoké stopky byl ale původně spíše jejich elegantní vzhled a také fakt, že olovnatý křišťál pozvednutého a rukou nezakrytého kalichu krásně odrážel světlo svící a přispíval tak k efektní podívané.

A jak to bylo dál? Jak se změnily sklenky na víno do dnešních dní? Jaké jsou další trendy ve vinném skle, jež si kladou za cíl zbavit konzumaci vína nánosu snobismu? A sklenka na šampaňské - flétna, nebo miska? Nebo ani jedno? Samé otázky! Odpovědi však přináší BARLIFE č. 99, který si můžete objednat s dopravou zdarma.

Sommelierská latina

Sommelierská latina

Znalosti vína a umění degustace se v posledních letech dostává značné pozornosti. Vína se pije stále více a hosté si již zvykli i na službu sommelierů, kteří jim v restauraci bez zaváhání doporučí víno doslova na míru. Nakolik jsou ale tito důležitě vyhlížející pánové a dámy skuteční fachmani a nakolik jen obyčejní užvaněnci, kteří si osvojili nesčetné množství přívlastků a mávají jimi kolem sebe jako prodlouženým kopím?

VINNÁ: Nový život pro vinnou révu

VINNÁ: Nový život pro vinnou révu

Designérka, kterou vám tentokrát představíme, nemá s gastronomií zdánlivě nic společného. Silvie Hrušková totiž tvoří dřevěné šperky. Čím si tedy zasloužila naši pozornost? Název značky VINNÁ napoví. Silvie pochází z vinařské rodiny a její prsteny vznikají ze dřeva vykácených vinohradů. Za každým šperkem se tak ukrývá několik ročníků vína.

Vinní jednorožci

Vinní jednorožci

Také svět vína má své mytické láhve a tekuté legendy. V poslední době se čím dál častěji můžete setkat s termínem „Unicorn Wines“, vinní jednorožci. A podobně jako neodolatelného, ale bájného jednorožce viděl tato vína na vlastní oči jen málokdo. Téměř nikdo je neochutnal, ovšem žádný vínomilec by si podobnou příležitost rozhodně nenechal utéct.

Co ukrývají sklepy Starého Plzence?

Co ukrývají sklepy Starého Plzence?

Šumivá vína zůstávají v našich končinách populární dodnes – dle statistických dat Celní správy České republiky se v loňském roce v Česku vypilo 19,3 milionu láhví šumivých vín, a jedná se tak o zhruba 6% nárůst oproti předchozímu roku. Drtivý podíl na prodejích má největší tuzemský producent, skupina Bohemia Sekt, se 16 miliony prodaných láhví sektů a šumivých nápojů (čímž překonal svůj vlastní prodejní rekord z roku 1999).

Spritz: S lehkostí bublinek

Spritz: S lehkostí bublinek

Ředit víno vodou pro Řeky představovalo zcela přirozený způsob, jak se udržet v patřičných mezích během ritualizovaných hostin zvaných sympozion. Nicméně tyto první zmínky o úpravách vína představují pouhou předzvěst perlivého nápoje, jenž si svou jednoduchou skladbou, ať už v tradiční, či obměněné podobě, vydobyl na počátku 21. století místo mezi klasickými koktejly.

Nové hvězdy mezi vinnými odrůdami

Nové hvězdy mezi vinnými odrůdami

Odrůdový panteon se mění jen pomalu a jména jeho obyvatel všichni milovníci vína dobře znají. Nejsou to nutně odrůdy vysazené na největších plochách, byť ve většině případů jde skutečně o ty nejrozšířenější, ale ty spojené s nejslavnějšími a nejpopulárnějšími víny. V posledních letech se ale objevilo několik odrůd, které si získávají věrné následovníky a jejichž popularita stále stoupá.

Krása pěstitelských champagne

Krása pěstitelských champagne

Champagne, na historii i současnost bohatý region severovýchodní Francie, dává jméno bezesporu nejslavnějším a nejdůležitějším šumivým vínům světa. Tamních 34 300 hektarů vinic obhospodařuje 15 800 různých majitelů a pěstitelů hroznů. Šampaňských domů je dnes přes tři stovky, družstevních spolků na sto padesát. Některé domy či družstva připravují jedinou značku, jiné jich mají i několik desítek.