Těžkosti vinařů

Jan Čeřovský

Co v dnešní době trápí vinaře a vinohradníky? Jaké jsou největší výzvy, se kterými se producenti potýkají nezávisle na prestiži oblasti? A co může v nadcházejících desetiletích představovat nejzávažnější komplikaci? Současné vinařské starosti by šlo rozdělit do několika samostatných, byť do jisté míry souvisejících okruhů – klimatické změny, zákeřné choroby révy, důsledky legislativních změn, distribuční problémy způsobené pandemií a válkou a v neposlední řadě samotný zájem o víno a změny vkusu zákazníků.

A nutno je začít klimatickými změnami, především pak již nesporným globálním oteplením a stále častějším suchem. Od extrémně raných sklizní v Burgundsku a dalších regionech po devastující požáry v Austrálii či Kalifornii, důsledky jsou vidět všude. Tornáda prohánějící se vinicemi na Moravě možná nepředstavují přímý důsledek oteplení, přesto jsou praktickou ukázkou stále častějších extrémů, se kterými se musí zemědělci potýkat. A vinohradníci, přestože mají aureolu jisté výjimečnosti, jsou stále především zemědělci. Zejména v severnějších regionech přineslo oteplení prozatím spíše pozitiva. Réva dozrává spolehlivěji a vyloženě špatných ročníků je méně. Ale mění se i charakter vín, stoupá v nich množství alkoholu a přibývá těch, která poněkud ztrácí na „typičnosti“ pro danou oblast. Vinaři z evropských oblastí se najednou obrací například na Austrálii pro tipy, jak pěstovat révu a jak s vínem zacházet v nových podmínkách. A leckde se připravují i na možnost, že pro oblast obvyklé odrůdy možná nebudou v následujících letech úplně ideální a bude nutné poohlédnout se jinde.

 

Jen těžko si lze představit, že by od Mosely a Rýna mizel Ryzlink a z Burgundska zase Pinot Noir a Chardonnay. Bordeaux, coby oblast hodně „byznysová“, která se odrůdově za poslední stovky let vyvinula znatelně, ale již reaguje. Nikdo nečeká, že se úplně zbaví Cabernetu a bohužel čím dál častěji přezrávajícího Merlotu (na to jsou přese všechno příliš konzervativní), ale změny se dějí. Selekce nových odrůd by měla umožnit se se současnými a nadcházejícími problémy částečně vyrovnat a nabídnout větší odolnost vůči suchu i pozdější a korektní dozrávání během horkých let. Z více než padesáti testovaných odrůd již Institut national de l’origine et de la qualité (INAO) schválil šest k použití v omezeném množství. Milovníci portugalských a španělských vín se tak brzy budou i v Bordeaux moct setkat s odrůdami Touriga Nacional či Albariño, povolení získal též Marselan coby kříženec Cabernetu Sauvignon a Grenache oblíbený na jihu Francie, v Languedocu, ale též ve Španělsku či v Kalifornii.

Pokud jde o onemocnění révy, s většinou běžných chorob se vinaři hůře či lépe každý rok vyrovnávají, ale jestli je něco vyloženě trápí, pak je to esca. Choroba způsobuje trouchnivění dřeva a následné chřadnutí a odumírání keřů révy a drtí evropské, ale i zámořské vinice měrou nebývalou. Prakticky ve všech oblastech v řádcích vidíme výpadky, které často způsobuje u starších a ještě více ceněných keřů. Jedná se o houbové onemocnění kmene, proti kterému zatím neexistuje účinná chemická ochrana; k dispozici jsou pouze látky natolik toxické a karcinogenní, že je jejich použití zakázáno. Bránit se lze v podstatě jen ještě pečlivější péčí o keře, vyhýbáním se jakémukoli narušení dřeva a specifickým přístupem k zimnímu řezu. Choroba je navíc zrádná tím, že se výrazně projeví klidně až několik let po vlastním napadení, kdy je už na jakékoli alternativní a v určité míře úspěšné fyzické zásahy příliš pozdě a keř je třeba vyklučit a zlikvidovat a místo nechat nějakou dobu ležet ladem.

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU V ČÍSLE BARLIFE 105.