Vinařský byznys je stále vnímán jako – mírně řečeno – pánský klub, od samotné práce na vinicích a vinaření přes obchod s vínem až po someliérské pozice nebo vinnou kritiku. V tomto se příliš neliší od ostatních odvětví podnikání s alkoholem a několik zásadních a často skloňovaných ženských vinařských osobností v historii na tom příliš nemění. I přesto, že ženy konzumují víno častěji než muži a zároveň mají v průměru znatelně lepší schopnosti k rozeznávání vůní a chutí. Je mezi nimi i mnohem více tzv. supertasterů s obzvlášť velkým množstvím chuťových receptorů a schopností vnímat jemné nuance. Studie dokonce prokázaly, že především ženy v reprodukčním věku dokázaly po určitém tréninku identifikovat aromata v koncentracích až o 11 řádů nižších než muži. A to už je vskutku velký rozdíl!

Přes veškeré problémy, se kterými se musí ženy v tomto podnikání potýkat – a zdaleka nejde jen o mnohdy nepřijatelné chování alkoholem ovlivněných degustátorů –, se zastoupení ve světě vína naštěstí významně mění a role žen stoupá, byť především v úloze vinařek pomaleji než v těch ostatních. Vinařky dnes najdete ve zhruba šestině podniků, číslo je podobné v USA i Evropě a o trochu vyšší v Austrálii. Snad jen Chile se vymyká, zde je to celá třetina! Přitom studentky vinařských škol tvoří spíše dvě pětiny až téměř polovinu absolventů, povolání se ale pak přímo nevěnují. Prestižní titul Master of Wine byl sice od počátku otevřen jak mužům, tak ženám, ale první ženskou MW se stala až Sarah Morphew Stephen v roce 1970 (obtížnost získání titulu dokazuje už to, že od první zkoušky v roce 1953 do dneška jej získalo jen 507 osob z celého světa). Z aktuálně aktivních MW je žen třetina a v poslední době je počet absolventů obou pohlaví vyrovnaný. Jediným držitelem titulu původem z ČR, i když trvale žije ve Velké Británii, je ostatně žena – Lenka Sedláčková.

Z vdov hybatelkami vinařského podnikání

Především v 19. století se mnoho vinařek dostalo do vedení podniku až po smrti manžela a dodnes se stává, že rodinný podnik a vinaření není úplně dobrovolná volba profese. Právě takto získala Antónia Adelaide Ferreira, zvaná též Dona Antónia či Ferreirinha, možnost řídit velké vinařství v portugalském údolí Douro a za svůj život se zasloužila nejen o pozvednutí popularity portugalských vín, ale také o jejich zachování při boji s epidemií fyloxery. Vydala se do zahraničí hledat způsoby boje proti nákaze a zároveň domů přivezla spoustu nových vinařských a vinohradnických technik. Hannah Rabbe Weinberger se poté, co jejího manžela zavraždil zhrzený bývalý zaměstnanec, zase stala v roce 1882 vůbec první vinařkou v americké Napa Valley (a převzala i manželovu pozici ředitele místní banky). V té době se vlastnictví půdy a podniků považovalo za téměř výhradně mužskou úlohu. Ostatně ženy stále ještě neměly volební právo a od vedení nebo vlastnictví podniků byly, mírně řečeno, odrazovány. Vinařství pod rukama Hannah vzkvétalo, produkce se zvětšila a vína se z Kalifornie vyvážela i do dalších států. Její Cabernet Sauvignon se dostal na legendární Světovou výstavu v Paříži v roce 1989 a obdržel stříbrnou medaili. Hannah se tak stala i první vinařkou ze Spojených států, která získala ocenění na světové scéně.

Velkou roli v emancipaci žen vinařek sehrálo hned několik vdov v oblasti Champagne a i díky nim dnes vypadají nejslavnější šumivá vína světa tak, jak je známe a máme rádi. Napoleonův občanský zákoník z roku 1804 upíral ženám občanská a politická práva, zakazoval jim pracovat, volit, vydělávat peníze nebo vstupovat do škol a na univerzity bez souhlasu manžela či otce. Vdovy byly defacto jedinými ženami ve francouzské společnosti, které byly svobodné a směly podnikat. Jeden z největších a nejznámějších šampaňských domů s víny s nepřehlédnutelnou žlutou vinětou se jmenuje přímo Veuve Clicquot Ponsardin, kde veuve je francouzsky vdova. Barbe-Nicole Ponsardin převzala manželův podnik po jeho smrti v roce 1805 v pouhých 27 letech a stala se tak první ženou vlastnící šampaňský dům a také první šampaňskou vinařkou. Spoustu času trávila i přímo ve vinicích. Za řízení Barbe-Nicole se vinařství rozrostlo z produkce zhruba 60 tisíc lahví ročně na tři čtvrtě milionu v roce 1866, kdy zemřela. V té době již byla zvána „la grande dame de la Champagne“. Sehrála podstatnou roli při prosazování šampaňského jako oblíbeného nápoje vyšší společnosti a šlechty v celé Evropě. Mezi její významné přínosy patří objev a zavedení remuage, setřásání kalů v láhvi a jejich následného odstřelu, kdy se zachová veškeré perlení a víno zároveň zůstane perfektně čisté. Připravila také první opravdové růžové Champagne, když k bílému vínu přidala červené, a ostatně i první čistě ročníkové Champagne. Další ze slavných šampaňských vdov je určitě Louise Pommery, která v roce 1874 nechala připravit Pommery Nature, první komerčně úspěšné suché Champagne. V době, kdy mnohá tamní vína měla více cukru než dnešní vína dezertní, předběhla vývoj o dekády.

Když se přesuneme do dvacátého století, nesmíme opomenout Lily Bollinger. Chtěla vytvořit víno, které by konkurovalo „bouteilles spéciales“ neboli prestižním cuvée jiných šampaňských domů, ale zároveň nechtěla produkovat nové specifické cuvée a svým způsobem tak umenšovat kvality jejich ostatní skvělé produkce. Jejím nápadem bylo ponechat část klasického ročníkového vína vyzrávat na kalech mnohem déle, poté kaly odstřelit a víno rovnou pustit na trh. Tak vzniklo Bollinger R. D. (recently disgorged, nedávno odstřelené – přístup od té doby kopírovaný mnoha dalšími) se specifickou kombinací zralosti a jinak nedosažitelné svěžesti s krásným srovnáním, co udělá se stejným vínem delší školení. Kdo by neznal její slavný citát? „Šampaňské piji, když jsem šťastná a když jsem smutná. Někdy ho piji, když jsem sama. Pokud mám společnost, považuji ho za povinnost. Jen tak s ním laškuji, jestliže nemám hlad, a piji ho, když jsem hladová. Jinak se ho ani nedotknu – pokud tedy nemám žízeň.“

Současnost je plná inspirativních osobností

Které ženy formují svět vína v posledních dekádách a současnosti? I v úctyhodných 92 letech pevnou rukou vede jedno z nejlepších vinařství planety Marcelle Bize-Leroy, známá ovšem spíše jako Lalou, první dáma Burgundska. Legenda praví, že při lokální burgundské variaci křtu jí otec jako nemluvněti potřel rty několika kapkami Musigny 1929. Těžko říct, zda tento rituál přispěl k jejím schopnostem degustátorky a citu poznat špičkové polohy, hrozny i vína. Faktem však je, že v roce 1955 převzala rodinný obchod s vínem Maison Leroy a postupně jej pozvedla na úroveň nejvyšší. Dvě desítky let částečně řídila a dodnes spoluvlastní Domaine de la Romanée-Conti, vybudovala fascinující vinařství Domaine Leroy a Domaine D'Auvenay a coby průkopnice biodynamického vinařství v poměrně konzervativní oblasti Burgundska si získala kultovní oblibu a inspirovala mnoho svých kolegů ve Francii i po celém světě. Její vína dnes dosahují stratosférických cen a většina se bohužel stala pro běžné vínomilce prakticky nedostupnými.

Ač se sama označuje spíše za spisovatelku než kritičku, je bezesporu nejvlivnější ženou v tomto oboru. Jancis Robinson, první žena mimo tradiční vinný byznys, která již v roce 1984 získala titul Master of Wine, původně vystudovala matematiku a filozofii na Oxfordu a živila se v marketingu velké cestovní kanceláře. Je také držitelkou Řádu britského impéria a po dvě dekády působila jako poradkyně ve věcech vinných pro britskou královskou rodinu. Napsala nepřeberné množství skvělých článků pro Financial Times, Decanter, Wine & Spirits i svůj vlastní vinný web. Je také spoluautorkou několika významných vinných knih s prodeji v řádu mnoha milionů výtisků, například The Oxford Companion to Wine a The World Atlas of Wine. Pod jejím vedením vznikla i kniha Wine Grapes, nezbytné referenční dílo o světových vinných odrůdách.

Alsaské Domaine Weinbach, vinařství sídlící v prostorách kapucínů již od roku 1612, řídily od konce sedmdesátých let minulého století ženy: Colette Faller společně s dcerami Catherine a Laurence. Pod jejich správou vinařství vystoupalo na mety nejvyšší a řadí se mezi nejlepší světové producenty, navíc již přes čtvrt století certifikovaně biodynamické. Ze tří dam dnes žije a podnik řídí již jen Catherine, s jejíž precizností a smyslem pro detail nadále Weinbach produkuje vznešené velké ryzlinky i další tradiční alsaské odrůdy. Zda je v nich cítit onen tajemný ženský dotyk a charakter, musí každý posoudit sám.

Nejen pro svět naturálních vín, ale i pro vývoj vinného trhu a současných trendů odvádí obrovskou práci tři ženy – Alice Feiring, Isabelle Legeron a Pascaline Lepeltier. Alice je mimo jiné autorkou dvou vlivných knih: „Bitva o víno a lásku aneb Jak jsem zachránila svět před parkerizací“ a „Nahé víno“, které dramaticky formovaly pohled mnohých na obsah lahví a současnou industrializaci produkce vína. Isabelle, taktéž držitelka titulu Master of Wine, je organizátorkou nejúspěšnějšího festivalu naturálních vín Raw Wine, který expandoval z původní samostatné přehlídky v Londýně do série akcí v mnoha městech po celém světě od Kodaně po Tokio. Pascaline je pak jednou z nejlepších světových someliérek, zvítězila v soutěži ve Francii a skvěle se umístila ve světových finále, zároveň se jedná o hlasitou zastánkyni přírodnějších přístupů ve vinici i ve sklepě a také autorku knihy Mille Vignes, jež předkládá klíč k pochopení souvislostí mezi láhví a degustací vína nebo lidmi a vinicemi, díky kterým vína vznikla.

Naštěstí by se dalo ještě dlouho pokračovat; významných inspirativních žen je nemálo. Třeba Adrianna a Laura Catena, které stojí za jedněmi z vůbec nejlépe hodnocených vín Argentiny i zásadním průvodcem tamní vinnou produkcí: knihou Vino Argentino. Vytvořily ovšem i nadaci s názvem Madre Coraje (Matka odvaha), která se věnuje ženám ve vinohradnictví. Pak jsou tu sestry Beatrice a Benedetta Contini Bonacossi z úžasného italského vinařství Tenuta di Capezzana. Nebo sestry Meike a Dörte Näkel, producentky jedněch z vůbec nejlepších německých červených vín ve vinařství Meyer-Näkel, jejichž dramatický příběh při nedávných zničujících povodních v oblasti Ahr obletěl celý svět. Vinařské práce významného australského vinařství Yealands řídí Natalie Christensen, hlavní enoložkou historického německého Kloster Eberbach je zase Kathrin Puff. Nina Højgaard Jensen se pravidelně umisťuje mezi nejlepšími someliéry na světě a je zodpovědná za víno v legendární kodaňské restauraci Alchemist…

Možná přišel čas přestat používat obraty jako „víno pro ženy“ u čehokoli sladšího. Žen, které milují na prach suché ryzlinky či velké Barolo, existuje mnoho a mužů, jejichž preferencí jsou vína růžová a nasládlé Primitivo, přinejmenším stejně. Musíme konečně uznat, že ženy nejen tvoří větší část vinného trhu, ale čím dál častěji představují hybatele celých vinných trendů a bez nich by mnohá oblíbená vína vůbec nevznikla.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 114. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.