Víno v Čechách na vzestupu

S přibližně 650 hektary osázené plochy, tedy méně, než mají například moravské vinice u Velkých Bílovic, působí celá vinařská oblast Čechy docela skromně. A při hovoru o domácích vínech si na tuto severní výspu vinohradnictví vlastně málokdo vzpomene, veškerá pozornost se tak upírá k Moravě. Tato oblast toho má ale hodně co nabídnout. Vždyť některé láhve místní produkce najdeme i v prestižních restauracích v Česku i ve světě.

Čechy jsou trochu zamlklejší, zdejší marketing méně důrazný. Uplynulá dekáda ale naštěstí přinesla mnoho změn - počínaje větší otevřeností vinařství samotných přes vznik nových a dobře viditelných projektů, které si dobře vedou na lístcích restaurací nejen v České republice, po stále vzrůstající ochotu milovníků vína ta z Čech objevovat, vyrážet za nimi a zkoumat je. Do karet jim hraje samozřejmě i sympatický trend dobře zřetelný v gastronomii – snaha o lokálnost a místní suroviny na talíři.
O první výsadby v Čechách, a to v okolí Mělníka, se dle legendy zasloužil kníže Bořivoj a jeho žena Ludmila již v devátém století. Průkazné je však rozšíření vinic ve století jedenáctém za knížete Spytihněva II. Dalším významným milníkem byl rok 1358, na výročí 650 let od této události si vzpomněla i Česká národní banka s pamětní mincí, kterou připomíná rok, kdy Karel IV. vydal nařízení o zakládání vinic.Každý, kdo vlastnil stráň do vzdálenosti tří mil od Prahy, měl povinnost založit vinici. Všichni vinaři pak byli na dobu dvanácti let osvobozeni od daní. Sazenice pro výsadbu pocházely často z Burgundska a Porýní. I dnes se tamní tradiční odrůdy – Rulandské modré (Pinot noir) a Ryzlink rýnský – v Čechách s úspěchem pěstují a kvalitativně se mohou s těmi z Moravy snadno měřit, ne-li je překonat.

Ač se letošek v tomto ohledu vymyká, aktuálně představuje největší problém nikoli nedostatek sluníčka, ale sucho. „Jednoznačně největší potíží je pro nás extrémní sucho předchozích dvou let,“ říká Lucie Popovič z Vinařství pod Radobýlem. A její slova potvrzují i další oslovení vinaři, třeba Aleš Svatoš z Vinařství Porta Bohemica: „Trápívá nás strašlivé sucho. Bouřky se nám vyhnou, rozeženou je kopce.“

Právě tyto dva podniky jsou skvělými ukázkami nové vlny vinařství v Čechách: na jedné straně zde konečně opět klíčí nové malé „na koleni“ dělané projekty, často s ekologickým hospodařením ve vinicích (Charlie – Vinum Celebratum,WinePunk, Pavel Tománek u Ústí nad Labem…), na straně druhé se objevují i velké, ba megalomanské projekty typu Vinařství Johann W v Třebívlicích coby investice „uhlobarona“ Jana Dienstla či Vinařství pod Radobýlem v Žalhosticích. Moderní výraznou šedou budovu tohoto ještě velmi mladého vinařství, s dramatickým vrchem vypínajícím se v pozadí, při putování po kraji rozhodně nepřehlédnete. Za investicí do vinic i provozu v řádech desítek milionů korun stojí generální ředitel teplických lázní Radek Popovič, který si tak splnil dlouholetý sen. Projekt začali budovat v roce 2012 a do současnosti vysadili 12 hektarů vinic. „Vzhledem k tomu, že naše vinařství vzniklo poměrně nedávno, další expanzi nechystáme ihned, jelikož se nyní soustředíme na stabilizaci expanze nedávné. Všechny naše vinohrady ale stojí poměrně krátce, takže dosazovat keře, které se při výsadbě neuchytily, je zapotřebí,“ říká Lucie Popovič. Vinice mají nejen na svahu Radobýlu a v Žalhosticích, ale také v přilehlých obcích Michalovice a Velké Žernoseky. V současnosti z těchto výsadeb připraví zhruba 20 tisíc láhví vína.

Zájem o poctivá přírodní vína demonstruje i fakt, že jejich produkci najdete na lístcích dobrých podniků, včetně restaurací s hvězdou Michelin, nejen v Praze, ale též v Paříži, Tokiu, Londýně či New Yorku. Umí výtečné šťavnaté Svatovavřinecké, jemné elegantní Veltlínské červené rané, na slupkách macerované „oranžové“ z Tramínu se vyskytlo coby doporučené víno v New York Times. Jejich interpretace odrůdy Müller Thurgau, mnohými milovníky vína považované za méněcennou, si našla nadšené obdivovatele na několika kontinentech.