Sommelierská latina

Znalosti vína a umění degustace se v posledních letech dostává značné pozornosti. Vína se pije stále více a hosté si již zvykli i na službu sommelierů, kteří jim v restauraci bez zaváhání doporučí víno doslova na míru. Nakolik jsou ale tito důležitě vyhlížející pánové skuteční fachmani a nakolik jen obyčejní užvaněnci, kteří si osvojili nesčetné množství přívlastků a mávají jimi kolem sebe jako prodlouženým kopím?

Důležité ingredience
Jak tedy rozpoznat skutečné sommeliery, kteří svou pílí a oddaností představují onu špičku, a jak je možné těchto znalostí dosáhnout? Kdy lze o sobě samém prohlásit, že jsem sommelier, aniž by kdesi v podvědomí plápolal pomyslný plamínek sebenedůvěry? Jedno je jisté. Nejde jen o umění rétoriky nebo argumentace. Onen koktejl, který představuje sommelierskou dokonalost, staví na zcela jiných ingrediencích. Nejde přece o to vykecat hostovi díru do hlavy, jen aby si objednal tu lahev vína, za kterou bude „sommelier“ nejlépe ohodnocen. Bohužel i takto to v praxi často probíhá. Někteří sommelieři se mnohdy nechají až příliš lehce řídit obratnou rukou dovozce a svá doporučení stavějí právě na tomto základě. A to je možná problém z nejzásadnějších. Skutečně dobrý sommelier by rovněž neměl být vázán znalostmi, které se pohybují jen v intencích vinné karty, se kterou v té či oné restauraci právě pracuje. Za zásadní lze rovněž prohlásit umění ohodnocení vína na úrovni vyrovnanosti obsažených chutí. Omezíme-li se jen na základní čtyři chutě (umami protentokrát vypustím, i když v pivní kultuře si své místo už našla), je v zásadě důležité hodnotit jejich vzájemnou propojenost a vyrovnanost.

Oddanost je nezbytná
Ovšem zpět k základní otázce: jak poznat kvalitu od fušeřiny? Jsem toho názoru, že nutné je začít u člověka jako takového. Je jisté, že vzdělání nepochybně sehrává svou roli, ovšem zejména u tohoto zaměstnání existují určité aspekty, které se naučit nedají. Vedle smyslového vybavení, jež lze nahradit jen stěží, jsou to jednoznačně i oddanost, trpělivost a ochota neustále se učit. Mnohdy slýchám, jaké že je to bezvadné zaměstnání. Ovšem bez skutečné oddanosti této profesi by ji nebylo možné vykonávat. Sommelier je v práci prakticky neustále – dnem i nocí, ve svátek i o víkendu. A smysly? Ty samosebou hrají podstatnou roli, ještě podstatnější je však vybavenost stran kvalitní smyslové paměti. Řadu smyslových vjemů je možné trénovat. Existuje zde tedy potenciální možnost zdokonalit se ve vnímání různých druhů aroma pomocí jednoduchého tréninku. Ovšem dojde-li na hodnocení vína, je nutné pomocí smyslů víno analyzovat a následně popsat. V tu chvíli nastupuje význam dobré smyslové paměti. Věřím, že každý skutečný sommelier má svou pomyslnou kartotéku vůní a chutí, pomocí nichž víno analyzuje a rozřazuje do konkrétních kategorií. K tomu, aby bylo skutečně možné víno objektivně hodnotit, je zapotřebí bí silné zázemí vědomostí a zejména pak osobních zkušeností. Jde o velmi významné synergie, které podle mého názoru tvoří základní stavební kameny kvalitního sommeliera.

Možnosti vzdělávání
Jak již bylo řečeno, jsou to zkušenosti a vzdělání, umocněné výše zmíněnými aspekty, jež sehrávají zásadní roli v otázce kvality sommeliera. Považuji za štěstí, že dnešní kandidáti na tuto pozici mají poměrně rozsáhlou možnost, jak potřebnou kvalifi kaci získat. Různé instituce, Asociaci sommelierů České republiky nevyjímaje, nabízejí množství sommelierských kurzů různých úrovní. Rovněž je možné podstoupit studium přímo ve vinařském kraji, tedy na vinařské škole ve Valticích. Vedle toho se objevují i zahraniční kurzy vyhlášených škol, které jsou uzpůsobené pro české prostředí. Zpravidla nabízejí vyšší kvalifi kaci, než se dostává posluchačům ze strany lokálních škol. Absolutní špičku ovšem představuje studium na prestižním The Institute of Masters of Wine, který nabízí škálu kurzů, po jejichž úspěšném absolvování získá student vysoce ceněný titul Master of Wine (MW) psaný za jménem. Jedná se o vůbec nejvyšší stupeň vzdělání, jež je možné v oblasti znalosti vína dosáhnout. Studium je ovšem značně obtížné a nákladné. Dobrou zprávou je, že jsou i zástupci z Česka, kteří se touto cestou vydali.
Španělská šumivá vína nejsou jen cava
Pokud se řekne bublinky, vybaví se většině milovníků vín především Champagne a Prosecco, případně sekt. A také španělská cava. Produkce šumivých vín se ve Španělsku za poslední dvě dekády více než zdvojnásobila, takže rostla rychleji než celosvětový průměr i spotřeba. Nyní již výrazně přesahuje dva miliony hektolitrů ročně. Celosvětově se tak řadí na čtvrté místo za dominantní Itálii následovanou Francií a Německem. Vývoj se ve Španělsku ovšem nezakládá pouze na objemu – nabídka se velmi dynamicky transformovala a stále větší důraz Španělé kladou na kvalitu. A to jak u cavy, tak i dalších apelací a uskupení producentů šumivých vín.
Německo není jen Riesling
V německém Düsseldorfu se již tradičně pořádal ProWein, jeden z nejvýznamnějších vinařských veletrhů na světě. Přidružený výzkum odhalil, že obchodníci s vínem z ČR považují německá vína za jedna z aktuálně nejatraktivnějších pro náš trh, a ze statistik je zřejmé, že poslední roky import kvalitních vín z Německa do ČR rychle a utěšeně stoupá. Je tedy na místě si vinařské Německo alespoň ve zkratce přiblížit.
Těžkosti vinařů
Co v dnešní době trápí vinaře a vinohradníky? Jaké jsou největší výzvy, se kterými se producenti potýkají nezávisle na prestiži oblasti? A co může v nadcházejících desetiletích představovat nejzávažnější komplikaci?
Tomáš Nossek: na naturální víno by se nemělo dívat skrz prsty
Víno vyráběné bez chemického zásahu, tzv. víno naturální, oslovuje v Česku čím dál větší publikum. Paradoxem je, že zahraniční spotřebitelé jsou o kvalitě českého naturálního vína přesvědčeni mnohem více než čeští. Jak to s naturálním vínem na českém trhu reálně vypadá?
Víno v Čechách na vzestupu
Když se řekne víno, většina lidí si představí moravské vinohrady. Přes blahosklonné úsměvy na téma víno z Čech se ale malá severní výspa vinohradnictví pomalu dostává na výsluní. Jaká jsou vína z Čech a proč jejich popularita roste?
Víno na cestách
Přeprava vína má za sebou dlouhý vývoj, jak probíhala a jak ovlivnila projev vín a vznik jeho specifických kategorií?
Trendy pro následující roky aneb věštění z vinných kalů
Jakým směrem se bude ubírat svět vína a jemu spřízněných nápojů v nejbližší době? I za běžné situace je nutné podobné odhady brát s jistou rezervou, ovšem v současné pandemii a při bezprecedentním způsobu, kterým zasáhla restaurace, bary a vůbec celé pohostinství, to platí dvojnásob. Přesto se o „věštění z vinných kalů“ a prorokování několika následujících trendů pokusím.
Champagne: Trendy, servis, mixologie
Trendy ovlivňují v podstatě cokoli. Nevyhne se jim žádné odvětví a každý, kdo chce být úspěšným, je musí sledovat. Producenty champagne nevyjímaje. Pojďme to vzít ale pěkně po pořádku.
Od vína v dlaních po tenkostěnný nezdobený křišťál
I tak by se dal popsat vývoj konzumace vína. Sklo je tu s námi kratší dobu než víno a zpočátku rozhodně nepředstavovalo materiál přístupný každému. I proto si cesta k dnešní naprosto dominantní vinné sklence – čiré, na stopce, s velkým kalichem užším na okraji – zaslouží bližší prozkoumání.
VINNÁ: Nový život pro vinnou révu
Designérka, kterou vám tentokrát představíme, nemá s gastronomií zdánlivě nic společného. Silvie Hrušková totiž tvoří dřevěné šperky. Čím si tedy zasloužila naši pozornost? Název značky VINNÁ napoví. Silvie pochází z vinařské rodiny a její prsteny vznikají ze dřeva vykácených vinohradů. Za každým šperkem se tak ukrývá několik ročníků vína.
Vinní jednorožci
Také svět vína má své mytické láhve a tekuté legendy. V poslední době se čím dál častěji můžete setkat s termínem „Unicorn Wines“, vinní jednorožci. A podobně jako neodolatelného, ale bájného jednorožce viděl tato vína na vlastní oči jen málokdo. Téměř nikdo je neochutnal, ovšem žádný vínomilec by si podobnou příležitost rozhodně nenechal utéct.
Co ukrývají sklepy Starého Plzence?
Šumivá vína zůstávají v našich končinách populární dodnes – dle statistických dat Celní správy České republiky se v loňském roce v Česku vypilo 19,3 milionu láhví šumivých vín, a jedná se tak o zhruba 6% nárůst oproti předchozímu roku. Drtivý podíl na prodejích má největší tuzemský producent, skupina Bohemia Sekt, se 16 miliony prodaných láhví sektů a šumivých nápojů (čímž překonal svůj vlastní prodejní rekord z roku 1999).
Spritz: S lehkostí bublinek
Ředit víno vodou pro Řeky představovalo zcela přirozený způsob, jak se udržet v patřičných mezích během ritualizovaných hostin zvaných sympozion. Nicméně tyto první zmínky o úpravách vína představují pouhou předzvěst perlivého nápoje, jenž si svou jednoduchou skladbou, ať už v tradiční, či obměněné podobě, vydobyl na počátku 21. století místo mezi klasickými koktejly.
Nové hvězdy mezi vinnými odrůdami
Odrůdový panteon se mění jen pomalu a jména jeho obyvatel všichni milovníci vína dobře znají. Nejsou to nutně odrůdy vysazené na největších plochách, byť ve většině případů jde skutečně o ty nejrozšířenější, ale ty spojené s nejslavnějšími a nejpopulárnějšími víny. V posledních letech se ale objevilo několik odrůd, které si získávají věrné následovníky a jejichž popularita stále stoupá.
Krása pěstitelských champagne
Champagne, na historii i současnost bohatý region severovýchodní Francie, dává jméno bezesporu nejslavnějším a nejdůležitějším šumivým vínům světa. Tamních 34 300 hektarů vinic obhospodařuje 15 800 různých majitelů a pěstitelů hroznů. Šampaňských domů je dnes přes tři stovky, družstevních spolků na sto padesát. Některé domy či družstva připravují jedinou značku, jiné jich mají i několik desítek.