Mystérium starých keřů

Jan Čeřovský

Zkroucený vinný kmen a kořeny nořící se hluboko do země, které přenáší do hroznů ten pravý terroir – to jsou staré keře. Tajemné a dlouhověké Vieilles Vignes, Alte Reben, Viñas Viejas, Vinhas Velhas, Vecchie Viti. Přidejte označení staleté keře, Vignes Centenaires, a zní to až mysticky – pocit, že pijete nápoj z hroznů rostliny zasazené před tolika lety, je prostě jiný. Cítíte všechnu péči, kterou jim někdo musel roky dávat, aby víno doputovalo až do vašich úst. A možná, když budete mít štěstí, budou hrozny! Hrozny starých keřů, někdy dokonce pravokořenných, jsou neodmyslitelnou součástí mnoha nejlepších vín po celém světě, a, co si budeme povídat, také přesný zásah do cíle na vinětě a mocný marketingový nástroj.

Co vše vlastně o starých keřích a jejich vlivu na výsledné víno víme? Z pozorování mnoha vinařů si můžeme udělat poměrně jasný obrázek, ovšem „objektivní“ vědecké zhodnocení už je trošku problém, v tomto ohledu zatím mnoho studií vydáno nebylo. Příroda žije a poradí si v každém terroiru jinak. Pojďme ale začít už samotnou definicí starých keřů: co „staré“ v kontextu révy vlastně znamená?

Titul nejstaršího stále plodícího keře dnes oficiálně náleží rostlině Stara trta, která obrůstá fasádu domu v Mariboru. Jde o modrou odrůdu Žametovka a keř ročně poskytne dost hroznů na zhruba 15 litrů vína. Poslední výzkumy se shodují, že na místě roste už přes 400 let. Jde o extrém a přídomek stará si tato réva bezesporu zaslouží. Ovšem jinak označení není regulováno a nikým kontrolováno. Typicky se vinice nepovažuje za starou po dříve než 30–⁠35 letech, šikovně se tak blížíme jedné lidské generaci, ale u některých vinařství jde o tak běžný věk, že starými keři označují až třeba ty padesátileté. A další mohou mít v láhvi víno z 80 až 100 let starých keřů, přestože se tím na vinětě nechlubí, jiný producent zase bude mluvit o starších výsadbách v souvislosti s keři sotva dvacetiletými a pomalu se připravovat na obnovu vinice. Žádná studie vám také neřekne, zda se „magický efekt“ starých keřů neustále zvyšuje nebo se v určitém momentu zastaví a trvá v nezměněné podobě nezávisle na tom, zda réva roste padesát či sto let. Závazná legislativa ve značení v podstatě neexistuje, byť některé země mají programy pro ochranu starých vinic. Jedna z mála klasifikací existuje v Barossa Valley v Austrálii, na místě s možná největší koncentrací starých keřů vůbec, za účelem zabránit jejich klučení. Tamní Old Vine Charter třídí vinice na staré (≥ 35 let), přeživší (≥ 75 let), staleté (≥ 100 let) a předky (≥ 125 let). Kalifornská Historic Vineyard Society označuje za staré alespoň padesátileté keře.

Ač samozřejmě najdete vinaře, kteří považují obdiv starých keřů za přehnaný, je opačný pohled znatelně rozšířenější – starší keře umožňují připravit lepší víno. To se odráží i v některých apelačních předpisech, které vyloženě mladé keře zapovídají a nutí vinaře víno z nich deklasovat. Třeba ve Španělsku musí být keře v nejvyšší kategorii cavy z konkrétních poloh, Paraje Calificado, alespoň desetileté. V Rakousku zase vína deklarující původ v Grand Cru polohách, Grosse Lage, musí být stará alespoň 15 let.

Staré keře –⁠ a bývá to hlavní ekonomický důvod jejich klučení –⁠ rodí méně než mladé výsadby. Rozdíl může být obrovský. Na oplátku ale tahle přirozená redukce umožní, že šťáva z hroznů je koncentrovanější a může obsahovat i více zajímavých látek přecházejících dále do vína. Právě toto je nejspíš hlavním a převažujícím důvodem pro pozorovanou vyšší kvalitu vín. Pokud pěstitelé zacházeli s révou po dobu jejího stárnutí rozumně, nabídne navíc i lepší kořenový systém – hlubší, rozvětvenější a s bohatší mykorhizou (symbiotickým soužitím s houbami) –, a tedy si lépe poradí s komplikovanými ročníky a s ideálním přísunem vláhy (má kde brát při suchu a naopak nemá tendenci se přepít a naředit hrozny při deštivém počasí u blížící se sklizně). Lépe snáší vlny extrémních veder, produkce je možná menší, ale zato stabilnější a odolnější vůči výkyvům počasí. Jisté rezervy poskytne i mohutnější dřevo, prostá masa kmínku i ramen. Kromě menšího množství hroznů produkuje stará réva obvykle i méně listů. S tím souvisí i menší množství draslíku v hroznech a potažmo vyšší obsah kyseliny tolik potřebné k dosažení rovnováhy mezi zralostí a koncentrací.

Stará réva se stává pevnější součástí místa. Mnozí vinaři argumentují, že teprve v takový moment a s dokonalou adaptací opravdu odráží hloubku „terroiru“; výsledný projev vín je jím řízen výrazněji, zatímco u mladých výsadeb hrají důležitější roli faktory jako volba klonů a podnoží. V tomto ohledu mohou navíc být staré keře jakýmsi oknem do minulosti: může se jednat o původní kultivary, vinice namnožené z lokálně nejlépe fungujících mateřských rostlin a podobně, někdy směsné výsadby odrůd už spíše nepoužívaných. Žádná „sterilní“ monokultura jednoho klonu, ale třeba i v rámci jedné odrůdy zásobárna rozmanitého genetického materiálu a unikátních projevů.

Nápis staré keře neznamená nutně vždy lepší víno, i z velmi staré révy lze připravit nepitelný patok. Kvalita se prý nejvíc projeví ve středu chuti a u již nazrávajícího vína. Ale bylo by náročné, ne-li nemožné, najít při senzorickém hodnocení vyloženě unikátní znaky starých keřů, koncentrací a intenzitou počínaje a takzvanými „minerálními“ projevy konče. Znaky, které víno z keřů mladších, především z perfektně vedených hustých výsadeb, nedokáže teoreticky nabídnout též. U vinařství s dobrou pověstí je však velmi pravděpodobné, že takto označené láhve představují kvalitativní krok kupředu oproti běžnému lahvování. Roli zde hraje i prostá selekce: réva má větší šanci stát se révou starou, pokud má výborné výsledky. Vinař spíše zachová takové keře, s jejichž výsledky je plně spokojen, a vyklučí ty ostatní. A svým oblíbencům, dost možná keřům vysazeným otcem či dědečkem, má sklon věnovat větší péči. Staré keře mají i tendenci lépe odolávat chorobám listů a vyžadují i méně postřiků, byť v jiných ohledech s nimi může být práce o něco náročnější, především s limitujícími možnostmi nasazení mechanizace a většími nároky na pečlivost řezu.

Tím se dostáváme k dalšímu zásadnímu faktoru, který vším ještě více zamíchá – podnože a réva pravokořenná. Mšička révokaz, která na konci devatenáctého století způsobila katastrofální devastaci vinic nejen v Evropě, v podstatě definuje limity zdejšího věku révy. Jen díky tomu, že se mšičce nedaří na písku (a ostatně ani příliš nemusí břidlici), najdeme dnes výspy i extrémně starých pravokořenných keřů například na Mosele či ostrově Santorini. Většina výsadeb je ale mladší (a za své v té době leckde vzala i odrůdová diverzita ve prospěch vybraných „ušlechtilých“ odrůd, naštěstí je dnes poměrně trendy původní odrůdy hledat, množit a do vinic vracet) a navíc rostou na odolných amerických podnožích, které fyloxeře odolávají. Jenže podnože, dnes k dispozici ve spoustě variant s různými vlastnostmi a specifickým chováním v různých typech půdy a podmínkách, sice umožňují révě nepodlehnout révokazu, ale zároveň přinášejí „slabé místo“, spoj podnože a roubu, který podle všeho snižuje šanci keřů na dlouhodobý život oproti keřům pravokořenným.

Existuje několik studií, které měří vliv různých podnoží ve srovnání s pravokořennou révou –⁠ pravda, na velmi mladých výsadbách. Při některých podmínkách mají pravokořenné keře menší výnos, při jiných naopak větší, liší se také podíl některých látek následně obsažených v letorostech a hroznech (dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík atd.), ale odpověď na otázku „z čeho je potenciálně lepší víno“ nedává žádná z nich. Odpovědi neposkytují ani někteří špičkoví vinaři, kteří pracují s pravokořennými keři i těmi na podnožích. Některé staré zdroje mluví o propadu kvality po přechodu na podnože, ten ale může mít mnohem větší souvislost s plodnějšími mladými keři a také ztrátou diverzity ve vinicích spíše než s čímkoli jiným.

Staré a pravokořenné keře každopádně nepřestávají fascinovat vinaře ani jejich zákazníky. Schopnost přežít dekády nepřízní počasí a chorob, ale častokrát také dlouhá období zanedbávání, a stále přinášet ovoce transformované do charakterních vín působí jako pevný bod a jistota. Jako vzpomínka na dávné události a především předky, kteří pili víno z hroznů stejné rostliny, a jejich neúnavnou práci na vinicích. Někdy jejich udržování už ani nedává ekonomický smysl, někteří vinaři ovšem odolávají mantře zisku, růstu a tabulkových výpočtů a odkazují se na vznešenější cíl.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 112. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.


České pivní cestování

České pivní cestování

Nejlépe se za pivem cestuje u nás doma – v Česku. Putoval jsem po mnoha pivovarech a významných pivních místech v USA, Belgii, Německu, Rakousku, Polsku či na Slovensku, navštívil jsem pivovary ve Finsku, v Itálii, Ázerbájdžánu, Maďarsku… To ale neříkám, abych se vytahoval. Říkám to proto, abych dodal váhu tvrzení, že nejzajímavější pivní cesty jsou stejně ty po naší vlasti.

Rumové destinace: Guadeloupe

Rumové destinace: Guadeloupe

Společně s Martinikem je Guadeloupe kolébkou francouzského stylu výroby rumu, který se označuje rhum agricole. Jde tedy o rum přímo z čerstvé šťávy z cukrové třtiny, nikoli z melasy. Tropické klima a vulkanická půda ostrova poskytují ideální podmínky pro pěstování cukrové třtiny. Stejně jako Martinik patří Guadeloupe k zámořským regionům a departementům Francie, je tedy také součástí EU a k přímé cestě sem postačí občanský průkaz.

Kateřina Jakusová: Na dobrou pizzu neexistuje vzorec

Kateřina Jakusová: Na dobrou pizzu neexistuje vzorec

Z kuchyně do pekárny, od chleba k pizze a nakonec do vlastního podniku, kde se spojuje zkušenost s kreativitou a odvahou zůstat sám sebou bez jakéhokoli škatulkování. Kateřina Jakusová si na české gastronomické scéně zahrála několik rolí – vařila v karlínské Esce, rozjížděla Další kus, pekla v pražírně Alf & Bet a mezitím se podílela na řadě pop-upů. Z jednoho takového vyrostla pizzerie Slice slice baby. Jak chutná bánh mi pizza, proč se do těsta míchá droždí i kvas a kolik váží odpovědnost za tým?

Koktejly: Bez kompromisů

Koktejly: Bez kompromisů

Udržitelnost není pouze celosvětový hit barů a barmanů, ale též velké téma průmyslových značek nápojů. Jejich propojením se nastavují nové standardy udržitelnosti, a to vede k zelenější budoucnosti pro kategorii lihovin. Pojem se navíc rozvinul do stále relativně nového konceptu „mindful drinking“, zhruba přeloženo jako uvědomělá konzumace alkoholu. Tedy abychom si byli vědomi toho, co pijeme, proč a v jakém množství. Udržitelné koktejly se více zakládají na rovnováze mezi nápojem a přírodou. I tentokrát tak přinášíme čtyři zdroje inspirace, jak v barovém provozu integrovat udržitelné postupy do každodenních operací a jak efektivněji nakládat se zbytky a využít plný potenciál přísady. A to bez kompromisu na poli kvality nebo chuti.

Rozmanitá tvorba Karolíny Vintrové

Rozmanitá tvorba Karolíny Vintrové

S mladou designérkou jsme si povídali o studiu na UMPRUM, o její nutkavé potřebě tvořit a také o tom, co pro ni znamenají tradice, řemesla a její vlastní kořeny.

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Už řadu let se s vámi v každém čísle vydáváme po vzrušujících stezkách kávy. Procestovali jsme řadu producentských zemí, objevovali ty nejvzácnější odrůdy světa nebo zkoumali ekonomiku produkce výběrové kávy. V tomto vydání se ale zaměříme na to, co má největší vliv na chuť každého šálku. Když si přijdete do pražírny nebo kavárny vybrat kávu, nejčastěji se rozhovor stočí k metodám zpracování. Právě ty totiž zásadně ovlivňují, jak bude konkrétní odrůda z jedné farmy chutnat. Pojďme si zrekapitulovat, jak jednotlivé metody probíhají, proč některé z nich představují pro farmáře nástrahy a hlavně jak ovlivní chuť vaší ranní kávy. Na téma jsme se navíc snažili podívat optikou roku 2023, proto se dozvíte něco nového, i když už o zpracování kávy víte dost. Přidali jsme i informace o celém hodnotovém řetězci a jeho souvislosti právě se zpracováním kávy.

Podniky: Bude zima, bude mráz…

Podniky: Bude zima, bude mráz…

… a my vám poradíme, kam se schovat. Počet nových podniků opět dalece přesahuje náš výběr. Například v pražských Holešovicích se na otevření chystá Kateřina Jakusová a její Slice Slice Baby. Novotou voní také budova Masaryčky, kde se zabydlely podniky L’Osteria, Loka, čtvrtá kavárna pražírny Doubleshot, a svůj flagship store zde otevřela cukrárna Ollies. Na kávu a dort můžete vyrazit také do Hedera Café v Českém Těšíně.

The Cambrian: Příběh dvou zemí

The Cambrian: Příběh dvou zemí

Uhnízděný hluboko v údolí Adelboden, The Cambrian oživuje švýcarský chalet pro 21. století a nabízí jedny z nejméně poskvrněných 360stupňových výhledů, jaké Alpy mohou nabídnout. „Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem poznal toto místo, a tak se cítím zavázán se o něj podělit,“ říká Grant Maunder, majitel podniku, horský patriot a vášnivý lyžař, kterému přezdívají „náhodný hoteliér“.

Rozhovor: Milan Petkovic

Rozhovor: Milan Petkovic

Na pozici hlavního manažera pohostinství u největší lodní flotily Carnival Cruise Line, jež sídlí na jihu Floridy, pomáhá Milan Petkovic každý rok přepravit miliony pasažérů v typicky americkém stylu. Carnival Cruise Line se proslavila výletními plavbami po celé oblasti Karibiku. V letošním roce rozšířila svou námořní flotilu o tři nové výletní lodě v italském stylu, v blízké budoucnosti plánuje veřejnosti představit další dvě. Milan je hrdý na to, že má společnost vůdčí roli v odvětví výletních lodí, které při přepravě zavádějí nový udržitelný přístup. Pojďme tedy nahlédnout do světa nejen rodinné zábavy a luxusu.

Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne

Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne

Zachránce hladových, inovátor, vizionář i mistr marketingu – takový byl francouzský šéfkuchař, který si předsevzal, že zlepší nejen stravovací návyky společnosti, ale přímo pozvedne možnosti gastronomického zážitku. Co ovšem o této osobnosti říká koktejl s jeho jménem? Kde se tento nápoj vzal? A opravdu za ním stojí renomovaný šéfkuchař, nebo se jedná o drink, který byl „pouze“ vytvořen na jeho počest?

Česnek: Černé zlato

Česnek: Černé zlato

Na první pohled může vypadat, že se zkazil či že zplesnivěl a pro konzumaci už se tedy nehodí. Ve skutečnosti ale to, co vidíte, tvoří velmi zajímavou součást asijské kuchyně po celá staletí, ne-li tisíciletí. Díky atraktivní černé barvě a především jemně nasládlé zemité chuti plné umami se černý česnek probojoval do nabídky restaurací po celém světě. „Nic se nevyrovná černému česneku,“ říká Sarah Rich, majitelka a šéfkuchařka Rich Table v San Franciscu. „Způsob, jakým černý česnek zraje, přidává jídlu řadu jemných a chuťově bohatých nuancí,“ dodává. Mnozí už mu propadli, přidáte se také? K jeho získání stačí relativně málo úsilí, zato hodně trpělivosti.

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Párování jídla s koktejly se zprvu zdá komplikovanější než párování jídla s vínem, avšak s trochou vedení jej lze snadno uchopit. Navíc jde o zábavnější proces s překvapujícím smyslovým výsledkem. Koktejl totiž můžete začít stavět úplně od začátku a chuť individuálně vyladit. Vše záleží na sladění a kontrastu a také záměru nenechat jednu chuť přebít druhou. Teď už se ale nechte vtáhnout do tříchodového příběhu našeho kuchaře a barmana a posuďte sami, jak se jim ho podařilo odvyprávět.

Voda...

Voda...

Voda… Pod tímto pojmem si každý představí něco jiného – někdo zurčící potůček, někdo rozbouřené moře, jiný déšť, ale většině z nás asi vytane na mysli pitná voda, která nám doma vytéká z kohoutku. Stačí otočit kohoutkem a voda teče, jak samozřejmé. Ale je stejně samozřejmé kohoutkovou vodu i pít?

Ochutnali jsme za vás: Skořicové sirupy

Ochutnali jsme za vás: Skořicové sirupy

Vrchní kůra stálezeleného stromu skořicovníku pravého pocházejícího z oblasti Srí Lanky se sklízí v období dešťů. Pěstitel řeže výhonky těsně u země a při zpracování se uvolněná kůra rozštípe a oloupe. Slupky kůry se teleskopicky zasouvají jedna do druhé a tvoří brk o délce asi 100 cm, který se poté suší. Skořice představuje oblíbené koření, které se používá v mnoha kuchyních po celém světě a v podobě sirupu jde o jeden z nejjednodušších způsobů, jak povýšit chuť téměř v jakékoli receptuře, ať už jde o zazimování letní klasiky, jako je Daiquiri, nebo přidání hřejivých tónů koření do tiki koktejlu.

60 hodin v kuchyni

60 hodin v kuchyni

Nahlédnout pod ruce zkušeným kuchařům, naučit se nové techniky a receptury, pochopit organizaci provozu? To všechno můžete zažít ve cvičném provozu a kuchyni Ambiente –⁠ Prostoru UM, vybaveném nejmodernější gastronomickou technologií. Přihlásila jsem se na intenzivní kurz „60 hodin v kuchyni“, abych si všechno vyzkoušela.

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Pohupující se palmy, indické fíkovníky a banánovníky tvoří součást exotické zahrady, která slouží jako silný referenční bod a dynamický architektonický prvek, který Cretan Malia Park oživuje. V tomto rozsáhlém útočišti, kde tradiční materiály a textury nabízejí nový pohled na krétský luxus, se harmonicky snoubí svěží venkovní svět s modernistickou stavbou hotelu.

Výpečky Terezy Beránkové - V jednoduchosti je krása

Výpečky Terezy Beránkové - V jednoduchosti je krása

Gastronomie. Foodstyling. Porcelán. Tato tři slova s naprostou přesností vystihují um jediné osoby. V ateliéru na pražském Smíchově jsme navštívili výtvarnici Terezu Beránkovou.

Shiitake: Houba z Marsu

Shiitake: Houba z Marsu

Hranice mezi zdravím a udržitelností se začínají stírat. Co je tím myšleno? Společnost se stále více zajímá, odkud jídlo pochází, jak se vyrábí a jaký vliv má jeho produkce na životní prostředí. A z dobrého důvodu. Světová populace rychle roste. Základ stravy by tak měl tvořit výběr potravin, který je dostupný a výživný a zároveň respektuje celkové zdraví planety. Není tedy náhoda, že NASA zkoumá pěstování hub ve vesmíru. Právě houby lze totiž pěstovat rychle, nenáročně a udržitelně, ať už na Zemi, nebo v daleké galaxii. V neposlední řadě přispívají k rozkladu organické hmoty a recyklaci živin zpět do ekosystému. Pojďme se podívat na druhou, po žampionech nejvíce pěstovanou houbu na světě: shiitake.

Cože, ocet na baru?

Cože, ocet na baru?

Vždyť i při umývání povrchů to smrdí! Ale ve skutečnosti získávají nápoje založené na octu stále větší oblibu. Klíčovým argumentem je –⁠ možná překvapivě –⁠ chuť. Obyvatelům Česka se při slově ocet nejčastěji vybaví velmi silný a čpící kvasný lihový ocet, ideální na tlačenku či na nakládání hub. Ale ocet nabízí daleko širší možnost chuti. Řemeslně vyráběné octy chutnají komplexně a mnohdy dodají základu nápoje větší rafinovanost než citrusová šťáva.

Úroda podniků

Úroda podniků

Podzimní sklizeň provozů, které vznikly v průběhu léta, je skutečně bohatá. Jen skupina Ambiente otevřela tři nové podniky, nezahálí však ani ostatní. Přestože se náš výběr tentokrát zaměřuje na hlavní město, novinky najdeme i v regionech. Například v Hradci Králové otevřela restaurace 100letá, v Pardubicích Bistro Višňovka a v Novém Boru vznikla restaurace La Vita.

Petra Tajovský Pospěchová -  Jídlo je naše každodennost

Petra Tajovský Pospěchová - Jídlo je naše každodennost

Ráda nosí krojované sukně, kosí trávu a pořádá sousedské slavnosti, ještě radši pak chodí po kopcích. V údolí zase naslouchá pamětníkům, se kterými putuje minulostí, aby cestou zmapovala kulinářské dědictví české krajiny. Novinářka Petra Tajovský Pospěchová vnímá jídlo pohledem sociologie – jako nedílnou součást folklóru, (národní) identity a všednosti, která svědčí o tom, co jíme a kým jsme. Co vypovídá její kniha Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska? Kdy se tradice stává tradicí a proč stojí za to tvořit menu v restauracích s ohledem na region?

Drinkologie: Dvojitý agent - Vesper

Drinkologie: Dvojitý agent - Vesper

Stěží bychom našli člověka, který nezná vzrušující dobrodružství zřejmě nejslavnějšího agenta všech dob, jenž disponoval povolením zabíjet, ale zároveň měl i ve zvyku řádně popíjet. Vždyť to byl právě již první román britského spisovatele Iana Fleminga, v němž si hlavní postava objedná netradiční variaci na Martini, která hledá vhodné jméno. Jaké jsou tedy okolnosti vzniku bondovské klasiky? A proč tento drink hosté obvykle opomíjejí, přestože jeho sláva sahá až k nebesům?

Koktejly: Root-to-flower

Koktejly: Root-to-flower

Brčka vlastní výroby, minimalizace ledu, lokální a sezónní suroviny, využití veškerého potenciálu ovoce a zeleniny –⁠ a mohli bychom pokračovat. Baroví profesionálové by se měli vždy snažit najít způsoby, jak dosáhnout větší udržitelnosti, a tedy brát větší ohled na životní prostředí. Je však nutné připomenout, že zákazníci si koktejl vybírají především na základě chuti. Proto se určitému plýtvání nelze zcela vyhnout. Jak je ovšem v barmanské branži typické, jde nám i zde o nalezení rovnováhy. Rovnováhy mezi minimalizací plýtvání či úsporou energie a zážitkem, který chceme hostům prezentovat. Představujeme tak čtyři inspirace, čtyři individuální přístupy k udržitelnému koktejlu s důrazem na sezónnost.

Rozhovor: Monica Berg

Rozhovor: Monica Berg

Díky norským kořenům si Monica Berg vypěstovala vřelý vztah k přírodě a její štědrosti. Zážitky z dětství jako rybaření, houbaření nebo honitba pak formovaly Moničiny chuťové buňky a kreativitu. Není proto překvapením, že k nejvýraznějším rysům jejího barmanství patří používání čerstvých, sezónních a lokálních surovin. Jméno této podnikatelky –⁠ ověnčeno mnoha oceněními –⁠ je dnes na celosvětové nápojové scéně pojmem. V rozhovoru pro Barlife Monica otevřeně hovoří nejen o své podnikatelské filozofii.

Soutěžní kávy

Soutěžní kávy

Kávové soutěže slouží jako globální platforma pro sdílení nejnovějšího vývoje a výzkumu napříč celým řetězcem. Ať už se jedná o znovuobjevené, prastaré odrůdy kávovníku, experimentální metody zpracování, revoluční technologie pražení nebo pomůcky, které navždy změnily dynamiku přípravy kávy v kavárnách, všechny tyto inovace se sdílí na pódiích světových baristických šampionátů.

„Kvasu zdar!", Palírna Radlík letos slaví 25 let

„Kvasu zdar!", Palírna Radlík letos slaví 25 let

Vstupte do Palírny Radlík, jejíž pálenky znají a oceňují i daleko za hranicí naší země. Jakých met Palírna Radlík za čtvrt století své činnosti dosáhla, co stojí za úspěchy jejích ovocných pálenek a co si myslí o současných trendech v nápojové gastronomii, jsme se zeptali majitele Zdeňka Musila. Palírna Radlík začala jako pěstitelská pálenice kousek za Prahou, kam si chalupáři a zahrádkáři ze Středočeského kraje jezdili zužitkovat svou úrodu. Od té doby uplynulo mnoho vody a z objektu, který byl původně součástí JZD, vybudovali postupně jeho zakladatelé Zdeněk Musil a Libor Lacina řemeslný ovocný lihovar, který posouvá ovocné destiláty mezi prémiové alkoholy.

Ochutnali jsme za vás: Vaječňáky

Ochutnali jsme za vás: Vaječňáky

Nejčastěji si je vychutnáváme napřímo chlazené, běžně se však také používají ve všech druzích míchaných nápojů, které vyžadují sladkou, krémovou či kořeněnou složku. V našem hodnocení jsme se tentokrát podívali na vaječné likéry a likéry s příměsí vajec zahraniční provenience.

Rumové destinace: Trinidad

Rumové destinace: Trinidad

Trinidad a Tobago je dvojostrov známý díky svým karnevalovým oslavám, bohaté historii a samozřejmě díky svému rumu. Zatímco Trinidad je průmyslovější a větší, Tobago nabízí klid a krásu. Z hlediska rumového průmyslu se budeme věnovat primárně Trinidadu, jehož rumy si získaly mezi sběrateli v posledních desetiletích kultovní status. Příčinou je především zaniklá palírna Caroni, ale o tom až později.

Program BCB: stále pestrý a současný

Program BCB: stále pestrý a současný

Od 9. do 11. října se barová komunita opět na tři dny sejde v německé metropoli. I letos přiláká Bar Convent Berlin návštěvníky významnými vystavovateli, pestrým vzdělávacím programem a samozřejmě barovými týmy a uznávanými barmany.

Tequila a mezcal v centru pozornosti na BCB 2023!

Tequila a mezcal v centru pozornosti na BCB 2023!

Bar Convent Berlin 2023 je za dveřmi – to znamená, že špička světové barové scény se opět sejde v Berlíně ve dnech od 9. do 11. října. Největší mezinárodní veletržní akce pro barový a nápojový průmysl jako obvykle láká návštěvníky pestrým programem, atraktivními produkty a účastí světově známých barových týmů.