Když má tělo potíže

Jana Bohutínská

Kocovina je ne zrovna příjemným následkem pití alkoholu. Ten se do těla rychle vstřebá, ale velmi pomalu se vylučuje, a to navíc v závislosti na mnoha individuálních faktorech. Každý člověk na něj reaguje různě, ať už v závislosti na vrozených dispozicích, váze a pohlaví, nebo na momentální kondici či na dostatečném přísunu potravy a vody během popíjení. Situaci může zhoršit i míchání různých alkoholických nápojů, pití na lačno nebo další pití v kocovině. A co vlastně se tedy v těle děje?

Alkohol nejprve putuje z úst do žaludku a pak se v tenkém střevě vstřebává do krve. Následně se v játrech metabolizuje na toxický acetaldehyd a ten na kyselinu octovou, která se vylučuje z těla ven. Délka těchto fází je u každého individuální. Acetaldehyd způsobuje, že se do těla vyplavují některé hormony, které například působí na zvýšení tepu, krevního tlaku, rozšíření cév, pocení apod. Alkohol blokuje hormon vazopresin, který má antidiuretické účinky a omezuje tvorbu moči – výsledkem je časté močení a dehydratace, včetně souvisejícího nedostatku minerálních látek. Nedostatek tekutin může způsobit bolest hlavy, sucho v ústech, žízeň, nevolnost, závratě. „Při konzumaci alkoholu dochází kromě opojných pocitů vyplývajících z ovlivnění mozku k rizikům závislým na množství alkoholu, schopnosti jeho odbourání a rychlosti jeho vypití,“ říká docent Pavel Kohout, vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. Interní kliniky a Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice. Platí ovšem, že stejně jako kocovina závisí na mnoha faktorech, tak i množství alkoholu, jež lze označit jako nadměrné, je zčásti individuální. Stav, který nazýváme kocovina, vzniká následkem předchozí intoxikace alkoholem. Je to vlastně způsob, jak se tělo pere s jedem. Lékař Karel Nešpor, který se v Psychiatrické nemocnici Bohnice věnuje prevenci a léčbě závislostí, za typické znaky kocoviny označuje bolest hlavy, průjem, nechutenství, třes, únavu a nevolnost. Špatná nálada, jež kocovinu často doprovází, podle něj souvisí s biochemickými poměry v mozku.

Kocovina jako signál

Kocovina je stav, který není radno podceňovat. „Naše tělo nemá moc možností, jak nám říct, že něco neděláme dobře. Obecně nám to dává najevo věcmi, které jsou nepříjemné, jako je třeba bolest nebo snaha eliminovat špatnou věc zvracením. Takže kocovina je obecný signál těla, které nám říká – nedělej to, není to správné, poškozuješ se,“ říká Petra Kašparová, lékařka a odborná asistentka Fingerlandova ústavu Fakultní nemocnice Hradec Králové a tamní lékařské fakulty. Hrozeb souvisí s alkoholem celá řada. Nadměrná konzumace může skončit v nejzazším případě i úmrtím způsobeným minerálovou dysbalancí a srdeční arytmií. Může dojít k akutnímu selhání jater, akutnímu zánětu slinivky břišní, postižení žaludeční sliznice (gastritidě) a dalším potížím. Opilému člověku také může hrozit smrtelný pád nebo vdechnutí zvratků. Protože alkohol působí také na antidiuretický hormon, způsobuje velkou ztrátu tekutin močí, jejímž následkem je dehydratace organismu. „Za některé problémy přitom může sám alkohol, jiné způsobuje metabolit acetaldehyd, který vzniká v těle při odbourávání alkoholu alkoholdehydrogenázou,“ dodává Pavel Kohout. Právě dehydratace a minerálová nerovnováha jsou příčinou obtíží, které jsou spojené s kocovinou. Zároveň při ní může docházet i k mírnému otoku mozku.

Petra Kašparová rovněž připomíná, že tělo reaguje na různé druhy alkoholu odlišně. „Pokud jde o tvrdý alkohol, je popisován přímý toxický účinek na buňky žaludku (to se projevuje zvracením), jater (výsledkem jsou metabolické změny viditelné jako hromadění tukových odpadních látek) a slinivky břišní,“ vysvětluje. Účinky na slinivku podle ní mohou vést i k toxickému zánětu, tedy akutní hemoragické pankreatitidě, při níž dojde k samonatrávení břišních orgánů. „Tyhle změny se mohou vyskytnout i po jednom picím excesu,“ rozptyluje představu, že něco podobného se stává jen po dlouhodobém a dost nezřízeném pití. Při nadměrné konzumaci piva zase dochází k obrovské zátěži srdce a výkyvům metabolické rovnováhy. „Jsou popisovány poruchy srdečního rytmu i nevratné roztažení srdce,“ dodává. Velký objem piva nezvládá ani žaludek, který se brání zvracením, přičemž hrozí až roztržení jícnu.

Na množství záleží

Fakt, že může mít alkohol na naše tělo, vnitřní orgány a metabolismus negativní vliv, samozřejmě neznamená, že je nutné se za každou cenu abstinovat. Jak uvádí Pavel Kohout, nejdůležitější je vždy množství alkoholu, které člověk vypije. Určité množství může být pro tělo dokonce prospěšné, jiné množství až smrtelně nebezpečné. „Malé množství alkoholu, tedy u mužů 40 g (tj. asi 4 dl vína) a u žen 20 g, může snižovat riziko vzniku ischemické choroby srdeční,“ tvrdí na základě výzkumů. Ostatně demonstruje to i francouzský paradox – přesto, že Francouzi holdují jídelníčku bohatému na nasycené tuky, mají relativně nízký výskyt akutních srdečních příhod. To se připisuje právě tomu, že střídmě pijí také víno, které je bohaté na flavonoidy. A ty působí na srdce příznivě. Nicméně je třeba upozornit, že to vše platí pro zdravého člověka. Kdo ví, že má nemocná například játra nebo slinivku, měl by se alkoholu vzdát. Rizikové totiž pro něj může být i minimální množství. S kocovinou jsou spojené různé mýty a šeptandou nebo po internetu kolují rozličné „zaručené“ recepty, jak se s kocovinou vypořádat a jak si v ní ulevit. Ne všechny ale opravdu fungují. Pavel Kohout vysvětluje, že káva ani pohyb odbourávání alkoholu neurychlí. Káva snad jen může zvýšit pozornost, schopnost pohybu a snížit únavu. Vždy je podle něj důležité množství alkoholu a rychlost konzumace, roli hraje i to, jaké jídlo spolu s alkoholem jíme. „Ke snížení rizika vzniku kocoviny je dobrá dostatečná hydratace. Vždy na jednu alkoholovou jednotku je dobré vypít minimálně 2 decilitry vody. Dbejte na dostatek minerálů. Důležité také je zabránit zvracení, na což někdy pomáhá silný vývar, někomu dršťková polévka, jinému kolové nápoje,“ radí.

Tento článek najdete v BARLIFE Magazine č. 68, který můžete zakoupit on-line na e-shopu Barlife.

To nejlepší z BARLIFE 2020

To nejlepší z BARLIFE 2020

Rok 2020 byl v mnohém - a zejména v jednom ohledu - velmi turbulentní a nevyzpytatelný. Přesto můžeme říct, že nás v něm potkalo i hodně dobrého. Magazín Barlife úspěšně dokončil svůj sedmnáctý ročník a na krok se přiblížil plnoletosti. Letošní rok jsme navíc završili jubilejním 100. číslem. Vám i sobě přejeme, aby byl rok 2021 lepší a ve všech směrech přívětivější než ten letošní. 

Spropitné - dát, či nedat?

Spropitné - dát, či nedat?

Diskuse se kolem spropitného točí poměrně často. Na přelomu května a června se opět rozpoutala. Postaral se o to vinný bar Vinograf, který po otevření gastronomických provozů spustil iniciativu 10 % gastru „na pomoc návratu zpět k normálu”. Vinograf kromě iniciativy odstartoval i debatu, zda by spropitné mělo být pevnou součástí účtu, jako je tomu například v Americe nebo Velké Británii. Co na to říkají ti z „vnitřní strany" baru? A co na to říkáte vy?

Znovu na začátku

Znovu na začátku

Ke znovuotevření gastronomických provozů došlo před více než dvěma měsíci, rozhodně to ovšem neznamená návrat k normálu. I přes první nadšenou vlnu, kdy své oblíbené podniky přišli podpořit stálí hosté, provozovny v průběhu června hlásily, že jsou na nějakých 50 % tržeb ve srovnání s předchozím rokem. Ti úspěšnější pak na 70-80 %. Ovšem panují také obavy, že to nejhorší teprve přijde. Zejména v Praze, kde se očekává, že její obyvatelé využijí první příležitosti metropoli opustit a užít si léto někde jinde.

Podivnosti barového světa

Podivnosti barového světa

Každodenní karanténní přemýšlení a vzpomínání na otevřené bary mě občas vrátí ve vzpomínkách na ty nejdivnější věci, které jsem kdy ochutnal. A zde je výběr těch, které se mi zrovna vybavují. Je to jednoduše pár drinků, které mi zachutnaly, překvapily mě svým složením či pobavily názvem. Všechny mají společné, že jsou něčím atypické, podivné.

Barový svátek: Světový den koktejlu

Barový svátek: Světový den koktejlu

Svět je plný nejrůznějších svátků. Od těch obskurních, ke kterým můžeme zařadit třeba den suchého zipu, ponožek či gumových medvídků, až po tradiční, jako je den dárců krve. Nepřekvapí proto, že svůj světový den mají také koktejly. I když dějiny mixologie se často píšou v baru, kde se po pár sklenkách zdá vše zkreslené, záznamů o tom, kdo a kdy svátek inicioval nebo proč byl stanoven zrovna na 13. květen, máme naštěstí celou řadu.

Martin Hudák: Každý den za barem je pro mě soutěžní

Martin Hudák: Každý den za barem je pro mě soutěžní

Martin Hudák patří mezi osobnosti, které není třeba na české a slovenské barové scéně dlouze představovat. Jeho vášeň pro koktejly i kávu je všem dobře známá a vyvrcholila nejen jeho vítězstvím na světovém finále Coffee in Good Spirits v roce 2017, ale též spoluprací se značkou kávového likéru Mr. Black.

Známe datum. Ale nic víc

Známe datum. Ale nic víc

Vláda zveřejnila plán rozvolňování zavedených opatření a bohužel se ukázalo, že gastronomie v něm zastává až poslední místo. Malou útěchou nám může být, že během pár dní plán sice opět změnila, ale tentokrát celý proces urychlila. Naneštěstí je přesto datum tím jediným, co známe. Otázkou stále zůstává, jaké podmínky a opatření bude třeba dodržovat po samotném uvolnění a znovuotevření podniků.

Alex Kratěna: Nehodlám usnout na vavřínech

Alex Kratěna: Nehodlám usnout na vavřínech

Alexe Kratěnu, londýnského barmana, který pochází z České republiky, není třeba dlouze představovat. Po jeho odchodu z baru Artesian se častokrát mluvilo o jeho vlastním chystaném baru a po mnoha peripetiích se tato šuškanda letos stala skutečností. Alexe Kratěnu tak nyní hledejte za barem podniku Tayēr + Elementary, kde pracuje spolu s Monicou Berg. Oba se nedávno zařadili do žebříčku 100 nejvlivnějších barových osobností světa a Alex Kratěna se ocitl na druhém místě.

Investujte s chladnou hlavou

Investujte s chladnou hlavou

V poslední době se hodně hovoří o investicích a o jejich výhodnosti. Já sám jsem na toto téma promluvil bezpočtukrát a ukazoval whisky, jejichž cena za poslední roky raketově vzrostla. Na tomto místě bych se ale rád věnoval investicím z druhé strany, protože není všechno zlato, co se třpytí...

Erik Lorincz: Odchodem ze Savoye jsem uzavřel jednu kapitolu, abych mohl začít psát další

Erik Lorincz: Odchodem ze Savoye jsem uzavřel jednu kapitolu, abych mohl začít psát další

V minulém týdnu proběhlo české i slovenské finále barmanské soutěže Diageo Reserve World Class. O vítězích, Petrovi Marcinovi a Milanu Zalešovi, rozhodoval mimo jiné i Erik Lorincz, globální vítěz z roku 2010. Povídali jsme si spolu i o World Class, ale hlavně o jeho odchodu z American Baru v hotelu Savoy a jeho plánech do budoucna.