Killing me softly

Adéla Srdénková

Nealkoholické nápoje, známé také jako soft drinks, se dnes těší velkému zájmu. Výrobci i podniky reagují na přání svých klientů a hostů, kteří sice nemají zájem o „pouhou“ vodu z vodovodu, ale zároveň sledují trendy a svůj kalorický příjem. Byly ovšem doby, kdy „kolalokovou“ limonádu chtěl pít každý.

Původ nealkoholických nápojů lze vystopovat až do starověkého Řecka, kde věřili v léčivý účinek přírodních minerálních vod, a do středověkého Blízkého východu, kde se hojně pily ovocné šťávy. Jelikož se ale citron, granátové jablko či tamarind vyznačují kyselejší chutí, bylo zvykem nápoje ještě doslazovat medem. Netrvalo dlouho a tyto nápoje se rozšířily i do Evropy. (Ostatně slovo sirup pochází právě z arabštiny.) Potkat se s nimi můžeme například na anglickém královském dvoře za vlády Tudorovců, kde se podávala „water imperial“, tedy oslazená voda s citronovou šťávou a trochou smetany. Neobvyklé nebyly ani nápoje ochucené růžovou vodou, fialkami nebo skořicí. 

Nelenili ani odvěcí rivalové Anglie – Francouzi. První citronová limonáda (lemonade, zatím tedy bez sycené vody) byla v Paříži připravena 20. srpna 1630. Společnost Compagnie des Limonadiers pak v roce 1676 udělila Pařížanům monopol na prodej limonády a nealkoholických nápojů. 

Spiritus sylvestre

Vznik „bublinkových“ nápojů můžeme datovat až začátkem 17. století. První zlom představoval objev Jeana-Baptista van Helmonta. Tento chemik je dokonce považován za zakladatele tohoto vědního odvětví. Helmont zjistil, že existuje cosi jako oxid uhličitý, a plyn nazval spiritus sylvestre. A kola se pomalu začala otáčet...

Ovšem až roku 1767 Joseph Priestly konečně objevil metodu, jak nasytit oxidem uhličitým vodu. Za vynález sodovky získal Copleyho medaili (vědecké ocenění za práci v jakémkoli vědním oboru; jde o nejvyšší ocenění Královské společnosti v Londýně a uděluje se od roku 1731). Priestly se totiž domníval, že se jedná o přelomovou událost a že takto upravená voda pomůže vyléčit kurděje a zároveň bude fungovat jako prevence jiných nákaz. V tom se sice mýlil, ovšem obchodní úspěch sycené vody mu tento omyl plně vynahradil. Byl to ale Thomas Henry, lékárník z Manchesteru, koho napadlo začít v roce 1770 prodávat sodovku široké veřejnosti, stále coby lék. 

Johann Jacob Schweppe, který je s vynálezem sodovky spojován víc než kdokoli z výše zmíněných pánů, vyvinul proces výroby sycené vody přibližně ve stejné době. Na rozdíl od ostatních vědců však chytil příležitost za pačesy a v roce 1783 založil v Ženevě společnost prodávající sodovku, roku 1792 pak přemístil obchod do Londýna. Jeho nápoje rychle získaly na popularitě a společnost tak přivábila i několik investorů.

První pokusy sestrojit přístroj na sycení vody však nebyly úplně úspěšné – šlo o pouhé sudy opatřené míchadly. Nedocházelo tak k úpravě vody a zařízení ani nepracovalo pod tlakem. První dokonalejší přístroj vznikl roku 1819. John Mervin Nooth zlepšil Priestleyho metodu tak, aby se dala lépe komerčně využít v lékárnách. Švédský chemik Torbern Bergman současně vynalezl generátor, který umožňoval výrobu minerální vody ve velkém množství.

Další Švéd Jöns Jacob Berzelius se koncem 18. století rozhodl do sycené vody přidávat různá koření. A nebyl jediný – lékárníci, kteří prodávali sodovku, do nápoje začali přidávat bylinky jako březovou kůru, pampelišky, ovocné extrakty a další, aby svůj produkt vylepšili a odlišili od konkurence. 

Sodové šílenství

Limonády rychle překonaly svůj původ v lékařském světě a staly se široce konzumovaným nápojem. Navíc jim nahrávala cenová dostupnost. Ve 40. letech 19. století tak v Británii existovalo více než 50 výrobců nealkoholických nápojů (o pouhou dekádu dříve jich bylo deset). Nad všemi stál Schweppe, který byl v roce 1851 jmenován oficiálním dodavatelem nápojů pro Great Exhibition v Londýně. Prodal zde přes milion láhví svých výrobků: limonády, sodovky, zázvorového piva a Seltzerovy vody. Přímo u vchodu do expozice se navíc nacházela fontána tryskající Schweppovu sodovku.

V druhé polovině 19. století pak začaly vznikat limonády, které se konečně přibližují podobě, v jaké je známe dnes. První z nich byl tonik, jehož antimalarickou historii všichni dobře známe. V roce 1858 však vznikl první tonik čistě pro komerční účely. Do výroby nealkoholických nápojů se následně zapojili Američané. Kvůli problémům se sklářským průmyslem tvořily lahvičky po většinu 19. století jen malou část trhu, mnohem populárnější byly sodové fontány, které Američané mnohdy navštěvovali na denní bázi. Prodej lahvové sody se zvýšil až počátkem 20. století (a nedlouho poté se začaly objevovat i první nápojové automaty).

Tyto překážky však nezabránily tomu, aby právě v Americe vznikla snad nejslavnější limonáda světa – Coca-Cola. Pro pochopení její historie si připomeňme, že se roku 1862 začal vyrábět kokain a zároveň si v následujícím roce nechal Korsičan Angelo Mariani patentovat Marianiho víno s přídavkem extraktu koky. Toto medicínské tonikum se doporučovalo na všemožné neduhy a pro lékárníka Johna S. Pembertona se stalo inspirací. Pemberton si totiž kvůli válečným zraněním vypěstoval závislost na morfiu a chtěl tento svůj problém vyřešit. Jelikož se kokain původně také podával jako lék, byl výtažek z koky nasnadě. Vznikla tak nealkoholická verze Marianiho vína, Coca-Cola, která se poprvé začala prodávat v Jacob’s Pharmacy v Atlantě dne 8. května 1886 za pět centů za skleničku. Ačkoli první rok pro Coca-Colu znamenal ztrátu, na konci 90. let 19. století již patřila k nejpopulárnějším nápojům v Americe. A tím se odstartovala pravá limonádová revoluce.

Celý článek najdete v BARLIFE č. 92, který můžete objednávat na našem e-shopu. 


Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Už řadu let se s vámi v každém čísle vydáváme po vzrušujících stezkách kávy. Procestovali jsme řadu producentských zemí, objevovali ty nejvzácnější odrůdy světa nebo zkoumali ekonomiku produkce výběrové kávy. V tomto vydání se ale zaměříme na to, co má největší vliv na chuť každého šálku. Když si přijdete do pražírny nebo kavárny vybrat kávu, nejčastěji se rozhovor stočí k metodám zpracování. Právě ty totiž zásadně ovlivňují, jak bude konkrétní odrůda z jedné farmy chutnat. Pojďme si zrekapitulovat, jak jednotlivé metody probíhají, proč některé z nich představují pro farmáře nástrahy a hlavně jak ovlivní chuť vaší ranní kávy. Na téma jsme se navíc snažili podívat optikou roku 2023, proto se dozvíte něco nového, i když už o zpracování kávy víte dost. Přidali jsme i informace o celém hodnotovém řetězci a jeho souvislosti právě se zpracováním kávy.

Voda...

Voda...

Voda… Pod tímto pojmem si každý představí něco jiného – někdo zurčící potůček, někdo rozbouřené moře, jiný déšť, ale většině z nás asi vytane na mysli pitná voda, která nám doma vytéká z kohoutku. Stačí otočit kohoutkem a voda teče, jak samozřejmé. Ale je stejně samozřejmé kohoutkovou vodu i pít?

Cože, ocet na baru?

Cože, ocet na baru?

Vždyť i při umývání povrchů to smrdí! Ale ve skutečnosti získávají nápoje založené na octu stále větší oblibu. Klíčovým argumentem je –⁠ možná překvapivě –⁠ chuť. Obyvatelům Česka se při slově ocet nejčastěji vybaví velmi silný a čpící kvasný lihový ocet, ideální na tlačenku či na nakládání hub. Ale ocet nabízí daleko širší možnost chuti. Řemeslně vyráběné octy chutnají komplexně a mnohdy dodají základu nápoje větší rafinovanost než citrusová šťáva.

Soutěžní kávy

Soutěžní kávy

Kávové soutěže slouží jako globální platforma pro sdílení nejnovějšího vývoje a výzkumu napříč celým řetězcem. Ať už se jedná o znovuobjevené, prastaré odrůdy kávovníku, experimentální metody zpracování, revoluční technologie pražení nebo pomůcky, které navždy změnily dynamiku přípravy kávy v kavárnách, všechny tyto inovace se sdílí na pódiích světových baristických šampionátů.

Třetí kávová vlna

Třetí kávová vlna

Třetí kávová vlna s sebou přinesla zcela nový pohled na provoz kaváren i samotnou práci s kávou. Noblesní číšníky, stříbrné tácy a přepraženou italskou směs nahradili profesionální baristé, kteří dopodrobna znají původ, zpracování i jedinečný chuťový profil každé kávy v nabídce. Takovéto kavárny dnes najdete téměř po celém světě. Jen v Česku byste jich našli stovky, a to i na vesnicích nebo v menších městech, což z naší země tvoří unikát. Kavárny s pokročilejším přístupem ke kávě ale paradoxně donedávna zcela chyběly v producentských zemích. Ještě před pár lety se nám stávalo, že jedinou dobrou kávu jsme si při cestách za producenty vychutnali pouze při cuppingu přímo na farmách.

Uganda: Od robusty k výběrové kávě

Uganda: Od robusty k výběrové kávě

Historie kávy v Ugandě se začala psát jen něco málo před sto lety. Ovšem i tak si Uganda stihla za tu dobu vybudovat celosvětový věhlas a zmnohonásobit svou každoroční produkci. Během jednoho století se proměnila z kávového Davida na Goliáše. Dnes se jedná o třetího největšího exportéra robusty na světě. O své místo se ale hlásí také výběrová káva.

Suchej únor nemusí být až tak suchý!

Suchej únor nemusí být až tak suchý!

Ach únor, měsíc, který mnoho lidí naplňuje chmury. Vánoční světla zhasla, rána jsou stále temná a ve vzduchu kouše mráz. A do toho se ti největší odvážlivci, hrdinové, zřeknou alkoholu! Vyzkouší, jaké je to být bez něj!

Bez alkoholu měsíc, rok, nebo celý život?

Bez alkoholu měsíc, rok, nebo celý život?

Zatímco ve světě je suchý měsíc již u konce, v Česku nás abstinence teprve čeká. V loňském roce se iniciativy Suchej únor zúčastnilo okolo 600 000 osob a lze očekávat, že letos se do akce zapojí ještě více lidí. Svůj podíl na tom může mít i partnerství se společností Kofola, která hodlá projekt podpořit nejen na svých marketingových a online kanálech, ale také komunikací přímo v trhu.

Jak se daří kávě v Guatemale v čase COVID-19

Jak se daří kávě v Guatemale v čase COVID-19

Historie Guatemaly sahá až do 3. století před naším letopočtem. Mayové tehdy mimo konceptu nuly přinesli také první název této oblasti Cuauhtemallan – země obklopená lesy. A právě tyto lesy jsou domovem 125 000 registrovaných kávových producentů, jejichž káva posledních 200 let tvoří nedílnou součást ekonomiky země.

Nealkoholické pivo

Nealkoholické pivo

Prozradíme vám trochu z historie a hodně z výrobního procesu nealkoholických piv. Poznáte výhody a nevýhody piv čepovaných vs. lahvových, počtete si v přehledu značek na českém trhu a odhalíte, jak si nealkolická piva stojí v různých typech gastronomických podniků.

Za vznikem designové Kapsle stojí touha po jednodušší přípravě kávy

Za vznikem designové Kapsle stojí touha po jednodušší přípravě kávy

Podívejte se s námi pod ruce dalšímu zástupci nové generace designérů. Tím je Karolína Jeřábková, která nás zaujala svou Kapslí. Jde o minimalistický a zároveň elegantní set na přípravu filtrované kávy, který obsahuje dripper, hrnek a bambusové víčko pro možnost kávy s sebou. Cílem bylo zjednodušit a zpříjemnit přípravu filtrované kávy.

Vodní kefír: Marco Polův magický nápoj

Vodní kefír: Marco Polův magický nápoj

V minulém roce jsme v rubrice věnované nealkoholickým nápojům představili některé značky z nové kategorie takzvaných nealkoholických destilátů. Šlo o pouhý zlomek, neboť od svého vzniku se daná kategorie slušně rozrostla. Svět nealkoholických nápojů je ale o dost pestřejší, a proto jsme se letos rozhodli svou pozornost přesunout k dalším složkám, které snad potěší ty, kteří alkoholu neholdují.

Byla vždy Rwanda (kávě) zemí zaslíbenou?

Byla vždy Rwanda (kávě) zemí zaslíbenou?

Rwanda je malým středoafrickým státem. Rozloha jejího území odpovídá zhruba jedné třetině Česka. Obklopují ji Uganda, Tanzanie, Burundi a Demokratická republika Kongo. Kvůli své vnitrozemské pozici naráží na velkou překážku při transportu kávy, která i přesto dominuje žebříčku rwandského exportu. Přírodním potenciálem Rwanda patří k „zemím zaslíbeným“ pro produkci výběrové kávy.

Killing me softly

Killing me softly

Nealkoholické nápoje, známé také jako soft drinks, se dnes těší velkému zájmu. Výrobci i podniky reagují na přání svých klientů a hostů, kteří sice nemají zájem o „pouhou“ vodu z vodovodu, ale zároveň sledují trendy a svůj kalorický příjem. Byly ovšem doby, kdy „kolalokovou“ limonádu chtěl pít každý.

Želatinová filtrace: nová chuť již objeveného

Želatinová filtrace: nová chuť již objeveného

Mistři molekulární mixologie neustále posouvají hranice toho, co může být považováno za nápoj a jakou zkušenost si odneseme při pití našeho koktejlu v budoucnosti. Vizionáři zlaté éry mixologie tak ochotně přejímají techniky molekulární kuchyně. Jednou z využívaných metod je i želatinová filtrace.

Kostarika: Pura Vida!

Kostarika: Pura Vida!

Tato dvě slova uslyšíte v Kostarice téměř při každém rozhovoru nebo i jen pozdravu na ulici. V překladu to znamená „čistý život“ a místní se touto frází zdraví, loučí, děkují si nebo jí nahrazují pozitivní slovo. Kostariku jsme navštívili letos v lednu, tedy v době, kdy byla sklizeň kávy v plném proudu.

Cascara není jenom slupka

Cascara není jenom slupka

Tentokrát jsme se zaměřili na květy kávovníku. V našich končinách vcelku originální a chuťově velice zajímavý produkt. Tím druhým, známějším, je cascara. Název pocházející ze španělštiny v překladu znamená celkem široký pojem - slupka. Původně odpad při zpracování kávy se v dnešní době těší velké popularitě a poptávka po něm roste s každou další sklizní.

Káva a mléko

Káva a mléko

Díky rostoucí vyspělosti českého kávového trhu se termíny jako cappuccino, caffè latte, espresso macchiato nebo flat white zabydlely i v jazyce zákazníků. Mléko zůstává jednou ze zásadních surovin i témat kávového segmentu. Tereza Balá shrnuje základní fakta, postupy i trendy, které byste měli vést v patrnosti.