Proslulý plukovník - Gin Rickey
Duben 25, 2023

Někteří se pro slávu narodili a někteří jí přinejmenším dosáhli, zatímco jiným přinese vskutku nemalé množství trpkosti. Zářným zástupcem posledního příkladu byl i tvůrce velice prostého, a přesto značně oblíbeného koktejlu, jenž se do obecného povědomí dostal na přelomu 19. a 20. století. Kde se ovšem vzala zdánlivě moderní kombinace ginu, limetky a sody, která v sobě nemá ani za mák cukru? A kdo za koktejl Gin Rickey vlastně loboval, když na počátku postrádal svou základní složku?
Mytologie
Třebaže Gin Rickey představuje neuvěřitelně jednoduchý, suchý a relativně trpký drink, provází jeho pověst celá řada omylů. Tím prvním je nepřesné zařazení do skupiny highballs: ta pojímá dlouhé míšené nápoje s lihovinou nebo fortifikovaným vínem a nápoje sycené oxidem uhličitým, zásadně však neobsahuje šťávu z citrusů. Stejně tak je nezbytné si uvědomit, že rickeys tvoří samostatnou koktejlovou rodinu. Součástí těchto delších nápojů bez cukru je ovšem vždy pouze šťáva z limetek, nikoli z citronů. Použití vybraného destilátu, limetkové šťávy a nápoje syceného oxidem uhličitým, ba dokonce i eliminace cukru, tak zcela jednoznačně odlišují rickey od ostatních. Vždyť fizz vyrovnává kyselost cukrem, Collins se jej drží také, a navíc preferuje citron oproti limetce a delší provedení. O kategorii sourů postrádající sodovku pak již nemůže být ani řeč.
O tom, kde vznikl nápoj označovaný jako rickey, se dodnes vedou spory. Ve hře o historický zápis spolu zápolí například bar v St. Louis, situovaný naproti hotelu Southern, newyorský St. James Hotel, ležící na Broadwayi nedaleko slavného Hoffman House, nebo Gilsey House, který najdete rovněž na Broadwayi. Tím nejčastěji uváděným místem v souvislosti s touto koktejlovou klasikou je nicméně Shoomaker’s Saloon. Tento údajně tichý podnik vyhlášený vysoce kvalitní whiskey se nacházel ve Washingtonu D. C. poblíž Národního divadla. Otevřeli jej v roce 1858 dva němečtí imigranti, kteří sloužili za americké občanské války v armádě Unie. Jakmile však kapitán Robert Otto Herzog i major William Shoomaker zemřeli, převzal podnik v roce 1883 úspěšný lobbista demokratické strany plukovník Joseph K. Rickey.

Rickey byl rovněž veteránem z občanské války a měl pověst vášnivého hráče pokeru a fanouška dostihů, nemluvě o tom, že prý dokázal kouřem ze svých doutníků velmi snadno zaplnit celou místnost. A byl to právě on, kdo si údajně vsadil, že se předsedou dolní komory Kongresu Spojených států stane demokratický kandidát John Carlile, a vyhranou sázku chtěl oslavit speciálním drinkem. Z pozdějšího vyprávění víme, že Rickey měl tehdy vyhrát 500 dolarů, což by dnes odpovídalo přibližně čtvrt milionu korun. Není proto divu, že dostal neodolatelnou chuť oslavovat, a když spatřil na baru limetky, ačkoli nebyly zrovna v sezóně, prý pobídl barmana, ať je do drinku přidá. Kombinaci whiskey, čerstvé limetkové šťávy a sodovky, kterou dnes známe jako Joe Rickey, pro něj vytvořil barman George Williamson, jenž byl známý především díky přípravě výtečných julepů.
Podle amerického publicisty Dereka Browna nicméně existuje i trochu prozaičtější možnost: Williamson diskutoval předešlého večera s neznámým cizincem o tom, jak se v Karibiku připravují jednoduché osvěžující nápoje z rumu, sodovky a limetkové šťávy. Neznámý host však preferoval žitnou whiskey namísto rumu. Když poté druhý den přišel Rickey a řekl si o koktejl na oslavu, Williamson přirozeně sáhl po drinku z předešlého večera. Tvrzení, že se koktejl Joe Rickey zrodil právě v Shoo’s, jak se podniku přezdívalo, dává smysl nejen z toho důvodu, že plukovník Rickey bar později vlastnil, ale hlavně proto, že se nacházel v centru dění; hned za rohem na 14th Street měla sídlo většina novinových redakcí. Touto oblastí tak pravidelně procházeli slavní spisovatelé, politici a další velké osobnosti.
Ať už tomu ale bylo jakkoli, koktejl Joe Rickey se musel zrodit někdy mezi roky 1883 a 1889, kdy to nápoj dotáhl až na stránky novin Washington Post. Navzdory tomu, že Joe Rickey se obvykle připravuje s bourbonem, s největší pravděpodobností si jej nechal plukovník Rickey připravit ze své oblíbené whiskey značky Belle of Nelson. Netrvalo dlouho a drink se rychle rozšířil z Shoomaker’s Saloonu po celém Washingtonu a odtud dále do New Yorku, kde si jej plukovník Joe Rickey s nadšením objednával. V novinách Brooklyn Eagle se dokonce v roce 1892 mohl čtenář dočíst o komentáři plukovníka, podle nějž „jakýkoli nápoj s obsahem cukru zahřívá krev, zatímco Rickey vzhledem k obsažené limetkové šťávě krev chladí a tím pádem je zdraví vysoce prospěšný.“ Později před svou smrtí však litoval, že onen jednoduchý drink získal jeho jméno: „Před několika lety jsem byl plukovník Rickey z Missouri, přítel senátorů, soudců a státníků, osobnost vážená a ctěná v otázkách polických záležitostí. Dnes se ale obávám, že se o mně v těchto souvislostech nemluví. Jsem slavný jako autor ,rickey‘, a s tím se musím spokojit. Útěchou mi může být snad pouze proměnlivost koktejlových trendů, a tak doufám, že současná popularita highballu se skotskou whisky odvane dřívější výmysly a pomůže mi napravit mou reputaci.“
Ještě než ale přišel okamžik slávy pro highball, dostal se v 90. letech 19. století do popředí Gin Rickey. Americký spisovatel George Rothwell Brown datoval vznik koktejlu do roku 1893: nápoj prý vznikl při příležitosti světové výstavy v Chicagu. Tuto skutečnost podporují i četné písemné zmínky; lze například najít ručně psanou recepturu plukovníka Rickeyho v novinách z roku 1895, kde doporučuje pro přípravu použít buď whiskey, nebo gin. Ačkoli se často můžete setkat s mylnou informací, že Gin Rickey byl součástí Bartender’s Manual od Harryho Johnsona už v roce 1882, pravdou je, že se objevil až ve vydání této knihy z roku 1900. Zato v Johnsonově knize najdeme předpis s doporučením sáhnout po ginu Old Tom či holandském geneveru. O pouhé tři roky později již Tim Daly nabádal ve své barmanské encyklopedii k použití ginu Plymouth.

Moderní variace
Základním principem, který je nutné dodržovat při přípravě jakéhokoliv rickey, je fakt, že nesmíte použít cukr. Přidat cukr do rickey je totiž obdobně nemyslitelné jako zeptat se rodilého Itala z Neapole, zda by chtěl přidat na svou pizzu ananas. Výsledkem je hrozba smrtí nebo přinejmenším otázka, zda má člověk všech pět pohromadě.
V případě Gin Rickey však není zdánlivě příliš mnoho možností k vytváření nových variant, neboť vždy musíte zachovat perlivou vodu a limetkovou šťávu, třebaže řada barmanů svévolně zaměňuje limetky za jakékoli jiné citrusy a následně svou kombinaci označuje jako rickey. Nabízí se proto jen změna báze: můžete si dát rickey jak na bázi bourbonu, tak rumu, tequily nebo mezcalu. Zdaleka nejrozšířenějším zástupcem celé kategorie je ovšem Skinny Bitch: prosté spojení vodky, sody a limetky aktuálně kopíruje někdejší úspěch koktejlu Gin Rickey, jenž okouzloval zástupy pijáků o sto let dříve.
Odraz v umění
Gin Rickey se sice zrodil v 19. století, značnou popularitu si nicméně vydobyl až v prvních dekádách 20. století. V rámci populární kultury můžeme zaznamenat, jak pan Burns v televizním seriálu Simpsonovi popíjí rickey, když je v epizodě Burns, Baby Burns představen svému nelegitimnímu synovi. Pomyslným vrcholem úspěchu koktejlu Gin Rickey je však to, že se v roce 1925 objevil v sedmé kapitole klasického románu Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby. V příběhu přichází jeho čas během horkého letního dne. Jay Gatsby a vypravěč Nick Carraway dostanou v tomto parném dni pozvání na oběd do domu Toma a Daisy Buchananových. V té době už Gatsby a Daisy obnovili svůj dávný románek. Ačkoli Tom zpočátku nic netuší, podezřívá Gatsbyho z pašeráctví a stejně ho nemá rád. Teplota je tedy vysoká a nálada napjatá. V jednu chvíli Daisy řekne Tomovi, aby jim připravil nějaký studený drink. Tím drinkem je právě Gin Rickey, a vypravěč Nick Carraway jej provází slovy s těžko skrývaným napětím: „Pili jsme dlouhými, lačnými doušky.“ Na rozdíl od románu nevede ale v reálném světě příběh Gin Rickey k tragickému závěru. Naopak se v roce 2011 stal díky úsilí Dereka Browna oficiálním koktejlem hlavního města Spojených států. Stejně jako má tedy New Orleans svůj Sazerac, má Washington D. C. svůj ikonický Gin Rickey.

Gin Rickey podle receptury Case Oha
50 ml ginu
15 ml čerstvé limetkové šťávy
sodovka k dolití
Příprava koktejlu probíhá přímo ve sklenici. Tu naplníme ledem a postupně dávkujeme jednotlivé ingredience. Jemně promícháme a ozdobíme osminkou limetky.
Gin Rickey Champagne Lime Cordial podle baru L'Fleur
60 ml ginu Old Tom
30 ml šampaňského cordialu
filtrovaná voda
ozdoba: limetková kůra
Přes všechny novodobé úpravy surovin, které mohou někdy působit až laboratorně, si tradiční drinky jako legendární Gin Rickey zaslouží při modifikaci receptury respekt. Tento Gin Rickey v moderním pojetí to dokazuje. Je potřeba zdůraznit, že cordial se vyrábí jen z mála cukru a převládá v něm šampaňské. Na jeho přípravu použijeme zbylé šampaňské, to smícháme se stejným množstvím limetkové šťávy a polovinou množství cukru. Neprodyšně uzavřeme do sáčku a pomocí techniky sous-vide nebo termomixu udržujeme 1 až 1,5 hodiny při teplotě 30 °C. Směs přecedíme přes sítko a přidáme kyselinu citronovou nebo vinnou, abychom dosáhli delší čerstvosti. Hotový cordial použijeme na přípravu našeho drinku a zbytek uložíme v čistých lahvičkách do lednice. Do míchacího skla si odměříme gin, šampaňský cordial a filtrovanou vodu. Necháme vychladit a koktejl naperlíme jako celek, pomůžeme tak tomu, aby se chutě dokonale propojily. Nakonec ozdobíme limetkovou kůrou.
CHCETE OCHUTNAT? PUSŤTE SE DO NAŠEHO BLOGU.
ČLÁNKY
Ochutnali jsme za vás: Bezkofeinová káva
Bezkofeinová káva se získává z běžných zrn arabiky, u nichž byl obsah kofeinu přirozeným procesem snížen na méně než 0,1 %. Používají se k tomu různé metody: Swiss Water využívá horkou vodu a uhlíkové filtry a zachovává čistý chuťový profil bez použití chemie; metoda CO₂ pracuje se superkritickým oxidem uhličitým, který selektivně navazuje kofein a šetrně ho odstraňuje; a kolumbijská specialita Sugar Cane EA využívá přírodní etylacetát z cukrové třtiny, díky čemuž si káva často uchovává sladší, ovocnější charakter. Z kávy, která dříve působila spíš nevýrazně, je dnes decaf s plným chuťovým profilem a komplexní aromatikou, a to díky moderním metodám i pečlivému výběru původu. V našem redakčním testu jsme se zaměřili na české pražírny, protože právě ony určují směr domácí kávové scény a ukazují, že i u nás lze najít decaf na špičkové úrovni. Jako původ jsme zvolili Kolumbii. Nejen proto, že je třetím největším producentem arabiky na světě, ale především kvůli místní infrastruktuře pro dekofeinizaci, která umožňuje stabilní kvalitu a pestrou paletu chuťových profilů. Ochutnávali jsme je výhradně na filtru, tedy v přípravě, která nejlépe odhaluje čistotu, jemné nuance i texturu kávy.
Kateřina Handlová: Věřím, že všechno má nějaký smysl
Kreativní ředitelka sklárny Rückl, držitelka ceny Czech Grand Design 2024, designérka, která navrhla mimo jiné medaile pro loňské mistrovství světa v ledním hokeji. Významné pozice, tituly, superlativy, za kterými se skrývá nejen vynikající umělkyně, ale především citlivá žena s otevřenou myslí, láskou ke sklářskému kraji i vášní pro hokej.
Rozhovor: Renato „Tato“ Giovannoni
Z Buenos Aires vytvořil globální barový fenomén. Renato „Tato“ Giovannoni je barman, podnikatel a vizionář, který vrátil Argentině její koktejlovou identitu a zároveň ji otevřel světu. Jeho Florería Atlántico patří k nejlepším barům planety, vlastní gin Príncipe de los Apóstoles spojuje tradici s inovací a nová destilerie v Mendoze ukazuje, že udržitelnost nemusí být jen prázdné slovo. Tato mluví o minulosti i budoucnosti argentinské mixologie s lehkostí člověka, který ví, že největší síla je v kombinaci kořenů, odvahy a schopnosti snít dál.
Koktejly: Vrstvy nostalgie
Nostalgický koktejl se neohlíží za minulostí jako za něčím, k čemu bychom se měli vracet. Vychází z klasických struktur, opírá se o rovnováhu a přesnost ověřených starých receptur, ale zároveň chápe, že dnešní barová řeč potřebuje jinou míru komfortu. Alkohol ustupuje, ale stále je součástí kompozice. Kyselina drží napětí, aniž se vnucuje. Sladkost je přesná a funkční. Vše je čistší, lehčí, současnější. Kde dříve nastupovaly likéry, dnes přichází cordia ly, redukce nebo fortifikovaná vína. Výsledná textura nevzniká náhodou, ale přesnou prací s ledem, technikou, teplotou či ředěním. Sklenice tu není proto, aby byla hezká, ale protože tvar určuje aroma i celkový prožitek. Vše má svůj důvod a své místo. Téma podzimního Inspiromatu nemá být o sentimentálním návratu, ale o přesném a uvědomělém přeložení osobní paměti do současné barové řeči. Čtyři námi vybraní barmani, kteří dostávají prostor na následujících stránkách, vycházejí z vlastního zážitku a nechávají ho znovu vzniknout jako nový originál s rodokmenem, který je cítit v každé vrstvě.
Podnik: Co přineslo léto
Letošní podzimní úroda podniků bude patrně velmi plodná. Než ale chystané novinky dozrají, pojďme si připomenout čerstvě otevřené koncepty, do kterých můžete vyrazit už teď. Kromě níže zmíněných vyvolal o prázdninách rozruch pop-up Kamily „Kamu“ Rundusové ve Vile Kajetánka, na Národní otevřel Bar and Books, skupina Together se rozšířila o pardubickou restauraci Struhadlo a milovníky sendvičů potěšilo bistro bbred.
Foodpairing: Dialog chutí
Párování jídla a koktejlu není jen hledáním shody chutí. Je to dialog dvou světů, které se mohou doplňovat, vyvažovat nebo překvapovat kontrastem. Tentokrát se do společného rozhovoru pustili šéfkuchař Jirka Červený a šéfbarman Jiří Vošahlík. Každý přináší jiný pohled a jinou zkušenost, ale oba spojuje přesnost, cit pro celek i nakažlivé nadšení pro práci, které se nedá předstírat. Výsledkem je menu s koktejly, které nejsou jen efektní na první dojem, ale zůstávají v paměti i po posledním doušku.
TENTO ČLÁNEK NAJDETE V ČÍSLE BARLIFE 108
Ochutnali jsme za vás: Bezkofeinová káva
Bezkofeinová káva se získává z běžných zrn arabiky, u nichž byl obsah kofeinu přirozeným procesem snížen na méně než 0,1 %. Používají se k tomu různé metody: Swiss Water využívá horkou vodu a uhlíkové filtry a zachovává čistý chuťový profil bez použití chemie; metoda CO₂ pracuje se superkritickým oxidem uhličitým, který selektivně navazuje kofein a šetrně ho odstraňuje; a kolumbijská specialita Sugar Cane EA využívá přírodní etylacetát z cukrové třtiny, díky čemuž si káva často uchovává sladší, ovocnější charakter. Z kávy, která dříve působila spíš nevýrazně, je dnes decaf s plným chuťovým profilem a komplexní aromatikou, a to díky moderním metodám i pečlivému výběru původu. V našem redakčním testu jsme se zaměřili na české pražírny, protože právě ony určují směr domácí kávové scény a ukazují, že i u nás lze najít decaf na špičkové úrovni. Jako původ jsme zvolili Kolumbii. Nejen proto, že je třetím největším producentem arabiky na světě, ale především kvůli místní infrastruktuře pro dekofeinizaci, která umožňuje stabilní kvalitu a pestrou paletu chuťových profilů. Ochutnávali jsme je výhradně na filtru, tedy v přípravě, která nejlépe odhaluje čistotu, jemné nuance i texturu kávy.
Kateřina Handlová: Věřím, že všechno má nějaký smysl
Kreativní ředitelka sklárny Rückl, držitelka ceny Czech Grand Design 2024, designérka, která navrhla mimo jiné medaile pro loňské mistrovství světa v ledním hokeji. Významné pozice, tituly, superlativy, za kterými se skrývá nejen vynikající umělkyně, ale především citlivá žena s otevřenou myslí, láskou ke sklářskému kraji i vášní pro hokej.
Rozhovor: Renato „Tato“ Giovannoni
Z Buenos Aires vytvořil globální barový fenomén. Renato „Tato“ Giovannoni je barman, podnikatel a vizionář, který vrátil Argentině její koktejlovou identitu a zároveň ji otevřel světu. Jeho Florería Atlántico patří k nejlepším barům planety, vlastní gin Príncipe de los Apóstoles spojuje tradici s inovací a nová destilerie v Mendoze ukazuje, že udržitelnost nemusí být jen prázdné slovo. Tato mluví o minulosti i budoucnosti argentinské mixologie s lehkostí člověka, který ví, že největší síla je v kombinaci kořenů, odvahy a schopnosti snít dál.
Koktejly: Vrstvy nostalgie
Nostalgický koktejl se neohlíží za minulostí jako za něčím, k čemu bychom se měli vracet. Vychází z klasických struktur, opírá se o rovnováhu a přesnost ověřených starých receptur, ale zároveň chápe, že dnešní barová řeč potřebuje jinou míru komfortu. Alkohol ustupuje, ale stále je součástí kompozice. Kyselina drží napětí, aniž se vnucuje. Sladkost je přesná a funkční. Vše je čistší, lehčí, současnější. Kde dříve nastupovaly likéry, dnes přichází cordia ly, redukce nebo fortifikovaná vína. Výsledná textura nevzniká náhodou, ale přesnou prací s ledem, technikou, teplotou či ředěním. Sklenice tu není proto, aby byla hezká, ale protože tvar určuje aroma i celkový prožitek. Vše má svůj důvod a své místo. Téma podzimního Inspiromatu nemá být o sentimentálním návratu, ale o přesném a uvědomělém přeložení osobní paměti do současné barové řeči. Čtyři námi vybraní barmani, kteří dostávají prostor na následujících stránkách, vycházejí z vlastního zážitku a nechávají ho znovu vzniknout jako nový originál s rodokmenem, který je cítit v každé vrstvě.
Podnik: Co přineslo léto
Letošní podzimní úroda podniků bude patrně velmi plodná. Než ale chystané novinky dozrají, pojďme si připomenout čerstvě otevřené koncepty, do kterých můžete vyrazit už teď. Kromě níže zmíněných vyvolal o prázdninách rozruch pop-up Kamily „Kamu“ Rundusové ve Vile Kajetánka, na Národní otevřel Bar and Books, skupina Together se rozšířila o pardubickou restauraci Struhadlo a milovníky sendvičů potěšilo bistro bbred.
Foodpairing: Dialog chutí
Párování jídla a koktejlu není jen hledáním shody chutí. Je to dialog dvou světů, které se mohou doplňovat, vyvažovat nebo překvapovat kontrastem. Tentokrát se do společného rozhovoru pustili šéfkuchař Jirka Červený a šéfbarman Jiří Vošahlík. Každý přináší jiný pohled a jinou zkušenost, ale oba spojuje přesnost, cit pro celek i nakažlivé nadšení pro práci, které se nedá předstírat. Výsledkem je menu s koktejly, které nejsou jen efektní na první dojem, ale zůstávají v paměti i po posledním doušku.
Ikona prohibičního podsvětí
Útulný podnik s otevřenou střechou, spletitými prostory a neobyčejnou atmosférou navazující na zásadní okamžiky australské historie. To je Tilly May's.
Piña Colada a její spletitý příběh
Koktejlový historik Jared Brown označil Piña Coladu za nejvlivnější koktejl všech dob. Za 70 let své existence se zvládla tato rumová klasika rozšířit ze svého rodiště v Portoriku do celého světa. Piña Colada během své historie zažila úspěchy i pády a v posledních letech začíná být barmany opět respektována.
Čeká absint návrat do hlavního proudu?
Přestože absint vzbuzuje zvědavost a zájem publika, nachází se tento nápoj stále na okraji gastronomického spektra. Stejně jako tomu bylo u nás i na přelomu 19. a 20. století. Důvodů sice není mnoho, zvrátit však situaci v prospěch zelené víly není snadné.je za jeden z nejvhodnějších materiálů pro ztvárnění svých nápadů.
Dean Callan: Značka bude vždycky větší než vy
Po několik let zastával ambasadorské pozice a dnes své bohaté zkušenosti z oblasti pohostinství, barmanství i znalosti nápojů a koktejlů předává formou konzultací a ve vlastní The Dean Callan Show. Rozhovor o dopadech pandemie o budoucnosti barového světa a barmanských začátcích.
Barový svátek: Světový den koktejlu
Svět je plný nejrůznějších svátků. Od těch obskurních, ke kterým můžeme zařadit třeba den suchého zipu, ponožek či gumových medvídků, až po tradiční, jako je den dárců krve. Nepřekvapí proto, že svůj světový den mají také koktejly. I když dějiny mixologie se často píšou v baru, kde se po pár sklenkách zdá vše zkreslené, záznamů o tom, kdo a kdy svátek inicioval nebo proč byl stanoven zrovna na 13. květen, máme naštěstí celou řadu.
Májová romantika
První máj, to je svátek práce. A taky lásky čas. Jaro naplno probouzí k životu a lásce matku přírodu a české i světové barmany k práci a kreativitě. Ostatně, sami se o tom přesvědčte na následujících stránkách, které jsou plné šmrncovních receptur od vybraných barmanů, kteří mají jarního elánu na rozdávání.
Kulinářskou výpravou po Amazonii
Nespoutanost řeky Amazonky a její propojení se zeměmi Jižní Ameriky se staly inspirací pro jednu z nejpopulárnějších restaurací v Madridu a nově i v Londýně. Podnik Amazónico plně reprezentuje vášeň kolující v krvi obyvatel deštného pralesa. A to s úctou k přírodě a gastronomii se špetkou luxusu a vznešenosti.
Víno na cestách
Přeprava vína má za sebou dlouhý vývoj, jak probíhala a jak ovlivnila projev vín a vznik jeho specifických kategorií?
Martin Šiška: Snažím se druhým předat víc, než se očekává
Na jeho bedrech leží odpovědnost za hladký chod londýnskkých barů mezinárodní sítě Rosewood Hotels & Rerorts. Pro svůj tým je spíše mentorem a koučem než direktivním vedoucím, který staví pouze na svém názoru. Musel ale ujít dlouhou cestu plnou překážek, velkých očekávání a širokých znalostí nejen z gastronomie, aby se dostal až na pozici, kde je dnes.
Drinkologie: Gimlet na preventivní příděl
Jednoduchý, elegantní i nadčasový - přesně takový je tento výrazně limetkový koktejl s bohatou námořní historií. Jaký je ovšem skutečný příběh tohoto “léčivého” nápoje, o němž americký autor Charles H. Baker Jr. kdysi napsal, že je od Bombaje až po Šanghaj stejně známý jako Martini?
ARMAŇAK - nejstarší brandy na světě
Nejstarší destilát Evropy, poctivý řemeslný produkt butikových vinařství, zažívá renesanci a právem se mu dostává stále větší pozornosti mezi prémiovými destiláty.
Saké, nápoj bohů
Přes rozmach japonské gastronomie u nás saké zůstává poněkud nepochopené. Dostupné jsou zde především základní konzumní varianty, špičkoví představitelé velmi výjimečně. Je to škoda, protože saké má mnoho různých podob a stylů. V mnohém, vůní a chutí i ideálním způsobem servisu, připomíná dobré bílé víno a také se mu někdy rýžové víno říká. Proces vzniku má však s vínem společného jen velmi málo.
Bourbon, příliš velká poptávka
Americká whisky je mnohem známější pod jménem bourbon, i když nikdo neví, jak k tomu přišla.O původ názvu se pře kentucký okres Bourbon a ulice Bourbon street v New Orleans; obě nesou jméno po francouzské dynastii Bourbonů. Historie výroby bourbonu sice sahá až do 18. století, jenže po dlouhá desetiletí se bourbon nijak nevyvíjel. Federální zákony z roku 1964 a relativně malý zájem konzumentů zakonzervovaly jak výrobu, tak případné inovace. Kdo ví, jaká budoucnost takový bourbon čeká...
Sidecar - Strnulý spolujezdec
Postranní vozík lidově zvaný sajdkára se připojoval k motocyklu a sloužil k přepravě osob či nákladu už na přelomu 19. a 20. století. Stejnojmený koktejl se však dočkal slávy až po první světové válce. Během tohoto válečného konfliktu se totiž zmíněné přídavné zařízení nesmazatelně zapsalo do historie jako jeden z mobilních vojenských prostředků, který dokázal účinně překonávat velké vzdálenosti a zároveň efektivně eliminovat nepřátelské jednotky. Jaký je však příběh stejnojmeného nápoje, jenž dnes patří mezi nejopomíjenější klasické koktejly?
Uganda: Od robusty k výběrové kávě
Historie kávy v Ugandě se začala psát jen něco málo před sto lety. Ovšem i tak si Uganda stihla za tu dobu vybudovat celosvětový věhlas a zmnohonásobit svou každoroční produkci. Během jednoho století se proměnila z kávového Davida na Goliáše. Dnes se jedná o třetího největšího exportéra robusty na světě. O své místo se ale hlásí také výběrová káva.
Příběh vermutu
Vermut kombinuje tradici vína s dějinami koření a bylinek. Lokální zvyklosti přetavili „vynálezci“ originálních receptur vermutů do nápojů, které jako aperitiv otevírají chuť nebo se výborně vyjímají v koktejlech. Historie vermutu je také poctou umění a řemeslu, které se dědí po generace.
Z mála mnoho - koktejlový minimalismus
Jste-li vyznavači jednoduchosti, pak ji určitě budete umět promítnout do barového světa. Řeč není jen o jednoduchém konceptu podniku či menu, ale také o používaných ingrediencích, ozdobách a v neposlední řadě o servisu koktejlů.
Aperitiv - Pojem běžný, leč opomíjený
V každodenním životě sdílíme celou řadu věcí či jevů, které nám přijdou natolik samozřejmé, že si ani neuvědomujeme, jak málo je vlastně používáme. Jedním z takových úkazů je určitě aperitiv.
Bloody Marry - Za červenou linií
Mezi koktejlovými recepturami patrně není další drink s podobně neobvyklými ingrediencemi. Možná ani nenajdete stejně podivuhodný příběh tolika protichůdných teorií o původu, chutích i variacích. A přesto něco na té Mary je.
Mexická kráska Margarita
Tenkrát v Mexiku… Tak nějak by mohl začít příběh o jednom z nejslavnějších koktejlů na bázi tequily. Jeho pokračování je ale plné domněnek a nesrovnalostí, není dokonce ani jasně doloženo, kdo tento drink jako první připravil.
Skotská whisky pro začátečníky
Výraz whisky má své kořeny v gaelštině. Vznikl jako ekvivalent k latinskému aqua vitae, tedy voda života. Ten výraz zněl původně uisge beatha. Zkracováním a komolením výslovnosti z něj Skotové časem udělali usky a odtud už byl jen krůček k názvu pálenky, jež Skotsko proslavila po celém světě. Kdo by neznal skotskou whisky?
Foodpairing: Koňak, královská disciplína
Koňak je pálenka vyrobená z hroznů vinné révy, takže typově se samozřejmě řadí mezi brandy. Ovšem není ledajakou brandy. Aby se tato brandy mohla nazývat koňak, musí splňovat několik kritérii stanovených úřadem Bureau National Interprofessionel du cognac.
Horká vzpruha Irish Coffee
Káva má stejně jako alkohol svou bohatou historii plnou ambivalentních postojů. V současnosti můžeme hovořit o kávě jako o jednom z nejrozšířenějších nápojů na světě. Přirozeně se tedy nabízí polemika o kombinaci s alkoholem, obzvlášť uvážíme-li, že počet vskutku slavných kávových koktejlů bychom pravděpodobně spočítali na prstech jedné ruky.
Staření rumu: rum, sudy a podnebí
Zrání rumu ovlivňuje jeho okolí – teplota, vzduch a vlhkost. A samozřejmě čas. Právě pochopení procesu staření může zákazníkům velmi pomoci při vlastním posuzování hodnoty daného rumu, tedy toho, zda rum prošel poctivým výrobním procesem včetně zrání v místě svého původu, nebo zda se tak pouze tváří, ale stojí přitom stejně nebo dokonce i více peněz.
Pryč s mýty a klišé o whisky
S whisky je spojeno množství mýtů a klišé, od dogmatického trvání na některých nesmyslných rituálech přes neustálé omílání dávno vyvrácených nepravd až po naprostou neznalost zabalenou do světáckosti a nadhledu. Na jedno však mnozí z těch, kteří o tomto nápoji rádoby zasvěceně hovoří, zapomínají. Ano, whisky je krásná, komplexní i složitá, ale je to pořád jenom nápoj – i když s velkým N.
Top 10 nejprodávanějších koktejlů světa
Společnost Drinks International každý rok přináší Annual Brands Report, jehož součástí je i žebříček padesáti nejprodávanějších klasických koktejlů. Ačkoli první místa nikoho výrazně nezaskočí, překvapit mohou ta další. Do top 10 se mezi největší klasiky zařadil i Aperol Spritz, stejně tak se na výsluní stále drží i Mojito.
Foodpairing: Do páru s agáve
Agáve existuje okolo 300 druhů, ovšem pro výrobu nápojů se využívá jen několik z nich. Mezi nejznámější destiláty z agáve patří tequila, mezcal a sotol, které lze vyrábět pouze na území Mexika. Filip Káninský z poděbradského Charles Baru vsadil na jistotu a svou část foodpairingu na téma „destiláty z agáve“ postavil především na tequile a mezcalu. A jelikož jsou na párování potřeba dva, doprovodil Filipovy koktejly svými pokrmy Richard Voržák, šéfkuchař poděbradské restaurace Cucina jídlo & víno.
Vánoce: koktejly a cukroví
Doufejme, že v tomto neutěšeném roce jsou Vánoce stále obdobím, na které stojí za to se těšit. Ačkoli je pravda, že klidu, nicnedělání a gauče jsme si již všichni užili až dosyta. I přesto ozdobte stromeček, udělejte horu bramborového salátu, napečte cukroví, uvařte vaječňák a namíchejte si drink od našich barmanů.
Jak se daří kávě v Guatemale v čase COVID-19
Historie Guatemaly sahá až do 3. století před naším letopočtem. Mayové tehdy mimo konceptu nuly přinesli také první název této oblasti Cuauhtemallan – země obklopená lesy. A právě tyto lesy jsou domovem 125 000 registrovaných kávových producentů, jejichž káva posledních 200 let tvoří nedílnou součást ekonomiky země.
Jeho Veličenstvo dub
Výroba whisky je komplexní proces, jehož výsledek ovlivňuje velké množství faktorů. Kvalita vody, druh ječmene, způsob sladování, fermentace, tvar a velikost destilačního kotle, délka destilace a mnoho dalších. Nicméně zřejmě největší podíl na výsledném charakteru whisky má staření. Na následujících řádcích se zaměříme na dřevo, které se používá na výrobu sudů, a jeho vliv na výsledný charakter námi oblíbeného nápoje.