Barový svátek: Světový den koktejlu
Květen 13, 2021
Málokdy se poštěstí, že za některým z koktejlových přelomů nalezneme českou stopu. Výjimky ovšem potvrzují pravidlo, a tak můžeme s nadšením podotknout, že za světovým barmanským svátkem stojí úsilí týmu Be Bop Lobby Baru hotelu Radisson Blu Alcron Praha, konkrétně barmana a publicisty Alexandra Mikšovice a Gabriely Dítětové, působící toho času v prodejním oddělení hotelu.
První oslava Světového dne koktejlu se uskutečnila 13. května 1999. Kromě zmíněného Be Bop Lobby Baru a pražského Bugsy’s Baru se k této události připojilo podle Mikšovice dalších padesát barů mezi Venezuelou a Japonskem. Jaké bary to však byly, si společně s dalšími informacemi vztahujícími se ke vzniku svátku ponechává autor zatím sám pro sebe.
Ačkoli nám nejsou známy podrobnosti k prvním oslavám, podrobností k nápoji, který je inspiroval, máme dostatek. Na přelomu 18. a 19. století se označení cocktail stále častěji dostávalo do paměti lidí a zejména do denního tisku a literatury. Jedním takovým příkladem je prozatím první zachycení slova cocktail z 20. března 1798, kdy se v novinách Morning Post and Gazetteer objevil výčet dluhů 17 předních britských politiků. Uvedený seznam byl zveřejněn ve zprávě o hostinském z Axe & Gate Tavern, který vyhrál v loterii, a rozhodl se proto odpustit svým stálým hostům jejich nezaplacené účty. Z celého listu nás zřejmě nejvíce zajímá dluh tehdejšího britského premiéra Williama Pitta mladšího, jenž kromě dvou francouzsky nazvaných nápojů dlužil také za „cock-tail“ (vulgárně nazývaný Ginger).
O pět let později se dokonce slovo cocktail objevilo i v Oxford English Dictionary, kde se můžeme dočíst o zápisu z farmářského deníku. Pod datem 28. dubna 1803 se zde skrývá poznámka, že dotyčný vypil „a glass of cocktail – excedent for the head,“ tedy, volně přeloženo, že pozřel skleničku koktejlu, což bylo pro hlavu až příliš. Nebylo to však naposledy, kdy se psalo o koktejlech, a ani naposledy, kdy pro někoho byla jejich konzumace až příliš.
Definice = oficiální existence
Nejdůležitějším záznamem a předobrazem pro Světový den koktejlu byla ale až první písemná definice koktejlu, kterou lze spolehlivě dohledat v reakci editora Harryho Croswella na dotaz čtenáře, očividně republikána, v americkém časopise The Balance and Columbian Repository. Přestože se daný týdeník vydával pouhých šest let, dne 6. května 1806 se v něm objevilo povzdechnutí kandidáta demokratické strany nad výsledky kampaně, když následně propadl ve volbách v newyorském Claveracku. Mezi svými ztrátami a zisky kandidát uvedl tyto položky: „ZTRÁTY: 720 grogů, 17 grogů z brandy, 32 gin slingy, 411 sklenek hořké, 25 cock tailů, volby, ZISK: žádný.“ O týden později, 13. května 1806, byl otištěn dopis jednoho čtenáře, který útočně reagoval svou otázkou právě na demokratickou kampaň: „Pane, objevil jsem ve Vašich novinách v účtu demokratického kandidáta pod hlavičkou ztrát 25 sklenek cock tailů. Nikdy jsem o cock tailu nic neslyšel. Je to nějaká část této země, nebo nejnovější vynález? Vyjadřuje slovo účinek, který má nápoj na určitou část těla? Má to snad znamenat, že demokraté, kteří ho vypijí, jsou z něj vzhůru nohama a mají tak hlavy tam, kde mají mít ocas? Myslím, že to poslední by mohlo být to pravé řešení, ale jsem připraven počkat s rozhodnutím, dokud se mi nedostane patřičné informace…Před pár lety, kdy demokraté vyřvávali pro Jeffersona a Clintona, stál jeden z předvolebních stánků v New Yorku na místě, kde se běžně prodává zmrzlina. Nálada byla vyprahlá a mrzutá. Bylo třeba ji něčím ochladit. Nyní by bylo možná užitečné je cock tailem prohřát a probudit? … Váš předplatitel“ Editor odpověděl v tom samém čísle na téže stránce a vlastně nevědomky poprvé v tištěné formě popsal „posilující nápoj složený z různých lihovin, cukru, vody a hořkých,“ čímž podle současných měřítek definoval kombinaci, kterou lze označit jako koktejl. Zajímavým dovětkem k definici byl rovněž komentář o charakteru nápoje, jenž se „považuje za vynikající volební nápoj, který stejně tak činí srdce rázné a nebojácné, jako opijí hlavu. Pro demokratické kandidáty je velmi užitečný: Osoba, která spolkne skleničku, je schopna spolknout cokoli.“
Letos je tomu tedy 214 let od první definice koktejlu a jakéhosi počátku barového letopočtu. Dokonce můžeme přemýšlet nad vzorcem přejímajícím křesťanskou dataci B. C. a A. D., kdy lze v barovém světě aplikovat B. C. jako Before Cocktail a A.D. jako After Definition. Paralela s křesťanstvím je možná nasnadě, jelikož ani uvedené křesťanské označení se nevžilo okamžitě po smrti Ježíše Krista. Trvalo to několik století. Kdo ví, třeba se nyní po více než dvou stech letech od definice koktejlu uchytí v barových příručkách zrovna tato datace.
Platinový věk barmanství
V červenci roku 2016 byla pod záštitou amerického národního archivu spuštěna výstava Spirited Republic: Alcohol in American History, na níž se podílelo nejen enormní množství historiků a archivářů, ale rovněž přibližně padesát barmanů a dalších odborníků z oblasti gastronomie. V rámci zahájení výstavy proběhla i hodinová panelová diskuse s názvem The Platinum Age of the Cocktail, které se účastnili například Charles Joly nebo Jim Meehan, jenž právě onen termín platinového věku barmanství použil poprvé. Tento pojem se vztahuje k současné koktejlové renesanci, kdy se ohlížíme ke zlatému věku. Vždyť podobně jako se kdysi vracelo a dnes stále vrací k moudrosti antických myslitelů, i barmani mají své legendy a ikony. Díky pokroku vědění a technologického vývoje však můžeme s klidem připustit, že se nacházíme v platinovém věku barmanství, který lze pomyslně datovat od prvních oslav barmanského svátku. V roce 2000, když otevíral Sasha Petraske v New Yorku první moderní speakeasy bar Milk & Honey, ještě nikdo netušil nic o japonském barmanství, ani netoužil po tom vysekávat vlastní ledové koule. O dva roky později, v roce 2002, se v New Orleans poprvé uskutečnila akce Tales of the Cocktail, na jejímž počátku stála malá skupina koktejlových nadšenců. Akce se později transformovala do formátu světového koktejlového festivalu, jenž každoročně navštěvují přední osobnosti z barové kultury. V roce 2007 byly rovněž poprvé udíleny Spirited Awards, tedy jakési koktejlové Oscary, v nichž v minulosti sklízely výrazné úspěchy i čeští a slovenští barmani.
Vysoká a stále rostoucí úroveň koktejlové kultury poskytla prostor i pro lidi stojící mimo bar, pro ambasadory značek, výrobce alkoholu, ale také pro autory věnující se příběhu koktejlu. Za zmínku tak stojí dvojice Jared Brown a Anistatia Miller, historik David Wondrich, tiki zachránce Jeff „Beachbum“ Berry nebo Tristan Stephenson, jenž v posledních letech vydal hned několik knih. Nepochybně bychom mohli pokračovat dlouho a dlouho ve výčtu událostí a osobností, z čehož by ostatně byla krásná kniha. Počkejte, ona už existuje a jmenuje se A Proper Drink: The Untold Story of How a Band of Bartenders Saved the Civilized Drinking World. Její autor Robert Simonson ovšem hledá počátky platinového věku již u notoricky známého filmu Koktejl s Tomem Cruisem v hlavní roli a zejména v následném návratu k čerstvým ingrediencím.
Rozhovor: Renato „Tato“ Giovannoni
Z Buenos Aires vytvořil globální barový fenomén. Renato „Tato“ Giovannoni je barman, podnikatel a vizionář, který vrátil Argentině její koktejlovou identitu a zároveň ji otevřel světu. Jeho Florería Atlántico patří k nejlepším barům planety, vlastní gin Príncipe de los Apóstoles spojuje tradici s inovací a nová destilerie v Mendoze ukazuje, že udržitelnost nemusí být jen prázdné slovo. Tato mluví o minulosti i budoucnosti argentinské mixologie s lehkostí člověka, který ví, že největší síla je v kombinaci kořenů, odvahy a schopnosti snít dál.
Koktejly: Vrstvy nostalgie
Nostalgický koktejl se neohlíží za minulostí jako za něčím, k čemu bychom se měli vracet. Vychází z klasických struktur, opírá se o rovnováhu a přesnost ověřených starých receptur, ale zároveň chápe, že dnešní barová řeč potřebuje jinou míru komfortu. Alkohol ustupuje, ale stále je součástí kompozice. Kyselina drží napětí, aniž se vnucuje. Sladkost je přesná a funkční. Vše je čistší, lehčí, současnější. Kde dříve nastupovaly likéry, dnes přichází cordia ly, redukce nebo fortifikovaná vína. Výsledná textura nevzniká náhodou, ale přesnou prací s ledem, technikou, teplotou či ředěním. Sklenice tu není proto, aby byla hezká, ale protože tvar určuje aroma i celkový prožitek. Vše má svůj důvod a své místo. Téma podzimního Inspiromatu nemá být o sentimentálním návratu, ale o přesném a uvědomělém přeložení osobní paměti do současné barové řeči. Čtyři námi vybraní barmani, kteří dostávají prostor na následujících stránkách, vycházejí z vlastního zážitku a nechávají ho znovu vzniknout jako nový originál s rodokmenem, který je cítit v každé vrstvě.
Podnik: Co přineslo léto
Letošní podzimní úroda podniků bude patrně velmi plodná. Než ale chystané novinky dozrají, pojďme si připomenout čerstvě otevřené koncepty, do kterých můžete vyrazit už teď. Kromě níže zmíněných vyvolal o prázdninách rozruch pop-up Kamily „Kamu“ Rundusové ve Vile Kajetánka, na Národní otevřel Bar and Books, skupina Together se rozšířila o pardubickou restauraci Struhadlo a milovníky sendvičů potěšilo bistro bbred.
Foodpairing: Dialog chutí
Párování jídla a koktejlu není jen hledáním shody chutí. Je to dialog dvou světů, které se mohou doplňovat, vyvažovat nebo překvapovat kontrastem. Tentokrát se do společného rozhovoru pustili šéfkuchař Jirka Červený a šéfbarman Jiří Vošahlík. Každý přináší jiný pohled a jinou zkušenost, ale oba spojuje přesnost, cit pro celek i nakažlivé nadšení pro práci, které se nedá předstírat. Výsledkem je menu s koktejly, které nejsou jen efektní na první dojem, ale zůstávají v paměti i po posledním doušku.
Foodpairing: Bez překladu
Párování jídla a koktejlu může působit jako hra, ale když se dělá poctivě, drží pohromadě. Ne kvůli pravidlům, ale protože všechno do sebe přirozeně zapadá. V El Caminu i v Pilotech se přemýšlí nad každým detailem, od výběru surovin až po to, jak se u stolu či u baru cítí host. Nejde o efekt, ale o pozornost, která je tichá a přesná. Pro tuto rubriku jsme opět oslovili kuchaře a barmana, aby společně vytvořili tříchodové menu napárované s koktejly. Tentokrát se potkaly dvě osobnosti, které svůj podnik nejen tvoří a kreativně vedou, ale celý ho drží v rukou. David Böhm, majitel El Camino Tapas Restaurant, který z větší části nastavuje kreativní směr kuchyně svého podniku, a Vojta Drahokoupil, spolumajitel a šéfbarman Café Bar Pilotů. Výsledkem je menu, které se nesnaží ohromit, ale drží jasný směr. Každý chod má svůj rytmus a každý drink ho sebevědomě nese dál. Prostě to funguje. A vy se o tom teď můžete přesvědčit sami.
Koktejly: Jiskra agáve
Ať už jde o tequilu, mezcal, nebo méně známý cocuy, agávové destiláty mají jedno společné. Vyrábějí se z jediné rostliny, která potřebuje čas. Než je agáve připravená ke zpracování, roste i deset let. Sklízí se ručně a každá sklizeň je jedinečná, podobně jako ročník ve vinařství. Právě dlouhá doba zrání, terroir a způsob zpracování dávají těmto destilátům nezaměnitelný charakter. Není divu, že si získaly srdce barmanů po celém světě a čím dál častěji i těch českých. Čtyři z nich jsme oslovili s výzvou, aby vytvořili autorský koktejl s agávovým destilátem v hlavní roli. Výsledkem je čtveřice nápaditých drinků, které ukazují, že agáve není jen o limetce a soli. Je o příběhu, trpělivosti a odvaze hledat nové souvislosti.
Podnik: Všechny chutě světa
Prázdniny v Římě? Letos můžete klidně zůstat v Česku, celá Itálie totiž přijela za vámi. Mezi novými podniky tentokrát převažují italské koncepty, které přicházející léto prosluní ještě o trochu víc. Neustává ani pekárenský boom, parta okolo Vnitroblocku otevřela v jeho sousedství pekárnu Skýva. Na Žižkově vznikl nový bar Twist a bez povšimnutí by nemělo zůstat ani legendární lahůdkářství Zlatý kříž, jež se v dubnu opět otevřelo.
Rumfest 2025: Praha na jeden den patřila Karibiku
V sobotu 25. května se pražský Vnitroblock proměnil v místo, které vonělo po cukrové třtině, rumu a Karibiku. Třináctý ročník Rumfestu, největšího rumového festivalu ve střední Evropě, přilákal rumové nadšence, zvědavce i úplné začátečníky.
Rumový business: Independent bottlers neboli nezávislí stáčitelé rumu
Nejlepší překlad pojmu independent bottlers do češtiny by patrně byl „nezávislí stáčitelé“, i když se v běžné mluvě používá spíše anglický termín, případně jeho zkratka „IBs“, kterou bych pro snazší orientaci používal i v následujícím článku. Alternativně by se dal použít i termín „nezávislí plniči nebo bottleři“, ale nezávislí stáčitelé se zdá jako vhodnější varianta. V každém případě je to trochu překladatelský oříšek.
Koktejly: Síla jednoduchosti
Skvělý drink nemusí být složitý. Zatímco barmani dnes experimentují s fermentacemi, fat-washingem nebo ultrazvukovou extrakcí, snadno se zapomíná na to podstatné – koktejl má především chutnat a být přístupný. Ti nejlepší na světě vědí, že sofistikovanost nespočívá ve složitosti, ale v precizním výběru surovin a dokonale vyvážené chuti. Tentokrát jsme oslovili čtyři zkušené barmany s jasným zadáním: vytvořit koktejl, který si každý zvládne připravit doma. Žádné klarifikace, žádné složité sirupy, žádné techniky vyžadující laboratorní vybavení. Jen skvělé ingredience a chytrá kombinace chutí. Výsledkem je inspirativní čtveřice drinků, které ukazují, že i doma můžete míchat jako profesionál. Ať už zvolíte osvěžující Collins, elegantní twist na Daiquiri, nebo jarní fizz, všechny mají jedno společné – důkaz, že jednoduchost a kvalita jdou ruku v ruce.
Vocabolo Moscatelli: Mezi tichem a chutí
V samotném srdci zelené Umbrie, mezi starobylými lesy a vinicemi stojí Vocabolo Moscatelli – boutique hotel, který vdechl nový život klášteru starému 800 let. Když Frederik Kubierschky a Catharina Lütjens objevili tuto opuštěnou stavbu, okamžitě v ní viděli příležitost. Chtěli vytvořit něco víc než jen hotel – prostor, kde se historie přirozeně propojí s moderním pohostinstvím a osobním přístupem k hostům.
Foodpairing: Pod hladinou
Jak už víme, párování jídla a nápojů neznamená pouze kombinaci chutí. Je to hledání rovnováhy mezi aromatem, texturou a celkovým dojmem z pokrmu. Tentokrát jsme se ponořili pod hladinu a prozkoumali jsme možnosti propojení mořských ingrediencí s koktejly, které pracují s mineralitou, kyselostí i jemnou kouřovostí. Nešlo jen o sladění surovin – klíčovou roli hrály kontrast, aromatické složky a moment překvapení. Místo pouhého doplnění tu vznikl dialog, ve kterém se jídlo a nápoj vzájemně pozdvihují.
Novoroční nadělení
Od posledního čísla Barlifu se toho na české gastronomické scéně událo hodně. Vzniklo (a chystá se) tolik podniků, že dvoustrana na všechny novinky už nestačí. A přestože se první letošní výběr týká hlavně Prahy, nezapomínáme ani na ostatní místa republiky. S velkým očekáváním vyhlížíme otevření zážitkové restaurace Hale Apana v Hradci Králové nebo brněnského bistra La Špageta. Ale teď už k nejčerstvějším novinkám, které stojí za zmínku i za návštěvu.
Drinkologie: Tři prázdné stránky - Fish House Punch
„Nikdo přesně neví, kde, kdy nebo kdo vynalezl punč,“ píše hned zpočátku své knihy Punch koktejlový historik David Wondrich. Nelze na nikoho jasně ukázat prstem, spíše můžeme historii jen skládat jako jednotlivé kousky mozaiky. Přesto nalezneme i takové zástupce této skupiny nápojů, u nichž můžeme být relativně konkrétní. Například se můžeme zatoulat do pánského klubu, kde ústředním tématem není politika ani jiné společenské či kulturní záležitosti, nýbrž rybaření a v prvé řadě hlavně pití punče. Kde se tedy vzal onen pravděpodobně nejslavnější punč všech dob? Z čeho se skládal a koho ohromil?
Koktejly: Vstupte do světa umami
Umami – pátá chuť, povyšující nejen pokrmy, ale i koktejly na zcela novou úroveň. Zkuste si vybavit ten bohatý, lahodný pocit, který se vám rozlije po jazyku, když ochutnáte dobře vyzrálý sýr nebo šťavnatý steak. A teď si představte, že tento pocit můžete zakusit i ve sklenici. Umami koktejly nejsou jen hrou s chutí – jsou o vytváření překvapivé a okouzlující hloubky a komplexity. A právě v této oblasti se rodí malá tajná zbraň moderní mixologie – umami přísady jako miso, houby či dokonce uzené maso se stávají hvězdami barmanského umění. Speciálně připravené bittery nebo umami ingredience aktivují naše glutamátové receptory, a vytvářejí tak vyváženější a uspokojivější chuťový zážitek. V čele této revoluce stojí inovativní výtvory předních barmanů, jako je Truffle Martini v newyorském baru Dante, které obsahuje vodku infuzovanou lanýži a omáčku z lanýžového oleje, nebo kouřový twist Shiitake Negroni z londýnského Tayēr + Elementary, který se nese v duchu shiitake-infuzovaného Campari. Zimní inspiromat vám představí čtyři barmany, čtyři drinky a jedno téma: umami koktejl.
Rumové destinace: Mauricius
Mauricius, oficiálně Mauricijská republika, je ostrovní stát v Indickém oceánu proslulý nejen svými nádhernými plážemi a bujnou vegetací, ale také výrobou kvalitního rumu. Ostrov se nachází asi 2 000 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Leží východně od Madagaskaru, je součástí souostroví Maskarény a má přibližně 1,2 mil. obyvatel.
Naturhotel Forsthofgut: V náruči lesa
Na úpatí tyrolských Alp, kde se ticho lesa prolíná se šuměním horských potoků a dechberoucí výhledy sahají až k zasněženým vrcholkům, stojí hotel, který je více než jen místem k přenocování. Naturhotel Forsthofgut, ležící v malebné vesničce Leogang, představuje příběh jedné rodiny, která zasvětila svůj život snaze o harmonické spojení člověka s přírodou. Co však činí tento hotel opravdu výjimečným, je jeho hluboký respekt k okolní krajině a historie, která sahá stovky let nazpět.
Foodpairing: 1 + 1 = 3
Párování jídla a nápojů je především uměním, nikoliv vědou. Úspěch v této oblasti nemusí být vždy okamžitě zřejmý; spíše vychází z experimentování a hledání té správné cesty. Moderní česká gastronomie, která se neustále vyvíjí, přináší řadu nových možností, jak překročit tradiční normy, a to jak na poli kulinářském, tak barmanském. Stále však obecně platí, že klíčovým prvkem, který ovlivňuje naše chuťové vnímání, je aroma. Lidský čich dokáže rozpoznat více než 10 000 různých vůní a při párování pokrmu a nápoje může být aroma, které vnímáme v drinku, rozhodující pro to, jak vnímáme chuť samotného jídla. Na našem vzrušujícím experimentu se tentokrát podíleli šéfkuchař Mirek Vykysalý z restaurace Ūvoz a barman Jan Budil z baru Forbína, z jejichž spolupráce vzešlo tříchodové menu povýšené o originální koktejly. A vy si to nenechte ujít: 1 (jídlo) + 1 (drink) = 3 (nová hodnota).
Rozhovor: John Gakuru
John Gakuru je osobnost, která zanechala stopu na několika kontinentech. Ve světě lihovin jej považují za skutečnou autoritu. Jeho životní cesta je příběhem neúnavného průkopníka: začala v Keni, pokračovala v Anglii i přes Austrálii a nedávno ho zavedla až do Los Angeles. Od svých začátků jako manažer prestižního baru LAB v londýnském Soho, kde byl svědkem znovuzrození klasických koktejlů, až po roli globálního ambasadora brazilské značky Sagatiba Cachaça, se Johnovi podařilo z malých výrobců vytvořit celosvětově uznávané značky. Dnes je též spoluzakladatelem společnosti Coruscent Co., která se zaměřuje na zlepšování míst a produktů, s nimiž přichází do kontaktu. V našem rozhovoru s námi John sdílel své jedinečné zážitky, hluboké znalosti a vizi budoucnosti lihovarnictví, kterou sám pomáhá utvářet.
Koktejly: Kávová kolekce
Pro mnoho z nás představuje káva neodmyslitelnou součást našich každodenních rituálů. Ať už si tedy vychutnáváme ranní šálek, nebo relaxujeme s kávou po večeři, její chuť nás provází celým dnem. Kromě tradičního podávání však káva exceluje i v kreativních koktejlech. Přestože byla objevena před více než 900 lety v Etiopii, první skutečně proslulý kávový koktejl Irish Coffee vznikl podle známého příběhu až ve 40. letech v rukou Joea Sheridana, mladého kuchaře z irského pobřeží. Kombinace kávy a alkoholu nabízí nespočet variací. Whisky a rum se nejlépe pojí s tmavou kávou a silnými chutěmi, zatímco gin a tequila ladí s jemnějšími, květinovými tóny. Možností je tedy mnoho, ale při tvorbě kávového koktejlu je klíčové dodržovat jednu zásadní radu: nikdy nepoužívejte více alkoholu než kávy a držte se poměru jedna ku jedné. Žádná složka tak nepřebije tu druhou. Inspiraci nemusíte ani tentokrát hledat daleko – tři námi vybraní barmani a jeden barista se vám představí právě prostřednictvím svých originálních kávových výtvorů.
Drinkologie: Smrtící životabudič - Corpse Reviver #2
Představte si dobu, kdy neexistovaly žádné aspiriny, brufeny, vyprošťováky či jiné šumivé nápoje s extra obsahem vitamínu C. Lidé přirozeně hledali zaručený lék na kocovinu, zvlášť pokud předešlý večer vypili láhev šampaňského. Oněch kombinací, které měly přinášet jednoznačnou úlevu, byste našli celou řadu. Například Antifogmatic vás zbavil pomyslné mlhy předešlého dne, Eye-opener vám spolehlivě vyčistil zrak, Morning Glory zase proměnil zdánlivě nepříjemné ráno v radostnou událost. A právě vedle nich stojí celá kategorie nápojů, která dovede zažehnout jiskru dokonce v už vyhaslém těle.
Foodpairing: Umění kontrastu a harmonie
Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč některé ingredience tvoří dokonalou harmonii, zatímco jiné se k sobě nehodí? Tajemství tkví ve společných aromatech, která spojují chutě do jedinečného celku. Překvapivě je totiž až 80 % našeho chuťového zážitku utvářeno právě čichem. Úspěšné párování spočívá v nalezení rovnováhy mezi jednotlivými složkami koktejlu a chutěmi připravovaného pokrmu. Zpravidla totiž pozvedne zážitek z obou, a právě proto má smysl se o něj pokoušet! Ať už pořádáte brunch, nebo formální večeři, ujistěte se, že každé sousto a doušek jsou dokonale spárovány. Výsledný dojem na hosta za to stojí a možná bude důvodem k jeho další návštěvě. Tentokrát vás vezmeme na cestu za hledáním vyvážených kombinací, na níž se pod vedením šéfbarmana Jana Jančara a šéfkuchaře Michala Horvátha snoubí tříchodové menu s nejen vizuálně promyšlenými koktejly.
Větrník, nebo pivo?
Úroda nových podniků zasáhla v posledních měsících spíše Prahu. Vinohrady se tak pyšní asijským bistrem Mi I’m, v centru otevřela italská restaurace Farina a Letná se může chlubit tapas barem Tapárna. A také jsme se dočkali otevření koktejlového baru Forbína! Z níže uvedených novinek pak vyplývá, že sladkého a piva není nikdy dost. Čemu dáte přednost?
Rumové destinace: Venezuela
Venezuela, celým názvem Bolívarovská republika Venezuela, se rozkládá na severním pobřeží Jižní Ameriky. Skládá se z pevniny a řady ostrovů v Karibském moři. Při své třetí cestě do Ameriky zde v roce 1498 přistál Kryštof Kolumbus, přesněji v deltě řeky Orinoko. V současnosti by mohla být turistickým rájem, ale zemi sužují významné ekonomické problémy. Naštěstí se zde i tak vyrábí výborný rum.
Koktejly: Na low-no scéně
Životní styl se v čase proměňuje stejně tak, jako se mění móda, technologie a společenské normy. Dnes k preferencím stále větší skupiny lidí patří zdravý způsob života, udržitelnost a minimalismus. Počet spotřebitelů, kteří abstinují nebo omezují konzumaci alkoholu, roste, mileniálové pijí méně než tzv. baby boomers nebo generace X. Tato skutečnost se samozřejmě promítá do koktejlových menu úspěšných barů a restaurací. Dnešní „low-no“ koktejly jsou vyráběny se stejnou péčí a pozorností jako jejich alkoholické protějšky. Už dávno nejde o přeslazené nápoje plné džusu a cukru! Existuje naštěstí mnoho možností, jak zaplnit mezeru, která zbyde, když se z rovnice odstraní alkohol. Navíc tyto nápoje plní v podniku důležitou roli. Snižují tzv. fear of missing out neboli strach, že vám něco uteče, a umožňují zákazníkům vynechat alkohol bez společenského tlaku. Pokud vám trend low & no dosud unikal, vězte, že toto je teprve začátek.
Smutné konce, veselé začátky
Na tomto místě vás pravidelně informujeme o podnicích, které otevírají. A nejinak tomu bude i tentokrát, krátký úvod bych však chtěla věnovat vzpomínce na ty, které naopak nedávno zavřely. Řeč je o brněnském koktejlovém baru Jekyll & Hyde, pražské středomořské restauraci La Bon, vršovickém Ansámblu či vinohradském Ragazzi Pizza Baru. Zavírat bude též Taro, ovšem to čeká stěhování ze Smíchova na novou adresu. A teď už k těm, které září novotou.
Rozhovor: Tural Hasanov
Charakterizuje ho neutuchající vášeň k nápojům. Jako nesmírně nadaný mixolog už vytvořil spousty vlastních koktejlů, v nichž rád objevuje stále nové chutě, a dává si záležet i na uměleckém vyznění svých výtvorů. Práce Turala Hasanova zavedla do prestižních podniků a hotelů na různých místech světa, například do nejvýše umístěné restaurace a baru na světě v dubajském Burdž Chalífa ve 124. patře, kde v podniku At.mosphere zastával pozici nápojového manažera. V našem rozhovoru se rozpovídal nejen o svých barmanských zkušenostech a autorských publikacích.
Drinkologie: Národní hrdina - Caipiriñha
Zdánlivě primitivní a zároveň smrtelně nebezpečný. Takový je národní koktejl Brazílie i jeho účinky, když si jej zamilujete až příliš. Stačí si jen vybavit tento osvěžující drink, v němž se pohybují temně vyhlížející kusy limetek, které sem tam vykouknou nad hladinu podobně jako místní krokodýli. Jaký je ovšem příběh známého brazilského klenotu? Jak se stal nedílnou součástí identity celého národa? A lze jej vůbec považovat za svébytný a dostatečně inovativní koktejl?
Foodpairing: Ahoj, léto!
Kdy jindy si můžeme tolik užívat hojnosti čerstvých surovin a experimentovat při objevování nových kombinací chutí a vůní než v nadcházející teplé a slunečné části roku. Menu i koktejly námi vybraného šéfkuchaře i šéfbarmana hrdě obstojí samostatně, ovšem teprve jejich spárováním se otevírají všem smyslům nové obzory. Párování jídla s pitím je bezesporu způsob, jak umocnit zážitek z obojího. Až se letošní léto přihlásí o slovo, nejbližší vodní plocha nebude na dosah a vy dostanete chuť na něco opravdu osvěžujícího, vězte, že potřebujete letní koktejl Štěpána Šimánka. A budete-li chtít o letním večeru pohostit vzácnou návštěvu, připravte jí k míchaným drinkům rovnou celé tříchodové menu Igora Chramce. Počítejte však s tím, že návštěva nebude chtít odejít.
Podniky: Na pizzu, nebo do baru?
Ani tentokrát se do výčtu níže nevešly všechny podniky, jež nedávno přivítaly své první hosty. Věnujme jim proto aspoň malou zmínku v úvodu – zejména těm v regionech. V Plzni otevřelo Fred Bistro, které servíruje obědy, snídaně a drinky, s nimiž pomáhal Pavel Sochor z pražské Almy. Na spadnutí je také otevření kavárny Lykke v Tišnově, za níž stojí dva bývalí členové Lidí z Baru. A nakonec v pražských Lipencích otevřela restaurace Soulad. Jako vždy je z čeho vybírat!