Barový svátek: Světový den koktejlu

Tomáš Mozr

Málokdy se poštěstí, že za některým z koktejlových přelomů nalezneme českou stopu. Výjimky ovšem potvrzují pravidlo, a tak můžeme s nadšením podotknout, že za světovým barmanským svátkem stojí úsilí týmu Be Bop Lobby Baru hotelu Radisson Blu Alcron Praha, konkrétně barmana a publicisty Alexandra Mikšovice a Gabriely Dítětové, působící toho času v prodejním oddělení hotelu.

První oslava Světového dne koktejlu se uskutečnila 13. května 1999. Kromě zmíněného Be Bop Lobby Baru a pražského Bugsy’s Baru se k této události připojilo podle Mikšovice dalších padesát barů mezi Venezuelou a Japonskem. Jaké bary to však byly, si společně s dalšími informacemi vztahujícími se ke vzniku svátku ponechává autor zatím sám pro sebe.

Ačkoli nám nejsou známy podrobnosti k prvním oslavám, podrobností k nápoji, který je inspiroval, máme dostatek. Na přelomu 18. a 19. století se označení cocktail stále častěji dostávalo do paměti lidí a zejména do denního tisku a literatury. Jedním takovým příkladem je prozatím první zachycení slova cocktail z 20. března 1798, kdy se v novinách Morning Post and Gazetteer objevil výčet dluhů 17 předních britských politiků. Uvedený seznam byl zveřejněn ve zprávě o hostinském z Axe & Gate Tavern, který vyhrál v loterii, a rozhodl se proto odpustit svým stálým hostům jejich nezaplacené účty. Z celého listu nás zřejmě nejvíce zajímá dluh tehdejšího britského premiéra Williama Pitta mladšího, jenž kromě dvou francouzsky nazvaných nápojů dlužil také za „cock-tail“ (vulgárně nazývaný Ginger).

O pět let později se dokonce slovo cocktail objevilo i v Oxford English Dictionary, kde se můžeme dočíst o zápisu z farmářského deníku. Pod datem 28. dubna 1803 se zde skrývá poznámka, že dotyčný vypil „a glass of cocktail – excedent for the head,“ tedy, volně přeloženo, že pozřel skleničku koktejlu, což bylo pro hlavu až příliš. Nebylo to však naposledy, kdy se psalo o koktejlech, a ani naposledy, kdy pro někoho byla jejich konzumace až příliš.

Definice = oficiální existence

Nejdůležitějším záznamem a předobrazem pro Světový den koktejlu byla ale až první písemná definice koktejlu, kterou lze spolehlivě dohledat v reakci editora Harryho Croswella na dotaz čtenáře, očividně republikána, v americkém časopise The Balance and Columbian Repository. Přestože se daný týdeník vydával pouhých šest let, dne 6. května 1806 se v něm objevilo povzdechnutí kandidáta demokratické strany nad výsledky kampaně, když následně propadl ve volbách v newyorském Claveracku. Mezi svými ztrátami a zisky kandidát uvedl tyto položky: „ZTRÁTY: 720 grogů, 17 grogů z brandy, 32 gin slingy, 411 sklenek hořké, 25 cock tailů, volby, ZISK: žádný.“ O týden později, 13. května 1806, byl otištěn dopis jednoho čtenáře, který útočně reagoval svou otázkou právě na demokratickou kampaň: „Pane, objevil jsem ve Vašich novinách v účtu demokratického kandidáta pod hlavičkou ztrát 25 sklenek cock tailů. Nikdy jsem o cock tailu nic neslyšel. Je to nějaká část této země, nebo nejnovější vynález? Vyjadřuje slovo účinek, který má nápoj na určitou část těla? Má to snad znamenat, že demokraté, kteří ho vypijí, jsou z něj vzhůru nohama a mají tak hlavy tam, kde mají mít ocas? Myslím, že to poslední by mohlo být to pravé řešení, ale jsem připraven počkat s rozhodnutím, dokud se mi nedostane patřičné informace…Před pár lety, kdy demokraté vyřvávali pro Jeffersona a Clintona, stál jeden z předvolebních stánků v New Yorku na místě, kde se běžně prodává zmrzlina. Nálada byla vyprahlá a mrzutá. Bylo třeba ji něčím ochladit. Nyní by bylo možná užitečné je cock tailem prohřát a probudit? … Váš předplatitel“ Editor odpověděl v tom samém čísle na téže stránce a vlastně nevědomky poprvé v tištěné formě popsal „posilující nápoj složený z různých lihovin, cukru, vody a hořkých,“ čímž podle současných měřítek definoval kombinaci, kterou lze označit jako koktejl. Zajímavým dovětkem k definici byl rovněž komentář o charakteru nápoje, jenž se „považuje za vynikající volební nápoj, který stejně tak činí srdce rázné a nebojácné, jako opijí hlavu. Pro demokratické kandidáty je velmi užitečný: Osoba, která spolkne skleničku, je schopna spolknout cokoli.“

Letos je tomu tedy 214 let od první definice koktejlu a jakéhosi počátku barového letopočtu. Dokonce můžeme přemýšlet nad vzorcem přejímajícím křesťanskou dataci B. C. a A. D., kdy lze v barovém světě aplikovat B. C. jako Before Cocktail a A.D. jako After Definition. Paralela s křesťanstvím je možná nasnadě, jelikož ani uvedené křesťanské označení se nevžilo okamžitě po smrti Ježíše Krista. Trvalo to několik století. Kdo ví, třeba se nyní po více než dvou stech letech od definice koktejlu uchytí v barových příručkách zrovna tato datace.

Platinový věk barmanství

V červenci roku 2016 byla pod záštitou amerického národního archivu spuštěna výstava Spirited Republic: Alcohol in American History, na níž se podílelo nejen enormní množství historiků a archivářů, ale rovněž přibližně padesát barmanů a dalších odborníků z oblasti gastronomie. V rámci zahájení výstavy proběhla i hodinová panelová diskuse s názvem The Platinum Age of the Cocktail, které se účastnili například Charles Joly nebo Jim Meehan, jenž právě onen termín platinového věku barmanství použil poprvé. Tento pojem se vztahuje k současné koktejlové renesanci, kdy se ohlížíme ke zlatému věku. Vždyť podobně jako se kdysi vracelo a dnes stále vrací k moudrosti antických myslitelů, i barmani mají své legendy a ikony. Díky pokroku vědění a technologického vývoje však můžeme s klidem připustit, že se nacházíme v platinovém věku barmanství, který lze pomyslně datovat od prvních oslav barmanského svátku. V roce 2000, když otevíral Sasha Petraske v New Yorku první moderní speakeasy bar Milk & Honey, ještě nikdo netušil nic o japonském barmanství, ani netoužil po tom vysekávat vlastní ledové koule. O dva roky později, v roce 2002, se v New Orleans poprvé uskutečnila akce Tales of the Cocktail, na jejímž počátku stála malá skupina koktejlových nadšenců. Akce se později transformovala do formátu světového koktejlového festivalu, jenž každoročně navštěvují přední osobnosti z barové kultury. V roce 2007 byly rovněž poprvé udíleny Spirited Awards, tedy jakési koktejlové Oscary, v nichž v minulosti sklízely výrazné úspěchy i čeští a slovenští barmani. 

Vysoká a stále rostoucí úroveň koktejlové kultury poskytla prostor i pro lidi stojící mimo bar, pro ambasadory značek, výrobce alkoholu, ale také pro autory věnující se příběhu koktejlu. Za zmínku tak stojí dvojice Jared Brown a Anistatia Miller, historik David Wondrich, tiki zachránce Jeff „Beachbum“ Berry nebo Tristan Stephenson, jenž v posledních letech vydal hned několik knih. Nepochybně bychom mohli pokračovat dlouho a dlouho ve výčtu událostí a osobností, z čehož by ostatně byla krásná kniha. Počkejte, ona už existuje a jmenuje se A Proper Drink: The Untold Story of How a Band of Bartenders Saved the Civilized Drinking World. Její autor Robert Simonson ovšem hledá počátky platinového věku již u notoricky známého filmu Koktejl s Tomem Cruisem v hlavní roli a zejména v následném návratu k čerstvým ingrediencím.

Vrátíme-li se ale ještě na moment ke Světovému dni koktejlu, o jehož existenci dnes ví jak odborná, tak laická veřejnost, zjistíme, že díky své popularitě se svátek mění v celotýdenní oslavy. Tradičně se slaví speciální koktejlovou nabídkou, přípravou starých receptur, tematickými večírky či případně rovnou představením nového menu. Doufejme, že i letos v roce 2021 se, podobně jako loni, přes nepříznivou situaci s nějakými těmi oslavami také setkáme. Světový den koktejlu si pozornost rozhodně zaslouží.

Rumfest 2021: bylo nás vidět a slyšet

Devátý ročník Rumfestu odstartoval 11. září tradičně v pražských Žlutých lázních za doprovodu zajímavých osobností, 30 vystavovatelů, kteří přivezli novinky i očekávané klasiky, charakteristické karibské hudby, jamajské kuchyně a bohatého programu. Podívejte se, jak vše probíhalo, a co nás čeká na příštím jubilejním desátém ročníku.

Ikona prohibičního podsvětí

Útulný podnik s otevřenou střechou, spletitými prostory a neobyčejnou atmosférou navazující na zásadní okamžiky australské historie. To je Tilly May's.

Piña Colada a její spletitý příběh

Koktejlový historik Jared Brown označil Piña Coladu za nejvlivnější koktejl všech dob. Za 70 let své existence se zvládla tato rumová klasika rozšířit ze svého rodiště v Portoriku do celého světa. Piña Colada během své historie zažila úspěchy i pády a v posledních letech začíná být barmany opět respektována.

Čeká absint návrat do hlavního proudu?

Přestože absint vzbuzuje zvědavost a zájem publika, nachází se tento nápoj stále na okraji gastronomického spektra. Stejně jako tomu bylo u nás i na přelomu 19. a 20. století. Důvodů sice není mnoho, zvrátit však situaci v prospěch zelené víly není snadné.je za jeden z nejvhodnějších materiálů pro ztvárnění svých nápadů.

Dean Callan: Značka bude vždycky větší než vy

Po několik let zastával ambasadorské pozice a dnes své bohaté zkušenosti z oblasti pohostinství, barmanství i znalosti nápojů a koktejlů předává formou konzultací a ve vlastní The Dean Callan Show. Rozhovor o dopadech pandemie o budoucnosti barového světa a barmanských začátcích.

Kulinářskou výpravou po Amazonii

Nespoutanost řeky Amazonky a její propojení se zeměmi Jižní Ameriky se staly inspirací pro jednu z nejpopulárnějších restaurací v Madridu a nově i v Londýně. Podnik Amazónico plně reprezentuje vášeň kolující v krvi obyvatel deštného pralesa. A to s úctou k přírodě a gastronomii se špetkou luxusu a vznešenosti.

Májová romantika

První máj, to je svátek práce. A taky lásky čas. Jaro naplno probouzí k životu a lásce matku přírodu a české i světové barmany k práci a kreativitě. Ostatně, sami se o tom přesvědčte na následujících stránkách, které jsou plné šmrncovních receptur od vybraných barmanů, kteří mají jarního elánu na rozdávání.

Martin Šiška: Snažím se druhým předat víc, než se očekává

Na jeho bedrech leží odpovědnost za hladký chod londýnskkých barů mezinárodní sítě Rosewood Hotels & Rerorts. Pro svůj tým je spíše mentorem a koučem než direktivním vedoucím, který staví pouze na svém názoru. Musel ale ujít dlouhou cestu plnou překážek, velkých očekávání a širokých znalostí nejen z gastronomie, aby se dostal až na pozici, kde je dnes.

Drinkologie: Gimlet na preventivní příděl

Jednoduchý, elegantní i nadčasový - přesně takový je tento výrazně limetkový koktejl s bohatou námořní historií. Jaký je ovšem skutečný příběh tohoto “léčivého” nápoje, o němž americký autor Charles H. Baker Jr. kdysi napsal, že je od Bombaje až po Šanghaj stejně známý jako Martini?

Sidecar - Strnulý spolujezdec

Postranní vozík lidově zvaný sajdkára se připojoval k motocyklu a sloužil k přepravě osob či nákladu už na přelomu 19. a 20. století. Stejnojmený koktejl se však dočkal slávy až po první světové válce. Během tohoto válečného konfliktu se totiž zmíněné přídavné zařízení nesmazatelně zapsalo do historie jako jeden z mobilních vojenských prostředků, který dokázal účinně překonávat velké vzdálenosti a zároveň efektivně eliminovat nepřátelské jednotky. Jaký je však příběh stejnojmeného nápoje, jenž dnes patří mezi nejopomíjenější klasické koktejly?

Příběh vermutu

Vermut kombinuje tradici vína s dějinami koření a bylinek. Lokální zvyklosti přetavili „vynálezci“ originálních receptur vermutů do nápojů, které jako aperitiv otevírají chuť nebo se výborně vyjímají v koktejlech. Historie vermutu je také poctou umění a řemeslu, které se dědí po generace.

Z mála mnoho - koktejlový minimalismus

Jste-li vyznavači jednoduchosti, pak ji určitě budete umět promítnout do barového světa. Řeč není jen o jednoduchém konceptu podniku či menu, ale také o používaných ingrediencích, ozdobách a v neposlední řadě o servisu koktejlů.

Bloody Marry - Za červenou linií

Mezi koktejlovými recepturami patrně není další drink s podobně neobvyklými ingrediencemi. Možná ani nenajdete stejně podivuhodný příběh tolika protichůdných teorií o původu, chutích i variacích. A přesto něco na té Mary je.

Mexická kráska Margarita

Tenkrát v Mexiku… Tak nějak by mohl začít příběh o jednom z nejslavnějších koktejlů na bázi tequily. Jeho pokračování je ale plné domněnek a nesrovnalostí, není dokonce ani jasně doloženo, kdo tento drink jako první připravil.

Stará Anglie v moderním pojetí

V londýnském podniku The Berkeley Bar & Terrace má každý drink svůj příběh. Od ročníkového šampaňského zapomenutého ve francouzském sklepě přes slad, který následně zrál po generace, až po červené víno, které si po skleničce vychutnáte jen díky Coravinu. Každá z položek v nabídce je pečlivě vybrána s ohledem na svůj jedinečný charakter.

Foodpairing: Koňak, královská disciplína

Koňak je pálenka vyrobená z hroznů vinné révy, takže typově se samozřejmě řadí mezi brandy. Ovšem není ledajakou brandy. Aby se tato brandy mohla nazývat koňak, musí splňovat několik kritérii stanovených úřadem Bureau National Interprofessionel du cognac.

Horká vzpruha Irish Coffee

Káva má stejně jako alkohol svou bohatou historii plnou ambivalentních postojů. V současnosti můžeme hovořit o kávě jako o jednom z nejrozšířenějších nápojů na světě. Přirozeně se tedy nabízí polemika o kombinaci s alkoholem, obzvlášť uvážíme-li, že počet vskutku slavných kávových koktejlů bychom pravděpodobně spočítali na prstech jedné ruky.

Top 10 nejprodávanějších koktejlů světa

Společnost Drinks International každý rok přináší Annual Brands Report, jehož součástí je i žebříček padesáti nejprodávanějších klasických koktejlů. Ačkoli první místa nikoho výrazně nezaskočí, překvapit mohou ta další. Do top 10 se mezi největší klasiky zařadil i Aperol Spritz, stejně tak se na výsluní stále drží i Mojito.

To nejlepší z BARLIFE 2020

Rok 2020 byl v mnohém - a zejména v jednom ohledu - velmi turbulentní a nevyzpytatelný. Přesto můžeme říct, že nás v něm potkalo i hodně dobrého. Magazín Barlife úspěšně dokončil svůj sedmnáctý ročník a na krok se přiblížil plnoletosti. Letošní rok jsme navíc završili jubilejním 100. číslem. Vám i sobě přejeme, aby byl rok 2021 lepší a ve všech směrech přívětivější než ten letošní. 

Foodpairing: Do páru s agáve

Agáve existuje okolo 300 druhů, ovšem pro výrobu nápojů se využívá jen několik z nich. Mezi nejznámější destiláty z agáve patří tequila, mezcal a sotol, které lze vyrábět pouze na území Mexika. Filip Káninský z poděbradského Charles Baru vsadil na jistotu a svou část foodpairingu na téma „destiláty z agáve“ postavil především na tequile a mezcalu. A jelikož jsou na párování potřeba dva, doprovodil Filipovy koktejly svými pokrmy Richard Voržák, šéfkuchař poděbradské restaurace Cucina jídlo & víno.

I v roce 2020 se hodnotily nejlepší české restaurace

Ocenění kvality českých restaurací pečetí se zlatými lvy, které organizuje nakladatelství a vydavatelství TopLife Czech, bylo rozdáno i letos, a to již poosmé. Celkový počet restaurací oceněných pro sezónu 2021 je 93. Jejich seznam najdete ve vydaném průvodci Nejlepší restaurace oceněné Zlatými lvy 2021.

Vánoce: koktejly a cukroví

Doufejme, že v tomto neutěšeném roce jsou Vánoce stále obdobím, na které stojí za to se těšit. Ačkoli je pravda, že klidu, nicnedělání a gauče jsme si již všichni užili až dosyta. I přesto ozdobte stromeček, udělejte horu bramborového salátu, napečte cukroví, uvařte vaječňák a namíchejte si drink od našich barmanů.

Design: jednoduchost a elegance do každého výčepu

Výčepní stojan v setu s pivními tácky v novém kabátu zbaveném přebujelého dekoru rozmáhajícím se v současném pohostinském prostředí. Tak popisuje designérka Nikola Mikulecká své pivní pípy z porcelánu a keramiky, které byly předmětem její diplomové práce na pražské ČVUT. Proč se rozhodla modernizovat právě pivní pípu a čemu dalšímu vtiskla novou podobu?

Vychází jubilejní Barlife 100

Není to tak dávno, kdy Barlife oslavil své patnácté narozeniny, a už slavíme další významné jubileum. Právě vychází 100. číslo našeho magazínu určeného všem milovníkům dobrého jídla a pití.

Designová extáze V DTLA

Podnik V DTLA, situovaný v historických prostorách budovy Seven Grand v samotném centru Los Angeles, představuje 520 m2 designové extáze. Tzv. „all-day dinning“ koncept poskytuje místo, kde si každý přijde na své v průběhu celého dne. Místo neskutečných rozměrů, které je využito do posledního detailu a kde je právě promyšlený design hlavním nástrojem business strategie podniku.

Rum: Trendy, servis, mixologie

Rum se těší oblibě prakticky po celém světě. K jeho přednostem patří fakt, že svým konzumentům poskytuje až neskutečnou paletu vůní a chutí. Je to velmi rozmanitá kategorie, neboť každý rum je trochu jiný. Má svůj jedinečný charakter, který ovlivňuje nejen způsob výroby, ale také klimatické podmínky, půda a v neposlední řadě i oddaný přístup těch, kteří za jeho výrobou stojí.

Spropitné - dát, či nedat?

Diskuse se kolem spropitného točí poměrně často. Na přelomu května a června se opět rozpoutala. Postaral se o to vinný bar Vinograf, který po otevření gastronomických provozů spustil iniciativu 10 % gastru „na pomoc návratu zpět k normálu”. Vinograf kromě iniciativy odstartoval i debatu, zda by spropitné mělo být pevnou součástí účtu, jako je tomu například v Americe nebo Velké Británii. Co na to říkají ti z „vnitřní strany" baru? A co na to říkáte vy?

Když gin, tak s tonikem

Gin je odpradávna zmiňován v nejrůznějších spojeních. Od svých začátků si prošel nechvalnou érou levného a ne příliš kvalitního destilátu přes šílenství takzvaných ginových paláců až po velkou oblibu u královského dvora. Dnes mnoho lidí, když se řekne „jméno“ gin, napadne „příjmení“ tonik.

Znovu na začátku

Ke znovuotevření gastronomických provozů došlo před více než dvěma měsíci, rozhodně to ovšem neznamená návrat k normálu. I přes první nadšenou vlnu, kdy své oblíbené podniky přišli podpořit stálí hosté, provozovny v průběhu června hlásily, že jsou na nějakých 50 % tržeb ve srovnání s předchozím rokem. Ti úspěšnější pak na 70-80 %. Ovšem panují také obavy, že to nejhorší teprve přijde. Zejména v Praze, kde se očekává, že její obyvatelé využijí první příležitosti metropoli opustit a užít si léto někde jinde.

Do kamene vsazená White Lady

Sotva odezněly salvy děl první světové války a pominuly pocity zmaru, objevila se nová touha, a to na vše rychle zapomenout. Zřejmě hned v jejím úvodu se zrodil jeden z ikonických anglických drinků, který se nesmazatelně zapsal do londýnské nápojové historie. Stále však zůstává otázkou, který z velikánů tehdejší doby doopravdy stvořil koktejl přezdívaný Chelsea Sidecar. Snad by se dalo říct, že nezáleží na jméně, ale spíš na chuti – ovšem i to jméno cosi připomíná.