Když gin, tak s tonikem

Kateřina Kluchová

Abychom koktejl Gin  & Tonic správně pochopili, musíme kromě ginu zmínit i tonikovou vodu, což je něco více než jen sladká perlivá limonáda. Obsahuje totiž chinin, který může být efektivním prostředkem, který tiší bolest a horečku a působí také jako prevence proti malárii, která byla v době vzniku prvních chininových prostředků velmi rozšířená. 


V 18. století se prášek z „cinchona tree“ běžně přidával do sherry a vína, aby se zastínila jeho hořká příchuť. Vojáci britských jednotek žijící na území Indie však pojímali chinin nejen jako blahodárný a tím také tolerovaný, ale při jeho smíchání s vodou, cukrem a ginem dokonce jako velmi oblíbený nápoj! Navíc i gin byl v 19. století považován za lék, a jako denní přísun vitamínů byl stále více využíván ve zdravotnictví. Asi nejčastěji zmiňovaným je bez váhání Plymouth Original Gin, který byl v koloniích nejvíce zastoupen, a proto se také nejčastěji s tonikem spojoval.

G + T = VSL


V současné době je Gin & Tonic v barech a restauracích často podáván ve velkých vinných sklenicích s blokem ledu. Tento trend se rozšířil ze Španělska, kde takto nápoj dostanete téměř na každém kroku. Pro někoho zcela obyčejný drink tak dostává, řekněme, prémiovější rozměr. Velmi často je pak ozdoben bylinkou, citrusem či floatem nějaké příchuti nebo kávy. Pojení ginu s tonikem vnímám také jako cestu k ginu samotnému. Hosté v barech zkrátka daleko více než dříve pijí tento drink v poměru 1:1. Velkou výhodou je stejně tak to, že příprava je velmi jednoduchá a vy si můžete svůj drink dopřát téměř všude.

Ať pro svůj G&T použijete jakýkoliv gin a tonik, je vždy dobré přemýšlet nad tím, zda se vámi vybraná dvojice dokáže „zasnoubit“. Na trhu je mnoho variant suchých či sladkých ginů. Jednotlivé značky obsahují mnoho nejrůznějších bylin, a tím jsou výraznější a záludnější. K takovýmto ginům je třeba vybírat velmi jednoduchý, suchý a přírodně sycený tonik. Pokud jste příznivci základních variant dry ginů, můžete se pustit do odvážnějších kombinací, a pokud toužíte přidat sirup nebo bitters, abyste svůj drink oživili, jistě můžete, vždy ale myslete na to, že méně je více a váš gin i vámi zvolený tonik si zaslouží, aby se ve vašem drinku projevily. A ještě něco: součástí každého G&T by měl být dostatek kvalitního ledu, protože i ten tvoří jeho velkou část. Není totiž nic horšího než teplý drink!

Stejně tak, jako má Gin & Tonic dlouhou historii, jej jistě čeká i pestrá budoucnost. V rozmanitosti jeho využití se meze nekladou. Tak, jako přibývá značek ginů a příchutí toniků, typů ledu a skla, tak se rozšiřuje nabídka variant tohoto osvěžujícího nápoje. Za poslední roky vývoje jsme si jej mohli dopřát v podobě pěny, želé, zmrzliny či v nealko verzi. Díky jednoduché přípravě tohoto drinku je poměrně častým jevem „párty verze“: host si jej odnese zavakuovaný v pytlíku s brčkem nebo jako hotový drink v plechovce, jako je tomu v případě Cutwater canned Gin & Tonic. Ten poskytuje Old Grove Gin a domácí tonik s příchutí okurky a grapefruitu. To pak můžete mít svůj oblíbený drink stále při sobě!

Pokud navštívíte některou ze schwarzwaldských hospůdek, možná budete mile překvapeni zdejším servisem. Monkey 47 se zde podává s Fever-Tree tonikem do typických kameninových kalíšků, které drží chlad a zároveň navazují na proces výroby ginu samotného, kdy se vydestilovaný spirit nechává tři měsíce v kameninových nádobách „scelit“. Pravdou je, že z kameniny drink chutná úplně jinak než ze sklenky. Takovýto Gin & Tonic se pak doporučuje s kůrou grepu nebo pomela, které je součástí bylinné rodiny tohoto ginu.

S návratem sloe ginů je možné klasický Gin & Tonic „odlehčit” právě záměnou za tento trnkový likér na bázi ginu, který se podává s lehkou variantou dobře syceného toniku nebo trochou sody.

G&T, který mne osobně nejvíce uchvátil, mi nabídli ve městě Plymouth, čemuž samozřejmě přispívá i kouzlo místa. Drinky se tam servírují do „glgů“, což jsou nádoby ve tvaru ryby, původně určené na servis vody. Mě osobně naprosto dostala varianta Pink Gin & Tonic, ve které se na hladinu nanese několik kapek Angostura Bitters a drink tak dostane úplně jiný ráz!

Kdybych se měla řídit sama sebou, cítím, že stejně jako móda, hudba či životní styl se i cesta G&T začne vracet k naprosté jednoduchosti a praktičnosti; nápoj neustoupí od kvality, ale zároveň bude součástí našich „běžných dní“. Já osobně se uchyluji k jednoduché variantě klasického ginu s přírodním tonikem, citronovou kůrou a střikem Angostura Bitters v poměru 1:2. Pokud si chci dopřát ještě více svěžesti, volím Beefeater24 s plátkem kůry červeného grepu.

Celý článek najdete v:

BARLIFE Magazine č. 85

Když gin, tak s tonikem

Když gin, tak s tonikem

Gin je odpradávna zmiňován v nejrůznějších spojeních. Od svých začátků si prošel nechvalnou érou levného a ne příliš kvalitního destilátu přes šílenství takzvaných ginových paláců až po velkou oblibu u královského dvora. Dnes mnoho lidí, když se řekne „jméno“ gin, napadne „příjmení“ tonik.

Do kamene vsazená White Lady

Do kamene vsazená White Lady

Sotva odezněly salvy děl první světové války a pominuly pocity zmaru, objevila se nová touha, a to na vše rychle zapomenout. Zřejmě hned v jejím úvodu se zrodil jeden z ikonických anglických drinků, který se nesmazatelně zapsal do londýnské nápojové historie. Stále však zůstává otázkou, který z velikánů tehdejší doby doopravdy stvořil koktejl přezdívaný Chelsea Sidecar. Snad by se dalo říct, že nezáleží na jméně, ale spíš na chuti – ovšem i to jméno cosi připomíná.

Foodpairing: Zelenina nejen do polévky

Foodpairing: Zelenina nejen do polévky

Léto máme spojené s dozrávajícím ovocem a zeleninou, které tvoří nedílnou součást našeho jídelníčku. Proto naše zadání barmana Fredyho Španera z podniku LAb zavazovalo, aby ve svých koktejlech použil v nějaké formě zeleninu či zeleninovou šťávu. Na pomoc si výjimečně přizval svého kolegu Davida Kroupu ze sesterského podniku swim, kde jako šéfkuchař působí také Matyáš Kučera. Ten se v tomto párování postaral o doprovodné pokrmy.

Sladká naivka Brandy Alexander

Sladká naivka Brandy Alexander

Stanley Clisby Arthur ve svém díle Famous New Orleans Drinks and How to Mix ’Em z roku 1937 napsal, že Brandy Alexander je drink jednoduchý na přípravu a zároveň jemný podobně jako smetana či ranní rosa. V podstatě reagoval na soudobý fenomén, k němuž blahosklonně přidal bílek. Většinu času však byla reputace tohoto krémového koktejlu značně diskutabilní, neboť se primárně spojoval s naivními mladými a nezkušenými dívkami.

Podivnosti barového světa

Podivnosti barového světa

Každodenní karanténní přemýšlení a vzpomínání na otevřené bary mě občas vrátí ve vzpomínkách na ty nejdivnější věci, které jsem kdy ochutnal. A zde je výběr těch, které se mi zrovna vybavují. Je to jednoduše pár drinků, které mi zachutnaly, překvapily mě svým složením či pobavily názvem. Všechny mají společné, že jsou něčím atypické, podivné.

Hořkosladký eurotrip

Hořkosladký eurotrip

Období jara jsme se v rubrice Foodpairing rozhodli spárovat s amary, bylinnými likéry italského původu. Přestože se pojem amaro dříve pojil především s italskými výrobky, v poslední době se kategorie rozšířila také na obdobné likéry vyráběné i jinde v Evropě. Proto vybrat pět rozdílných produktů, navíc z různých zemí, nebylo pro Tomáše Melzera z baru Blind Lion nic složitého.

Barový svátek: Světový den koktejlu

Barový svátek: Světový den koktejlu

Svět je plný nejrůznějších svátků. Od těch obskurních, ke kterým můžeme zařadit třeba den suchého zipu, ponožek či gumových medvídků, až po tradiční, jako je den dárců krve. Nepřekvapí proto, že svůj světový den mají také koktejly. I když dějiny mixologie se často píšou v baru, kde se po pár sklenkách zdá vše zkreslené, záznamů o tom, kdo a kdy svátek inicioval nebo proč byl stanoven zrovna na 13. květen, máme naštěstí celou řadu.

Někdo to rád hořké

Někdo to rád hořké

Ačkoli má výroba fernetu v Česku téměř stoletou historii a jeho obliba v 90. letech stoupla takřka raketově, je dnes jeho popularita spojována spíše se zeměmi Jižní Ameriky, konkrétně s Argentinou. V této zemi se zkonzumuje více než 75 % celkové produkce fernetu, a to především v kombinaci s Coca-Colou. Jak si však fernet stojí dnes u nás?