Potenciál staření ginu

Dominika Hrubá

Staření alkoholu jako takové se nám přirozeně spíš spojuje s destiláty jako rum nebo whisky, kde dokonce v drtivé většině platí, čím vyšší číslo na etiketě, tím je láhev žádanější a dražší. Dokonce samotné pojmenování Barrel aged gin je tak málo zažité a ani nemá žádné oficiální definice, že se můžete setkat s názvy jako barrelled, barrel rested, barrel reserved nebo i yellow gin. Tato technika nebo způsob úpravy ginu nabyla na popularitě v prvních 10 letech tohoto tisíciletí, kdy nastala světová renesance ginů a malé destilerie zažily opravdový boom.

I když se staření ginu může zdát jako celkem nová technika, opak je pravdou. Ne vždy byl gin dostupný v krásných skleněných lahvích, jak je známe dnes. Při bližším pohledu na historii a vývoj ginu zjistíme, že barrel aging sahá až k samým počátkům. Úplně první gin, respektive jeho předchůdce genever, byl podle legendy dokonce neúmyslně nainfuzován právě dřevnatými chutěmi. Ne však proto, že by už tehdy hledali tak sofistikované techniky, ale při transportech lodí a různé další manipulaci, která trvala týdny i měsíce, tehdy nikdo nevěděl, jaké vlastnosti alkohol má a že si na sebe umí natáhnout chuť z nádoby, ve které se nachází. Další výhodu, kterou tato náhoda měla, byla výsledná chuť destilátu. To, co v 18. nebo 19. století nazývali ginem, nebylo nic moc a cokoliv, co tuto nepříjemnou chuť často nekvalitního destilátu mohlo zakrýt bylo vítáno.

Jedno by nebylo bez druhého

Podle amerického zákona musí být bourbon naplněn do nových sudů, ve kterých předtím nic nebylo. Na trhu tedy přirozeně dodnes vzniká přebytek tzv. bourbon casks, které dnes tak často můžeme vidět používat napříč palírnami po celém světě. Jejich cena se většinou nepohybuje vysoko a pokud se při staření destilátu mají použít dokonce dva druhy (jeden na staření a druhý na tzv. finish), tak se tyto sudy po bourbonu nabízí jako výborná volba. Jelikož jsou před prvním naplněním lehce vypalovány, vypouští do lihoviny vanilin, který pomáhá rozvíjet všechny sladké až oříškové tóny. Pokud jste fanoušek stařeného ginu, poděkujte všem bourbonům z Kentucky. Až 9/10 stařených destilátů na trhu je právě částečně stařeno v sudech po nich.

Nový rozměr koktejlů

Dnes, kdy trhu nabízí desítky stařených ginů, se v mnoha koktejlových barech setkáte s jejich využitím, jelikož dodávají ginům další rozměr. Za mě určitě Martinez a variace na klasické Martini vedou. Za poslední dekádu se rozmohlo i experimentování s různými sudy. Velkou roli v tom určitě sehrál Beefeater a jeho Burrough's reserve, která v roce 2013 odstartovala novou vlnu. Tehdy se ke staření použily sudy po francouzském dezertním víně Jean de Lillet. Na trhu dále můžeme zaregistrovat sudy po sherry, rumu nebo i koňaku.

Domácí barrel aged gin

Pokud jste při čtení tohoto článku dostali na podobnou věc chuť nebo jste jen milovník klasického Negroni a doma si jej občas mícháte, máme pro vás tip, jak si udělat vlastní stařený gin a to dokonce v malé šarži a ultra limited edition. Na každém větším eshopu s grilovacími potřebami lze zakoupit dřevěné štěpky z různých druhů stromů. Můžete sami zaexperimentovat s třešní, bukem nebo třeba olší. Dále vám stačí obyčejný London Dry Gin (půjde to udělat i s ochuceným nebo Old Tom ginem, ale chuť nebude tak výrazná). Doporučujeme poměr 10g štěpků na 100 ml destilátu a dát spolu do neprůhledné nádoby na 3 až 6 měsíců, podle toho, jakou máte trpělivost. Plocha, na kterou zde působí destilát je mnohem větší, než v samotném sudu a celý proces se takto zrychlí, takže nemusíte čekat několik let na váš výborný drink, schválně jestli vaši přátelé poznají, co s vámi pijí. 

Více o ginových nnovinkách se dozvíte na našem instagramu GINFEST by Barlife nebo na stránkách festivalu