Z mála mnoho - koktejlový minimalismus
Březen 17, 2021

Někdy stačí jen úsměv a vlídné slovo, jindy to chce hodiny nerušeného klidu a odpočinku. Každý má to své, co mu činí radost a co mu z mála dělá mnoho. Co všechno ovšem slovní obrat méně je někdy více může znamenat v barové kultuře?
Právě prožíváme období renesance koktejlové kultury, jež je mimo jiné charakteristické retro vlnou, v rámci níž se barmani obracejí zpět do minulosti a přistupují ke klasickým koktejlům s výhodami moderních technologií i surovin. Zároveň se jim nabízí řada možností, ve kterých se myšlenka, že málo může znamenat mnoho, přímo zrcadlí. V každodenním barovém provozu lze toto úsloví spatřovat například v tom, že se většina klasických koktejlů řadí mezi tzv. krátké. Menší objem nápoje se jednak odráží v jeho rychlejší konzumaci, současně ale může hostovi přinést větší zážitek z jeho vychutnávání. Méně ingrediencí rovněž indikuje větší pravděpodobnost, že vynikne chuť báze. Trochu jiný přístup razí trend spojený se zdravým – nebo alespoň zdravějším – životním stylem. V praxi to znamená, že se v koktejlových menu stále častěji objevují koktejly s nižším obsahem alkoholu. Podle brooklynského mixologa a výrobce vermutu Maxe Messiera je tento trend v newyorských barech naprosto zřetelný, patrně bychom jen těžko hledali takový, který by v nabídce neměl aspoň jeden. Svá úskalí to ale má. Mnozí barmani totiž sice umějí vymyslet a připravit koktejl s nižším obsahem alkoholu, o to více ale přidají sladké složky, což je z pohledu zdravého životního stylu pochopitelně kontraproduktivní.
LOW-PROOF KLASIKA
Zaměříme-li se na klasické koktejly s omezeným množstvím alkoholu, narazíme na spoustu známých kombinací. Patří k nim například Bellini, oblíbený benátský drink Ernesta Hemingwaye či Sinclaira Lewise, ale také Mimosa, již údajně v roce 1925 v pařížském hotelu Ritz poprvé připravil Frank Meier. Notoricky známé je i Americano, doporučované agentem 007 Jamesem Bondem s minerální vodou Perrier. Zkušení barmani určitě znají i Grand Coffee, postavené na kombinaci pomerančového likéru Grand Marnier a kávy. Jistým fenoménem posledních let se také v České republice stal Aperol Spritz. Historie tohoto drinku sahá až do roku 1950, ovšem jeho základní surovina, tedy Aperol, už za pár let oslaví 100 let od okamžiku, kdy jej bratři Barbieri na mezinárodním veletrhu v Padově poprvé představili italské veřejnosti. Na změny v myšlení barových návštěvníků poukazuje i Tereza Fridrichová z pražského Hemingway baru, která na příkladech dokládá, že se konzumenti dříve zvyklí popíjet pouze Mojito dnes již nechají zlákat zajímavější variací v podobě Old Cuban. Opravdová renesance totiž spočívá především v proměně společnosti, která je blíže – skrze osobní zkušenost nebo i prostřednictvím médií – seznamována s rozmanitostí míšených nápojů. V našich zeměpisných šířkách do jisté míry napomohla popularizaci a větší edukaci laické veřejnosti v oblasti méně alkoholických koktejlů prohibice z roku 2012. Barmani tehdy byli nuceni sáhnout po starých recepturách, mezi nimiž nechyběly ani polozapomenuté předpisy na Sherry Cobbler, Fino Collins nebo třeba Shrub.

Jistým fenoménem posledních let se také v České republice stal Aperol Spritz. Historie tohoto drinku sahá až do roku 1950.
SHRUB SE VRACÍ
Výrazem shrub se neoznačuje jen jeden koktejl, ale celá kategorie míšených nápojů. Vyznačují se lehce nakyslou chutí a sestávají z ovocných šťáv, cukru a jiných, často alkoholických ingrediencí. Od roku 2012 shrubs zažívají svůj pomyslný návrat na barovou scénu, což ostatně dokládá i loňské vydání knihy Shrubs: An Old- -Fashioned Drink for Modern Time od Michaela Dietsche. Termín shrub zřejmě pochází z arabského slova sharaba, což znamená pít. V anglickém slovníku se poprvé objevil sice až v roce 1747, ačkoli jako cordial byl v Anglii známý už od konce 15. století. Používal se pro revitalizaci srdce, těla i ducha a samozřejmě také jako lék. Popularitu si získal obzvláště při námořní přepravě, kdy se vytvářením shrubs zakrývala slaná chuť rumu nebo ginu, již destiláty získávaly při styku s mořskou vodou. Velké oblibě se shrubs těšily v 19. století ve Spojených státech. Ve zdejším pojetí šlo podle Dietsche o kombinaci koncentrovaného sirupu z ovoce, octa a cukru, jenž se tradičně míchal s vodou s cílem vytvořit osvěžující sladkokyselý nápoj. Postupem času se do drinku začal přidávat alkohol, především rum nebo brandy. Jak moc byly shrubs v Americe rozšířené, dokládá koneckonců i skutečnost, že se v dobových dokumentech zaznamenávajících newyorské poplatky za alkohol nacházejí na stejné úrovni jako destiláty. Jejich popularitu napříč nejrůznějšími vrstvami obyvatel zase potvrzuje osobní receptura Benjamina Franklina. Stejně jako spousta ostatních shrubs používal pro přípravu punče, přičemž radil: „Ke galonu rumu přidejte necelé 2 litry šťávy z pomerančů a 2 libry cukru – předtím, než přidáte šťávu k rumu, rozpusťte v ní cukr. Výslednou směs vložte do sudu a dobře promíchejte. Nechte ležet 3–4 týdny a poté lahvujte přes filtrační papír a trychtýř, aby ani jediná kapka nepřišla nazmar. Pro zvýraznění chuti můžete do láhve s rumem na 12 hodin vložit kůru z několika pomerančů. Pro punč je ale, myslím, lepší rum bez kůry.“
ZDOBIT, ČI NEZDOBIT?
Určitý minimalismus se promítá i do ozdob. V dějinách koktejlu byla období, kdy se na sklenicích skvěly roztodivné kombinace složené z několika druhů ovoce, současnost jim ale zrovna nepřeje. Trendem jsou sice zajímavé způsoby servisu, ale také drinky s jednoduchou ozdobou, ať už jde o twist citrusové kůry, koktejlovou třešeň, olivu či snítku nějaké bylinky. Některé podniky jdou však ještě dál, například pražský Groove Bar hostům předkládá menu s nápisem No garnish, tedy Bez ozdob. Je však naprosté vynechání ozdoby přijatelné? Jde o lenost, nebo přání, aby každý drink mluvil sám za sebe svou chutí? Kam sahá hranice krásné jednoduchosti a kde začíná pragmatická realita? Podniky jako Groove Bar si vynechání ozdob vzhledem ke svému klubovému zaměření možná mohou dovolit, už kvůli ulehčení práce a urychlení výdeje drinků. Nicméně ruku na srdce, dokážete si své Martini představit bez olivy nebo citronové kůry? Jako skvělý příklad minimalismu může posloužit American Bar v londýnském hotelu Savoy, kde přibližně 70 % ozdob tvoří kůra z citrusů. Jeho protipólem je v tomto smyslu moderní pojetí Alexe Kratěny a celého týmu dalšího londýnského hotelového baru. V Artesianu nad koktejlem přemýšlejí komplexně a ozdoba či styl servisu je pro ně tou poslední speciální ingrediencí, bez níž by to prostě nebylo ono. Nedá se proto říct, že by jeden přístup byl lepší nebo horší než ten druhý. Vlastně ani přezdobené koktejly nejsou úplně špatně, pokud pracujete třeba v tiki baru… V tradičním koktejlovém baru by ovšem ozdoba měla odpovídat složkám nápoje a nikdy by neměla nastat situace, že budete mít na sklence víc ozdob než ingrediencí v koktejlu.

Vyznavačem barové jednoduchosti byl i španělský režisér Luis Buñuel.
MENŠÍ PROSTOR, MÉNĚ ROZRUCHU
Jednoduchost může být i určujícím momentem konceptu podniku. Slavný španělský fi lmový režisér Luis Buñuel v knize Do posledního dechu líčí svou představu ideálního baru. Je spíše menší, s tlumeným světlem a ne příliš hlasitou hudbou, dá se v něm tudíž nerušeně sedět a užívat si koktejl. Menší prostor a méně rozruchu pro něj zkrátka znamenaly větší zážitek. S největší pravděpodobností by ale i tento zastánce ničím nerušeného odpočinku souhlasil s tzv. japonskou fi - lozofi í pohostinství, v níž není hlavním centrem prostoru barový pult, nýbrž dveře. Právě ty jsou totiž místem, kde můžete hosta doslova uchopit a chytit za srdce již pouhým úsměvem, pozdravem a prostou radostí z jeho návštěvy. Mnohokráte omílané téma vystupování a dobrých způsobů personálu totiž má dalekosáhlý dopad. Pozitivní přístup, přátelská poznámka nebo krátké zasvěcené doporučení mají velký vliv na to, zda host bar opět navštíví, či nikoliv.
Foodpairing: Pohostinná Sardinie
V tomto foodpairingu se setkává šéfkuchař Gianfranco Coizza z restaurace Trattoria A Posto a barman Liquid Office Tomáš Nejedlý.
Foodpairing: Zpátky ke kořenům
V tomto foodpairingu se setkává práce šéfkuchaře Petra Brňáka z restaurace Dian a Jakuba Ondříška, spolumajitele baru Parlour.
Světové festivaly rumu 2022
Do roku 2022 vstupujeme s nadějí na nový začátek a probuzení z pandemické letargie. Náš rumový festival Rumfest se nám naštěstí podařilo úspěšně organizovat a v tradici budeme i letos pokračovat jubilejním 10. ročníkem. Příznivcům třtinového moku bude ale letos do zpěvu i jinde. Přinášíme vám přehled vybraných zajímavých rumových akcí, které se letos uskuteční po celém světě.
Foodpairing: Věčná nadčasovost
Žijeme v době, kdy máme spoustu možností a stále něco objevujeme. A to následně buď zaniká, nebo přetrvává a stává se součástí našich životů. Několik takových nadčasových principů představujeme i v zimním foodpairingu, kde se setkává práce šéfkuchaře Petra Bartoše, zakladatele degustační restaurace s názvem Kruh a Vojtěcha Drahokoupila, spolumajitele baru Café Bar Pilotů.
Michaels - Z trafostanice restaurací
Nejdrsnější průmyslové prostory bývalé trafostanice v Oslu ožily díky hostům, kteří si pochutnávají na vyhlášené kuchyni Øyvinda Dalelva. Dechberoucí revitalizaci prostoru obstaralo interiérové a designové studio Kaape. Co všechno najdete v Michaels?
Modla modelek: Espresso Martini
Existuje několik ojedinělých koktejlových receptur s kávou, na jejichž základě si někteří myslí, že spojovat kulturu kávy a koktejlů nás napadlo teprve nedávno. Pravda ovšem je, že jeden z nejslavnějších kávových koktejlů historie se objevuje na barových lístcích již téměř čtyřicet let.
Sváteční koktejly na Štědrý den a večer
Přichází očekávané období zimní sezóny a my s ním přinášíme 4 koktejly od českých barmanů, které vás na svátky naladí jak se sluší a patří.
Rumfest 2021: bylo nás vidět a slyšet
Devátý ročník Rumfestu odstartoval 11. září tradičně v pražských Žlutých lázních za doprovodu zajímavých osobností, 30 vystavovatelů, kteří přivezli novinky i očekávané klasiky, charakteristické karibské hudby, jamajské kuchyně a bohatého programu. Podívejte se, jak vše probíhalo, a co nás čeká na příštím jubilejním desátém ročníku.
Ikona prohibičního podsvětí
Útulný podnik s otevřenou střechou, spletitými prostory a neobyčejnou atmosférou navazující na zásadní okamžiky australské historie. To je Tilly May's.
Piña Colada a její spletitý příběh
Koktejlový historik Jared Brown označil Piña Coladu za nejvlivnější koktejl všech dob. Za 70 let své existence se zvládla tato rumová klasika rozšířit ze svého rodiště v Portoriku do celého světa. Piña Colada během své historie zažila úspěchy i pády a v posledních letech začíná být barmany opět respektována.
Porcelán - opravou tvořit nový příběh
Co je projekt Live Longer a jak dát nový život rozbitému porcelánu.
Čeká absint návrat do hlavního proudu?
Přestože absint vzbuzuje zvědavost a zájem publika, nachází se tento nápoj stále na okraji gastronomického spektra. Stejně jako tomu bylo u nás i na přelomu 19. a 20. století. Důvodů sice není mnoho, zvrátit však situaci v prospěch zelené víly není snadné.je za jeden z nejvhodnějších materiálů pro ztvárnění svých nápadů.
Dean Callan: Značka bude vždycky větší než vy
Po několik let zastával ambasadorské pozice a dnes své bohaté zkušenosti z oblasti pohostinství, barmanství i znalosti nápojů a koktejlů předává formou konzultací a ve vlastní The Dean Callan Show. Rozhovor o dopadech pandemie o budoucnosti barového světa a barmanských začátcích.
Sklo, nositel myšlenek designérů
Sklářství má v Česku dlouholetou tradici a během staletí se u nás stalo poctivým a hodnotným řemeslem. Není tedy divu, že tvoří i nedílnou součást gastronomie. Dokáže prezentovat vyrobenou recepturu a zároveň pomáhá sdělovat její příběh. Ale co je hlavní - sklo odjakživa formuje příběhy svých designerů. Takový vypráví i mladý umělec František Jungvirt, který sklo považuje za jeden z nejvhodnějších materiálů pro ztvárnění svých nápadů.
Barový svátek: Světový den koktejlu
Svět je plný nejrůznějších svátků. Od těch obskurních, ke kterým můžeme zařadit třeba den suchého zipu, ponožek či gumových medvídků, až po tradiční, jako je den dárců krve. Nepřekvapí proto, že svůj světový den mají také koktejly. I když dějiny mixologie se často píšou v baru, kde se po pár sklenkách zdá vše zkreslené, záznamů o tom, kdo a kdy svátek inicioval nebo proč byl stanoven zrovna na 13. květen, máme naštěstí celou řadu.
Kulinářskou výpravou po Amazonii
Nespoutanost řeky Amazonky a její propojení se zeměmi Jižní Ameriky se staly inspirací pro jednu z nejpopulárnějších restaurací v Madridu a nově i v Londýně. Podnik Amazónico plně reprezentuje vášeň kolující v krvi obyvatel deštného pralesa. A to s úctou k přírodě a gastronomii se špetkou luxusu a vznešenosti.
Májová romantika
První máj, to je svátek práce. A taky lásky čas. Jaro naplno probouzí k životu a lásce matku přírodu a české i světové barmany k práci a kreativitě. Ostatně, sami se o tom přesvědčte na následujících stránkách, které jsou plné šmrncovních receptur od vybraných barmanů, kteří mají jarního elánu na rozdávání.
Martin Šiška: Snažím se druhým předat víc, než se očekává
Na jeho bedrech leží odpovědnost za hladký chod londýnskkých barů mezinárodní sítě Rosewood Hotels & Rerorts. Pro svůj tým je spíše mentorem a koučem než direktivním vedoucím, který staví pouze na svém názoru. Musel ale ujít dlouhou cestu plnou překážek, velkých očekávání a širokých znalostí nejen z gastronomie, aby se dostal až na pozici, kde je dnes.
Drinkologie: Gimlet na preventivní příděl
Jednoduchý, elegantní i nadčasový - přesně takový je tento výrazně limetkový koktejl s bohatou námořní historií. Jaký je ovšem skutečný příběh tohoto “léčivého” nápoje, o němž americký autor Charles H. Baker Jr. kdysi napsal, že je od Bombaje až po Šanghaj stejně známý jako Martini?
ARMAŇAK - nejstarší brandy na světě
Nejstarší destilát Evropy, poctivý řemeslný produkt butikových vinařství, zažívá renesanci a právem se mu dostává stále větší pozornosti mezi prémiovými destiláty.
Saké, nápoj bohů
Přes rozmach japonské gastronomie u nás saké zůstává poněkud nepochopené. Dostupné jsou zde především základní konzumní varianty, špičkoví představitelé velmi výjimečně. Je to škoda, protože saké má mnoho různých podob a stylů. V mnohém, vůní a chutí i ideálním způsobem servisu, připomíná dobré bílé víno a také se mu někdy rýžové víno říká. Proces vzniku má však s vínem společného jen velmi málo.
Sidecar - Strnulý spolujezdec
Postranní vozík lidově zvaný sajdkára se připojoval k motocyklu a sloužil k přepravě osob či nákladu už na přelomu 19. a 20. století. Stejnojmený koktejl se však dočkal slávy až po první světové válce. Během tohoto válečného konfliktu se totiž zmíněné přídavné zařízení nesmazatelně zapsalo do historie jako jeden z mobilních vojenských prostředků, který dokázal účinně překonávat velké vzdálenosti a zároveň efektivně eliminovat nepřátelské jednotky. Jaký je však příběh stejnojmeného nápoje, jenž dnes patří mezi nejopomíjenější klasické koktejly?
Příběh vermutu
Vermut kombinuje tradici vína s dějinami koření a bylinek. Lokální zvyklosti přetavili „vynálezci“ originálních receptur vermutů do nápojů, které jako aperitiv otevírají chuť nebo se výborně vyjímají v koktejlech. Historie vermutu je také poctou umění a řemeslu, které se dědí po generace.
Z mála mnoho - koktejlový minimalismus
Jste-li vyznavači jednoduchosti, pak ji určitě budete umět promítnout do barového světa. Řeč není jen o jednoduchém konceptu podniku či menu, ale také o používaných ingrediencích, ozdobách a v neposlední řadě o servisu koktejlů.
Aperitiv - Pojem běžný, leč opomíjený
V každodenním životě sdílíme celou řadu věcí či jevů, které nám přijdou natolik samozřejmé, že si ani neuvědomujeme, jak málo je vlastně používáme. Jedním z takových úkazů je určitě aperitiv.
Bloody Marry - Za červenou linií
Mezi koktejlovými recepturami patrně není další drink s podobně neobvyklými ingrediencemi. Možná ani nenajdete stejně podivuhodný příběh tolika protichůdných teorií o původu, chutích i variacích. A přesto něco na té Mary je.
Mexická kráska Margarita
Tenkrát v Mexiku… Tak nějak by mohl začít příběh o jednom z nejslavnějších koktejlů na bázi tequily. Jeho pokračování je ale plné domněnek a nesrovnalostí, není dokonce ani jasně doloženo, kdo tento drink jako první připravil.
Stará Anglie v moderním pojetí
V londýnském podniku The Berkeley Bar & Terrace má každý drink svůj příběh. Od ročníkového šampaňského zapomenutého ve francouzském sklepě přes slad, který následně zrál po generace, až po červené víno, které si po skleničce vychutnáte jen díky Coravinu. Každá z položek v nabídce je pečlivě vybrána s ohledem na svůj jedinečný charakter.
Vstávat a cvičit!
Práce v gastronomii, a obzvlášť za barem, je vysilující a mnohdy stresující. Nedat najevo sebemenší únavu a celý večer zvesela šejkrovat jeden koktejl za druhým. Nad ránem pak bolí ruce, nohy i obličej. Co s tím? Řešením může být jóga. Díky ní si protáhnete svaly, a navíc napomůže vaší odolnosti vůči stresu a k psychické pohodě.
Skotská whisky pro začátečníky
Výraz whisky má své kořeny v gaelštině. Vznikl jako ekvivalent k latinskému aqua vitae, tedy voda života. Ten výraz zněl původně uisge beatha. Zkracováním a komolením výslovnosti z něj Skotové časem udělali usky a odtud už byl jen krůček k názvu pálenky, jež Skotsko proslavila po celém světě. Kdo by neznal skotskou whisky?