Tomáš Nossek: na naturální víno by se nemělo dívat skrz prsty

Barbora Karchová

Víno vyráběné bez chemického zásahu, tzv. víno naturální, oslovuje v Česku čím dál větší publikum. Proces výroby je šetrný nejen k okolí, ale hlavně k vínu samotnému. To odpovídá aktuálním trendům, které zosobňují potřebu objevovat něco nového a chránit přírodu kolem nás. Paradoxem je, že zahraniční spotřebitelé jsou o kvalitě českého naturálního vína přesvědčeni mnohem více než čeští. A poptávka často převyšuje nabídku. Jak to tedy na trhu s naturálním vínem vypadá, jak zní jeho definice a co na to dnešní vinaři? O tom jsme si nad sklenkou vína povídali se spolumajitelem obchodu Natural Wine Shop, Tomášem Nosskem.

Co to pijeme?

Cuvée Národní park 2019 od Dobré Vinice, což je vinařství v Novém Šaldorfu u Znojma a jedno z prvních naturálních vinařství na Moravě. Myslím, že už v roce 1992, kdy vinařství založili, přistupovali k výrobě naturální metodou. Jsou svým způsobem legendou. Vinařem je Petr Nejedlík a se svou ženou Andreou stále posouvají tento směr kupředu.

Kdy se trend naturálního vinařství u nás vůbec objevil?

Myslím, že naturální víno je především hodně spojeno s malovýrobou a řemeslným přístupem, který minimálně za minulého režimu nebyl tolik možný. První snahy se u nás objevily v 90. letech, ovšem bez komerčního charakteru. Teprve v posledních 10 letech se formuje trend, kdy se vymezila kategorie vinařů, kteří do procesů výroby vína minimálně zasahují. Tato nová tendence se navíc nechala inspirovat přístupem přírodních vinařů z Itálie, Francie nebo Slovinska. Zároveň rostoucí zájem spotřebitelů o ekologii produkce jde ruku v ruce s ekologickým pěstováním hroznů, které představují potenciál pro výrobu kvalitního vína. Posledních deset let navíc přichází i generační obměna, kdy mladí přebírají rodinný grunt a přináší nové myšlenky – což je právě často i nízkozásahový přístup a výroba naturálního vína.

Čím dál tím více populárními se stávají i oranžová vína, macerovaná se slupkami. Velice vhodnou odrůdou pro maceraci je Tramín červený.

Naturálnímu vínu obecně chybí legislativní definice. Je vůbec potřeba takové vymezení?

Ano i ne. V České republice ani EU není naturální víno zákonem jednotně definováno, to je pravda. Má to své výhody i nevýhody. Na jednu stranu to dává vinařům určitou volnost k experimentování. Mohou si hrát s různými výrobními procesy a technologiemi. Ale nevýhodou je, že toho občas zneužívají výrobci, kteří mohou takto označovat produkty, které naturální ve výsledku nejsou. Existuje samozřejmě nepsaný konsenzus, co je a není naturální víno. Jaký by mělo mít charakter a jak by měla vypadat jeho výroba. Jen to není nijak oficiálně kontrolovatelné nebo vymahatelné.  Základem jsou ekologicky obhospodařované vinohrady, což ale zase není podmíněno certifikací, ale spíše dlouhodobým přístupem. U naturálních vín se moc nehraje na certifikační nálepky nebo medaile, spíše se klade důraz na odpovědnost a z toho plynoucí dobré jméno vinařství. Rozhodně je vyloučeno používat systémové postřiky k ochraně rostlin a průmyslová hnojiva. Přípustné jsou postupy z biodynamického zemědělství, které například využívají louhů z přesliček, kopřiv a dalších bylin. Je to pracnější proces, ale je to zkrátka součást tohoto přístupu. Ve fázi výroby by neměly být použita žádná umělá aditiva – selektované kvasinky, enzymy k jejich výživě a doplňky na úpravu senzoriky jako kyseliny, cukry nebo barviva. Také většinou neprobíhá čiření ani filtrování, síření pouze minimálně. Je to hodně komplexní pojem a definice opravdu není tak jednoduchá. 

Máme u nás alespoň nějaké certifikace naturálních vín?

Tato snaha zde je, ale často nevychází přímo z legislativy, jako spíše od samotných vinařů, kteří se pochopitelně chtějí bránit zneužití toho pojmu. Existují různá sdružení, která mají vnitřní dohody a zásady, které se ve vinařství dodržují, a používají pak speciální označení svých produktů – například sdružení Autentisté. Potom jsou zde certifikace biodynamického přístupu, což je trochu rozdílný pojem než naturální vinařství, ale najdeme zde podobnou tendenci o minimální zásahy a vyloučení umělých chemických postupů při zpracování produktů. Asi nejznámější certifikace jsou Demeter nebo respekt-BIODYN, existují ale i jiné. Zmínit také můžeme čisté BIO certifikace, například český EKOVÍN, který pro své vinohrady využívá třeba Jaroslav Osička. Přijde mi, že zejména v západní Evropě jsou certifikace spotřebitelsky významné , zatímco český zákazník je příliš nevyhledává. Navíc nemusí nutně znamenat, že vinařství s certifikátem biodynamiky produkuje kvalitní víno s chuťovým charakterem odpovídajícím vínům naturálním. Celá tato oblast je aktuálně postavená na důvěře a především profesní cti a lásce k řemeslu.

Kromě sudů mohou vína zrát i v hliněných amforách, které hojně využívá například slovenské vinařství Slobodné, maďarský vinař István Bencze nebo moravská Dobrá Vinice.

Naturální vína mají stále větší popularitu. Co na to zákazníci říkají?

Moje zkušenost je taková, že kdo ochutná naturální víno, bude se k němu vracet. Konvenční vína se mu totiž zploští. Bohužel je v Čechách vysoká míra nedůvěry, zejména u starší generace, vůči novým věcem. To je velká škoda. Nicméně bych řekl, že nadšenců do naturálních vín přibývá, a to jak mezi spotřebiteli, tak mezi vinaři. Hodně konvenčních vinařů dnes začíná aplikovat techniky  naturálního vinařství jako macerace bílých vín na slupkách nebo výroba šumivých vín dokvášením pod korunkou v láhvi. Uvidíme, jakým směrem to půjde dál. Ale dalo by se očekávat, že se také u větších výrobců vín vytvoří nějaký zlatý střed, kdy se bude šetrněji přistupovat k okolní krajině a víno se bude dělat více řemeslně. Nemyslím si, že tento trend brzy skončí, spíše naopak.

S naturálním přístupem je spojeno také gruzínské víno vyrobené metodou kvevri. Je i tohle jeden ze směrů, jak dělat naturální víno?

V době, kdy byla Gruzie součástí Sovětského svazu, řemeslo kvevri skoro zaniklo. Naopak se tlačilo na velkou produkci, vysoké výnosy a při výrobě se používalo hodně chemikálií. Tento 8 tisíc let starý způsob výroby vína, který dnes mimochodem patří pod ochranu UNESCO, se stává světově proslulým  až po rozpadu SSSR a šíří se i do světa. Ve zkratce jde o hliněné amfory různých objemů (20–10000 litrů, nejběžnější je dnes objem 800 litrů), které se zakopou do země pro zachování teploty a unikátního průběhu fermentace. Dneska je také u nás dost vinařů, kteří dělají velice kvalitní kvevri vína. Například Petr Nejedlík z Dobré Vinice na Znojemsku, Jakub Herzán z Kobylí nebo Martin Vajčner, který si nechal vyrobit vlastní kvevri amfory z hlíny z okolí svých vinic, aby ve vínech podtrhl projev terroir této oblasti. Kvevri využívá čím dál tím více vinařů, ale je třeba zachovat správné postupy a kvalitu, aby to i spotřebitelé dlouhodobě vyhledávali.

Jaká je celková poptávka po českých naturálních vínech ve světě?

Současně je velmi na vzestupu. Poslední rok začínáme mít problém sehnat dostatek vína i pro naši malou prodejnu a e-shop, protože poptávka ze zahraničí je opravdu velká. Je to dáno i tím, že výroba vinařských velmocí jako jsou Francie, Itálie nebo Španělsko je omezená a navíc jsou jejich spotřebitelé přesycení a hledají “exotičtější” zážitky. A je to vidět nejen u našich českých vín, ale i na Slovensku, v Maďarsku nebo v Rakousku. Zajímavý trh je například Japonsko, kam moravští vinaři svá vína exportují. Mezi další velké odběratele patří Kanada a USA. Velkou roli v tom sehrál Milan Nestarec, protože proměnil rodinné tradiční vinařství na čistě naturální a tím, že má poměrně velkou produkci, mohl uspokojit poptávku zahraničních partnerů. Díky tomu otevřel dveře mnohým dalším, kteří by jinak neměli šanci dostat se v zahraničí do širšího povědomí. Dokonce i v době pandemie byla poptávka po českých naturálních vínech stabilní až rostoucí, narozdíl od problémů konvenčních vinařů, kteří často utrpěli velké ztráty mj. i omezením odběru ze strany lokálního gastra. Dalším prvkem, který je důležitý, je pochopitelně dobře zvládnutý marketing, a to dnes především na sociálních sítích. Lidé nechtějí jen produkt, chtějí produkt s příběhem. Je vidět, že spotřebitelé se o toto řemeslo zajímají čím dál více. Zároveň touží objevovat pořád něco nového. A to naturální víno rozhodně splňuje. I svým designovým zpracováním, kde vinaři neznají hranic.

Základem přírodních vín je živá půda a zdravé vinohrady bez chemie. O tom vždy rád vypráví Jaroslav Osička z Velkých Bílovic, který patří k nejvýznamějším představitelům sdružení Autentisté.

O jak velkých vinařstvích v případě naturálních vín mluvíme?

Většina se drží na úrovni rodinných farem, jež zvládne obhospodařit malá skupina lidí. Velikostně do 7 hektarů. Nejmenším vinařstvím, od kterého bereme vína, je vinařství Směska ze Zaječí. Jde o velmi malé vinařství hospodařící na necelém hektaru půdy, které od každého vína produkuje pouze jeden menší sud (přibližně 300 lahví). Průměrná česká rozloha je kolem 5 hektarů. Pak tu máme ta větší, jako je zmiňovaný Milan Nestarec z Velkých Bílovic, Syfany z Vrbice, Petr Marada z Mikulčcic nebo Dobrá Vinice z Nového Šaldorfu, u kterých rozloha vinic sahá do nižších desítek hektarů.

V červenci jste uspořádali Natural Wine Fest, jak jste byli s výsledkem spokojení?

Předčil naše očekávání. Natural Wine Fest je zaměřený čistě na naturální vína včetně mezinárodní účasti vinařů a dopadl výborně, přestože jsme ho museli dvakrát přeložit. Funguje to tak, že si jako návštěvník koupíte vstupenku, dostanete skleničku a pak už jen ochutnáváte, co zvládnete. Ono obejít na 50 stánků vystavujících není legrace. Už plánujeme další ročník a to hned na jaro 2022, konkrétně se uskuteční v sobotu 30. dubna v brněnské Tržnici na Zelňáku. Chtěli bychom přivést i více zahraničních hostů, ale zároveň rozšířit i domácí portfolio. S tím souvisí snaha naší distribuce dostávat na český trh více zahraničních naturálních vinařů, kteří mohou být zajímaví pro naše spotřebitele. Letos jsme třeba v Brně otevřeli i sezónní pop-up stánek s naturálním vínem a výběrovou kávou, navíc přímo na hradě Špilberk. Snažíme se touto cestou, veřejnými degustacemi nebo třeba akcemi s brněnskými podniky, dostat poctivé víno do širšího okruhu lidí a snažíme se, aby se u nás na naturální víno přestalo koukat skrze prsty, ale spíše jako na víno, které má smysl pít. 


V souladu s věcmi kolem sebe

Žít v hezkém prostředí a obklopovat se věcmi, které s námi souzní, napomáhá vnitřnímu klidu a spokojenějšímu životu. Své o tom ví zejména jedinci s výtvarným nadáním a smyslem pro estetiku. Mezi takové jednoznačně patří Karolína Stryková a Teodorik Menšl, kteří za účelem zkrášlování svého okolí vytvořili značku – In August Company.

Foodpairing: Asijská jízda

Podzim dorazil v plné síle. Někomu se tak možná už zastesklo po slunných dovolenkových dnech, které trávil relaxem někde v zahraničí. Aktuální sezóna však má také co nabídnout –⁠ třeba spoustu skvělých ingrediencí.

Skandinávský minimalismus s plody Řecka

Zatímco Atény jsou pravidelně oceňovány hvězdami a Soluň se poslední roky mění v gastronomickou metropoli, na největším řeckém ostrově se v malé zapadlé uličce v centrální části Heraklionu skrývá skutečný klenot moderní gastronomie a designu.

V designu se meze nekladou

Design je obor zaměřený na řešení různorodých problémů. Designér by proto měl být renesanční člověk s mnoha zájmy a především dovednostmi a nikoliv úzce vyprofilovaný specialista. Průmyslová designérka Adéla Bačová o tom ví své, a proto upravila koncepci své práce tak, aby neomezovala jejího tvůrčího ducha.

Maré: V hlubinách oceánu

Přestože ji od moře dělí 700 kilometrů, představuje thajská restaurace Maré čistou ukázku globalizovaného nautického stylu. Moře či oceán jsou zde všudypřítomné. A z hlubin oceánu jsou také ty nejčerstvější suroviny jejichž stopu najdete nejenom v kuchyni, ale i v návrhu celého interiéru.

Astronauti doporučují microgreens

Microgreens, výhonky zeleniny sklízené těsně po rozvinutí listenů, se poprvé objevily v San Francisku v 80. letech 20. století. Během následujícího desetiletí se rozšířily z Kalifornie do celých Spojených států amerických a dál za hranice, za oceán. Díky tomu, že microgreens představují skutečnou nálož vitaminů a dalších tělu prospěšných látek, se tato drobná zelenina podívá i do vesmíru.

Koktejly: Jarní Tání

Chmurná zima se sebou nese odlišné chutě a potřeby. Vyhledáváme teplo domova a drinky, které zahřejí na těle i na duši. S novým rokem a novou sezónou přichází i nová vlna energie, kterou každý z těchto barmanů vložil do své receptury. Jaké drinky tak přineslo letošní jarní tání a co barmany inspirovalo v tvorbě, najdete na následujících stranách jarního inspiromatu.

Lukáš Kaufmann: Singapur je připraven stanout v čele koktejlových měst

Singapur si spojujeme s koktejlovou scénou už mnoho let. Nebylo tomu tak ale vždy. Slovenský rodák Lukáš Kaufmann stojí v čele singapurské koktejlové scény už šest let a představuje srdce známého baru 28 HongKong Street.

Foodpairing: Zpátky ke kořenům

V tomto foodpairingu se setkává práce šéfkuchaře Petra Brňáka z restaurace Dian a Jakuba Ondříška, spolumajitele baru Parlour.

Foodpairing: Věčná nadčasovost

Žijeme v době, kdy máme spoustu možností a stále něco objevujeme. A to následně buď zaniká, nebo přetrvává a stává se součástí našich životů. Několik takových nadčasových principů představujeme i v zimním foodpairingu, kde se setkává práce šéfkuchaře Petra Bartoše, zakladatele degustační restaurace s názvem Kruh a Vojtěcha Drahokoupila, spolumajitele baru Café Bar Pilotů.

Kam dřív: 6 nově otevřených podniků

Gastronomie se stále rozvíjí a kreativita nápadů nezná mezí i přes dlouhotrvající pandemické překážky, se kterými majitelé podniků bojují. A to je jedině dobře. Přinášíme přehled nových podniků z nejrůznějších oblastí, každý originální svým konceptem i odpovídající atmosférou, kterou prezentuje.

Sváteční koktejly na Štědrý den a večer

Přichází očekávané období zimní sezóny a my s ním přinášíme 4 koktejly od českých barmanů, které vás na svátky naladí jak se sluší a patří.

Bar Múzsa: Inspirace v hotelovém lobby

Múza - tajemná síla božské inspirace, která se zrodila v prostorách paláce Four Seasons Gresham. Budapešť říká, že tento okamžik inspirace najdete v každém koutu. A najdete ji i v novém baru umístěném v hotelovém lobby.

Ikona prohibičního podsvětí

Útulný podnik s otevřenou střechou, spletitými prostory a neobyčejnou atmosférou navazující na zásadní okamžiky australské historie. To je Tilly May's.

Porcelán - opravou tvořit nový příběh

Co je projekt Live Longer a jak dát nový život rozbitému porcelánu.

Čeká absint návrat do hlavního proudu?

Přestože absint vzbuzuje zvědavost a zájem publika, nachází se tento nápoj stále na okraji gastronomického spektra. Stejně jako tomu bylo u nás i na přelomu 19. a 20. století. Důvodů sice není mnoho, zvrátit však situaci v prospěch zelené víly není snadné.je za jeden z nejvhodnějších materiálů pro ztvárnění svých nápadů.

Sklo, nositel myšlenek designérů

Sklářství má v Česku dlouholetou tradici a během staletí se u nás stalo poctivým a hodnotným řemeslem. Není tedy divu, že tvoří i nedílnou součást gastronomie. Dokáže prezentovat vyrobenou recepturu a zároveň pomáhá sdělovat její příběh. Ale co je hlavní - sklo odjakživa formuje příběhy svých designerů. Takový vypráví i mladý umělec František Jungvirt, který sklo považuje za jeden z nejvhodnějších materiálů pro ztvárnění svých nápadů.

Kulinářskou výpravou po Amazonii

Nespoutanost řeky Amazonky a její propojení se zeměmi Jižní Ameriky se staly inspirací pro jednu z nejpopulárnějších restaurací v Madridu a nově i v Londýně. Podnik Amazónico plně reprezentuje vášeň kolující v krvi obyvatel deštného pralesa. A to s úctou k přírodě a gastronomii se špetkou luxusu a vznešenosti.

Májová romantika

První máj, to je svátek práce. A taky lásky čas. Jaro naplno probouzí k životu a lásce matku přírodu a české i světové barmany k práci a kreativitě. Ostatně, sami se o tom přesvědčte na následujících stránkách, které jsou plné šmrncovních receptur od vybraných barmanů, kteří mají jarního elánu na rozdávání.

ARMAŇAK - nejstarší brandy na světě

Nejstarší destilát Evropy, poctivý řemeslný produkt butikových vinařství, zažívá renesanci a právem se mu dostává stále větší pozornosti mezi prémiovými destiláty.

Saké, nápoj bohů

Přes rozmach japonské gastronomie u nás saké zůstává poněkud nepochopené. Dostupné jsou zde především základní konzumní varianty, špičkoví představitelé velmi výjimečně. Je to škoda, protože saké má mnoho různých podob a stylů. V mnohém, vůní a chutí i ideálním způsobem servisu, připomíná dobré bílé víno a také se mu někdy rýžové víno říká. Proces vzniku má však s vínem společného jen velmi málo.

Příběh vermutu

Vermut kombinuje tradici vína s dějinami koření a bylinek. Lokální zvyklosti přetavili „vynálezci“ originálních receptur vermutů do nápojů, které jako aperitiv otevírají chuť nebo se výborně vyjímají v koktejlech. Historie vermutu je také poctou umění a řemeslu, které se dědí po generace.

Z mála mnoho - koktejlový minimalismus

Jste-li vyznavači jednoduchosti, pak ji určitě budete umět promítnout do barového světa. Řeč není jen o jednoduchém konceptu podniku či menu, ale také o používaných ingrediencích, ozdobách a v neposlední řadě o servisu koktejlů.

Aperitiv - Pojem běžný, leč opomíjený

V každodenním životě sdílíme celou řadu věcí či jevů, které nám přijdou natolik samozřejmé, že si ani neuvědomujeme, jak málo je vlastně používáme. Jedním z takových úkazů je určitě aperitiv.

Stará Anglie v moderním pojetí

V londýnském podniku The Berkeley Bar & Terrace má každý drink svůj příběh. Od ročníkového šampaňského zapomenutého ve francouzském sklepě přes slad, který následně zrál po generace, až po červené víno, které si po skleničce vychutnáte jen díky Coravinu. Každá z položek v nabídce je pečlivě vybrána s ohledem na svůj jedinečný charakter.

Vstávat a cvičit!

Práce v gastronomii, a obzvlášť za barem, je vysilující a mnohdy stresující. Nedat najevo sebemenší únavu a celý večer zvesela šejkrovat jeden koktejl za druhým. Nad ránem pak bolí ruce, nohy i obličej. Co s tím? Řešením může být jóga. Díky ní si protáhnete svaly, a navíc napomůže vaší odolnosti vůči stresu a k psychické pohodě.

Skotská whisky pro začátečníky

Výraz whisky má své kořeny v gaelštině. Vznikl jako ekvivalent k latinskému aqua vitae, tedy voda života. Ten výraz zněl původně uisge beatha. Zkracováním a komolením výslovnosti z něj Skotové časem udělali usky a odtud už byl jen krůček k názvu pálenky, jež Skotsko proslavila po celém světě. Kdo by neznal skotskou whisky?

Suchej únor nemusí být až tak suchý!

Ach únor, měsíc, který mnoho lidí naplňuje chmury. Vánoční světla zhasla, rána jsou stále temná a ve vzduchu kouše mráz. A do toho se ti největší odvážlivci, hrdinové, zřeknou alkoholu! Vyzkouší, jaké je to být bez něj!

Bez alkoholu měsíc, rok, nebo celý život?

Zatímco ve světě je suchý měsíc již u konce, v Česku nás abstinence teprve čeká. V loňském roce se iniciativy Suchej únor zúčastnilo okolo 600 000 osob a lze očekávat, že letos se do akce zapojí ještě více lidí. Svůj podíl na tom může mít i partnerství se společností Kofola, která hodlá projekt podpořit nejen na svých marketingových a online kanálech, ale také komunikací přímo v trhu.

Top 10 nejprodávanějších koktejlů světa

Společnost Drinks International každý rok přináší Annual Brands Report, jehož součástí je i žebříček padesáti nejprodávanějších klasických koktejlů. Ačkoli první místa nikoho výrazně nezaskočí, překvapit mohou ta další. Do top 10 se mezi největší klasiky zařadil i Aperol Spritz, stejně tak se na výsluní stále drží i Mojito.