Rozhovor: William Pravda

Zdeněk Kaštánek

Ve světě uznávaná barmanská osobnost s českými kořeny. Po mnohých zahraničních zkušenostech William Pravda působí v luxusním pětihvězdičkovém hotelu Capella v Bangkoku na pozici nápojového manažera a má na starost bary celého resortu. S pověstí lídra vnáší do světa barů a pohostinství inovace a kvalitu.

Williame, kde se vidíš ode dneška za pět let? Jaká je tvá vize?

Vypadá to, že mým konečným cílem je vést a rozvíjet týmy a koncepty barů po celé Asii. Jako člověk, který rád tvoří, s velkou oblibou získávám nové nápady a přeměňuji je v realitu. Má vize zahrnuje rozvoj talentovaných jednotlivců v předprovozní fázi a následně při přechodu do skutečných provozů. Abych tohoto cíle dosáhl, rád bych měl vlastní středisko –⁠ plážový bar na tropickém ostrově s malou restaurací a několika pokoji. Toto místo by nebylo pouze mým profesionálním zázemím, ale také mým osobním útočištěm.

Vím, že jsi svou kariéru zahájil v Praze U Zlatého stromu. Jaké dovednosti sis ze svých začátků přinesl?

Když na tu zkušenost z doby před více než deseti lety vzpomínám, musím říct, že to bylo fantastické. Právě tehdy jsem opravdu poznal, jak je naše odvětví krásné a co všechno se v něm mohu naučit. Díky této zkušenosti jsem zjistil, že je nesmírně důležité se neustále vzdělávat a poznávat různé produkty a vůbec všechny stránky života. Pro barmana jsou znalosti mocným nástrojem, a stejně tak je důležité najít správný způsob, jak je sdílet s kolegy z branže i s hosty. I po všech těch letech mám stále pocit, že jsem se jen dotkl povrchu toho, co je možné vědět.

Aby barman uspěl, je podle mého názoru nejdůležitější jít si za svými sny a vnímat každou zkušenost jako příležitost pro profesní růst. Výzvy a neúspěchy lze vnímat jako příležitost k učení a zlepšování se, a při tom je klíčové si udržet pozitivní mysl a oddanost svému řemeslu. S tvrdou prací a vytrvalostí člověk v tomto odvětví dosáhne čehokoli.

Poté ses stěhoval do Velké Británie, Singapuru, Thajska a Vietnamu. Můžeš se s námi podělit o největší rozdíly mezi všemi těmito místy a hlavně o to, co ti toto časté stěhování přineslo?

Jedna věc, kterou jsem se naučil ze svých cest a zkušeností v různých zemích, je, že rozmanitost je opravdu krásná. Žádná dvě města nebo země nejsou stejné a každé místo má své jedinečné kouzlo a kulturu. Přizpůsobit se těmto rozdílům a najít vždy vlastní cestu však může být problém. Navzdory tomu jsem zjistil, že lidé jsou krásní a fascinující bez ohledu na to, kam jdete. Je důležité přistupovat ke každému novému zážitku s otevřenou myslí a s ochotou učit se a oceňovat rozdíly, které každé místo činí výjimečným.

Musím přiznat, že přestěhování se do nové země není snadný úkol a vyžaduje velkou dávku sebekontroly a odhodlání. Na základě mých zkušeností mi obvykle trvá asi rok, než se plně přizpůsobím novému místu. První měsíc je vždy vzrušující, ale brzy poté mohou pobyt zkomplikovat překážky, jako je přizpůsobení se novým kulturám, pracovním postojům, a dokonce i počasí. Po třech měsících začínám zpochybňovat své rozhodnutí přestěhovat se a bojuji s adaptací na nové prostředí. Moje předchozí zkušenosti se střetávají s mou současnou situací a mám potíže pochopit, proč věci nefungují tak jak dřív. Po roce se však dokážu ohlédnout a zeptat se sám sebe, zda skutečně rozumím a oceňuji své nové prostředí a zda mi můj současný životní styl a práce přináší spokojenost a štěstí. Naučil jsem se, že trpělivost a odhodlání jsou v těchto situacích zásadní, stejně jako intuice a respekt k lidem, kteří pocházejí z různých prostředí a mají různé zkušenosti. Koneckonců je naším cílem najít štěstí, a jakmile si uvědomíme, že nedokážeme změnit svět, můžeme si začít užívat svět kolem nás a najít svou vlastní verzi ráje.

Momentálně sídlíš ve Vietnamu. Mohl bys nám říct více o barové scéně ve Vietnamu? Prý se tam rozvíjí již nějakou dobu.

Vietnam je úžasná země a jeho barová scéna, podobně jako na mnoha jiných místech, se vyvíjí rychlým tempem. Barová kultura začala v Saigonu růst na počátku 90. let, kdy měl pan David Jacobson vizi vytvořit ve městě pořádný bar. Přestože nastaly nějaké překážky, Saigon se nakonec stal barovým hlavním městem Vietnamu. V posledních letech se však Hanoj ukázala na barové scéně jako silný konkurent. Jako politické hlavní město země se Hanoj rychle přizpůsobila moderním barovým trendům. Bary jako Kumquat a Nhe byly jedny z prvních, které získaly mezinárodní uznání. Dnes k růstu této scény přispívají The Hudson Rooms, Gallery Bespoke, Beezneez, Haflington a mnoho dalších. Nemám žádné pochybnosti o tom, že v průběhu jednoho roku se svět o vietnamské barové scéně dozví více a Hanoj bezpochyby převezme vedení.

Pracuješ pro menší, ale velmi uznávanou luxusní značku hotelů Capella. Můžeš nám ji představit a vysvětlit, čím je Capella výjimečná?

Je pro mě velkým potěšením pracovat pro Capellu, protože má v mém srdci zvláštní místo. To, co se mi na této společnosti líbí především, je její jedinečný přístup k pohostinství, který se zaměřuje nejen na naše hosty, ale také na kolegy. To symbolizují dvě hvězdy v našem logu: jedna představuje právě hosty, druhá kolegy. Luxus v pohostinství u Capelly znamená vytvářet personalizovaný zážitek pro hosty ještě předtím, než na něj vůbec pomyslí. Neprodáváme jen pokoje nebo postele na noc; nabízíme kompletní zážitek prostřednictvím různých aktivit, které uspokojí osobní zájmy hostů.

Dokonce se neoznačujeme jako hotel, ale spíše jako městské letovisko nebo resort, protože chceme zdůraznit, že se zaměřujeme na poskytování zážitků, nikoli pouze na ubytování. U Capelly přistupujeme ke každému, kdo projde našimi dveřmi, jako ke členu naší rodiny. Tohoto pocitu tepla a pohostinnosti můžeme dosáhnout pouze tehdy, jsou-li naše týmy šťastné a spokojené se svou prací. Proto dáváme přednost blahu a důvěře našich kolegů. Uvědomujeme si totiž, že jejich spokojenost je stejně důležitá jako zážitky, které nabízíme našim hostům.

Stojíš před mladým začínajícím týmem, otevíráte pod tvým vedením nový bar a máš pronést motivační řeč před prvním otevřením dveří. Co řekneš?

S otevřenou náručí, širokým úsměvem a sklenkou šampaňského pronesu:

„Dnešek je pro nás všechny začátkem neuvěřitelné cesty. Neúnavně jsme pracovali na vytvoření jedinečného baru a restauračního zážitku, který se odlišuje od všeho ostatního. Společnou vizi jsme založili na talentu, odbornosti a obětavosti každého z nás. Velmi mě inspiruje vášeň a odhodlání, které jste projevili v předchozích měsících. Chceme, aby se naši hosté cítili výjimečně, a máme příležitost vytvořit okamžiky, na které budou po celý život vzpomínat. Musíme tedy pracovat jako jeden tým. Jsme oddaní a zapálení a snažíme se dosáhnout maxima ve všem, co děláme. Vždy dbáme na potřeby našich hostů a předvídáme jejich přání ještě dříve, než si je sami uvědomí. Mějte na paměti, že máme moc inspirovat, motivovat a měnit životy. Jsme tvůrci prostředí, které je přívětivé, pozitivní a posilující. Jsme důvodem, proč se každý rozhodne k nám vracet. Mám naprostou důvěru v každého z vás a společně dokážeme dosáhnout čehokoli, co si určíme. Ukažme světu, o čem je skutečná pohostinnost. Jsme v tom spolu, užívejme si každý okamžik a zůstaňme sami sebou.“

Jaký je nejlepší koktejlový bar, na který nikdy nezapomeneš, a do jaké oblíbené země se rád vydáš?

Rozhodně nikdy nezapomenu na 28 Hong Kong Street, cítím se tam jako doma. A moje oblíbená země je Japonsko.

Bánh mì, nebo svíčková?

Není to snadná volba, ale svíčková omáčka s pěti a brusinkami, ovšem bez masa.

Bobby Burns, nebo Pravda Vodka Martini?

V životě jsem vypil víc Martini než Bobby Burns, takže to musím vyrovnat.

Je neděle kdekoli na světě, máš volno a chuť na výtečné jídlo a pití. Jak vypadá tvůj dokonalý nedělní den?

Jsem na pláži, sedím v pohodlném bambusovém křesle a stále mám na sobě župan. Je asi 10 hodin dopoledne a začínám s míchaným ovocným talířem, při tom se dívám na vlny a užívám si vánek. Poté přecházím k jednoduchému vinnému spritzu a talíři s plátky uzenin a sýrů. Na vedlejším stolku leží doutníky a láhev rumu. Uvidíme, jak se zbytek dne vyvine, protože za 2 hodiny dorazí všichni moji baroví a kulinářští přátelé, aby se ke mně připojili. Ten den celý svět pozná, jak vypadá opravdová neděle.

William Pravda

Než se rodák z Moravy a syn diplomata vypracoval k luxusnímu baru v Thajsku, ušel dlouhou cestu. Ta započala v pražském baru U Zlatého Stromu, kde se pro něj barmanství stalo životní vášní. Pokračoval přes Vietnam, Singapur a Thajsko, spolupracoval i s Gordonem Ramsaym. William si získal respekt v barovém světě svými znalostmi, kreativitou a profesionálním přístupem. Stal se průkopníkem ve vývoji barových konceptů nejen v Asii. Jeho schopnosti a zkušenosti ho vynesly na přední pozice, a to včetně role v luxusní hotelové značce Capella.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 110. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.


Drinkologie: Národní hrdina - Caipiriñha

Zdánlivě primitivní a zároveň smrtelně nebezpečný. Takový je národní koktejl Brazílie i jeho účinky, když si jej zamilujete až příliš. Stačí si jen vybavit tento osvěžující drink, v němž se pohybují temně vyhlížející kusy limetek, které sem tam vykouknou nad hladinu podobně jako místní krokodýli. Jaký je ovšem příběh známého brazilského klenotu? Jak se stal nedílnou součástí identity celého národa? A lze jej vůbec považovat za svébytný a dostatečně inovativní koktejl?

Foodpairing: Ahoj, léto!

Kdy jindy si můžeme tolik užívat hojnosti čerstvých surovin a experimentovat při objevování nových kombinací chutí a vůní než v nadcházející teplé a slunečné části roku. Menu i koktejly námi vybraného šéfkuchaře i šéfbarmana hrdě obstojí samostatně, ovšem teprve jejich spárováním se otevírají všem smyslům nové obzory. Párování jídla s pitím je bezesporu způsob, jak umocnit zážitek z obojího. Až se letošní léto přihlásí o slovo, nejbližší vodní plocha nebude na dosah a vy dostanete chuť na něco opravdu osvěžujícího, vězte, že potřebujete letní koktejl Štěpána Šimánka. A budete-li chtít o letním večeru pohostit vzácnou návštěvu, připravte jí k míchaným drinkům rovnou celé tříchodové menu Igora Chramce. Počítejte však s tím, že návštěva nebude chtít odejít.

Diego Loret de Mola: Pisco je nejautentičtější destilát na světě

Diego Loret de Mola opustil Peru před téměř 40 lety, kdy se kvůli studiu odstěhoval do Spojených států amerických. A už zde zůstal. Spojení se svou rodnou zemí však nepřerušil. Dokonce si předsevzal, že peruánskou kulturu zviditelní po celém světě, a to prostřednictvím vlastní značky BarSol Pisco. Během jeho pražské návštěvy jsme se Diega zeptali nejen na jeho značku, ale také na tu nejzásadnější otázku týkající se původu pisca.

Ženy a víno patří k sobě

Vinařský byznys je stále vnímán jako – mírně řečeno – pánský klub, od samotné práce na vinicích a vinaření přes obchod s vínem až po someliérské pozice nebo vinnou kritiku. V tomto se příliš neliší od ostatních odvětví podnikání s alkoholem a několik zásadních a často skloňovaných ženských vinařských osobností v historii na tom příliš nemění. I přesto, že ženy konzumují víno častěji než muži a zároveň mají v průměru znatelně lepší schopnosti k rozeznávání vůní a chutí. Je mezi nimi i mnohem více tzv. supertasterů s obzvlášť velkým množstvím chuťových receptorů a schopností vnímat jemné nuance. Studie dokonce prokázaly, že především ženy v reprodukčním věku dokázaly po určitém tréninku identifikovat aromata v koncentracích až o 11 řádů nižších než muži. A to už je vskutku velký rozdíl!

Jana Jelič: Kurzy vaření připomínají lekce všímavosti

Kuchařský rondon jí umožnil procestovat svět a podívat se na něj z různých perspektiv, učit se po boku nejlepších, zažít význam gastronomie a importovat zkušenosti nejen do restaurací Ambiente, kde několik let zastávala pozici kreativní šéfkuchařky. „Přináším jednoduchá řešení, jak kvalitně jíst a užívat si svobodu,“ pojmenovává Jana Jelič svůj životní záměr. Naplňuje ho mimo jiné ve vlastní kuchyni, kde pořádá soukromé kurzy. Jaké know-how předává amatérům a proč stojí za to vést společnost zpět k vaření a k podstatě jídla?

Podniky: Na pizzu, nebo do baru?

Ani tentokrát se do výčtu níže nevešly všechny podniky, jež nedávno přivítaly své první hosty. Věnujme jim proto aspoň malou zmínku v úvodu – zejména těm v regionech. V Plzni otevřelo Fred Bistro, které servíruje obědy, snídaně a drinky, s nimiž pomáhal Pavel Sochor z pražské Almy. Na spadnutí je také otevření kavárny Lykke v Tišnově, za níž stojí dva bývalí členové Lidí z Baru. A nakonec v pražských Lipencích otevřela restaurace Soulad. Jako vždy je z čeho vybírat!

Jak se připravit na pražský Rumfest

Rumfest se již tradičně koná v hlavním městě České republiky, Praze, a láká milovníky rumu nejen z Česka a Slovenska, ale i z celého světa. Na tomto festivalu se setkávají znalci se začátečníky, kteří se o tomto oblíbeném alkoholickém nápoji chtějí dozvědět víc a touží ochutnat zajímavosti ze světa rumu. Rumfest v Praze oslaví 1. června své 12. výročí a já bych vám rád nabídl pár tipů, jak si tuto akci co nejvíce užít.

Ochutnali jsme za vás: Bylinná…

Do jarního testu jsme vybrali aromatizované nápoje, jejichž základ tvoří víno z hroznů révy vinné české produkce, obohacené o další přírodní aromatické látky a antioxidanty, především třísloviny, silice či terpeny, zpravidla formou macerátu bylin za studena. Nejen že byliny zvyšují celkovou antioxidační kapacitu vína, ale představují též zajímavou přísadu při přípravě koktejlů a kulinářských výtvorů. Historie těchto nápojů původně především aperitivního či digestivního charakteru sahá až do dob starověkých civilizací, ovšem i dnes zůstávají stále vyhledávané pro svůj jedinečný chuťový profil a medicínské vlastnosti. Naši kategorii jsme rozšířili o český vermut, víno s bylinami a kořením podpořené destilátem. K našemu hodnocení jsme tentokrát přizvali someliéra Romana Novotného.

Foodpairing: Chuť je vším

Ten správný a vkusně připravený koktejl může povznést a rozšířit chuťový profil každého jídla. Existuje tolik zajímavých možností! Klíčem k dokonalým koktejlům v párování s jídlem je experimentování. Neexistují zde správné nebo špatné scénáře, nemějte obavy! Pamatujete? Mixologie je zábava! A i když cestou ze své komfortní zóny vytvoříte nějaké nepodařené kreace, vždy jdete směrem ke zdokonalení. Nakonec, jídlo a pití je určeno k tomu, aby nás těšilo, takže si namíchejte koktejl a uvidíte, co se stane. Naše jarní párování šéfkuchaře Ondřeje Kynčla a šéfbarmana Stanislava Harciníka vám k tomu může být inspirací či průvodcem.

Sumac: Tajná ingredience

Dnes byste museli sníst čtyři mrkve místo jedné, abyste získali stejné množství hořčíku jako v roce 1940. Klesající výživová hodnota potravin pro nás znamená, že do svého jídelníčku potřebujeme zařadit více nutričně bohatých látek. Sumac může být jednou z nich. Nepatříte-li mezi zanícené následovníky Yotama Ottolenghiho, pravděpodobně jste o něm ještě neslyšeli. Toto pikantní citrusové koření barvy červeného vína se v levantské kuchyni používá jako základní, všestranná a často tajná přísada nejen v blízkovýchodním mezze, nekonečném sledu předkrmů.

Rumové destinace: Dominikánská republika

Dominikánská republika se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola ve Velkých Antilách v Karibském moři. Ostrov Hispaniola byl prvním místem v Novém světě, kam dorazil Kryštof Kolumbus v roce 1492 během své první plavby. V současnosti se jedná o turistický ráj s bílými písečnými plážemi a křišťálově čistým mořem, ale také o významného producenta rumu.

Pivní koktejly

Ať už vám představa pivního koktejlu připadá vzrušující a geniální, nebo jste do rozjetého vlaku ještě úplně nenaskočili, nelze popřít, že se pivo zhruba v posledním desetiletí objevuje stále častěji v koktejlových menu trendy podniků. Zdaleka však nejde o revoluční nápad. Původní flips, tedy koktejly, které obsahují pivo jako jednu ze svých ingrediencí, se objevily už koncem 16. století a byly vyrobeny z piva, rumu, cukru a vajec. A podávaly se horké. Dnešní podoba pivního koktejlu však bývá sofistikovanější, a my vám na toto téma přinášíme čtyři lahodné inspirace. Vzájemné prolínání světa piva a světa lihovin je totiž momentálně na vzestupu.

Jak voní štěstí?

Přemýšleli jste někdy, jak voní štěstí? Uvažovali jste nad tím, jak může aroma, zvuk nebo vizuální stimulace ovlivnit chuť koktejlu nebo jídla? Dumali jste někdy nad tím, jak vytvořit vůni nebo příchuť, která by se hostovi mohla vrýt do dlouhodobé paměti stejně jako do chuťových pohárků?

Rozhovor: Holly Graham

Odhlédneme-li od jejích působivých ocenění a životopisu, je Holly Graham pověstná svou autenticitou, opravdovostí a smyslem pro humor. Její četné aktivity v barmanském prostředí nepřekvapivě přispěly k tomu, že byla nedávno odměněna 9. příčkou v žebříčku 100 nejvlivnějších osobností barového průmyslu roku 2023. V říjnu minulého roku se také stala majitelkou svého vlastního baru Tokyo Confidential, jehož mantrou jsou slova „pull up and fess up“, a s námi si povídala nejen o svých začátcích a dosavadní cestě asijskou barovou scénou.

Drinkologie: Buď sbohem - Last Word

Trochu kyselý. Trochu sladký. Trochu štiplavý. Zkrátka dokonale vyvážený. Přesně tak popsala proslulá newyorská barmanka Audrey Saunders tento dlouho zapomenutý řízný koktejl, jenž se stal počátkem nového tisíciletí jakýmsi tajným esem v rukávu barmanů. Chcete-li totiž svého hosta překvapit, zdánlivě neslučitelná kombinace ginu, maraschina, Chartreuse a čerstvé limetkové šťávy zaručuje úžasný výsledek, po jehož ochutnání ztratíte dech a pozbydete slov. Kde se ovšem tento koktejl vzal? A proč se nyní zdá, že mu v Česku odzvonilo a vrátí se mezi ony obskurní koktejly, jichž jsou některé barmanské knihy doslova plné?

České pivní cestování

Nejlépe se za pivem cestuje u nás doma – v Česku. Putoval jsem po mnoha pivovarech a významných pivních místech v USA, Belgii, Německu, Rakousku, Polsku či na Slovensku, navštívil jsem pivovary ve Finsku, v Itálii, Ázerbájdžánu, Maďarsku… To ale neříkám, abych se vytahoval. Říkám to proto, abych dodal váhu tvrzení, že nejzajímavější pivní cesty jsou stejně ty po naší vlasti.

Rumové destinace: Guadeloupe

Společně s Martinikem je Guadeloupe kolébkou francouzského stylu výroby rumu, který se označuje rhum agricole. Jde tedy o rum přímo z čerstvé šťávy z cukrové třtiny, nikoli z melasy. Tropické klima a vulkanická půda ostrova poskytují ideální podmínky pro pěstování cukrové třtiny. Stejně jako Martinik patří Guadeloupe k zámořským regionům a departementům Francie, je tedy také součástí EU a k přímé cestě sem postačí občanský průkaz.

Kateřina Jakusová: Na dobrou pizzu neexistuje vzorec

Z kuchyně do pekárny, od chleba k pizze a nakonec do vlastního podniku, kde se spojuje zkušenost s kreativitou a odvahou zůstat sám sebou bez jakéhokoli škatulkování. Kateřina Jakusová si na české gastronomické scéně zahrála několik rolí – vařila v karlínské Esce, rozjížděla Další kus, pekla v pražírně Alf & Bet a mezitím se podílela na řadě pop-upů. Z jednoho takového vyrostla pizzerie Slice slice baby. Jak chutná bánh mi pizza, proč se do těsta míchá droždí i kvas a kolik váží odpovědnost za tým?

Koktejly: Bez kompromisů

Udržitelnost není pouze celosvětový hit barů a barmanů, ale též velké téma průmyslových značek nápojů. Jejich propojením se nastavují nové standardy udržitelnosti, a to vede k zelenější budoucnosti pro kategorii lihovin. Pojem se navíc rozvinul do stále relativně nového konceptu „mindful drinking“, zhruba přeloženo jako uvědomělá konzumace alkoholu. Tedy abychom si byli vědomi toho, co pijeme, proč a v jakém množství. Udržitelné koktejly se více zakládají na rovnováze mezi nápojem a přírodou. I tentokrát tak přinášíme čtyři zdroje inspirace, jak v barovém provozu integrovat udržitelné postupy do každodenních operací a jak efektivněji nakládat se zbytky a využít plný potenciál přísady. A to bez kompromisu na poli kvality nebo chuti.

Rozmanitá tvorba Karolíny Vintrové

S mladou designérkou jsme si povídali o studiu na UMPRUM, o její nutkavé potřebě tvořit a také o tom, co pro ni znamenají tradice, řemesla a její vlastní kořeny.

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Už řadu let se s vámi v každém čísle vydáváme po vzrušujících stezkách kávy. Procestovali jsme řadu producentských zemí, objevovali ty nejvzácnější odrůdy světa nebo zkoumali ekonomiku produkce výběrové kávy. V tomto vydání se ale zaměříme na to, co má největší vliv na chuť každého šálku. Když si přijdete do pražírny nebo kavárny vybrat kávu, nejčastěji se rozhovor stočí k metodám zpracování. Právě ty totiž zásadně ovlivňují, jak bude konkrétní odrůda z jedné farmy chutnat. Pojďme si zrekapitulovat, jak jednotlivé metody probíhají, proč některé z nich představují pro farmáře nástrahy a hlavně jak ovlivní chuť vaší ranní kávy. Na téma jsme se navíc snažili podívat optikou roku 2023, proto se dozvíte něco nového, i když už o zpracování kávy víte dost. Přidali jsme i informace o celém hodnotovém řetězci a jeho souvislosti právě se zpracováním kávy.

Podniky: Bude zima, bude mráz…

… a my vám poradíme, kam se schovat. Počet nových podniků opět dalece přesahuje náš výběr. Například v pražských Holešovicích se na otevření chystá Kateřina Jakusová a její Slice Slice Baby. Novotou voní také budova Masaryčky, kde se zabydlely podniky L’Osteria, Loka, čtvrtá kavárna pražírny Doubleshot, a svůj flagship store zde otevřela cukrárna Ollies. Na kávu a dort můžete vyrazit také do Hedera Café v Českém Těšíně.

The Cambrian: Příběh dvou zemí

Uhnízděný hluboko v údolí Adelboden, The Cambrian oživuje švýcarský chalet pro 21. století a nabízí jedny z nejméně poskvrněných 360stupňových výhledů, jaké Alpy mohou nabídnout. „Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem poznal toto místo, a tak se cítím zavázán se o něj podělit,“ říká Grant Maunder, majitel podniku, horský patriot a vášnivý lyžař, kterému přezdívají „náhodný hoteliér“.

Mystérium starých keřů

Zkroucený vinný kmen a kořeny nořící se hluboko do země, které přenáší do hroznů ten pravý terroir – to jsou staré keře. Tajemné a dlouhověké Vieilles Vignes, Alte Reben, Viñas Viejas, Vinhas Velhas, Vecchie Viti. Přidejte označení staleté keře, Vignes Centenaires, a zní to až mysticky – pocit, že pijete nápoj z hroznů rostliny zasazené před tolika lety, je prostě jiný. Cítíte všechnu péči, kterou jim někdo musel roky dávat, aby víno doputovalo až do vašich úst. A možná, když budete mít štěstí, budou hrozny! Hrozny starých keřů, někdy dokonce pravokořenných, jsou neodmyslitelnou součástí mnoha nejlepších vín po celém světě, a, co si budeme povídat, také přesný zásah do cíle na vinětě a mocný marketingový nástroj.

Rozhovor: Milan Petkovic

Na pozici hlavního manažera pohostinství u největší lodní flotily Carnival Cruise Line, jež sídlí na jihu Floridy, pomáhá Milan Petkovic každý rok přepravit miliony pasažérů v typicky americkém stylu. Carnival Cruise Line se proslavila výletními plavbami po celé oblasti Karibiku. V letošním roce rozšířila svou námořní flotilu o tři nové výletní lodě v italském stylu, v blízké budoucnosti plánuje veřejnosti představit další dvě. Milan je hrdý na to, že má společnost vůdčí roli v odvětví výletních lodí, které při přepravě zavádějí nový udržitelný přístup. Pojďme tedy nahlédnout do světa nejen rodinné zábavy a luxusu.

Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne

Zachránce hladových, inovátor, vizionář i mistr marketingu – takový byl francouzský šéfkuchař, který si předsevzal, že zlepší nejen stravovací návyky společnosti, ale přímo pozvedne možnosti gastronomického zážitku. Co ovšem o této osobnosti říká koktejl s jeho jménem? Kde se tento nápoj vzal? A opravdu za ním stojí renomovaný šéfkuchař, nebo se jedná o drink, který byl „pouze“ vytvořen na jeho počest?

Česnek: Černé zlato

Na první pohled může vypadat, že se zkazil či že zplesnivěl a pro konzumaci už se tedy nehodí. Ve skutečnosti ale to, co vidíte, tvoří velmi zajímavou součást asijské kuchyně po celá staletí, ne-li tisíciletí. Díky atraktivní černé barvě a především jemně nasládlé zemité chuti plné umami se černý česnek probojoval do nabídky restaurací po celém světě. „Nic se nevyrovná černému česneku,“ říká Sarah Rich, majitelka a šéfkuchařka Rich Table v San Franciscu. „Způsob, jakým černý česnek zraje, přidává jídlu řadu jemných a chuťově bohatých nuancí,“ dodává. Mnozí už mu propadli, přidáte se také? K jeho získání stačí relativně málo úsilí, zato hodně trpělivosti.

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Párování jídla s koktejly se zprvu zdá komplikovanější než párování jídla s vínem, avšak s trochou vedení jej lze snadno uchopit. Navíc jde o zábavnější proces s překvapujícím smyslovým výsledkem. Koktejl totiž můžete začít stavět úplně od začátku a chuť individuálně vyladit. Vše záleží na sladění a kontrastu a také záměru nenechat jednu chuť přebít druhou. Teď už se ale nechte vtáhnout do tříchodového příběhu našeho kuchaře a barmana a posuďte sami, jak se jim ho podařilo odvyprávět.

Voda...

Voda… Pod tímto pojmem si každý představí něco jiného – někdo zurčící potůček, někdo rozbouřené moře, jiný déšť, ale většině z nás asi vytane na mysli pitná voda, která nám doma vytéká z kohoutku. Stačí otočit kohoutkem a voda teče, jak samozřejmé. Ale je stejně samozřejmé kohoutkovou vodu i pít?

Ochutnali jsme za vás: Skořicové sirupy

Vrchní kůra stálezeleného stromu skořicovníku pravého pocházejícího z oblasti Srí Lanky se sklízí v období dešťů. Pěstitel řeže výhonky těsně u země a při zpracování se uvolněná kůra rozštípe a oloupe. Slupky kůry se teleskopicky zasouvají jedna do druhé a tvoří brk o délce asi 100 cm, který se poté suší. Skořice představuje oblíbené koření, které se používá v mnoha kuchyních po celém světě a v podobě sirupu jde o jeden z nejjednodušších způsobů, jak povýšit chuť téměř v jakékoli receptuře, ať už jde o zazimování letní klasiky, jako je Daiquiri, nebo přidání hřejivých tónů koření do tiki koktejlu.