Nejlépe se za pivem cestuje u nás doma – v Česku. Putoval jsem po mnoha pivovarech a významných pivních místech v USA, Belgii, Německu, Rakousku, Polsku či na Slovensku, navštívil jsem pivovary ve Finsku, v Itálii, Ázerbájdžánu, Maďarsku… To ale neříkám, abych se vytahoval. Říkám to proto, abych dodal váhu tvrzení, že nejzajímavější pivní cesty jsou stejně ty po naší vlasti.

Pivními cestami se dnes zabývají už i specializované firmy a kanceláře, existují různé bedekry, mapy a aplikace. Pivní fandové ze Sdružení přátel piva pořádají výlety autobusem, na jehož palubě se čepují dobré kousky, aby cesta mezi pivovary lépe utíkala. Ale takovou výpravu za pivem si může udělat každý sám. Partě k tomu stačí mikrobus a statečný řidič.

Jsou fandové, kteří cestují po zaniklých pivovarech –⁠ těch je v Česku asi 1400. Zaniklých pivovarů, ne fandů. Existuje o nich rozsáhlá zajímavá literatura a přátelé pivní historie mohou prolézat dávná sklepení, mezi křovím hledat rozpadlou sladovnu nebo uvnitř činžovního domu pozůstatky bývalé varny. Je to krásná romantika, ale tak nějak nasucho. Lepší je cestovat tak, aby na konci přišla pořádná tekutá odměna.

Lze si vybrat jakýkoli kout naší republiky a tam vymyslet zajímavou a poučnou pivní trasu. Fantastický, spíš tak dvoudenní výlet nabízí třeba prstenec pivovarů kolem Brd, ohromnou koncentraci výborných pivovarů najdete kolem Třince, Karviné, Těšína a Frýdku. Výborným zážitkem je objet přípražské mikropivovary, ale těch je tolik, že si takový okruh musíte rozdělit alespoň do čtyř půldnů.

Dnes se pivovary tlačí do turisticky proslulých míst, snaží se tak zařadit mezi atrakce běžných turistů, u nichž pivo určitě není tím hlavním cílem. Takový pivovar najdeme třeba na Karlštejně. A ještě si tam můžete koupit dřevěnou upomínku. Já mám však na mysli opačný přístup. Ne že cílem je významná pamětihodnost a pivovar coby bonus, ale naopak, jedete za pivem –⁠ a objevíte díky pivu místa, která jste dosud neznali. Vždy, když jsem cestoval s kapelou po koncertech, jsem konkrétní štaci nebral jen jako to místo s pódiem, kde po kšeftě naložíme aparát a zmizíme. I tady pokaždé beru takovou cestu jako příležitost poznat město, projít se po něm, podívat se po zajímavostech, poznat něco nového. Stejné je to i u pivních cest. Tyto cesty se rozhodně nemusí omezovat jen na cílový pivovar; mnoho pivovarů koneckonců sídlí ve velmi originálním prostředí, pivo vás tedy zavede do míst, kam byste třeba jinak sami od sebe nezajeli, a představuje vlastně příjemnou motivaci k vlastivědné poznávací pouti.

Kolekce českých mikropivovarů je živá a stále se mění. Donedávna stále jen přibývaly, ale v posledních čtyřech letech jich i mnoho zaniklo. Následnou hrst tipů proto omezme jen na ty navštívené letos. Lázeňské město Teplice nabízejí hodně zajímavostí, ale tou hlavní je určitě pivovar Monopol se sládkovou Martinou Valterovou. Pivovar s krásnou restaurací sídlí v někdejším divadelním sále, kde působil i Vlasta Burian. Součástí provozu je i luxusní cukrárna, penzion a pivní balneo. A jestli vaše polovičky nejsou na pivo, třeba jim zachutná některý z místních pivních koktejlů.

Pod Řípem, ve vsi Ctiněves, najdete pivovar v bývalé zemědělské usedlosti. Místní piva dosáhla už na mnoho medailí z prestižních degustací, ale to okolí! Pěšky nebo na kole se tu můžete kochat dosyta. Nějaký prostor si ale nechte třeba na zdejší výbornou pšenku.

Nepomuk je překrásné historické město jižně od Plzně. V červenci tu bývá moc pěkný pivní festival rovnou na náměstí. Ale zásadní turistický bonus je pivovar Zlatá kráva se sládkovou Žanetou Petružálkovou. I zde se dobře najíte, mají tu i penzion a také populární pivní lázně. A až pošlapete zdejší památky včetně kláštera Zelená hora z Černých baronů, podívejte se po okolí. To stojí za objevování!

Kousek na východ od Prahy najdete Kostelec nad Černými Lesy. A zde se z trosek už 22 let postupně zvedá místní pivovar, kdysi velmi známý. Ale tady určitě nezůstaňte u obdivování piv, jídel a historické budovy. Majitelé pivovaru asi nejsou rekonstrukcí rozsáhlého objektu dosti vytíženi, a tak si přidali ještě další ohromnou práci. Jezdí všude po Evropě a skupují historické kusy pivovarského zařízení. To pak fantasticky repasují a uvádí do provozu. Tohle nikde jinde neuvidíte.

Na soutoku Otavy a Vltavy se vypíná hrad Zvíkov. Než k němu ale dojdete, uvidíte po pravé straně Pivovarský dvůr. Kvalitu pivní produkce garantují Michal Voldřich a Láďa Ličman. Tady se najíte, napijete, ba i vyspíte – a přes den se můžete kochat kaňony obou řek. Ale když sem zabloudíte první jarní víkend, asi nedostanete nic, protože to se tu scházejí sládci z celé republiky na Jarní cenu českých sládků.

V Liberci nenajdete jen bránu do Lužických i Jizerských hor, ale také jeden z nejkrásnějších českých klubů jménem Warehouse. Tady se bude líbit všem milovníkům industriální architektury. Jasně že tu mají i ubytování, ale především pivovar Kousek piva a vyhlášenou restauraci. Takže výlety raději před jídlem.

Litoměřice jsou romantickým historickým biskupským sídlem. A hned vedle brány výstaviště Zahrady Čech najdete hotýlek s pivovarem Koliba. Ale než tu popijete, běžte se podívat na soutok Ohře s Labem.

Přeštice jižně od Plzně nedisponují jen úžasným Diezenhoferovým barokním chrámem a místním vyhlášeným plemenem prasat, ale také pivovarem U Přeška. I tady je okolí k zulíbání a Přeštice představují pro výlety velmi vhodnou základnu.

Městskou hromadnou dopravou se z pražských Kobylis dostanete hned do první vsi za Prahou – do Zdib. I tady se to hemží vyhledávanými turistickými trasami. Ale začínat i končit se zásadně doporučuje v překrásně rekonstruovaném Zdibském pivovaru. Ten je atrakcí sám o sobě.

A co Šumava? Její vnady nelze přehlédnout, pokud si vyjedete do pivovaru Kvilda. Součást pivovaru tvoří i penzion a úžasná pekárna. A jestli rádi chodíte po horách, dá se odtud dojít až na Modravu. A tam se dokonale občerstvíte v pivovaru Lyer, který najdete hned u soutoku Modravského a Roklanského potoka, z nějž se stává řeka Vydra.

Východně od Prahy najdete Kounice. K místnímu pivovaru náleží i zcela raritní sladovna. A kolem? Přece Polabí! A naopak západně od Prahy Únětice. Zdejší pivovarský areál je překrásný, a navíc od něj vede půvabná stezka podél Únětického potoka až do Roztok, kde se potok vlévá do Vltavy.

V jednom starém a děsně nekorektním anglickém vtipu se říká, že ideální žena je prsatá, blonďatá a němá nymfomanka vlastnící pivovar hned u golfového hřiště. Kousek po proudu Vltavy z turistické perly Českého Krumlova najdete Svachovu Lhotku, kde mají pivovar Glokner rovnou na golfovém hřišti. A navrch lihovar. Na dvorku pivovarského statku si dáte určitě něco dobrého, a když budete mít štěstí, trefíte se do termínu zdejší pravidelné zabijačky. To vám pak ani ta blondýna nebude chybět.

Ještě nemáte dost? Pivní cestování lze pojmout i jako hledání zeměpisných pivovarských „nej“. Jaké jsou tedy naše „nej“ pivovary?

Ten nejzápadnější budeme intuitivně hledat v Chebu. V tomhle tisíciletém městě, které rozhodně stojí za návštěvu (už kvůli tomu, že se tam narodil jeden český popularizátor pivní kultury), se pivo vařilo odjakživa, v každé ulici bývalo pivovarů několik. S nástupem průmyslových pivovarů zde vznikl v 70. letech 19. století jeden z největších tehdejších pivovarů u nás, i ten se však –⁠ podobně jako ony předchozí prastaré –⁠ naší doby nedočkal: zbyla z něj jediná budova a na místě areálu nyní stojí nákupní centrum. Ovšem přímo na zdejším hlavním náměstí se jménem Jiřího z Poděbrad najdete hotel s restaurací Hvězda a v něm pivovar Pivní skaut. Z místní zahrádky je tak ohromující výhled na historické centrum, že se vám nebude chtít pryč.

Nejjižnější český pivovar najdete ve směru z Rožmberka k přechodu do Rakouska v obci Studánky. Pivovarská hospoda vypadá trochu jako vietnamský fast food pro rakouské turisty, ale vaří tam dobře a piva mají velmi vkusná. Nesou názvy po manželské dvojici majitelů (Jiřina –⁠ polotmavý speciál, Špáca –⁠ světlý ležák), k tomu místní IPA a nějaký ten sezónní kus. Pokud ale chcete vidět vlastní zařízení pivovaru, musíte se domluvit s majiteli. Pivovar mají na svém statku pár set metrů od restaurace. A zařízení je ke koukání, zvláště když vám ho předvádí paní Jiřina.

Za naším nejvýchodnějším pivovarem musíte až na česko–slovensko–polské trojmezí. Nalézá se v Hrčavě a jmenuje se Hrčavský grunt. Můžete tu popít místní hrčavské pivo a kochat se krásným panoramatem beskydských kopců. A protože je v Beskydech, buduje pivovar vlastní sýrárnu. Zakousnout si k pivu slaný ovčí sýr v tomhle prostředí, to je požitek pro znalce. Tuhle jsem stejnou kombinaci zažil v pivovaru Schilling ve městečku Littleton v New Hampshiru, a když jsem poté navštívil stejnojmenný pivovar (shoda jmen) v rakouských Alpách, povídání o sýrové kombinaci u amerických jmenovců Rakušany docela zaujalo. Ale to jsem ulítl, protože beskydské sýry jsou stejně nejlepší.

O titul nejsevernějšího pivovaru naší vlasti svádějí vyrovnaný boj Falkenštejn v Krásné Lípě, Kocour ve Varnsdorfu a Albrecht ve Frýdlantu. Za návštěvu stojí všechny tři, ale přece jen o několik desítek metrů vítězí varnsdorfský Kocour. Z jeho pozemku je to na hranice s Německem jen pár kroků (to myslím doslova, fakt asi dva) a je to také možná jediný mikropivovar na světě, který má vlastní železniční zastávku. V areálu pivovaru najdete bar, restauraci, zahrádku a penzion, ale hlavně zde mají špičková piva, především ta svrchně kvašená, včetně kousků, které patří mezi nejsilnější piva u nás. Často tu pořádají zajímavé akce a festivaly, třeba k deseti letům založení, kdy bylo možné zažít prohlídku pivovaru i z helikoptéry.

Tím ale nejsme s výčtem naši pivovarských „nej“ u konce. Ještě nám zbývá pivovar položený nejníže a nejvýše.  S tím nejnižším bude trochu potíž. Jsou totiž dva se stejnou nadmořskou výškou. Oba v Děčíně. U zámeckého rybníka najdete pivovar Sever, dříve známý jako Nomád. Na opačném břehu Labe zase stojí bývalý městský pivovar, jehož areál přestavěli na moderní obchodní středisko. A právě v něm se nachází pivovar Kapitán. Originální spojení starého s novým dává vyniknout obojímu. A oba pivovary, Sever i Kapitán, mají nadmořskou výšku 137 metrů. Chtělo by to nějaké měření v decimetrech, asi u dna vystírací kádě. Pokud mi nevěříte a myslíte, že nejnižší pivovar najdete na Jižní Moravě, pak vězte, že nejníže položený moravský pivovar Frankies v Břeclavi má polohu 159 metrů nad mořem, to je o komín výš.

A nakonec jsem si nechal pivovar nejvyšší. Prý dokonce nejvýše položený ve střední Evropě, ale to bychom se museli shodnout, co je střední Evropa. Nám postačí, že nejvýše položený pivovar u nás se nachází na Luční boudě ve výšce 1413 metrů nad mořem, hned pod Luční horou v Krkonoších, která je druhou nejvyšší horou u nás. Tady můžete popít místní pivo Paroháč, koukat při tom na Sněžku a přikusovat třeba obří rohlík z místní pekárny.

Tak co, nestojí ty české pivovary za pěkný výlet? A kdybyste je náhodou objeli nějakým zázrakem všechny, můžete začít zase od začátku, protože nic na světě se nemění tak rychle jako nálada žen a skladba českých mikropivovarů.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 112. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.