Kateřina Jakusová: Na dobrou pizzu neexistuje vzorec

Blanka Datinská

Z kuchyně do pekárny, od chleba k pizze a nakonec do vlastního podniku, kde se spojuje zkušenost s kreativitou a odvahou zůstat sám sebou bez jakéhokoli škatulkování. Kateřina Jakusová si na české gastronomické scéně zahrála několik rolí – vařila v karlínské Esce, rozjížděla Další kus, pekla v pražírně Alf & Bet a mezitím se podílela na řadě pop-upů. Z jednoho takového vyrostla pizzerie Slice slice baby. Jak chutná bánh mi pizza, proč se do těsta míchá droždí i kvas a kolik váží odpovědnost za tým?

Katko, proč zrovna pizza?

Proč ne? Mám ji ráda! První pizzu jsem upekla z hecu – na personálku v Dalším kusu. Tehdy jsem zjistila, že mě moc baví sázet do pece chlebovou placku, na kterou můžu dát prakticky cokoli. Roky předtím jsem vařila a nenapadlo mě pustit se do pečení, až přišla výzva zkusit si pozici pekařky a otevřít právě Další kus. Opustila jsem známé prostředí kuchyně a přesunula se do vesmíru pekárny, kde platí úplně jiná pravidla.

Dostala jsem velkou lekci pokory a trpělivosti. Pekařina nezná zkratky! Těsto potřebuje čas, který mu nelze odepřít. Jakákoli chyba se napravuje mnohem hůř než v kuchyni, kde můžeš improvizovat a měnit směr, zatímco jako pekař zkrátka jen přijímáš následky. Tak je to i s pizzou – nejdřív zadělám těsto a s napětím čekám, jak vykyne. Teprve pak můžu uplatnit kreativitu.

Jaký je tvůj koncept pizzy?

Nedržím se žádného formátu. Ve světě se tomu říká neo-neapoletan style, ale nerada bych svoji pizzu škatulkovala podle konkrétních přihrádek. Navíc dneska existuje tolik stylů, že se někdy těžko určuje, co je a co už není pizza. Postupně se tak vytrácí dogma, že pizza má být italská. Ve finále totiž nemusí být ani kulatá, a proto si mě získala. Kromě toho můžu propojit kuchařinu s pekařinou – věnuju se těstu, ale zároveň vařím omáčku, vymýšlím topping a řídím výdej.

Pořád jsem víc kuchařka než pizzařka, a to se zřejmě ukazuje i na kombinacích a přísadách. Neřadím se mezi puritány – ananas na pizze považuju za symbol toho, že těsto unese kupu fantazie, pokud to samozřejmě dává smysl. Stejně tak jsem pizzu nikdy nevnímala jako něco podřadného. Fast food neznamená automaticky junk food – záleží na surovinách.

Do jaké míry experimentuješ?

Nejsem fanoušek sladké pizzy, ale jinak se ničím nelimituju. V poslední době se ze mě stala ambasadorka jiných barev a prosazuju zelené pizzy s různými pesty, třeba kapustovou se sezamem a mozzarellou. Nahoru pak sypeme tzv. umami stardust – poprašek ze sušeného misa od Vaška Smolíka z Oceterie s lahůdkovým droždím, sušeným česnekem a dalším kořením. Je to takový náš podpis, asi jako moje ilustrace na plakátech a sociálních sítích.

V experimentování mě vyučily pop-upy. Vždycky jsem totiž chtěla, aby pizza koncepčně navázala na místo nebo podnik, kde jsme hostovali. V Big Smokers to byla pizza hawai s uzenou krkovicí, pečeným ananasem a fior di latte, u Dvou cibulí jsme pekli vietnamskou pizzu s mletým vepřovým, krevetovou pastou a mexickým koriandrem, se smaženou cibulkou a vejcem – chutnala jako bageta bánh mi.

Na tradice pohlížím s respektem, ale ten mi nebrání položit na těsto BBQ kuře s japonskou majonézou kewpie. Mimochodem: někde jsem se dočetla, že v případě pizzy nejsme tolik konzervativní a přísní jako u jiných jídel – když je průměrná, nenapíšeš o ní fejeton, ale odpustíš jí to.

Co podle tebe musí splnit pizza, aby převýšila průměr?

Na dobrou pizzu neexistuje vzorec. Zásadní roli hrají kvalitní ingredience a především těsto. U neapolské pizzy se do něj přidává biga, tedy preferment z droždí, kdežto v mém receptu se mísí kvas a trocha droždí. To pomáhá ukočírovat mikroorganismy při fermentaci, aby výsledná chuť těsta nebyla moc kyselá ani chlebová.

Co se mouky týče, používám výhradně českou. Ze všech testů mi vyšla nejlépe „dvounulka“ z Mlýna Dubecko, se kterou se pracuje skvěle, i když se vymílá méně než italská pšenice. Kvas míchám z celozrnné mouky z Krišnodvorského mlýna – má oříškovou příchuť a hezky okoření těsto, které tak obsahuje podíl celého zrna, a přitom zůstává nadýchané. Mouka ale není jediným rozhodujícím faktorem. Těsto reaguje i na sebemenší změny počasí nebo na kolísající teplotu v lednici.

Kolik času zabírá jeho příprava?

Trvá to asi dva dny. Nejprve nakrmím kvas a vypracuju těsto, které zraje 48 hodin v chladu. Zpočátku odpočívalo jen den, ale takhle jsem s ním spokojenější. Delší fermentací se v těstě vyrovná kyselost a sladkost a lépe se v něm rozšíří vzduchové bubliny. Uvnitř okrajů díky tomu vznikají podobně velké vzduchové kapsy, zatímco na povrchu se rovnoměrně tvoří černé tečky. Nemluvě o tom, že správně vykynutá pizza je snadno stravitelná.

Pizzař si neustále pohrává s časem a teplotou a snaží se pochopit, co se děje v těstě. Kolikrát jsem v bednách místo bochánků našla překynuté „jezero“. Naštěstí se dá pec rozpálit na teplotu okolo 500 °C, která vzkřísí téměř cokoli. A upřímně řečeno – „nepovedené“ várky bývaly nejchutnější.

Se kterou várkou jsi založila oficiální pop-up Slice slice baby?

Událo se to minulý rok v létě v Trikoloniálu. Tenkrát jsem si koupila svoji první přenosnou pec na pizzu. Krátce nato se spustila vlna pop-upů ve spřátelených podnicích a ozývalo se čím dál tím víc lidí, kteří měli zájem o pizzu na narozeninové oslavě nebo cateringu. Tou dobou jsem ještě pracovala v Alf & Betu a vedlejší akce příjemně ředily každodenní rutinu v pekárně.

Měla jsem za sebou dost pop-upů na to, abych věděla, jak si vše zorganizovat, a nevadilo mi pendlování s milionem krabic ani fungování v pronajatých kuchyních. Mimo to se ke mně připojilo dost pomocníků. Užívala jsem si tu jízdu. Jednoho dne však musela skončit – náročné přemisťování se z bodu A do bodu B tě dřív nebo později unaví.

Proto jsi nakonec přece jen otevřela kamennou pizzerii?

Vlastně za to může Ondra Hollas; sám od sebe mě kontaktoval ve chvíli, kdy jsem si přála vyměnit dynamiku pop-upu za něco statického a vnést do práce víc stability. Původně jsme si mysleli, že koncept pojmenujeme jinak, jenže název Slice slice baby už se za ten rok celkem silně zapsal do povědomí veřejnosti. A taky nám umožňuje posouvat se různými směry, i když pizza je a vždycky bude hlavní téma podniku.

A menu?

Jsme malá pizzerie – máme zhruba 29 míst k sezení, a od toho se odvíjí nabídka. Na lístku se objeví maximálně šest druhů pizzy plus sezónní speciál. K tomu salát, dezert a do budoucna možná omáčky, které budou motivovat hosty k dojídání okrajů. Toť vše! Čím kratší lístek, tím víc se můžeme soustředit na kvalitu surovin a servis, ale především taky na tým – úkolem číslo jedna je nastavit udržitelné pracovní podmínky.

Poprvé v životě jsem šéfová a přebírám odpovědnost za zaměstnance. Jdeme do toho s vlastním kapitálem bez investora za zády, a tím spíš musíme zvážit, co si můžeme dovolit, ať už jde o investice, nebo pracovní tempo. Ze zkušenosti vím, jak důležité je mít se rád a umět zastavit, aby člověk nevyhořel v půli cesty.

K jakému cíli máš namířeno?

Zatím chci stát u pece a „vychovávat“ Slice slice baby. Jsem si však jistá, že tohle není konec mé kuchařské dráhy. Jakmile se nadchnu pro něco jiného, nebojím se vydat o dům dál. Praxe v gastronomii mě naučila, že je potřeba rozvíjet se a pohnout se z místa hned, jakmile se přiblíží pocit stagnace. Já osobně mám ve zvyku odbočit do neznáma. Výlety mimo komfortní zónu bývají nejvíc obohacující.

Pizza a?

Cola. A taky pohoda a sdílení s kamarády. O tom je i celé Slice slice baby.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 112. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.


České pivní cestování

České pivní cestování

Nejlépe se za pivem cestuje u nás doma – v Česku. Putoval jsem po mnoha pivovarech a významných pivních místech v USA, Belgii, Německu, Rakousku, Polsku či na Slovensku, navštívil jsem pivovary ve Finsku, v Itálii, Ázerbájdžánu, Maďarsku… To ale neříkám, abych se vytahoval. Říkám to proto, abych dodal váhu tvrzení, že nejzajímavější pivní cesty jsou stejně ty po naší vlasti.

Rumové destinace: Guadeloupe

Rumové destinace: Guadeloupe

Společně s Martinikem je Guadeloupe kolébkou francouzského stylu výroby rumu, který se označuje rhum agricole. Jde tedy o rum přímo z čerstvé šťávy z cukrové třtiny, nikoli z melasy. Tropické klima a vulkanická půda ostrova poskytují ideální podmínky pro pěstování cukrové třtiny. Stejně jako Martinik patří Guadeloupe k zámořským regionům a departementům Francie, je tedy také součástí EU a k přímé cestě sem postačí občanský průkaz.

Koktejly: Bez kompromisů

Koktejly: Bez kompromisů

Udržitelnost není pouze celosvětový hit barů a barmanů, ale též velké téma průmyslových značek nápojů. Jejich propojením se nastavují nové standardy udržitelnosti, a to vede k zelenější budoucnosti pro kategorii lihovin. Pojem se navíc rozvinul do stále relativně nového konceptu „mindful drinking“, zhruba přeloženo jako uvědomělá konzumace alkoholu. Tedy abychom si byli vědomi toho, co pijeme, proč a v jakém množství. Udržitelné koktejly se více zakládají na rovnováze mezi nápojem a přírodou. I tentokrát tak přinášíme čtyři zdroje inspirace, jak v barovém provozu integrovat udržitelné postupy do každodenních operací a jak efektivněji nakládat se zbytky a využít plný potenciál přísady. A to bez kompromisu na poli kvality nebo chuti.

Rozmanitá tvorba Karolíny Vintrové

Rozmanitá tvorba Karolíny Vintrové

S mladou designérkou jsme si povídali o studiu na UMPRUM, o její nutkavé potřebě tvořit a také o tom, co pro ni znamenají tradice, řemesla a její vlastní kořeny.

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Už řadu let se s vámi v každém čísle vydáváme po vzrušujících stezkách kávy. Procestovali jsme řadu producentských zemí, objevovali ty nejvzácnější odrůdy světa nebo zkoumali ekonomiku produkce výběrové kávy. V tomto vydání se ale zaměříme na to, co má největší vliv na chuť každého šálku. Když si přijdete do pražírny nebo kavárny vybrat kávu, nejčastěji se rozhovor stočí k metodám zpracování. Právě ty totiž zásadně ovlivňují, jak bude konkrétní odrůda z jedné farmy chutnat. Pojďme si zrekapitulovat, jak jednotlivé metody probíhají, proč některé z nich představují pro farmáře nástrahy a hlavně jak ovlivní chuť vaší ranní kávy. Na téma jsme se navíc snažili podívat optikou roku 2023, proto se dozvíte něco nového, i když už o zpracování kávy víte dost. Přidali jsme i informace o celém hodnotovém řetězci a jeho souvislosti právě se zpracováním kávy.

Podniky: Bude zima, bude mráz…

Podniky: Bude zima, bude mráz…

… a my vám poradíme, kam se schovat. Počet nových podniků opět dalece přesahuje náš výběr. Například v pražských Holešovicích se na otevření chystá Kateřina Jakusová a její Slice Slice Baby. Novotou voní také budova Masaryčky, kde se zabydlely podniky L’Osteria, Loka, čtvrtá kavárna pražírny Doubleshot, a svůj flagship store zde otevřela cukrárna Ollies. Na kávu a dort můžete vyrazit také do Hedera Café v Českém Těšíně.

The Cambrian: Příběh dvou zemí

The Cambrian: Příběh dvou zemí

Uhnízděný hluboko v údolí Adelboden, The Cambrian oživuje švýcarský chalet pro 21. století a nabízí jedny z nejméně poskvrněných 360stupňových výhledů, jaké Alpy mohou nabídnout. „Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem poznal toto místo, a tak se cítím zavázán se o něj podělit,“ říká Grant Maunder, majitel podniku, horský patriot a vášnivý lyžař, kterému přezdívají „náhodný hoteliér“.

Mystérium starých keřů

Mystérium starých keřů

Zkroucený vinný kmen a kořeny nořící se hluboko do země, které přenáší do hroznů ten pravý terroir – to jsou staré keře. Tajemné a dlouhověké Vieilles Vignes, Alte Reben, Viñas Viejas, Vinhas Velhas, Vecchie Viti. Přidejte označení staleté keře, Vignes Centenaires, a zní to až mysticky – pocit, že pijete nápoj z hroznů rostliny zasazené před tolika lety, je prostě jiný. Cítíte všechnu péči, kterou jim někdo musel roky dávat, aby víno doputovalo až do vašich úst. A možná, když budete mít štěstí, budou hrozny! Hrozny starých keřů, někdy dokonce pravokořenných, jsou neodmyslitelnou součástí mnoha nejlepších vín po celém světě, a, co si budeme povídat, také přesný zásah do cíle na vinětě a mocný marketingový nástroj.

Rozhovor: Milan Petkovic

Rozhovor: Milan Petkovic

Na pozici hlavního manažera pohostinství u největší lodní flotily Carnival Cruise Line, jež sídlí na jihu Floridy, pomáhá Milan Petkovic každý rok přepravit miliony pasažérů v typicky americkém stylu. Carnival Cruise Line se proslavila výletními plavbami po celé oblasti Karibiku. V letošním roce rozšířila svou námořní flotilu o tři nové výletní lodě v italském stylu, v blízké budoucnosti plánuje veřejnosti představit další dvě. Milan je hrdý na to, že má společnost vůdčí roli v odvětví výletních lodí, které při přepravě zavádějí nový udržitelný přístup. Pojďme tedy nahlédnout do světa nejen rodinné zábavy a luxusu.

Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne

Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne

Zachránce hladových, inovátor, vizionář i mistr marketingu – takový byl francouzský šéfkuchař, který si předsevzal, že zlepší nejen stravovací návyky společnosti, ale přímo pozvedne možnosti gastronomického zážitku. Co ovšem o této osobnosti říká koktejl s jeho jménem? Kde se tento nápoj vzal? A opravdu za ním stojí renomovaný šéfkuchař, nebo se jedná o drink, který byl „pouze“ vytvořen na jeho počest?

Česnek: Černé zlato

Česnek: Černé zlato

Na první pohled může vypadat, že se zkazil či že zplesnivěl a pro konzumaci už se tedy nehodí. Ve skutečnosti ale to, co vidíte, tvoří velmi zajímavou součást asijské kuchyně po celá staletí, ne-li tisíciletí. Díky atraktivní černé barvě a především jemně nasládlé zemité chuti plné umami se černý česnek probojoval do nabídky restaurací po celém světě. „Nic se nevyrovná černému česneku,“ říká Sarah Rich, majitelka a šéfkuchařka Rich Table v San Franciscu. „Způsob, jakým černý česnek zraje, přidává jídlu řadu jemných a chuťově bohatých nuancí,“ dodává. Mnozí už mu propadli, přidáte se také? K jeho získání stačí relativně málo úsilí, zato hodně trpělivosti.

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Párování jídla s koktejly se zprvu zdá komplikovanější než párování jídla s vínem, avšak s trochou vedení jej lze snadno uchopit. Navíc jde o zábavnější proces s překvapujícím smyslovým výsledkem. Koktejl totiž můžete začít stavět úplně od začátku a chuť individuálně vyladit. Vše záleží na sladění a kontrastu a také záměru nenechat jednu chuť přebít druhou. Teď už se ale nechte vtáhnout do tříchodového příběhu našeho kuchaře a barmana a posuďte sami, jak se jim ho podařilo odvyprávět.

Voda...

Voda...

Voda… Pod tímto pojmem si každý představí něco jiného – někdo zurčící potůček, někdo rozbouřené moře, jiný déšť, ale většině z nás asi vytane na mysli pitná voda, která nám doma vytéká z kohoutku. Stačí otočit kohoutkem a voda teče, jak samozřejmé. Ale je stejně samozřejmé kohoutkovou vodu i pít?

Ochutnali jsme za vás: Skořicové sirupy

Ochutnali jsme za vás: Skořicové sirupy

Vrchní kůra stálezeleného stromu skořicovníku pravého pocházejícího z oblasti Srí Lanky se sklízí v období dešťů. Pěstitel řeže výhonky těsně u země a při zpracování se uvolněná kůra rozštípe a oloupe. Slupky kůry se teleskopicky zasouvají jedna do druhé a tvoří brk o délce asi 100 cm, který se poté suší. Skořice představuje oblíbené koření, které se používá v mnoha kuchyních po celém světě a v podobě sirupu jde o jeden z nejjednodušších způsobů, jak povýšit chuť téměř v jakékoli receptuře, ať už jde o zazimování letní klasiky, jako je Daiquiri, nebo přidání hřejivých tónů koření do tiki koktejlu.

60 hodin v kuchyni

60 hodin v kuchyni

Nahlédnout pod ruce zkušeným kuchařům, naučit se nové techniky a receptury, pochopit organizaci provozu? To všechno můžete zažít ve cvičném provozu a kuchyni Ambiente –⁠ Prostoru UM, vybaveném nejmodernější gastronomickou technologií. Přihlásila jsem se na intenzivní kurz „60 hodin v kuchyni“, abych si všechno vyzkoušela.

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Pohupující se palmy, indické fíkovníky a banánovníky tvoří součást exotické zahrady, která slouží jako silný referenční bod a dynamický architektonický prvek, který Cretan Malia Park oživuje. V tomto rozsáhlém útočišti, kde tradiční materiály a textury nabízejí nový pohled na krétský luxus, se harmonicky snoubí svěží venkovní svět s modernistickou stavbou hotelu.

Výpečky Terezy Beránkové - V jednoduchosti je krása

Výpečky Terezy Beránkové - V jednoduchosti je krása

Gastronomie. Foodstyling. Porcelán. Tato tři slova s naprostou přesností vystihují um jediné osoby. V ateliéru na pražském Smíchově jsme navštívili výtvarnici Terezu Beránkovou.

Shiitake: Houba z Marsu

Shiitake: Houba z Marsu

Hranice mezi zdravím a udržitelností se začínají stírat. Co je tím myšleno? Společnost se stále více zajímá, odkud jídlo pochází, jak se vyrábí a jaký vliv má jeho produkce na životní prostředí. A z dobrého důvodu. Světová populace rychle roste. Základ stravy by tak měl tvořit výběr potravin, který je dostupný a výživný a zároveň respektuje celkové zdraví planety. Není tedy náhoda, že NASA zkoumá pěstování hub ve vesmíru. Právě houby lze totiž pěstovat rychle, nenáročně a udržitelně, ať už na Zemi, nebo v daleké galaxii. V neposlední řadě přispívají k rozkladu organické hmoty a recyklaci živin zpět do ekosystému. Pojďme se podívat na druhou, po žampionech nejvíce pěstovanou houbu na světě: shiitake.

Cože, ocet na baru?

Cože, ocet na baru?

Vždyť i při umývání povrchů to smrdí! Ale ve skutečnosti získávají nápoje založené na octu stále větší oblibu. Klíčovým argumentem je –⁠ možná překvapivě –⁠ chuť. Obyvatelům Česka se při slově ocet nejčastěji vybaví velmi silný a čpící kvasný lihový ocet, ideální na tlačenku či na nakládání hub. Ale ocet nabízí daleko širší možnost chuti. Řemeslně vyráběné octy chutnají komplexně a mnohdy dodají základu nápoje větší rafinovanost než citrusová šťáva.

Úroda podniků

Úroda podniků

Podzimní sklizeň provozů, které vznikly v průběhu léta, je skutečně bohatá. Jen skupina Ambiente otevřela tři nové podniky, nezahálí však ani ostatní. Přestože se náš výběr tentokrát zaměřuje na hlavní město, novinky najdeme i v regionech. Například v Hradci Králové otevřela restaurace 100letá, v Pardubicích Bistro Višňovka a v Novém Boru vznikla restaurace La Vita.

Petra Tajovský Pospěchová -  Jídlo je naše každodennost

Petra Tajovský Pospěchová - Jídlo je naše každodennost

Ráda nosí krojované sukně, kosí trávu a pořádá sousedské slavnosti, ještě radši pak chodí po kopcích. V údolí zase naslouchá pamětníkům, se kterými putuje minulostí, aby cestou zmapovala kulinářské dědictví české krajiny. Novinářka Petra Tajovský Pospěchová vnímá jídlo pohledem sociologie – jako nedílnou součást folklóru, (národní) identity a všednosti, která svědčí o tom, co jíme a kým jsme. Co vypovídá její kniha Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska? Kdy se tradice stává tradicí a proč stojí za to tvořit menu v restauracích s ohledem na region?

Drinkologie: Dvojitý agent - Vesper

Drinkologie: Dvojitý agent - Vesper

Stěží bychom našli člověka, který nezná vzrušující dobrodružství zřejmě nejslavnějšího agenta všech dob, jenž disponoval povolením zabíjet, ale zároveň měl i ve zvyku řádně popíjet. Vždyť to byl právě již první román britského spisovatele Iana Fleminga, v němž si hlavní postava objedná netradiční variaci na Martini, která hledá vhodné jméno. Jaké jsou tedy okolnosti vzniku bondovské klasiky? A proč tento drink hosté obvykle opomíjejí, přestože jeho sláva sahá až k nebesům?

Koktejly: Root-to-flower

Koktejly: Root-to-flower

Brčka vlastní výroby, minimalizace ledu, lokální a sezónní suroviny, využití veškerého potenciálu ovoce a zeleniny –⁠ a mohli bychom pokračovat. Baroví profesionálové by se měli vždy snažit najít způsoby, jak dosáhnout větší udržitelnosti, a tedy brát větší ohled na životní prostředí. Je však nutné připomenout, že zákazníci si koktejl vybírají především na základě chuti. Proto se určitému plýtvání nelze zcela vyhnout. Jak je ovšem v barmanské branži typické, jde nám i zde o nalezení rovnováhy. Rovnováhy mezi minimalizací plýtvání či úsporou energie a zážitkem, který chceme hostům prezentovat. Představujeme tak čtyři inspirace, čtyři individuální přístupy k udržitelnému koktejlu s důrazem na sezónnost.

Rozhovor: Monica Berg

Rozhovor: Monica Berg

Díky norským kořenům si Monica Berg vypěstovala vřelý vztah k přírodě a její štědrosti. Zážitky z dětství jako rybaření, houbaření nebo honitba pak formovaly Moničiny chuťové buňky a kreativitu. Není proto překvapením, že k nejvýraznějším rysům jejího barmanství patří používání čerstvých, sezónních a lokálních surovin. Jméno této podnikatelky –⁠ ověnčeno mnoha oceněními –⁠ je dnes na celosvětové nápojové scéně pojmem. V rozhovoru pro Barlife Monica otevřeně hovoří nejen o své podnikatelské filozofii.

Soutěžní kávy

Soutěžní kávy

Kávové soutěže slouží jako globální platforma pro sdílení nejnovějšího vývoje a výzkumu napříč celým řetězcem. Ať už se jedná o znovuobjevené, prastaré odrůdy kávovníku, experimentální metody zpracování, revoluční technologie pražení nebo pomůcky, které navždy změnily dynamiku přípravy kávy v kavárnách, všechny tyto inovace se sdílí na pódiích světových baristických šampionátů.

„Kvasu zdar!", Palírna Radlík letos slaví 25 let

„Kvasu zdar!", Palírna Radlík letos slaví 25 let

Vstupte do Palírny Radlík, jejíž pálenky znají a oceňují i daleko za hranicí naší země. Jakých met Palírna Radlík za čtvrt století své činnosti dosáhla, co stojí za úspěchy jejích ovocných pálenek a co si myslí o současných trendech v nápojové gastronomii, jsme se zeptali majitele Zdeňka Musila. Palírna Radlík začala jako pěstitelská pálenice kousek za Prahou, kam si chalupáři a zahrádkáři ze Středočeského kraje jezdili zužitkovat svou úrodu. Od té doby uplynulo mnoho vody a z objektu, který byl původně součástí JZD, vybudovali postupně jeho zakladatelé Zdeněk Musil a Libor Lacina řemeslný ovocný lihovar, který posouvá ovocné destiláty mezi prémiové alkoholy.

Ochutnali jsme za vás: Vaječňáky

Ochutnali jsme za vás: Vaječňáky

Nejčastěji si je vychutnáváme napřímo chlazené, běžně se však také používají ve všech druzích míchaných nápojů, které vyžadují sladkou, krémovou či kořeněnou složku. V našem hodnocení jsme se tentokrát podívali na vaječné likéry a likéry s příměsí vajec zahraniční provenience.

Rumové destinace: Trinidad

Rumové destinace: Trinidad

Trinidad a Tobago je dvojostrov známý díky svým karnevalovým oslavám, bohaté historii a samozřejmě díky svému rumu. Zatímco Trinidad je průmyslovější a větší, Tobago nabízí klid a krásu. Z hlediska rumového průmyslu se budeme věnovat primárně Trinidadu, jehož rumy si získaly mezi sběrateli v posledních desetiletích kultovní status. Příčinou je především zaniklá palírna Caroni, ale o tom až později.

Program BCB: stále pestrý a současný

Program BCB: stále pestrý a současný

Od 9. do 11. října se barová komunita opět na tři dny sejde v německé metropoli. I letos přiláká Bar Convent Berlin návštěvníky významnými vystavovateli, pestrým vzdělávacím programem a samozřejmě barovými týmy a uznávanými barmany.

Tequila a mezcal v centru pozornosti na BCB 2023!

Tequila a mezcal v centru pozornosti na BCB 2023!

Bar Convent Berlin 2023 je za dveřmi – to znamená, že špička světové barové scény se opět sejde v Berlíně ve dnech od 9. do 11. října. Největší mezinárodní veletržní akce pro barový a nápojový průmysl jako obvykle láká návštěvníky pestrým programem, atraktivními produkty a účastí světově známých barových týmů.