Old Fashioned - stále v módě

Tomáš Mozr

Divadelní a kulturní kritik George Jean Nathan označil tento staromódní koktejl společně s Martini a Manhattanem jako svatou trojici. Zamyslíme-li se nad tímto výrokem, dostaneme se do prostoru mezi dvěma póly, kde najdeme nespočet jednoduchých požitků, evolučních zázraků, ale i podmanivých ohavností. A dříve či později se vynoří otázka, zda právě Old Fashioned není tím, kdo stojí nade všemi.

Již tisíckrát představený a omílaný první popis koktejlu v americkém časopise The Balance and Columbian Repository, který 13. května 1806 publikoval editor Harry Croswell, nám při hledání kořenů koktejlu Old Fashioned opět předkládá zajímavé korelace, když prezentuje koktejl jako nápoj kombinující různé lihoviny, vodu, cukr a bitters. Není tedy těžké najít onu triviální spojitost, kdy je v případě Old Fashioned voda nahrazena ledem. S definicí koktejlu však existovaly pouze objednávky založené na konkrétní bázi, kdy například v roce 1859 lze najít v deníku Memphis Daily Appeal zmínku o tom, že whisky koktejl je, podobně jako kouření doutníků, žvýkání tabáku či hraní pokeru, skvělým módním doplňkem. Vždyť už i v první barové příručce od Jerryho Thomase, vydané roku 1862, můžeme najít Whiskey Cocktail, jenž se skládal z vinné sklenice naplněné až po okraj americkou whiskey, pár kapek Boker’s bitters, tří střiků gum sirupu a řezu citronové kůry.

Své pojmenování ovšem Old Fashioned získal až s nárůstem obliby míšených nápojů a novou módou přidávání dalších ingrediencí do koktejlů, ať už to byl absinth, curaҫao nebo vermut. Stejně jako se najde řada lidí, kteří vítají nové výtvory s otevřenou náručí, tak se objevila rovněž část veřejnosti, jež, jak podotýká barový publicista David Wondrich, neustále žádala onen staromódní styl koktejlu. Označení celé skupiny nápojů se tak pravděpodobně zrodilo z prostých preferencí hostů. Na druhou stranu můžeme zaznamenat legendu, že nápoj byl poprvé namíchán v Pendennis Clubu v Louisville ve státě Kentucky pro hosta, který neměl rád bourbon. Paradoxem tohoto údajného prvenství je nicméně fakt, že daný pánský klub byl založen v roce 1881, zatímco první psaná zmínka o koktejlu Old Fashioned pochází již z roku 1880, konkrétně z 15. února, kdy v The Chicago Daily Tribune vyšel článek s titulkem The Democracy in Trouble. Text referoval o večírku newyorského starosty a bývalého prezidentského kandidáta Samuela Tildena, kde byly kromě horké whiskey, skotské a tzv. sour-mashes konzumovány také old fashioned koktejly. O slovo se zároveň hlásí poznámka o jistém Jamesi E. Pepperovi, který v 80. letech 19. století přinesl tuto recepturu do hotelu Waldorf-Astoria.
Za jeden z  předělů v historii tohoto staromódního míšeného nápoje lze též považovat 1. leden 1936, kdy se po necelých třech letech od zrušení americké prohibice objevil v redakci New York Times naštvaný dopis, jehož pisatel si stěžoval, jak negativně se prohibiční léta podepsala na přípravě koktejlů Martini, Manhattan a obzvláště pak na koktejlu Old Fashioned: „Byly doby, kdy vlídný a soucitný barman navlhčil kostku cukru angosturou, vložil do sklenice kus ledu, ani příliš velký, ani příliš malý, a podal takto připravenou sklenici hostovi společně s lahví bourbonu. Zákazník měl tedy tu čest si sám nalít vlastní pití, přičemž ve většině míst byla cena stanovena na 15 centů. V současné době však moderní či bývalý speakeasy barman pouze upustí lžičku moučkového cukru do sklenice, přidá šplouch sody a k tomu kapku nebo dvě jakéhosi bitteru. Do sklenice vloží kus ledu, aniž by sledoval jeho velikost. Poté přidá celý ovocný kompot z třešní, pomeranče, citronu a ananasu. Sám nalévá přesnou míru a ještě si účtuje od 35 do 50 centů.“

Moderní variace

Máte-li rádi jednoduchost či striktní pravidla, pak několik následujících řádků snad raději přeskočte, neboť již ze své podstaty je Old Fashioned takřka nevyčerpatelnou studnou možností. Napříč světovou barovou kulturou najdete tolik variací na tuto klasiku, kolik je barmanů a s nimi láhví alkoholu. Více než jakýkoli jiný koktejl je Old Fashioned barmanovým podpisem, tekutým otiskem prstu a zcela unikátní ukázkou charakteru a osobního smýšlení, protože přesně tak je tento koktejl složen z hostových přání. Při jeho přípravě však tvůrce čeká hned několik proměnných.

Jelikož Old Fashioned reprezentuje celou skupinu nápojů a je po něm dokonce pojmenován i typ sklenice, do níž by měl být servírován, nepanuje zde z hlediska báze žádné dogma. Je možné použít prakticky jakýkoli typ báze, zpravidla se ale používá žitná whiskey, neboť bourbon je prý příliš sladký a skotská příliš ušlechtilá. Oproti tomu žitná dodává celé kombinaci ostřejší a komplexnější chuť, která tento míšený nápoj na konci 19. století proslavila. Představivosti se ovšem meze nekladou, a tak můžeme kupříkladu při návštěvě newyorského baru Death & Co. ochutnat twist Phila Warda s názvem Oaxaca Old Fashioned na bázi tequily a mezcalu.

Jako další možnost se nabízí využití různých druhů bitters – zcela očividně nemusí zůstat pouze u angostury. Příkladem budiž The Rebennack od Chrise Hannaha z baru French 75 v New Orleansu, jenž používá Peychaud’s bitters. Jeho kreace ale upoutá také přidáním Clement Creole Shrubs, čímž nám otevírá další otázku v podobě cukru. Zůstat u klasické kostky, nebo zkusit sirup? V rámci zachování tradičního přístupu se nabízí kostka cukru navlhčená několika kapkami bitters. Nicméně variabilita a trendy posledních let spíše přináší otevřenost vůči sirupu. Naprosto jasným důkazem tohoto směru je twist Tristana Stephensona Isoamyl Acetate Old Fashioned. Chemicky vyhlížející koktejl je založený na Jack Daniel’s, domácích bitters z vlašských ořechů a banánovém sirupu, který má nejlépe vyjadřovat skutečnou příchuť Jack Daniel’s No. 7. Nutí proto k zamyšlení o jedinečnosti použitého alkoholu a jeho povznesení.

Přibližně od padesátých let se rovněž rozšířil postup, nad nímž se názory barmanů dodnes rozchází. Jde o to, zda je přípustné v koktejlu Old Fashioned podrtit cokoliv jiného než kostku cukru. Pokud se ponoříte do problematiky hlouběji, zjistíte, že i o takové legendě, jakou symbolizuje Dale DeGroff, kolují zvěsti, že ve svém twistu podrtí jednu koktejlovou třešeň a pro zjemnění zastříkne sodou. Pro mnohé překvapující, pro některé přímo heretické. Obdobná situace pak nastává v oblasti zdobení. Onen kompot, na nějž si stěžoval čtenář New York Times, je doufejme definitivně pryč a používá se pouze řez kůry z citrusů. Nicméně například receptura Mezinárodní barmanské asociace uvádí jednu koktejlovou třešeň a plátek pomeranče.

Old Fashioned – receptura podle IBA

4,5 cl bourbonu nebo žitné whisky
2 střiky angostura bitters
1 kostka cukru
střik vody

Vložte kostku cukru do sklenice na Old Fashioned, saturujte cukr angosturou a přidejte trochu vody. Rozmačkejte kostku a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Naplňte sklenici ledem a přidejte whisky. Ozdobte koktejlovou třešní a plátkem pomeranče.

Tento a další články najdete v BARLIFE č. 71, který můžete objednávat na našem e-shopu. 

Mystérium starých keřů

Mystérium starých keřů

Zkroucený vinný kmen a kořeny nořící se hluboko do země, které přenáší do hroznů ten pravý terroir – to jsou staré keře. Tajemné a dlouhověké Vieilles Vignes, Alte Reben, Viñas Viejas, Vinhas Velhas, Vecchie Viti. Přidejte označení staleté keře, Vignes Centenaires, a zní to až mysticky – pocit, že pijete nápoj z hroznů rostliny zasazené před tolika lety, je prostě jiný. Cítíte všechnu péči, kterou jim někdo musel roky dávat, aby víno doputovalo až do vašich úst. A možná, když budete mít štěstí, budou hrozny! Hrozny starých keřů, někdy dokonce pravokořenných, jsou neodmyslitelnou součástí mnoha nejlepších vín po celém světě, a, co si budeme povídat, také přesný zásah do cíle na vinětě a mocný marketingový nástroj.

Španělská šumivá vína nejsou jen cava

Španělská šumivá vína nejsou jen cava

Pokud se řekne bublinky, vybaví se většině milovníků vín především Champagne a Prosecco, případně sekt. A také španělská cava. Produkce šumivých vín se ve Španělsku za poslední dvě dekády více než zdvojnásobila, takže rostla rychleji než celosvětový průměr i spotřeba. Nyní již výrazně přesahuje dva miliony hektolitrů ročně. Celosvětově se tak řadí na čtvrté místo za dominantní Itálii následovanou Francií a Německem. Vývoj se ve Španělsku ovšem nezakládá pouze na objemu –⁠ nabídka se velmi dynamicky transformovala a stále větší důraz Španělé kladou na kvalitu. A to jak u cavy, tak i dalších apelací a uskupení producentů šumivých vín.

Německo není jen Riesling

Německo není jen Riesling

V německém Düsseldorfu se již tradičně pořádal ProWein, jeden z nejvýznamnějších vinařských veletrhů na světě. Přidružený výzkum odhalil, že obchodníci s vínem z ČR považují německá vína za jedna z aktuálně nejatraktivnějších pro náš trh, a ze statistik je zřejmé, že poslední roky import kvalitních vín z Německa do ČR rychle a utěšeně stoupá. Je tedy na místě si vinařské Německo alespoň ve zkratce přiblížit.

Těžkosti vinařů

Těžkosti vinařů

Co v dnešní době trápí vinaře a vinohradníky? Jaké jsou největší výzvy, se kterými se producenti potýkají nezávisle na prestiži oblasti? A co může v nadcházejících desetiletích představovat nejzávažnější komplikaci?

Tomáš Nossek: na naturální víno by se nemělo dívat skrz prsty

Tomáš Nossek: na naturální víno by se nemělo dívat skrz prsty

Víno vyráběné bez chemického zásahu, tzv. víno naturální, oslovuje v Česku čím dál větší publikum. Paradoxem je, že zahraniční spotřebitelé jsou o kvalitě českého naturálního vína přesvědčeni mnohem více než čeští. Jak to s naturálním vínem na českém trhu reálně vypadá?

Víno v Čechách na vzestupu

Víno v Čechách na vzestupu

Když se řekne víno, většina lidí si představí moravské vinohrady. Přes blahosklonné úsměvy na téma víno z Čech se ale malá severní výspa vinohradnictví pomalu dostává na výsluní. Jaká jsou vína z Čech a proč jejich popularita roste?

Víno na cestách

Víno na cestách

Přeprava vína má za sebou dlouhý vývoj, jak probíhala a jak ovlivnila projev vín a vznik jeho specifických kategorií?

Trendy pro následující roky aneb věštění z vinných kalů

Trendy pro následující roky aneb věštění z vinných kalů

Jakým směrem se bude ubírat svět vína a jemu spřízněných nápojů v nejbližší době? I za běžné situace je nutné podobné odhady brát s jistou rezervou, ovšem v současné pandemii a při bezprecedentním způsobu, kterým zasáhla restaurace, bary a vůbec celé pohostinství, to platí dvojnásob. Přesto se o „věštění z vinných kalů“ a prorokování několika následujících trendů pokusím.

Sommelierská latina

Sommelierská latina

Znalosti vína a umění degustace se v posledních letech dostává značné pozornosti. Vína se pije stále více a hosté si již zvykli i na službu sommelierů, kteří jim v restauraci bez zaváhání doporučí víno doslova na míru. Nakolik jsou ale tito důležitě vyhlížející pánové a dámy skuteční fachmani a nakolik jen obyčejní užvaněnci, kteří si osvojili nesčetné množství přívlastků a mávají jimi kolem sebe jako prodlouženým kopím?

Od vína v dlaních po tenkostěnný nezdobený křišťál

Od vína v dlaních po tenkostěnný nezdobený křišťál

I tak by se dal popsat vývoj konzumace vína. Sklo je tu s námi kratší dobu než víno a zpočátku rozhodně nepředstavovalo materiál přístupný každému. I proto si cesta k dnešní naprosto dominantní vinné sklence – čiré, na stopce, s velkým kalichem užším na okraji – zaslouží bližší prozkoumání.

VINNÁ: Nový život pro vinnou révu

VINNÁ: Nový život pro vinnou révu

Designérka, kterou vám tentokrát představíme, nemá s gastronomií zdánlivě nic společného. Silvie Hrušková totiž tvoří dřevěné šperky. Čím si tedy zasloužila naši pozornost? Název značky VINNÁ napoví. Silvie pochází z vinařské rodiny a její prsteny vznikají ze dřeva vykácených vinohradů. Za každým šperkem se tak ukrývá několik ročníků vína.

Vinní jednorožci

Vinní jednorožci

Také svět vína má své mytické láhve a tekuté legendy. V poslední době se čím dál častěji můžete setkat s termínem „Unicorn Wines“, vinní jednorožci. A podobně jako neodolatelného, ale bájného jednorožce viděl tato vína na vlastní oči jen málokdo. Téměř nikdo je neochutnal, ovšem žádný vínomilec by si podobnou příležitost rozhodně nenechal utéct.

Co ukrývají sklepy Starého Plzence?

Co ukrývají sklepy Starého Plzence?

Šumivá vína zůstávají v našich končinách populární dodnes – dle statistických dat Celní správy České republiky se v loňském roce v Česku vypilo 19,3 milionu láhví šumivých vín, a jedná se tak o zhruba 6% nárůst oproti předchozímu roku. Drtivý podíl na prodejích má největší tuzemský producent, skupina Bohemia Sekt, se 16 miliony prodaných láhví sektů a šumivých nápojů (čímž překonal svůj vlastní prodejní rekord z roku 1999).

Spritz: S lehkostí bublinek

Spritz: S lehkostí bublinek

Ředit víno vodou pro Řeky představovalo zcela přirozený způsob, jak se udržet v patřičných mezích během ritualizovaných hostin zvaných sympozion. Nicméně tyto první zmínky o úpravách vína představují pouhou předzvěst perlivého nápoje, jenž si svou jednoduchou skladbou, ať už v tradiční, či obměněné podobě, vydobyl na počátku 21. století místo mezi klasickými koktejly.

Nové hvězdy mezi vinnými odrůdami

Nové hvězdy mezi vinnými odrůdami

Odrůdový panteon se mění jen pomalu a jména jeho obyvatel všichni milovníci vína dobře znají. Nejsou to nutně odrůdy vysazené na největších plochách, byť ve většině případů jde skutečně o ty nejrozšířenější, ale ty spojené s nejslavnějšími a nejpopulárnějšími víny. V posledních letech se ale objevilo několik odrůd, které si získávají věrné následovníky a jejichž popularita stále stoupá.

Krása pěstitelských champagne

Krása pěstitelských champagne

Champagne, na historii i současnost bohatý region severovýchodní Francie, dává jméno bezesporu nejslavnějším a nejdůležitějším šumivým vínům světa. Tamních 34 300 hektarů vinic obhospodařuje 15 800 různých majitelů a pěstitelů hroznů. Šampaňských domů je dnes přes tři stovky, družstevních spolků na sto padesát. Některé domy či družstva připravují jedinou značku, jiné jich mají i několik desítek.