Nezávislý inženýr Daiquiri

Písčité pláže, žhavé slunce a všude kolem moře, ale i nestabilní a nejistá politická situace plná vnitřních rozkolů či zásahů zvenčí. Přesně taková byla Kuba v době, kdy se zrodil a stal slavným koktejl Daiquiri, jemuž zpočátku holdovala místní populace a později mu propadl doslova celý svět. Jaký je však skutečný vývoj a příběh koktejlu, jehož ideální podobu spisovatel Ernest Hemingway přirovnal ke zpěněné hladině moře, kterým právě projíždí loď rychlostí třiceti uzlů?
 

Když se hovor stočí k Daiquiri, mnozí tvrdí, že za jeho vznikem stojí kubánští barmani, americký inženýr a nespočet dalších. Nicméně, jak správně poukazuje David Wondrich, rum a limeta mají dlouhou společnou historii. Britské námořnictvo zavedlo v roce 1795 k dennímu přídělu rumu rovněž pravidelný přísun limetové šťávy, a tak se zdá nepravděpodobné, že by ke spojení rumu a limety nedošlo již dříve. Navíc většina obyvatel Karibiku a Jižní Ameriky si vyráběla alkohol z cukrové třtiny a kombinovala jej s limetovou šťávou. Příkladem za všech budiž brazilská Caipiriñha nebo tradiční Canchánchara s medovou vodou. Na druhou stranu Daiquiri reprezentuje přirozené spojení lokálních ingrediencí v podobě rumu, limet a cukru, s americkými technologiemi, respektive výdobytky, kdy receptura využívá šejkru a tolik žádaného ledu.

Zrod Daiquiri lze směrovat až k přelomu 19. a 20. století. Jeho příběh je úzce spjat s kubánskou iniciativou na získání nezávislosti, jejíž první záchvěvy je možné sledovat už od roku 1868. Opravdu rozhodujícím momentem ale byl výsledek španělsko-americké války. Kuba připadla pod správu USA a následný příliv Američanů na ostrov vše změnil. Receptura na Daiquiri bývá připisována generálnímu řediteli Španělsko-americké železářské společnosti Jenningu S. Coxovi, o čemž svědčí autorův osobní zápis v deníku. Mělo se tak stát v roce 1905 za přítomnosti pánů C. Manninga Combse, George W. Pfeiffera, De Berneira Whitakera, C. Merritta Holmese a O. Persinga. Koktejl byl pojmenován Daiquiri podle městečka, v jehož blízkosti byl situován americký důl. Od té doby se prameny rozcházejí. Například v knize When It’s Cocktail Time in Cuba z roku 1928 se píše, že dělníci z dolů od Daiquiri si v baru Venus v Santiagu de Cuba objednávali každé ráno 3–4 drinky bezejmenné kombinace rumu, limetové šťávy a cukru. Jméno tomuto koktejlu údajně dal až Jenning Cox. Podle Coxovy vnučky byl ovšem příběh poněkud jiný, řediteli Coxovi prý přijela návštěva ze Spojených států, které chtěl servírovat koktejl. Nicméně došel mu gin a neměl ani vermut, a tak sáhl po rumu, jehož měl dostatek.

Chcete-li dnes ochutnat na Kubě originální Daiquiri, musíte si objednat Daiquiri Natural. V opačném případě totiž můžete očekávat některou z ovocných variant Frozen Daiquiri, jehož první podoby sahají až do roku 1930, kdy se pod názvem Daiquiri Frapé Cocktail objevilo v Manual del Cantinero od Gerarda Corralese. Na konci 30. let tento způsob přípravy ještě umocnil patent na elektrický mixér, jehož prvním promotérem byl Fred Waring, který mixér na trh uvedl nejen ve Spojených státech, ale rovněž na Kubě a v dalších zemích. Různorodost Daiquiri nicméně již ve svých počátcích neznala mezí, což dokazuje i brožurka Floridita Cocktails z roku 1939, v níž se kromě kubánské historie a barových anekdot vyskytuje hned šest receptur na Daiquiri, počítáme-li také Hemigway Special s grepovým džusem a čajovou lžičkou maraschina. A právě americký spisovatel, jakožto známý fanoušek tohoto koktejlu v kubánském baru Floridita, se chlubil tím, že jednou zde zvládl vypít dokonce šestnáct Daiquiri – samozřejmě dvojitých.

Moderní variace

Odchýlení se od striktního použití však nemusí být vždy na škodu – můžeme narazit například na Sparkling Daiquiri Sorbet od Tristana Stephensona, jehož ztvárnění nijak nezakrývá „zmrzlinovou“ minulost Daiquiri. V roce 2005 vytvořil Gregor de Gruyther v londýnském baru LAB novodobou klasiku s názvem Nuclear Daiquiri skládající se z overproof rumu, zelené Chartreuse, čerstvé limetové šťávy, Velvet Falernum a vychlazené vody. V našich zeměpisných šířkách můžete ochutnat zajímavé jasmínovo-meruňkové Daiquiri v pražském L’Fleur baru. Za dlouhých zimních večerů si můžete pustit DrinkTube Jamieho Olivera a připravit si Winter Daiquiri s mandarinkovou šťávou a javorovým sirupem. V neposlední řadě je nutné zmínit i Simona Difforda, jenž je pověstný svým nadšením pro Daiquiri a dovedl pojetí tohoto koktejlu až do krajnosti – představil totiž světu Difford’s Daiquiri Bitters ochucené karamelizovaným ananasem, mátou a dalšími tajnými