Když má tělo potíže

Kocovina je ne zrovna příjemným následkem pití alkoholu. Ten se do těla rychle vstřebá, ale velmi pomalu se vylučuje, a to navíc v závislosti na mnoha individuálních faktorech. Každý člověk na něj reaguje různě, ať už v závislosti na vrozených dispozicích, váze a pohlaví, nebo na momentální kondici či na dostatečném přísunu potravy a vody během popíjení. Situaci může zhoršit i míchání různých alkoholických nápojů, pití na lačno nebo další pití v kocovině. A co vlastně se tedy v těle děje?

Alkohol nejprve putuje z úst do žaludku a pak se v tenkém střevě vstřebává do krve. Následně se v játrech metabolizuje na toxický acetaldehyd a ten na kyselinu octovou, která se vylučuje z těla ven. Délka těchto fází je u každého individuální. Acetaldehyd způsobuje, že se do těla vyplavují některé hormony, které například působí na zvýšení tepu, krevního tlaku, rozšíření cév, pocení apod. Alkohol blokuje hormon vazopresin, který má antidiuretické účinky a omezuje tvorbu moči – výsledkem je časté močení a dehydratace, včetně souvisejícího nedostatku minerálních látek. Nedostatek tekutin může způsobit bolest hlavy, sucho v ústech, žízeň, nevolnost, závratě. „Při konzumaci alkoholu dochází kromě opojných pocitů vyplývajících z ovlivnění mozku k rizikům závislým na množství alkoholu, schopnosti jeho odbourání a rychlosti jeho vypití,“ říká docent Pavel Kohout, vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. Interní kliniky a Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice. Platí ovšem, že stejně jako kocovina závisí na mnoha faktorech, tak i množství alkoholu, jež lze označit jako nadměrné, je zčásti individuální. Stav, který nazýváme kocovina, vzniká následkem předchozí intoxikace alkoholem. Je to vlastně způsob, jak se tělo pere s jedem. Lékař Karel Nešpor, který se v Psychiatrické nemocnici Bohnice věnuje prevenci a léčbě závislostí, za typické znaky kocoviny označuje bolest hlavy, průjem, nechutenství, třes, únavu a nevolnost. Špatná nálada, jež kocovinu často doprovází, podle něj souvisí s biochemickými poměry v mozku.

Kocovina jako signál

Kocovina je stav, který není radno podceňovat. „Naše tělo nemá moc možností, jak nám říct, že něco neděláme dobře. Obecně nám to dává najevo věcmi, které jsou nepříjemné, jako je třeba bolest nebo snaha eliminovat špatnou věc zvracením. Takže kocovina je obecný signál těla, které nám říká – nedělej to, není to správné, poškozuješ se,“ říká Petra Kašparová, lékařka a odborná asistentka Fingerlandova ústavu Fakultní nemocnice Hradec Králové a tamní lékařské fakulty. Hrozeb souvisí s alkoholem celá řada. Nadměrná konzumace může skončit v nejzazším případě i úmrtím způsobeným minerálovou dysbalancí a srdeční arytmií. Může dojít k akutnímu selhání jater, akutnímu zánětu slinivky břišní, postižení žaludeční sliznice (gastritidě) a dalším potížím. Opilému člověku také může hrozit smrtelný pád nebo vdechnutí zvratků. Protože alkohol působí také na antidiuretický hormon, způsobuje velkou ztrátu tekutin močí, jejímž následkem je dehydratace organismu. „Za některé problémy přitom může sám alkohol, jiné způsobuje metabolit acetaldehyd, který vzniká v těle při odbourávání alkoholu alkoholdehydrogenázou,“ dodává Pavel Kohout. Právě dehydratace a minerálová nerovnováha jsou příčinou obtíží, které jsou spojené s kocovinou. Zároveň při ní může docházet i k mírnému otoku mozku.

Petra Kašparová rovněž připomíná, že tělo reaguje na různé druhy alkoholu odlišně. „Pokud jde o tvrdý alkohol, je popisován přímý toxický účinek na buňky žaludku (to se projevuje zvracením), jater (výsledkem jsou metabolické změny viditelné jako hromadění tukových odpadních látek) a slinivky břišní,“ vysvětluje. Účinky na slinivku podle ní mohou vést i k toxickému zánětu, tedy akutní hemoragické pankreatitidě, při níž dojde k samonatrávení břišních orgánů. „Tyhle změny se mohou vyskytnout i po jednom picím excesu,“ rozptyluje představu, že něco podobného se stává jen po dlouhodobém a dost nezřízeném pití. Při nadměrné konzumaci piva zase dochází k obrovské zátěži srdce a výkyvům metabolické rovnováhy. „Jsou popisovány poruchy srdečního rytmu i nevratné roztažení srdce,“ dodává. Velký objem piva nezvládá ani žaludek, který se brání zvracením, přičemž hrozí až roztržení jícnu.

Na množství záleží

Fakt, že může mít alkohol na naše tělo, vnitřní orgány a metabolismus negativní vliv, samozřejmě neznamená, že je nutné se za každou cenu abstinovat. Jak uvádí Pavel Kohout, nejdůležitější je vždy množství alkoholu, které člověk vypije. Určité množství může být pro tělo dokonce prospěšné, jiné množství až smrtelně nebezpečné. „Malé množství alkoholu, tedy u mužů 40 g (tj. asi 4 dl vína) a u žen 20 g, může snižovat riziko vzniku ischemické choroby srdeční,“ tvrdí na základě výzkumů. Ostatně demonstruje to i francouzský paradox – přesto, že Francouzi holdují jídelníčku bohatému na nasycené tuky, mají relativně nízký výskyt akutních srdečních příhod. To se připisuje právě tomu, že střídmě pijí také víno, které je bohaté na flavonoidy. A ty působí na srdce příznivě. Nicméně je třeba upozornit, že to vše platí pro zdravého člověka. Kdo ví, že má nemocná například játra nebo slinivku, měl by se alkoholu vzdát. Rizikové totiž pro něj může být i minimální množství. S kocovinou jsou spojené různé mýty a šeptandou nebo po internetu kolují rozličné „zaručené“ recepty, jak se s kocovinou vypořádat a jak si v ní ulevit. Ne všechny ale opravdu fungují. Pavel Kohout vysvětluje, že káva ani pohyb odbourávání alkoholu neurychlí. Káva snad jen může zvýšit pozornost, schopnost pohybu a snížit únavu. Vždy je podle něj důležité množství alkoholu a rychlost konzumace, roli hraje i to, jaké jídlo spolu s alkoholem jíme. „Ke snížení rizika vzniku kocoviny je dobrá dostatečná hydratace. Vždy na jednu alkoholovou jednotku je dobré vypít minimálně 2 decilitry vody. Dbejte na dostatek minerálů. Důležité také je zabránit zvracení, na což někdy pomáhá silný vývar, někomu dršťková polévka, jinému kolové nápoje,“ radí.

Tento článek najdete v BARLIFE Magazine č. 68, který můžete zakoupit on-line na e-shopu Barlife.