Rozhovor: William Pravda
Červenec 7, 2023

Ve světě uznávaná barmanská osobnost s českými kořeny. Po mnohých zahraničních zkušenostech William Pravda působí v luxusním pětihvězdičkovém hotelu Capella v Bangkoku na pozici nápojového manažera a má na starost bary celého resortu. S pověstí lídra vnáší do světa barů a pohostinství inovace a kvalitu.
Williame, kde se vidíš ode dneška za pět let? Jaká je tvá vize?
Vypadá to, že mým konečným cílem je vést a rozvíjet týmy a koncepty barů po celé Asii. Jako člověk, který rád tvoří, s velkou oblibou získávám nové nápady a přeměňuji je v realitu. Má vize zahrnuje rozvoj talentovaných jednotlivců v předprovozní fázi a následně při přechodu do skutečných provozů. Abych tohoto cíle dosáhl, rád bych měl vlastní středisko – plážový bar na tropickém ostrově s malou restaurací a několika pokoji. Toto místo by nebylo pouze mým profesionálním zázemím, ale také mým osobním útočištěm.
Vím, že jsi svou kariéru zahájil v Praze U Zlatého stromu. Jaké dovednosti sis ze svých začátků přinesl?
Když na tu zkušenost z doby před více než deseti lety vzpomínám, musím říct, že to bylo fantastické. Právě tehdy jsem opravdu poznal, jak je naše odvětví krásné a co všechno se v něm mohu naučit. Díky této zkušenosti jsem zjistil, že je nesmírně důležité se neustále vzdělávat a poznávat různé produkty a vůbec všechny stránky života. Pro barmana jsou znalosti mocným nástrojem, a stejně tak je důležité najít správný způsob, jak je sdílet s kolegy z branže i s hosty. I po všech těch letech mám stále pocit, že jsem se jen dotkl povrchu toho, co je možné vědět.
Aby barman uspěl, je podle mého názoru nejdůležitější jít si za svými sny a vnímat každou zkušenost jako příležitost pro profesní růst. Výzvy a neúspěchy lze vnímat jako příležitost k učení a zlepšování se, a při tom je klíčové si udržet pozitivní mysl a oddanost svému řemeslu. S tvrdou prací a vytrvalostí člověk v tomto odvětví dosáhne čehokoli.
Poté ses stěhoval do Velké Británie, Singapuru, Thajska a Vietnamu. Můžeš se s námi podělit o největší rozdíly mezi všemi těmito místy a hlavně o to, co ti toto časté stěhování přineslo?
Jedna věc, kterou jsem se naučil ze svých cest a zkušeností v různých zemích, je, že rozmanitost je opravdu krásná. Žádná dvě města nebo země nejsou stejné a každé místo má své jedinečné kouzlo a kulturu. Přizpůsobit se těmto rozdílům a najít vždy vlastní cestu však může být problém. Navzdory tomu jsem zjistil, že lidé jsou krásní a fascinující bez ohledu na to, kam jdete. Je důležité přistupovat ke každému novému zážitku s otevřenou myslí a s ochotou učit se a oceňovat rozdíly, které každé místo činí výjimečným.
Musím přiznat, že přestěhování se do nové země není snadný úkol a vyžaduje velkou dávku sebekontroly a odhodlání. Na základě mých zkušeností mi obvykle trvá asi rok, než se plně přizpůsobím novému místu. První měsíc je vždy vzrušující, ale brzy poté mohou pobyt zkomplikovat překážky, jako je přizpůsobení se novým kulturám, pracovním postojům, a dokonce i počasí. Po třech měsících začínám zpochybňovat své rozhodnutí přestěhovat se a bojuji s adaptací na nové prostředí. Moje předchozí zkušenosti se střetávají s mou současnou situací a mám potíže pochopit, proč věci nefungují tak jak dřív. Po roce se však dokážu ohlédnout a zeptat se sám sebe, zda skutečně rozumím a oceňuji své nové prostředí a zda mi můj současný životní styl a práce přináší spokojenost a štěstí. Naučil jsem se, že trpělivost a odhodlání jsou v těchto situacích zásadní, stejně jako intuice a respekt k lidem, kteří pocházejí z různých prostředí a mají různé zkušenosti. Koneckonců je naším cílem najít štěstí, a jakmile si uvědomíme, že nedokážeme změnit svět, můžeme si začít užívat svět kolem nás a najít svou vlastní verzi ráje.

Momentálně sídlíš ve Vietnamu. Mohl bys nám říct více o barové scéně ve Vietnamu? Prý se tam rozvíjí již nějakou dobu.
Vietnam je úžasná země a jeho barová scéna, podobně jako na mnoha jiných místech, se vyvíjí rychlým tempem. Barová kultura začala v Saigonu růst na počátku 90. let, kdy měl pan David Jacobson vizi vytvořit ve městě pořádný bar. Přestože nastaly nějaké překážky, Saigon se nakonec stal barovým hlavním městem Vietnamu. V posledních letech se však Hanoj ukázala na barové scéně jako silný konkurent. Jako politické hlavní město země se Hanoj rychle přizpůsobila moderním barovým trendům. Bary jako Kumquat a Nhe byly jedny z prvních, které získaly mezinárodní uznání. Dnes k růstu této scény přispívají The Hudson Rooms, Gallery Bespoke, Beezneez, Haflington a mnoho dalších. Nemám žádné pochybnosti o tom, že v průběhu jednoho roku se svět o vietnamské barové scéně dozví více a Hanoj bezpochyby převezme vedení.
Pracuješ pro menší, ale velmi uznávanou luxusní značku hotelů Capella. Můžeš nám ji představit a vysvětlit, čím je Capella výjimečná?
Je pro mě velkým potěšením pracovat pro Capellu, protože má v mém srdci zvláštní místo. To, co se mi na této společnosti líbí především, je její jedinečný přístup k pohostinství, který se zaměřuje nejen na naše hosty, ale také na kolegy. To symbolizují dvě hvězdy v našem logu: jedna představuje právě hosty, druhá kolegy. Luxus v pohostinství u Capelly znamená vytvářet personalizovaný zážitek pro hosty ještě předtím, než na něj vůbec pomyslí. Neprodáváme jen pokoje nebo postele na noc; nabízíme kompletní zážitek prostřednictvím různých aktivit, které uspokojí osobní zájmy hostů.
Dokonce se neoznačujeme jako hotel, ale spíše jako městské letovisko nebo resort, protože chceme zdůraznit, že se zaměřujeme na poskytování zážitků, nikoli pouze na ubytování. U Capelly přistupujeme ke každému, kdo projde našimi dveřmi, jako ke členu naší rodiny. Tohoto pocitu tepla a pohostinnosti můžeme dosáhnout pouze tehdy, jsou-li naše týmy šťastné a spokojené se svou prací. Proto dáváme přednost blahu a důvěře našich kolegů. Uvědomujeme si totiž, že jejich spokojenost je stejně důležitá jako zážitky, které nabízíme našim hostům.

Stojíš před mladým začínajícím týmem, otevíráte pod tvým vedením nový bar a máš pronést motivační řeč před prvním otevřením dveří. Co řekneš?
S otevřenou náručí, širokým úsměvem a sklenkou šampaňského pronesu:
„Dnešek je pro nás všechny začátkem neuvěřitelné cesty. Neúnavně jsme pracovali na vytvoření jedinečného baru a restauračního zážitku, který se odlišuje od všeho ostatního. Společnou vizi jsme založili na talentu, odbornosti a obětavosti každého z nás. Velmi mě inspiruje vášeň a odhodlání, které jste projevili v předchozích měsících. Chceme, aby se naši hosté cítili výjimečně, a máme příležitost vytvořit okamžiky, na které budou po celý život vzpomínat. Musíme tedy pracovat jako jeden tým. Jsme oddaní a zapálení a snažíme se dosáhnout maxima ve všem, co děláme. Vždy dbáme na potřeby našich hostů a předvídáme jejich přání ještě dříve, než si je sami uvědomí. Mějte na paměti, že máme moc inspirovat, motivovat a měnit životy. Jsme tvůrci prostředí, které je přívětivé, pozitivní a posilující. Jsme důvodem, proč se každý rozhodne k nám vracet. Mám naprostou důvěru v každého z vás a společně dokážeme dosáhnout čehokoli, co si určíme. Ukažme světu, o čem je skutečná pohostinnost. Jsme v tom spolu, užívejme si každý okamžik a zůstaňme sami sebou.“
Jaký je nejlepší koktejlový bar, na který nikdy nezapomeneš, a do jaké oblíbené země se rád vydáš?
Rozhodně nikdy nezapomenu na 28 Hong Kong Street, cítím se tam jako doma. A moje oblíbená země je Japonsko.
Bánh mì, nebo svíčková?
Není to snadná volba, ale svíčková omáčka s pěti a brusinkami, ovšem bez masa.
Bobby Burns, nebo Pravda Vodka Martini?
V životě jsem vypil víc Martini než Bobby Burns, takže to musím vyrovnat.
Je neděle kdekoli na světě, máš volno a chuť na výtečné jídlo a pití. Jak vypadá tvůj dokonalý nedělní den?
Jsem na pláži, sedím v pohodlném bambusovém křesle a stále mám na sobě župan. Je asi 10 hodin dopoledne a začínám s míchaným ovocným talířem, při tom se dívám na vlny a užívám si vánek. Poté přecházím k jednoduchému vinnému spritzu a talíři s plátky uzenin a sýrů. Na vedlejším stolku leží doutníky a láhev rumu. Uvidíme, jak se zbytek dne vyvine, protože za 2 hodiny dorazí všichni moji baroví a kulinářští přátelé, aby se ke mně připojili. Ten den celý svět pozná, jak vypadá opravdová neděle.
William Pravda
Než se rodák z Moravy a syn diplomata vypracoval k luxusnímu baru v Thajsku, ušel dlouhou cestu. Ta započala v pražském baru U Zlatého Stromu, kde se pro něj barmanství stalo životní vášní. Pokračoval přes Vietnam, Singapur a Thajsko, spolupracoval i s Gordonem Ramsaym. William si získal respekt v barovém světě svými znalostmi, kreativitou a profesionálním přístupem. Stal se průkopníkem ve vývoji barových konceptů nejen v Asii. Jeho schopnosti a zkušenosti ho vynesly na přední pozice, a to včetně role v luxusní hotelové značce Capella.
Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 110. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.
Foodpairing: Pod hladinou
Jak už víme, párování jídla a nápojů neznamená pouze kombinaci chutí. Je to hledání rovnováhy mezi aromatem, texturou a celkovým dojmem z pokrmu. Tentokrát jsme se ponořili pod hladinu a prozkoumali jsme možnosti propojení mořských ingrediencí s koktejly, které pracují s mineralitou, kyselostí i jemnou kouřovostí. Nešlo jen o sladění surovin – klíčovou roli hrály kontrast, aromatické složky a moment překvapení. Místo pouhého doplnění tu vznikl dialog, ve kterém se jídlo a nápoj vzájemně pozdvihují.
Novoroční nadělení
Od posledního čísla Barlifu se toho na české gastronomické scéně událo hodně. Vzniklo (a chystá se) tolik podniků, že dvoustrana na všechny novinky už nestačí. A přestože se první letošní výběr týká hlavně Prahy, nezapomínáme ani na ostatní místa republiky. S velkým očekáváním vyhlížíme otevření zážitkové restaurace Hale Apana v Hradci Králové nebo brněnského bistra La Špageta. Ale teď už k nejčerstvějším novinkám, které stojí za zmínku i za návštěvu.
Michaela Doležalová: Za světlem
Ve volném čase hraje ráda fotbal a chodí na čundry. Je veselá, bystrá a pohotová. O své práci by dokázala mluvit hodiny. Zapáleně, poutavě. Rychle. Má vizi a chuť věci posouvat kupředu. Za světlem. Michaela Doležalová a Studio Jasna.
Den na kávové farmě
Zastavit se a vychutnat si šálek své oblíbené kávy je pro mnohé z nás součástí každodenního rituálu. Běžný den na kávové farmě je ale pro většinu lidí na míle vzdálenou představou. Farmáři a jejich zaměstnanci v různých koutech světa vynakládají obrovské úsilí, aby káva dosáhla té nejvyšší kvality. Pojďme se podívat, jak vypadá jeden den na kávové farmě třemi různými způsoby – v Etiopii, Nikaragui a Brazílii. Každá farma, každý farmář a každý region mají svou specifickou dynamiku, výzvy i radosti. Tyto tři příběhy vám přiblíží život lidí, kteří stojí za vaší kávou.
Ivo Jedlička: S chutí do toho
Mladý výtvarník s otevřenou myslí a pusou od ucha k uchu, kterému je práce koníčkem. Odpočinout si od ní de facto vůbec nepotřebuje. Dělá věci tak, aby mu dávaly smysl. Iva Jedličku jsme zastihli v prázdninové náladě na cestě mezi Boloňou a Muranem. Mluvil o hudbě, designu, o své zálibě v gastronomii a o tom, jak je důležité nebát se zkoušet nové věci.
Pivo: Svůj k svému? Nebo protiklady?
Autor jednoho populárního seriálu o autech a cestování nedávno publikoval srovnání, jak jsou na tom aktuálně jednotlivé evropské země s cenou piva. Rozdíly byly veliké, nejdražší piva autor shledal ve Skandinávii (pochopitelně, mají tam nevyšší spotřební daň).
Honza Všetečka: Obyčejné jídlo je svátkem
Sám o sobě tvrdí, že je kluk z vesnice, přitom projel kus světa, vařil v top restauracích a nakonec dobyl Prahu vepřovými oušky s křenem. Honza Všetečka vede kuchyni U Kalendů, přes rondon si obléká kostkovanou řeznickou košili a chvílemi se cítí být víc zemědělcem než kuchařem. To proto, že zná své kořeny – a čerpá z nich inspiraci pro jídelní lístek i pro život. V rozhovoru jsme si povídali o jednoduchosti bez kudrlinek a spoluhře v týmu, o vnitřnostech a telecím brzlíku, ale taky o knedlíku pod duchnou a o jídle, které utváří nás i naši českou kulturu.
Drinkologie: Tři prázdné stránky - Fish House Punch
„Nikdo přesně neví, kde, kdy nebo kdo vynalezl punč,“ píše hned zpočátku své knihy Punch koktejlový historik David Wondrich. Nelze na nikoho jasně ukázat prstem, spíše můžeme historii jen skládat jako jednotlivé kousky mozaiky. Přesto nalezneme i takové zástupce této skupiny nápojů, u nichž můžeme být relativně konkrétní. Například se můžeme zatoulat do pánského klubu, kde ústředním tématem není politika ani jiné společenské či kulturní záležitosti, nýbrž rybaření a v prvé řadě hlavně pití punče. Kde se tedy vzal onen pravděpodobně nejslavnější punč všech dob? Z čeho se skládal a koho ohromil?
Martin Žampach: Design, jako když tiskne
V poslední dekádě se zaměřil na využití 3D tisku. Baví ho zkoumat a rozvíjet možnosti aditivních technologií, v nichž vidí velký potenciál do budoucna. Odjakživa tíhnul k práci s materiály beze zbytku, přičemž pro něj hrají klíčovou roli udržitelnost a lokálnost. Povídali jsme si s průmyslovým designérem Martinem Žampachem.
Koktejly: Vstupte do světa umami
Umami – pátá chuť, povyšující nejen pokrmy, ale i koktejly na zcela novou úroveň. Zkuste si vybavit ten bohatý, lahodný pocit, který se vám rozlije po jazyku, když ochutnáte dobře vyzrálý sýr nebo šťavnatý steak. A teď si představte, že tento pocit můžete zakusit i ve sklenici. Umami koktejly nejsou jen hrou s chutí – jsou o vytváření překvapivé a okouzlující hloubky a komplexity. A právě v této oblasti se rodí malá tajná zbraň moderní mixologie – umami přísady jako miso, houby či dokonce uzené maso se stávají hvězdami barmanského umění. Speciálně připravené bittery nebo umami ingredience aktivují naše glutamátové receptory, a vytvářejí tak vyváženější a uspokojivější chuťový zážitek. V čele této revoluce stojí inovativní výtvory předních barmanů, jako je Truffle Martini v newyorském baru Dante, které obsahuje vodku infuzovanou lanýži a omáčku z lanýžového oleje, nebo kouřový twist Shiitake Negroni z londýnského Tayēr + Elementary, který se nese v duchu shiitake-infuzovaného Campari. Zimní inspiromat vám představí čtyři barmany, čtyři drinky a jedno téma: umami koktejl.
Rumové destinace: Mauricius
Mauricius, oficiálně Mauricijská republika, je ostrovní stát v Indickém oceánu proslulý nejen svými nádhernými plážemi a bujnou vegetací, ale také výrobou kvalitního rumu. Ostrov se nachází asi 2 000 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Leží východně od Madagaskaru, je součástí souostroví Maskarény a má přibližně 1,2 mil. obyvatel.
Naturhotel Forsthofgut: V náruči lesa
Na úpatí tyrolských Alp, kde se ticho lesa prolíná se šuměním horských potoků a dechberoucí výhledy sahají až k zasněženým vrcholkům, stojí hotel, který je více než jen místem k přenocování. Naturhotel Forsthofgut, ležící v malebné vesničce Leogang, představuje příběh jedné rodiny, která zasvětila svůj život snaze o harmonické spojení člověka s přírodou. Co však činí tento hotel opravdu výjimečným, je jeho hluboký respekt k okolní krajině a historie, která sahá stovky let nazpět.
Čtyři vinařské rodiny, které formovaly historii vína
Dokážete si tipnout nejstarší dodnes fungující firmu v Německu? Nachází se na Mosele v obci Kröv a je to jedno z nejstarších vinařství v Evropě. První písemnou zmínku o jeho vinicích najdete už v roce 862. Podnik Staffelter Hof rodina založila roku 1447 a předává si ho dodnes, tedy už více než dvacet generací. Během těch dob se jistě nejednou proměnil styl vín, používané odrůdy i technologie, přesto jde o úctyhodnou historii!
Foodpairing: 1 + 1 = 3
Párování jídla a nápojů je především uměním, nikoliv vědou. Úspěch v této oblasti nemusí být vždy okamžitě zřejmý; spíše vychází z experimentování a hledání té správné cesty. Moderní česká gastronomie, která se neustále vyvíjí, přináší řadu nových možností, jak překročit tradiční normy, a to jak na poli kulinářském, tak barmanském. Stále však obecně platí, že klíčovým prvkem, který ovlivňuje naše chuťové vnímání, je aroma. Lidský čich dokáže rozpoznat více než 10 000 různých vůní a při párování pokrmu a nápoje může být aroma, které vnímáme v drinku, rozhodující pro to, jak vnímáme chuť samotného jídla. Na našem vzrušujícím experimentu se tentokrát podíleli šéfkuchař Mirek Vykysalý z restaurace Ūvoz a barman Jan Budil z baru Forbína, z jejichž spolupráce vzešlo tříchodové menu povýšené o originální koktejly. A vy si to nenechte ujít: 1 (jídlo) + 1 (drink) = 3 (nová hodnota).
Pivní jistoty a pivní překvapení
Porouchala se mi doma pivotéka. Než jsem byl schopen zařídit nápravu, bylo nutno přijmout dočasné havarijní opatření v podobě přemístění archivních kousků do náhradní lednice. Jenže ta nebyla dost velká. Co teď?
Timut: pepř ze svahů Himálají
Obyvatelé Okinawy, nejjižnější prefektury Japonska, jsou známí svou nebývalou délkou života a nízkým rizikem nemocí spojených s věkem. Jejich návod na dlouhý věk spočívá mimo jiné v pestrém využití bylin, koření a ochucovadel, které dodávají jejich jídlům jedinečný charakter a zároveň disponují léčivými vlastnostmi. Jeden z takových pokladů přírody představuje pepř timut původem z Nepálu, kde divoce roste na svazích Himálají. Tento nepálský pepř vytváří na jazyku jemně brnivý a znecitlivující dojem a vyznačuje se charakteristickou grapefruitovou chutí, která stojí za prozkoumání. Připojte se k nám na cestě za odhalováním tajemství klíčové ingredience nepálské, bhútánské a tibetské kuchyně!
Rozhovor: John Gakuru
John Gakuru je osobnost, která zanechala stopu na několika kontinentech. Ve světě lihovin jej považují za skutečnou autoritu. Jeho životní cesta je příběhem neúnavného průkopníka: začala v Keni, pokračovala v Anglii i přes Austrálii a nedávno ho zavedla až do Los Angeles. Od svých začátků jako manažer prestižního baru LAB v londýnském Soho, kde byl svědkem znovuzrození klasických koktejlů, až po roli globálního ambasadora brazilské značky Sagatiba Cachaça, se Johnovi podařilo z malých výrobců vytvořit celosvětově uznávané značky. Dnes je též spoluzakladatelem společnosti Coruscent Co., která se zaměřuje na zlepšování míst a produktů, s nimiž přichází do kontaktu. V našem rozhovoru s námi John sdílel své jedinečné zážitky, hluboké znalosti a vizi budoucnosti lihovarnictví, kterou sám pomáhá utvářet.
Koktejly: Kávová kolekce
Pro mnoho z nás představuje káva neodmyslitelnou součást našich každodenních rituálů. Ať už si tedy vychutnáváme ranní šálek, nebo relaxujeme s kávou po večeři, její chuť nás provází celým dnem. Kromě tradičního podávání však káva exceluje i v kreativních koktejlech. Přestože byla objevena před více než 900 lety v Etiopii, první skutečně proslulý kávový koktejl Irish Coffee vznikl podle známého příběhu až ve 40. letech v rukou Joea Sheridana, mladého kuchaře z irského pobřeží. Kombinace kávy a alkoholu nabízí nespočet variací. Whisky a rum se nejlépe pojí s tmavou kávou a silnými chutěmi, zatímco gin a tequila ladí s jemnějšími, květinovými tóny. Možností je tedy mnoho, ale při tvorbě kávového koktejlu je klíčové dodržovat jednu zásadní radu: nikdy nepoužívejte více alkoholu než kávy a držte se poměru jedna ku jedné. Žádná složka tak nepřebije tu druhou. Inspiraci nemusíte ani tentokrát hledat daleko – tři námi vybraní barmani a jeden barista se vám představí právě prostřednictvím svých originálních kávových výtvorů.
Drinkologie: Smrtící životabudič - Corpse Reviver #2
Představte si dobu, kdy neexistovaly žádné aspiriny, brufeny, vyprošťováky či jiné šumivé nápoje s extra obsahem vitamínu C. Lidé přirozeně hledali zaručený lék na kocovinu, zvlášť pokud předešlý večer vypili láhev šampaňského. Oněch kombinací, které měly přinášet jednoznačnou úlevu, byste našli celou řadu. Například Antifogmatic vás zbavil pomyslné mlhy předešlého dne, Eye-opener vám spolehlivě vyčistil zrak, Morning Glory zase proměnil zdánlivě nepříjemné ráno v radostnou událost. A právě vedle nich stojí celá kategorie nápojů, která dovede zažehnout jiskru dokonce v už vyhaslém těle.
Foodpairing: Umění kontrastu a harmonie
Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč některé ingredience tvoří dokonalou harmonii, zatímco jiné se k sobě nehodí? Tajemství tkví ve společných aromatech, která spojují chutě do jedinečného celku. Překvapivě je totiž až 80 % našeho chuťového zážitku utvářeno právě čichem. Úspěšné párování spočívá v nalezení rovnováhy mezi jednotlivými složkami koktejlu a chutěmi připravovaného pokrmu. Zpravidla totiž pozvedne zážitek z obou, a právě proto má smysl se o něj pokoušet! Ať už pořádáte brunch, nebo formální večeři, ujistěte se, že každé sousto a doušek jsou dokonale spárovány. Výsledný dojem na hosta za to stojí a možná bude důvodem k jeho další návštěvě. Tentokrát vás vezmeme na cestu za hledáním vyvážených kombinací, na níž se pod vedením šéfbarmana Jana Jančara a šéfkuchaře Michala Horvátha snoubí tříchodové menu s nejen vizuálně promyšlenými koktejly.
Pět světoznámých vinic a čím jsou tak výjimečné
Ve světě vína existuje několik jmen, která po vyslovení milovníkům vína rozbuší srdce. Jde samozřejmě o názvy kultovních vinařství, ale v detailu také o pojmenování vinic nebo konkrétních vín s nimi spojených, případně o jména kousků země, na nichž vznikají světoznámá vína a která se leckdy stala poutními místy cest po vinařských oblastech. Od téměř každého vinaře se ostatně dozvíte, že „víno vzniká na vinici“ a právě tam. Každý z nich chce směřovat vaše kroky mezi vinohrady dřív, než začnete ve sklepě ochutnávat. Několik významných vinic si představíme na řádcích níž. Pohybovat se budeme protentokrát především ve Francii, ale zavítáme i do Německa a Itálie.
Větrník, nebo pivo?
Úroda nových podniků zasáhla v posledních měsících spíše Prahu. Vinohrady se tak pyšní asijským bistrem Mi I’m, v centru otevřela italská restaurace Farina a Letná se může chlubit tapas barem Tapárna. A také jsme se dočkali otevření koktejlového baru Forbína! Z níže uvedených novinek pak vyplývá, že sladkého a piva není nikdy dost. Čemu dáte přednost?
Z Londýna do Berlína: „Amaro Bar“ ovládne barový hotspot na BCB!
Jedním z klíčových témat, které se pevně usadilo ve světě barové kultury, je kategorie Low & No (nízkoalkoholické a nealkoholické nápoje). Loni se tento trend poprvé představil na BCB v podobě vlastního barového hotspotu. Letos se na výstavišti objeví znovu – tentokrát v režii týmu londýnského „Amaro Baru“.
Daniel Juráš: Cílem není být nejlepší, ale neustále se zlepšovat
Nejprve zvažoval studium matematiky, nakonec ho uchvátila kuchařina. Po gymnáziu si proto vypůjčil peníze a odletěl do Londýna, aby získal diplom na prestižní kuchařské škole Le Cordon Bleu. Domů si přivezl také sebedůvěru a rozhodnutí vařit profesionálně. Došel, kam chtěl! Šestadvacetiletý Daniel Juráš působí jako šéfcukrář v michelinské restauraci Koks, která přes léto servíruje zážitky v Grónsku a dává hostům ochutnat kulturní rozměr gastronomie. Pro co si jede kuchař na kraj světa a jakou roli sehrává tým v kuchyni, která se zodpovídá drsné přírodě?
Bergamot: Citrus plný možností
Narazíte-li na čerstvý bergamot, neodcházejte bez něj domů. Tento aromatický poklad ukrytý v srdci Středomoří představuje více než jen citrusový plod. Ačkoli je méně známý než jeho příbuzní, bergamot se pro své jedinečné vlastnosti a množství využití, které z něj činí cennou komoditu, stal nepostradatelným nejen ve světě parfémů a čajů. Jeho výrazná chuť může dodat zajímavý rozměr dezertům, zmrzlinám či koktejlům. Díky intenzivní, svěží a nezaměnitelné vůni bergamot představuje unikátní přísadu kosmetických produktů a pro své harmonizující účinky našel uplatnění také v aromaterapii. Bez ohledu na to, zda ho použijete v kuchyni nebo v péči o tělo, bergamot je jistě tím, co stojí za vyzkoušení.
Rumové destinace: Venezuela
Venezuela, celým názvem Bolívarovská republika Venezuela, se rozkládá na severním pobřeží Jižní Ameriky. Skládá se z pevniny a řady ostrovů v Karibském moři. Při své třetí cestě do Ameriky zde v roce 1498 přistál Kryštof Kolumbus, přesněji v deltě řeky Orinoko. V současnosti by mohla být turistickým rájem, ale zemi sužují významné ekonomické problémy. Naštěstí se zde i tak vyrábí výborný rum.
Bar Convent Berlin 2024: Zaměření na Whisk(e)y!
Ať už whisky, nebo whiskey, na Bar Conventu v Berlíně letos Spirit of Honor nepochybně vzbudí pozornost. Stejně jako v minulém roce bude i letos k dispozici speciální barový hotspot s přidanou vzdělávací zónou – „BCB Whisk(e)y Embassy“. Návštěvníci budou mít navíc příležitost znovu objevit jedinečné chutě tohoto nápoje díky známému barovému týmu.
Koktejly: Na low-no scéně
Životní styl se v čase proměňuje stejně tak, jako se mění móda, technologie a společenské normy. Dnes k preferencím stále větší skupiny lidí patří zdravý způsob života, udržitelnost a minimalismus. Počet spotřebitelů, kteří abstinují nebo omezují konzumaci alkoholu, roste, mileniálové pijí méně než tzv. baby boomers nebo generace X. Tato skutečnost se samozřejmě promítá do koktejlových menu úspěšných barů a restaurací. Dnešní „low-no“ koktejly jsou vyráběny se stejnou péčí a pozorností jako jejich alkoholické protějšky. Už dávno nejde o přeslazené nápoje plné džusu a cukru! Existuje naštěstí mnoho možností, jak zaplnit mezeru, která zbyde, když se z rovnice odstraní alkohol. Navíc tyto nápoje plní v podniku důležitou roli. Snižují tzv. fear of missing out neboli strach, že vám něco uteče, a umožňují zákazníkům vynechat alkohol bez společenského tlaku. Pokud vám trend low & no dosud unikal, vězte, že toto je teprve začátek.
Smutné konce, veselé začátky
Na tomto místě vás pravidelně informujeme o podnicích, které otevírají. A nejinak tomu bude i tentokrát, krátký úvod bych však chtěla věnovat vzpomínce na ty, které naopak nedávno zavřely. Řeč je o brněnském koktejlovém baru Jekyll & Hyde, pražské středomořské restauraci La Bon, vršovickém Ansámblu či vinohradském Ragazzi Pizza Baru. Zavírat bude též Taro, ovšem to čeká stěhování ze Smíchova na novou adresu. A teď už k těm, které září novotou.
Rozhovor: Tural Hasanov
Charakterizuje ho neutuchající vášeň k nápojům. Jako nesmírně nadaný mixolog už vytvořil spousty vlastních koktejlů, v nichž rád objevuje stále nové chutě, a dává si záležet i na uměleckém vyznění svých výtvorů. Práce Turala Hasanova zavedla do prestižních podniků a hotelů na různých místech světa, například do nejvýše umístěné restaurace a baru na světě v dubajském Burdž Chalífa ve 124. patře, kde v podniku At.mosphere zastával pozici nápojového manažera. V našem rozhovoru se rozpovídal nejen o svých barmanských zkušenostech a autorských publikacích.