Nikaragua - listopad 2022

Martin Marek

Když se vám dostane takového pozvání jako nám z Premier Wines, jednoduše nemůžete odmítnout. Flor de Caña zůstává v obecném povědomí jako globální výrobce rumu. Méně z nás však asi ví, že jde o producenta s rodinnou tradicí a světového lídra v udržitelných výrobních postupech. V zemi nespočetných přírodních krás, avšak skromných poměrů, pečuje o rodiny svých zaměstnanců všemi možnými i nemožnými způsoby. Vyrážíme tedy do země zaslíbené sopkám, prémiovému rumu a dobrému jídlu. A také stále ještě komunistickému prezidentovi Danielu Ortegovi.

Už samotná cesta do Nikaraguy je dobrodružství. Přímý letecký spoj do této destinace odlétá pouze z pěti zemí, a těmi je Salvador, Kostarika, Mexiko, Panama a USA.

Z poměrně chladného Mexico City jsme konečně vzlétli směrem Managua/Nikaragua. Ještě rozespalí jsme již z letadla začali obdivovat krásnou přírodu, která se pod námi postupně odkrývala. Kus země omývané z jedné strany Atlantikem a z druhé Tichým oceánem. Mezi bujnou zelení se občas objeví některá ze stále činných sopek, která na pozdrav lehce „odfukuje“. Na první pohled nás svou rozlohou zaujalo obrovské nikaragujské jezero; to bylo naštěstí ušetřeno před zkázou díky odložení projektu transoceánského průplavu. Po jezeře je roztroušeno více než 400 ostrovů sopečného původu. Pokud máte našetřeno, můžete si koupit ostrov od nikaragujské vlády a vytvořit si tam letní rezidenci, stejně jako to udělala rodina Pellas vlastnící značku Flor de Caña.

Přistání na maličkém letišti v Manague probíhalo jako na bobové dráze, ale špetka adrenalinu je u mexických aerolinek bez příplatku. Ten první nádech, když jsme vystoupili z letadla! Jako když poprvé v sauně nalijete vodu na lávové kameny a zhluboka začnete vdechovat. Přesně takový pocit.

Eskapáda při vstupním procesu do země opět odkazuje na Daniela Ortegu, který zde vládne pevnou rukou již desítky let. Kontroly jsou pečlivé a stále ještě reflektují strach z nákazy covidem, který zde zůstává velkým politickým tématem.

Na letišti se setkáváme s Marcem Catalanem, usměvavým Španělem z Madridu, který žije značkou Flor de Caña již 13 let a má na starosti její rozvoj v Evropě. Jak sám říká, je to jízda. V Nikaragui byl již devětadvacetkrát, a stejně ho pokaždé něco překvapí.

Cestou z letiště zažíváme mnoho situací pro Evropana nezvyklých: počínaje koňskými povozy a motorkami zásadně pro tři přes krávy pasoucí se na středovém zeleném pruhu až po nákladní automobil, na jehož korbě přidržuje náklad zhruba 16letý mladík.

Den první

Dojeli jsme do restaurace Los Ranchos v klidné části Managui, nenašli jsme tam však jediné volné místo. Po chvíli jsme zjistili proč. V salonku se nám dostalo královského přivítání přímo od mistra destilatéra Mauricia. Připadáme si trochu jako kluci z Nagana, jelikož pocta, se kterou nás vítají, je všudypřítomná.

Zasedli jsme ke stolům a započal gastronomický koncert. Smažené banány, queso frito, mixované fazolky s masem. Typická nikaragujská kuchyně. To byl ale pouze začátek. Mauricio se zvedá s otázkou: „Kdo si dá steak? Nejlepší steak v Americe. V celé Americe!“ A my všichni chceme ochutnat.

Venku už se na ohni dokončuje překvapení. Na grilu o rozměru pingpongového stolu se nad plameny a v kouři peče to nejlepší hovězí maso, které Nikaragua nabízí.

Steak, který se nám následně objevil na talíři, se nedá nazvat jinak než „nebe na jazyku“. Pro milovníky jídla je to opravdu nirvána. Mauricio nelhal, lepší steak jsme nejedli, a v kombinaci s Flor de Caña 12Y se jedná o krásný příklad mixtronomie neboli párování rumu s jídlem. Není bez významu, že hovězí maso spolu se zlatem, kávou a cukrem představuje hlavní vývozní komoditu Nikaraguy.

Loučíme se s obsluhou a míříme k autobusu, do kterého s námi nastupuje nový pasažér: Fredi, náš vrchní barman tohoto výletu. Ten Fredi, jehož jedinou noční můrou je naše prázdná sklenička. Vyrážíme do Leónu, druhého největšího města Nikaraguy, které bývá považováno za centrum vzdělanosti celé země. Provoz je poměrně hustý. Kdo je lepší řidič, ten jede. Žádné dopravní předpisy a nařízení tady neplatí.

V Leónu nás čekala příjemná večeře u katedrály Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie, jedné z největších v celé Americe. Z městečka přímo dýchá poklidný koloniální styl. Následující den nás čeká hlavní bod našeho programu – návštěva destilérie Flor de Caña. Do jakého dne se probudíme, jsme neměli ponětí. Něco jsme si přáli, v něco jsme doufali, ale zejména jsme se moc těšili.

Za rumovým dobrodružstvím

Konečně jsme vyrazili do oblasti Chichigalpa, kde sídlí destilérie Flor de Caña. Při cestě se schyluje k dešti, což je v období na konci listopadu normální. Valila se na nás černá oblaka. Ale ne, pršet prý nebude. To si jen jedna ze stále činných sopek San Cristóbal právě „odfoukla“. Ohromující. Monumentální. Naposledy tato sopka vybuchla v roce 2014. Nešlo prý o nic velkého, jen 3 centimetry písku s popelem všude v okruhu 10 kilometrů. To nás uklidnilo.

Brána destilérie už napovídá, že nás čeká fenomenální zážitek. Nejprve jsme zamířili do míst, kde se zpracovává cukrová třtina. Ta se po sklizení a nadrcení převáží velkými nákladními vozy do sběrných kontejnerů, ze kterých pomocí dopravníků putuje k prvnímu zpracování. Množství cukrové třtiny je dechberoucí, sklizeň z 35 000 hektarů plantáží této plodiny hovoří za vše.

Před příjezdem do destilérie máme tu čest zavítat do místní školy. Právě škola tvoří jeden z několika pilířů, na nichž staví rodina Pellasových své podnikání. Poskytuje totiž rodinám svých zaměstnanců jistotu vzdělání, které není v žádném případě v Nikaragui automatické. Vcházíme zrovna do hodiny hudební výchovy. Děti zpívají, my s otevřenými ústy jen zíráme. Jedno oko nezůstane suché. Ta skromnost, pokora a vděčnost za možnost kvalitního vzdělávání je patrná všude.

Popojedeme o kousek dál a jsme svědky dalšího, na tuto oblast vzácného úkazu, tedy nemocnice. Péče poskytovaná zaměstnancům a jejich rodinám je zcela zdarma a na vysoké úrovni. U nás běžná záležitost, v Nikaragui jde o vzácnost. Nelze se ubránit myšlence na podobnost s českým vizionářem Baťou! Nápadu založit nemocnici předcházelo letecké neštěstí, které jako zázrakem Carlos Pellas, tehdejší CEO Flor de Caña, i se svou ženou Vivian přežili. Ze 146 pasažérů na palubě jich vyvázlo 11. Náhoda, či osud? Tento okamžik změnil Vivian život a nasměroval ji k zajištění zdravotní péče těm, kterým by se jí normálně nedostalo.

V autobusu zavládla zvláštní atmosféra. Obdiv, soucit, vděk, ale i radost. Dost možná si někdo v tu chvíli dal předsevzetí, že udělá také dobrý skutek. Ale každý si emoce v tu chvíli zpracovával sám.

Impérium Flor de Caña

Konečně vjíždíme do bran destilérie. Vítá nás Henri, náš průvodce, a také drink Flor Ginger. Dozvídáme se postupně vše o rodinném podniku se 130letou tradicí, který řídí již pátá generace rodiny Pellas. Za sebou mají dlouhá léta plná tvrdé dřiny. Dnes Pellasovi zaměstnávají ve všech odvětvích svého byznysu (rum, energie, cukr, etanol) zhruba 20 tisíc lidí v zemi, kde opravdu není na růžích ustláno.

První zastávka prohlídkového vláčku je v sudárně. V místě, kde se každý sud (původně použitý pro bourbon) rozebere a zase složí, a to do nejmenšího kousku. Preciznost je vidět všude. Spáry v sudech zaměstnanci vyplňují sušenými banánovými listy, aby se eliminovala andělská daň.

Naše další kroky vedou do nejmenšího skladu této destilérie, kde odpočívá 13 tisíc sudů. Sklad je vlhčený parou, aby se zmírnil odpar rumu ze sudu. Na zemi leží osaměle na první pohled běžný sud. Je úplně stejný jako všech 12 999 sourozenců. Jedna věc jej ovšem odlišuje: byl naplněn už v roce 1987. Jde o nejstarší sud v tomto skladu, a my máme tak možnost ochutnat rum se silou 77 %. Intenzita a síla se snoubí s jemnou dochutí. Krásný degustační zážitek.

Venku na nás čeká „prádelna“, jak by se aktuální klima dalo nazvat, a my pokračujeme v prohlídce degustačního sklepa Reserva de la familia. Flor de Caña 12Y, 18Y, 25Y; oči, nos, patro, ruce, uši. Ne, nejsme ještě pod obraz, ale učíme se vnímat rum všemi pěti smysly. Oči – barva a viskozita ve sklence, nos – zkoušíme přivonět pravou a levou nosní dírkou zvlášť. Jedna vnímá aromatiku a druhá sílu alkoholu. Patro – ten pocit, kdy rum poválíte na jazyku a necháte ho vnímat všemi zákoutími vašich úst, ruce – stačí si protřít v dlaních jednu kapku a výsledek je tady. Nejen vůně linoucí se z dlaní, ale také dokonalá čistota značící, že v rumu nenajdete žádný přidaný cukr ani jiná aditiva. Zkrátka čistý pravý rum. A poslední smysl – uši. Když uslyšíte cinkot skleniček obsahujících rum Flor de Caña, zúročí se několikaletá dřina, a výsledek opravdu stojí za to! Tóny vanilky, kávy, koření, s rostoucím věkem rumu i krémovitost, která dodává nejstarší variantě rumu eleganci. Vše přirozeně, bez žádných přidaných složek, žádného doslazování. Důležité je také zmínit, že číslice na láhvi znamená stáří nejmladší složky rumu v láhvi. Pokud se tedy bavíme o 18Y, nejmladší složka tohoto skvostného rumu je právě plnoletá.

Návštěva je u konce. Na tvářích všech přítomných lze jasně vidět úžas.

Čeká nás ještě pár dnů v Nikaragui, během nichž budeme například sjíždět jednu z nejmladších aktivních sopek Cerro Negro nebo se vypravíme na ostrov v nikaragujském jezeře za sladkovodními žraloky. Ale hlavního cíle naší dlouhé cesty jsme již dosáhli, a jsme vděčni rodině Pellas za jejich pohostinnost, štědrost a velké srdce. A všichni, do jednoho, jsme se shodli: Nikaraguo, jednou znovu na shledanou…

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 109. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.


Podniky: Na pizzu, nebo do baru?

Podniky: Na pizzu, nebo do baru?

Ani tentokrát se do výčtu níže nevešly všechny podniky, jež nedávno přivítaly své první hosty. Věnujme jim proto aspoň malou zmínku v úvodu – zejména těm v regionech. V Plzni otevřelo Fred Bistro, které servíruje obědy, snídaně a drinky, s nimiž pomáhal Pavel Sochor z pražské Almy. Na spadnutí je také otevření kavárny Lykke v Tišnově, za níž stojí dva bývalí členové Lidí z Baru. A nakonec v pražských Lipencích otevřela restaurace Soulad. Jako vždy je z čeho vybírat!

Jak se připravit na pražský Rumfest

Jak se připravit na pražský Rumfest

Rumfest se již tradičně koná v hlavním městě České republiky, Praze, a láká milovníky rumu nejen z Česka a Slovenska, ale i z celého světa. Na tomto festivalu se setkávají znalci se začátečníky, kteří se o tomto oblíbeném alkoholickém nápoji chtějí dozvědět víc a touží ochutnat zajímavosti ze světa rumu. Rumfest v Praze oslaví 1. června své 12. výročí a já bych vám rád nabídl pár tipů, jak si tuto akci co nejvíce užít.

Ochutnali jsme za vás: Bylinná…

Ochutnali jsme za vás: Bylinná…

Do jarního testu jsme vybrali aromatizované nápoje, jejichž základ tvoří víno z hroznů révy vinné české produkce, obohacené o další přírodní aromatické látky a antioxidanty, především třísloviny, silice či terpeny, zpravidla formou macerátu bylin za studena. Nejen že byliny zvyšují celkovou antioxidační kapacitu vína, ale představují též zajímavou přísadu při přípravě koktejlů a kulinářských výtvorů. Historie těchto nápojů původně především aperitivního či digestivního charakteru sahá až do dob starověkých civilizací, ovšem i dnes zůstávají stále vyhledávané pro svůj jedinečný chuťový profil a medicínské vlastnosti. Naši kategorii jsme rozšířili o český vermut, víno s bylinami a kořením podpořené destilátem. K našemu hodnocení jsme tentokrát přizvali someliéra Romana Novotného.

Foodpairing: Chuť je vším

Foodpairing: Chuť je vším

Ten správný a vkusně připravený koktejl může povznést a rozšířit chuťový profil každého jídla. Existuje tolik zajímavých možností! Klíčem k dokonalým koktejlům v párování s jídlem je experimentování. Neexistují zde správné nebo špatné scénáře, nemějte obavy! Pamatujete? Mixologie je zábava! A i když cestou ze své komfortní zóny vytvoříte nějaké nepodařené kreace, vždy jdete směrem ke zdokonalení. Nakonec, jídlo a pití je určeno k tomu, aby nás těšilo, takže si namíchejte koktejl a uvidíte, co se stane. Naše jarní párování šéfkuchaře Ondřeje Kynčla a šéfbarmana Stanislava Harciníka vám k tomu může být inspirací či průvodcem.

Sumac: Tajná ingredience

Sumac: Tajná ingredience

Dnes byste museli sníst čtyři mrkve místo jedné, abyste získali stejné množství hořčíku jako v roce 1940. Klesající výživová hodnota potravin pro nás znamená, že do svého jídelníčku potřebujeme zařadit více nutričně bohatých látek. Sumac může být jednou z nich. Nepatříte-li mezi zanícené následovníky Yotama Ottolenghiho, pravděpodobně jste o něm ještě neslyšeli. Toto pikantní citrusové koření barvy červeného vína se v levantské kuchyni používá jako základní, všestranná a často tajná přísada nejen v blízkovýchodním mezze, nekonečném sledu předkrmů.

Rumové destinace: Dominikánská republika

Rumové destinace: Dominikánská republika

Dominikánská republika se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola ve Velkých Antilách v Karibském moři. Ostrov Hispaniola byl prvním místem v Novém světě, kam dorazil Kryštof Kolumbus v roce 1492 během své první plavby. V současnosti se jedná o turistický ráj s bílými písečnými plážemi a křišťálově čistým mořem, ale také o významného producenta rumu.

Pivní koktejly

Pivní koktejly

Ať už vám představa pivního koktejlu připadá vzrušující a geniální, nebo jste do rozjetého vlaku ještě úplně nenaskočili, nelze popřít, že se pivo zhruba v posledním desetiletí objevuje stále častěji v koktejlových menu trendy podniků. Zdaleka však nejde o revoluční nápad. Původní flips, tedy koktejly, které obsahují pivo jako jednu ze svých ingrediencí, se objevily už koncem 16. století a byly vyrobeny z piva, rumu, cukru a vajec. A podávaly se horké. Dnešní podoba pivního koktejlu však bývá sofistikovanější, a my vám na toto téma přinášíme čtyři lahodné inspirace. Vzájemné prolínání světa piva a světa lihovin je totiž momentálně na vzestupu.

Jak voní štěstí?

Jak voní štěstí?

Přemýšleli jste někdy, jak voní štěstí? Uvažovali jste nad tím, jak může aroma, zvuk nebo vizuální stimulace ovlivnit chuť koktejlu nebo jídla? Dumali jste někdy nad tím, jak vytvořit vůni nebo příchuť, která by se hostovi mohla vrýt do dlouhodobé paměti stejně jako do chuťových pohárků?

Rozhovor: Holly Graham

Rozhovor: Holly Graham

Odhlédneme-li od jejích působivých ocenění a životopisu, je Holly Graham pověstná svou autenticitou, opravdovostí a smyslem pro humor. Její četné aktivity v barmanském prostředí nepřekvapivě přispěly k tomu, že byla nedávno odměněna 9. příčkou v žebříčku 100 nejvlivnějších osobností barového průmyslu roku 2023. V říjnu minulého roku se také stala majitelkou svého vlastního baru Tokyo Confidential, jehož mantrou jsou slova „pull up and fess up“, a s námi si povídala nejen o svých začátcích a dosavadní cestě asijskou barovou scénou.

Drinkologie: Buď sbohem - Last Word

Drinkologie: Buď sbohem - Last Word

Trochu kyselý. Trochu sladký. Trochu štiplavý. Zkrátka dokonale vyvážený. Přesně tak popsala proslulá newyorská barmanka Audrey Saunders tento dlouho zapomenutý řízný koktejl, jenž se stal počátkem nového tisíciletí jakýmsi tajným esem v rukávu barmanů. Chcete-li totiž svého hosta překvapit, zdánlivě neslučitelná kombinace ginu, maraschina, Chartreuse a čerstvé limetkové šťávy zaručuje úžasný výsledek, po jehož ochutnání ztratíte dech a pozbydete slov. Kde se ovšem tento koktejl vzal? A proč se nyní zdá, že mu v Česku odzvonilo a vrátí se mezi ony obskurní koktejly, jichž jsou některé barmanské knihy doslova plné?

České pivní cestování

České pivní cestování

Nejlépe se za pivem cestuje u nás doma – v Česku. Putoval jsem po mnoha pivovarech a významných pivních místech v USA, Belgii, Německu, Rakousku, Polsku či na Slovensku, navštívil jsem pivovary ve Finsku, v Itálii, Ázerbájdžánu, Maďarsku… To ale neříkám, abych se vytahoval. Říkám to proto, abych dodal váhu tvrzení, že nejzajímavější pivní cesty jsou stejně ty po naší vlasti.

Rumové destinace: Guadeloupe

Rumové destinace: Guadeloupe

Společně s Martinikem je Guadeloupe kolébkou francouzského stylu výroby rumu, který se označuje rhum agricole. Jde tedy o rum přímo z čerstvé šťávy z cukrové třtiny, nikoli z melasy. Tropické klima a vulkanická půda ostrova poskytují ideální podmínky pro pěstování cukrové třtiny. Stejně jako Martinik patří Guadeloupe k zámořským regionům a departementům Francie, je tedy také součástí EU a k přímé cestě sem postačí občanský průkaz.

Kateřina Jakusová: Na dobrou pizzu neexistuje vzorec

Kateřina Jakusová: Na dobrou pizzu neexistuje vzorec

Z kuchyně do pekárny, od chleba k pizze a nakonec do vlastního podniku, kde se spojuje zkušenost s kreativitou a odvahou zůstat sám sebou bez jakéhokoli škatulkování. Kateřina Jakusová si na české gastronomické scéně zahrála několik rolí – vařila v karlínské Esce, rozjížděla Další kus, pekla v pražírně Alf & Bet a mezitím se podílela na řadě pop-upů. Z jednoho takového vyrostla pizzerie Slice slice baby. Jak chutná bánh mi pizza, proč se do těsta míchá droždí i kvas a kolik váží odpovědnost za tým?

Koktejly: Bez kompromisů

Koktejly: Bez kompromisů

Udržitelnost není pouze celosvětový hit barů a barmanů, ale též velké téma průmyslových značek nápojů. Jejich propojením se nastavují nové standardy udržitelnosti, a to vede k zelenější budoucnosti pro kategorii lihovin. Pojem se navíc rozvinul do stále relativně nového konceptu „mindful drinking“, zhruba přeloženo jako uvědomělá konzumace alkoholu. Tedy abychom si byli vědomi toho, co pijeme, proč a v jakém množství. Udržitelné koktejly se více zakládají na rovnováze mezi nápojem a přírodou. I tentokrát tak přinášíme čtyři zdroje inspirace, jak v barovém provozu integrovat udržitelné postupy do každodenních operací a jak efektivněji nakládat se zbytky a využít plný potenciál přísady. A to bez kompromisu na poli kvality nebo chuti.

Rozmanitá tvorba Karolíny Vintrové

Rozmanitá tvorba Karolíny Vintrové

S mladou designérkou jsme si povídali o studiu na UMPRUM, o její nutkavé potřebě tvořit a také o tom, co pro ni znamenají tradice, řemesla a její vlastní kořeny.

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Zpracování kávy v hodnotových řetězcích

Už řadu let se s vámi v každém čísle vydáváme po vzrušujících stezkách kávy. Procestovali jsme řadu producentských zemí, objevovali ty nejvzácnější odrůdy světa nebo zkoumali ekonomiku produkce výběrové kávy. V tomto vydání se ale zaměříme na to, co má největší vliv na chuť každého šálku. Když si přijdete do pražírny nebo kavárny vybrat kávu, nejčastěji se rozhovor stočí k metodám zpracování. Právě ty totiž zásadně ovlivňují, jak bude konkrétní odrůda z jedné farmy chutnat. Pojďme si zrekapitulovat, jak jednotlivé metody probíhají, proč některé z nich představují pro farmáře nástrahy a hlavně jak ovlivní chuť vaší ranní kávy. Na téma jsme se navíc snažili podívat optikou roku 2023, proto se dozvíte něco nového, i když už o zpracování kávy víte dost. Přidali jsme i informace o celém hodnotovém řetězci a jeho souvislosti právě se zpracováním kávy.

Podniky: Bude zima, bude mráz…

Podniky: Bude zima, bude mráz…

… a my vám poradíme, kam se schovat. Počet nových podniků opět dalece přesahuje náš výběr. Například v pražských Holešovicích se na otevření chystá Kateřina Jakusová a její Slice Slice Baby. Novotou voní také budova Masaryčky, kde se zabydlely podniky L’Osteria, Loka, čtvrtá kavárna pražírny Doubleshot, a svůj flagship store zde otevřela cukrárna Ollies. Na kávu a dort můžete vyrazit také do Hedera Café v Českém Těšíně.

The Cambrian: Příběh dvou zemí

The Cambrian: Příběh dvou zemí

Uhnízděný hluboko v údolí Adelboden, The Cambrian oživuje švýcarský chalet pro 21. století a nabízí jedny z nejméně poskvrněných 360stupňových výhledů, jaké Alpy mohou nabídnout. „Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem poznal toto místo, a tak se cítím zavázán se o něj podělit,“ říká Grant Maunder, majitel podniku, horský patriot a vášnivý lyžař, kterému přezdívají „náhodný hoteliér“.

Mystérium starých keřů

Mystérium starých keřů

Zkroucený vinný kmen a kořeny nořící se hluboko do země, které přenáší do hroznů ten pravý terroir – to jsou staré keře. Tajemné a dlouhověké Vieilles Vignes, Alte Reben, Viñas Viejas, Vinhas Velhas, Vecchie Viti. Přidejte označení staleté keře, Vignes Centenaires, a zní to až mysticky – pocit, že pijete nápoj z hroznů rostliny zasazené před tolika lety, je prostě jiný. Cítíte všechnu péči, kterou jim někdo musel roky dávat, aby víno doputovalo až do vašich úst. A možná, když budete mít štěstí, budou hrozny! Hrozny starých keřů, někdy dokonce pravokořenných, jsou neodmyslitelnou součástí mnoha nejlepších vín po celém světě, a, co si budeme povídat, také přesný zásah do cíle na vinětě a mocný marketingový nástroj.

Rozhovor: Milan Petkovic

Rozhovor: Milan Petkovic

Na pozici hlavního manažera pohostinství u největší lodní flotily Carnival Cruise Line, jež sídlí na jihu Floridy, pomáhá Milan Petkovic každý rok přepravit miliony pasažérů v typicky americkém stylu. Carnival Cruise Line se proslavila výletními plavbami po celé oblasti Karibiku. V letošním roce rozšířila svou námořní flotilu o tři nové výletní lodě v italském stylu, v blízké budoucnosti plánuje veřejnosti představit další dvě. Milan je hrdý na to, že má společnost vůdčí roli v odvětví výletních lodí, které při přepravě zavádějí nový udržitelný přístup. Pojďme tedy nahlédnout do světa nejen rodinné zábavy a luxusu.

Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne

Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne

Zachránce hladových, inovátor, vizionář i mistr marketingu – takový byl francouzský šéfkuchař, který si předsevzal, že zlepší nejen stravovací návyky společnosti, ale přímo pozvedne možnosti gastronomického zážitku. Co ovšem o této osobnosti říká koktejl s jeho jménem? Kde se tento nápoj vzal? A opravdu za ním stojí renomovaný šéfkuchař, nebo se jedná o drink, který byl „pouze“ vytvořen na jeho počest?

Česnek: Černé zlato

Česnek: Černé zlato

Na první pohled může vypadat, že se zkazil či že zplesnivěl a pro konzumaci už se tedy nehodí. Ve skutečnosti ale to, co vidíte, tvoří velmi zajímavou součást asijské kuchyně po celá staletí, ne-li tisíciletí. Díky atraktivní černé barvě a především jemně nasládlé zemité chuti plné umami se černý česnek probojoval do nabídky restaurací po celém světě. „Nic se nevyrovná černému česneku,“ říká Sarah Rich, majitelka a šéfkuchařka Rich Table v San Franciscu. „Způsob, jakým černý česnek zraje, přidává jídlu řadu jemných a chuťově bohatých nuancí,“ dodává. Mnozí už mu propadli, přidáte se také? K jeho získání stačí relativně málo úsilí, zato hodně trpělivosti.

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Foodpairing: O jídle a koktejlu

Párování jídla s koktejly se zprvu zdá komplikovanější než párování jídla s vínem, avšak s trochou vedení jej lze snadno uchopit. Navíc jde o zábavnější proces s překvapujícím smyslovým výsledkem. Koktejl totiž můžete začít stavět úplně od začátku a chuť individuálně vyladit. Vše záleží na sladění a kontrastu a také záměru nenechat jednu chuť přebít druhou. Teď už se ale nechte vtáhnout do tříchodového příběhu našeho kuchaře a barmana a posuďte sami, jak se jim ho podařilo odvyprávět.

Voda...

Voda...

Voda… Pod tímto pojmem si každý představí něco jiného – někdo zurčící potůček, někdo rozbouřené moře, jiný déšť, ale většině z nás asi vytane na mysli pitná voda, která nám doma vytéká z kohoutku. Stačí otočit kohoutkem a voda teče, jak samozřejmé. Ale je stejně samozřejmé kohoutkovou vodu i pít?

Ochutnali jsme za vás: Skořicové sirupy

Ochutnali jsme za vás: Skořicové sirupy

Vrchní kůra stálezeleného stromu skořicovníku pravého pocházejícího z oblasti Srí Lanky se sklízí v období dešťů. Pěstitel řeže výhonky těsně u země a při zpracování se uvolněná kůra rozštípe a oloupe. Slupky kůry se teleskopicky zasouvají jedna do druhé a tvoří brk o délce asi 100 cm, který se poté suší. Skořice představuje oblíbené koření, které se používá v mnoha kuchyních po celém světě a v podobě sirupu jde o jeden z nejjednodušších způsobů, jak povýšit chuť téměř v jakékoli receptuře, ať už jde o zazimování letní klasiky, jako je Daiquiri, nebo přidání hřejivých tónů koření do tiki koktejlu.

60 hodin v kuchyni

60 hodin v kuchyni

Nahlédnout pod ruce zkušeným kuchařům, naučit se nové techniky a receptury, pochopit organizaci provozu? To všechno můžete zažít ve cvičném provozu a kuchyni Ambiente –⁠ Prostoru UM, vybaveném nejmodernější gastronomickou technologií. Přihlásila jsem se na intenzivní kurz „60 hodin v kuchyni“, abych si všechno vyzkoušela.

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace

Pohupující se palmy, indické fíkovníky a banánovníky tvoří součást exotické zahrady, která slouží jako silný referenční bod a dynamický architektonický prvek, který Cretan Malia Park oživuje. V tomto rozsáhlém útočišti, kde tradiční materiály a textury nabízejí nový pohled na krétský luxus, se harmonicky snoubí svěží venkovní svět s modernistickou stavbou hotelu.

Výpečky Terezy Beránkové - V jednoduchosti je krása

Výpečky Terezy Beránkové - V jednoduchosti je krása

Gastronomie. Foodstyling. Porcelán. Tato tři slova s naprostou přesností vystihují um jediné osoby. V ateliéru na pražském Smíchově jsme navštívili výtvarnici Terezu Beránkovou.

Shiitake: Houba z Marsu

Shiitake: Houba z Marsu

Hranice mezi zdravím a udržitelností se začínají stírat. Co je tím myšleno? Společnost se stále více zajímá, odkud jídlo pochází, jak se vyrábí a jaký vliv má jeho produkce na životní prostředí. A z dobrého důvodu. Světová populace rychle roste. Základ stravy by tak měl tvořit výběr potravin, který je dostupný a výživný a zároveň respektuje celkové zdraví planety. Není tedy náhoda, že NASA zkoumá pěstování hub ve vesmíru. Právě houby lze totiž pěstovat rychle, nenáročně a udržitelně, ať už na Zemi, nebo v daleké galaxii. V neposlední řadě přispívají k rozkladu organické hmoty a recyklaci živin zpět do ekosystému. Pojďme se podívat na druhou, po žampionech nejvíce pěstovanou houbu na světě: shiitake.

Cože, ocet na baru?

Cože, ocet na baru?

Vždyť i při umývání povrchů to smrdí! Ale ve skutečnosti získávají nápoje založené na octu stále větší oblibu. Klíčovým argumentem je –⁠ možná překvapivě –⁠ chuť. Obyvatelům Česka se při slově ocet nejčastěji vybaví velmi silný a čpící kvasný lihový ocet, ideální na tlačenku či na nakládání hub. Ale ocet nabízí daleko širší možnost chuti. Řemeslně vyráběné octy chutnají komplexně a mnohdy dodají základu nápoje větší rafinovanost než citrusová šťáva.