„Kvasu zdar!", Palírna Radlík letos slaví 25 let
Palírna Radlík začala jako pěstitelská pálenice kousek za Prahou, kam si chalupáři a zahrádkáři ze Středočeského kraje jezdili zužitkovat svou úrodu. Od té doby uplynulo mnoho vody a z objektu, který byl původně součástí JZD, vybudovali postupně jeho zakladatelé Zdeněk Musil a Libor Lacina řemeslný ovocný lihovar, který posouvá ovocné destiláty mezi prémiové alkoholy.
Vstupte do Palírny Radlík, jejíž pálenky znají a oceňují i daleko za hranicí naší země. Jakých met Palírna Radlík za čtvrt století své činnosti dosáhla, co stojí za úspěchy jejich ovocných pálenek a co si myslí o současných trendech v nápojové gastronomii, jsme se zeptali jejího majitele Zdeňka Musila.
Co vás vedlo k založení palírny, co bylo tím prvotním impulzem?
Palírna Radlík vznikla před 25 lety jako pěstitelská pálenice a po třech letech i jako řemeslný ovocný lihovar. V té době vznikala většina lihovin z průmyslově vyráběného lihu, do něhož se přidávala umělá dochucovadla. Milovali jsme však moravské domácí pálenky a chtěli jsme tuto krásnou tradici přenášet i do Čech.
V říjnu tohoto roku palírna slaví 25 let své existence, máte k tomuto jubileu připravenu nějakou výroční edici?
Toto výročí oslavíme speciálním destilátem, kterého jsme připravili jen 150 číslovaných lahví. Bude ve znamení zlata a má odrážet historii a úspěchy palírny. Základem je mnohokrát oceněná zlatá jablečná pálenka, se kterou jsme jako s první experimentovali se zráním v dubových sudech. Dále jsme prošli archiv a přechutnali pálenky, které v průběhu 25 let získaly nejvyšší ocenění na celostátních tuzemských i zahraničních soutěžích. Z více než 50 zlatem oceněných vzorků jsme vybrali pět, které jablko obohacují, vzájemně ladí a vytvářejí tak novou harmonii.
Tento limitovaný destilát je ve znamení zlata hned trojnásobně. Název hornické osady Radlík vznikl ze stejnojmenného zlatého dolu, v našem městě žil Edward Kelley, k jehož alchymistickému odkazu se hlásíme, a v destilátu je stopa našich zlatých medailí ve formě šupinek 23 karátového potravinářského zlata. Zlato zdobí i lahve a dárkovou krabici. Prodej plánujeme ke konci října na našem e-shopu.
Jakých konkrétních ocenění jste tedy od vzniku palírny dosáhli a jakou máte vizi o dalším směřování? Máte například v plánu expandovat na další trhy mimo ČR?
Za 25 let jsme získali na koštech a soutěžích destilátů velké množství cen. Vážíme si zejména mnoha vítězství na těch nejprestižnějších - Jelínkově vizovickém koštu a Flora košt Olomouc. Na San Francisco World Spirit Competition jsme získali 3 stříbrné medaile již v roce 2017. Na největší národní soutěži profesionálních destilátů Pálenka roku jsme loni získali Titul Palírna roku a naše vínovice z dubového sudu byla vyhlášena nejlepším českým destilátem. Poslední zprávu mám ze včerejška. Dostali jsme výsledky ze světové soutěže Spirits Selection by CMB 2023, která letos probíhala v italském Trevisu a hodnoceno bylo 23500 vzorků z 55 zemí. Získali jsme tam 3 zlaté a jednu Velkou zlatou medaili. Tyto úspěchy nám pomáhají v naší hlavní vizi – posouvat ovocné pálenky mezi nejprestižnější ušlechtilé destiláty a důstojně je prezentovat jako národní tradiční produkt.
Máte aktuálně v portfoliu nějaké další limitované edice vedle té výroční?
V nabídce máme aktuálně přes 20 druhů ovocných destilátů. Limitky jsou ty, pro něž v patřičné kvalitě seženeme jen omezené množství ovoce, jsou odrůdové nebo to je výjimečný ročník. Příkladem může být pálenka z ananasu, černého rybízu, manga, mirabelek i jeřabin.
Skutečné limitované edice v číslovaných lahvích připravujeme nepravidelně tehdy, když cítíme neopakovatelnost destilátu a její sběratelský potenciál. Příkladem je sedmiletá sudová vínovice Opus Magnum, která byla představena předloni, a ještě před zráním v dubu vítězila na mnoha soutěžích. Lahvovali jsme jen 100 lahví, které byly vyprodány během 6 hodin.
V loňském roce jsme představili projekt Art Edition, kolekci deseti destilátů, jejichž etikety inspirované příslušným destilátem byly vytvořeny významnými malíři a jsou ručně jimi i podepsané. Ideou bylo rozšířit výtvarná díla o další dimenzi chutí a vůní a zdůraznit autorský charakter destilátů. Kompletní set 10 lahví je již vyprodán, těch vzniklo pouze 150 kusů. Nicméně je ještě možné zakoupit samostatně lahve od některých z výtvarníků.
Co dělá vaše destiláty unikátními?
Unikátní destilát vzniká spojením všech kroků – od kvalitního ovoce, jeho zpracování, kvašení, destilace i zrání. O výsledku rozhoduje nejslabší článek řetězu. V rukodělném řemeslném lihovaru je výhodou, že všechno je pod přímou kontrolou a každý z malé party nadšenců cítí osobní odpovědnost za konečný výsledek.
Z technologie jsme nejvíc hrdí na originální destilační aparaturu vyrobenou dle vlastního návrhu. Umožňuje nám totiž vyrobit jemný destilát, a přitom zachovat maximum aroma ovoce. Je to tradiční dvoukotlová měděná aparatura s mnoha inovacemi. Jednou z nich je zakončení výstupu z druhého kotle rektifikačními patry, známými z jednokotlovek. Můžeme se tak přímo při destilaci rozhodnout, kolikrát chceme destilaci opakovat.
Jaká je vaše oblíbená část procesu výroby destilátů a proč?
Asi nejtajemnější částí výroby je proces kvašení. Tam spolupracujeme s nevypočitatelnými mikroorganizmy, především kvasinkami. Snažíme se je krotit řízeným kvašením s regulací teploty, úpravou pH i výběrem typů kvasinek. Přesto nás někdy umí překvapit. Naštěstí většinou příjemně.
Samozřejmě nejnapínavější je destilace, protože teprve při ní se vyloupne výsledek. S nadsázkou říkáme: Neumíme vyrobit ovoce – to jenom příroda, neumíme vyrobit alkohol – to jenom kvasinky, umíme destilovat – ale je to jen alchymie a umíme čekat - co s tím udělá čas. A hrozně nás to baví.
Má lokalita vaší palírny vliv na charakter a chuť vašich výrobků? Jaké druhy surovin preferujete pro výrobu svých produktů?
Snažíme se využívat lokálních zdrojů. Máme vlastní sad, z kterého děláme například destilát z černého rybízu nebo višňovici, v okolních kopcích sbíráme špendliky a mirabelky a lokální je i naše oblíbená jeřabinovice.
Nejtypičtější produkt našeho regionu je však jablkovice a naše verze Calvadosu uzrálá v dubovém sudu, získala i ocenění Regionální potravina. Pokud se však objeví možnost získat kvalitnější ovoce z Moravy nebo ze zahraničí, tak neváháme. Například hrušky odrůdy Williams se nejlépe osvědčily z italské Lombardie z oblasti Mantovy, která právem patří k nejvyhlášenějším lokalitám jejich pěstování.
Jak se vypořádáváte s případnými výzvami, jako jsou změny v počasí nebo dostupnost surovin?
S tím musíme počítat. Je třeba využít optimální rok, jak z hlediska úrody, tak i kvality ovoce. A mít dostatečnou zásobu pro nepříznivé období. Máme výhodu, že destiláty se nekazí, ale zrají k dokonalosti.
Jedním z trendů v oblasti výroby alkoholu jsou nealkoholické nebo nízkoalkoholické destiláty, snažíte se na tento nebo jiný aktuální trend v nápojové gastronomii reagovat?
Pokud takový trend existuje, moc mu nefandíme. Považuji to spíš za marketingový trik pro zviditelnění. Podporujeme samozřejmě trend pít méně, ale kvalitnější produkty. Před množstvím preferujeme pomalé vychutnávání, objevování harmonie chutí, porovnávání. Rádi říkáme: „Objevujte spirit – duši ovoce“.
Těší nás i trend využít ovocné destiláty při přípravě originálních míchaných nápojů ve špičkových barech. Koktejly mají samozřejmě nižší obsah alkoholu a jsou populární v letních měsících. Vyžadují však kvalitní pálenku, protože při naředění se projeví všechny vady.
Jiným trendem, s kterým teď experimentujeme, jsou blendy různých druhů ovocných destilátů. Zkoušíme, které k sobě pasují a vytvářejí novou harmonii. Letos tak vnikla trojice našich děvčat – Malvína (malina a víno), Andula (ananas a kdoule) a Wilma (Hruška Williams a malina). Jméno jim dalo samo ovoce, tvář na etiketě stvořila umělá inteligence a duši (spirit) jim vdechla palírna.
Další z perspektivních směrů je zrání ovocných destilátů v dubových sudech. To destilát zjemňuje a přidává mu další chuťové dimenze.
Myslíte si, že jsme jako národ hrdí na české destiláty?
Ovocné destiláty považujeme za vrchol destilatérského řemesla. V každém litru destilátu je 12 až 18 kg kvalitního ovoce a všechny pálenky vznikají bez přídavku potravinářského lihu, cukru i aromat. Moderní technologie v kombinaci s tradičními postupy pomáhá, aby ovocné destiláty byly zároveň jemné a plné chuti.
Ovocné pálenky považujeme národní poklad, ale mnoho lidí bylo od nich odrazeno buď nevyrovnanou kvalitou některých domácích produktů nebo naopak aromatizovanými náhražkami v průmyslových lihovinách. Svou špatnou zkušenost přenášejí na ovocné destiláty jako celek.
S nástupem řemeslných lihovarů se situace změnila a obliba těchto destilátů stoupá. Pozorujeme nárůst zájmu špičkových restaurací a barů. Naší ambicí je přispět k tomu, abychom na své národní destiláty mohli být stejně tak hrdí jako Skotové na whisky, Francouzi na koňak či calvados a Italové na grappu.
Otto Vašák: Esencí každé restaurace je tým
V žilách mu koluje valašská krev, zatímco v hlavě má ucelenou představu o budoucnosti podniku Essens v Hlohovci u Břeclavi, kde šest let kormidluje na pozici šéfkuchaře. Lekci o disciplíně a cílevědomosti dostal mimo jiné v pražské La Degustation Bohême Bourgeoise, ta největší zkouška ho však potkala, když se rozhodl postoupit od vaření k lídrovství a potěžkat si zodpovědnost v restauraci, která dnes patří mezi špičku české gastronomie. S Ottou Vašákem jsme si otevřeně povídali o (ne)pochopení výrazu fine dining a přínosu průvodce Michelin Guide, o minimalismu, bláznovství a také o tom, že esencí není samotná vize chefa, ale jeho tým.
Vady vína od korku po myšinu
Víno je nádherný přírodní nápoj plný úžasných ovocných, květinových a jiných aromat, někdy přímočaře veselý a jindy vážně vrstevnatý a komplexní. A sem tam místo třešní nebo citrusů víno zavoní vlhkým kartonem, koňskou stájí, dlouho nevykydanou klecí s křečkem či oblíbeným lepidlem Kanagom. Některé lehce obskurní vůně a projevy, zvlášť ty lehce těkavé živočišné, mohou v menší koncentraci vlastně pomáhat dotvořit charakter specifického vína. Jiné, kdykoliv se objeví, znamenají nespornou vadu. Pojďme se na pár typických – a bohužel stále ne úplně výjimečných – projevů vad vína podívat trochu blíže.
Koktejly: Jiskra agáve
Ať už jde o tequilu, mezcal, nebo méně známý cocuy, agávové destiláty mají jedno společné. Vyrábějí se z jediné rostliny, která potřebuje čas. Než je agáve připravená ke zpracování, roste i deset let. Sklízí se ručně a každá sklizeň je jedinečná, podobně jako ročník ve vinařství. Právě dlouhá doba zrání, terroir a způsob zpracování dávají těmto destilátům nezaměnitelný charakter. Není divu, že si získaly srdce barmanů po celém světě a čím dál častěji i těch českých. Čtyři z nich jsme oslovili s výzvou, aby vytvořili autorský koktejl s agávovým destilátem v hlavní roli. Výsledkem je čtveřice nápaditých drinků, které ukazují, že agáve není jen o limetce a soli. Je o příběhu, trpělivosti a odvaze hledat nové souvislosti.
Podnik: Všechny chutě světa
Prázdniny v Římě? Letos můžete klidně zůstat v Česku, celá Itálie totiž přijela za vámi. Mezi novými podniky tentokrát převažují italské koncepty, které přicházející léto prosluní ještě o trochu víc. Neustává ani pekárenský boom, parta okolo Vnitroblocku otevřela v jeho sousedství pekárnu Skýva. Na Žižkově vznikl nový bar Twist a bez povšimnutí by nemělo zůstat ani legendární lahůdkářství Zlatý kříž, jež se v dubnu opět otevřelo.
Zuzana Benešová: Jídlo je nástroj k osvětě
Světem proletuje slovní spojení „regenerativní jídlo“. Jen málokdo mu dokonale rozumí, přesto naše společnost začíná vnímat, že půda je tím nejcennějším a zároveň i nejohroženějším zdrojem lidské obživy. Regenerativní zemědělství navrhuje řešení, jak obnovit bohatství pod našima nohama – a vypěstovat o něco zdravější budoucnost. Věří v to Zuzana Benešová, která vede projekt Živá půda a vyzývá ke spolupráci zemědělce i kuchaře. Jaké suroviny se málem vytrácejí z české kuchyně, jak spolu souvisí mikrobiom člověka a půdy a co zmůže gastronomie, když dojde na osvětu?
Nečekaná hloubka fazole tonka
Nenápadná, vrásčitá a na první pohled možná nezajímavá – fazole tonka klame tělem. Jakmile ji však nastrouháte nebo rozemelete, uvolní se bohaté aroma, které připomíná vanilku, hořké mandle, skořici a karamel. Tento voňavý poklad pochází z Jižní Ameriky, a přestože není ještě v evropské gastronomii příliš známý, špičkoví kuchaři ho považují za vzácnou ingredienci, která dokáže dodat hloubku sladkým i slaným pokrmům. „Fazole tonka vnáší do dezertů jemnost vanilky, ale s kouřovějším a komplexnějším aroma. Používám ji místo vanilkového lusku, když chci vytvořit něco nečekaného a sofistikovaného, například v crème brûlée nebo čokoládové pěně,“ říká šéfkuchař David Muñoz, držitel tří michelinských hvězd.
Německá pivní invaze do Ameriky
Německo ekonomicky chřadne, Spojené státy se nadechují. Není pochyb, na které straně Atlantiku je síla a na které stagnace. Skoro to vypadá, že si Američané za chvíli celé Německo koupí. V jednom oboru to však neplatí. Ba dokonce to platí skoro obráceně. V pivu.
Káva: Regenerativní zemědělství
Kávový průmysl prochází dramatickými změnami. Ceny komoditní kávy arabika dosáhly na konci roku 2024 historických maxim a setrvávají na nich i v roce 2025. Důvodů je více – od extrémního sucha v Brazílii přes nejistotu ohledně cel a tarifů v USA až po zmatky spojené se zaváděním evropského nařízení o odlesňování (EUDR), jehož účinnost byla nakonec odložena na rok 2026.
Anna Štajglová: Vlněný Masopust
Když se řekne masopust, snad každému se začnou sbíhat sliny. Představíme si zabijačku, hostinu, koblihy. Veselí, průvod maškar. Barevnost, radost. A přesně tuto náladu potřebovala designérka Anna Štajglová zachytit v názvu své autorské značky. Tak vznikl, prostě a jednoduše, Masopust.
Rumfest 2025: Praha na jeden den patřila Karibiku
V sobotu 25. května se pražský Vnitroblock proměnil v místo, které vonělo po cukrové třtině, rumu a Karibiku. Třináctý ročník Rumfestu, největšího rumového festivalu ve střední Evropě, přilákal rumové nadšence, zvědavce i úplné začátečníky.
Ochutnali jsme za vás: Nealkoholická šumivá vína
Do jarního testu jsme vybrali aromatizované nápoje, jejichž základ tvoří víno z hroznů révy vinné české produkce, obohacené o další přírodní aromatické látky a antioxidanty, především třísloviny, silice či terpeny, zpravidla formou macerátu bylin za studena. Nejen že byliny zvyšují celkovou antioxidační kapacitu vína, ale představují též zajímavou přísadu při přípravě koktejlů a kulinářských výtvorů. Historie těchto nápojů původně především aperitivního či digestivního charakteru sahá až do dob starověkých civilizací, ovšem i dnes zůstávají stále vyhledávané pro svůj jedinečný chuťový profil a medicínské vlastnosti. Naši kategorii jsme rozšířili o český vermut, víno s bylinami a kořením podpořené destilátem. K našemu hodnocení jsme tentokrát přizvali someliéra Romana Novotného.
Rumový business: Independent bottlers neboli nezávislí stáčitelé rumu
Nejlepší překlad pojmu independent bottlers do češtiny by patrně byl „nezávislí stáčitelé“, i když se v běžné mluvě používá spíše anglický termín, případně jeho zkratka „IBs“, kterou bych pro snazší orientaci používal i v následujícím článku. Alternativně by se dal použít i termín „nezávislí plniči nebo bottleři“, ale nezávislí stáčitelé se zdá jako vhodnější varianta. V každém případě je to trochu překladatelský oříšek.
Koktejly: Síla jednoduchosti
Skvělý drink nemusí být složitý. Zatímco barmani dnes experimentují s fermentacemi, fat-washingem nebo ultrazvukovou extrakcí, snadno se zapomíná na to podstatné – koktejl má především chutnat a být přístupný. Ti nejlepší na světě vědí, že sofistikovanost nespočívá ve složitosti, ale v precizním výběru surovin a dokonale vyvážené chuti. Tentokrát jsme oslovili čtyři zkušené barmany s jasným zadáním: vytvořit koktejl, který si každý zvládne připravit doma. Žádné klarifikace, žádné složité sirupy, žádné techniky vyžadující laboratorní vybavení. Jen skvělé ingredience a chytrá kombinace chutí. Výsledkem je inspirativní čtveřice drinků, které ukazují, že i doma můžete míchat jako profesionál. Ať už zvolíte osvěžující Collins, elegantní twist na Daiquiri, nebo jarní fizz, všechny mají jedno společné – důkaz, že jednoduchost a kvalita jdou ruku v ruce.
Veronika Pikrtová: Láska jménem řemeslo
Čiší z ní radost a dobrá nálada. O keramice hovoří s nadšením, raduje se z každé chvilky, kterou může strávit v ateliéru. Kudy vedla její cesta za hrnčířský kruh v Příbrami, jsme se ptali keramičky Veroniky Pikrtové.
Vocabolo Moscatelli: Mezi tichem a chutí
V samotném srdci zelené Umbrie, mezi starobylými lesy a vinicemi stojí Vocabolo Moscatelli – boutique hotel, který vdechl nový život klášteru starému 800 let. Když Frederik Kubierschky a Catharina Lütjens objevili tuto opuštěnou stavbu, okamžitě v ní viděli příležitost. Chtěli vytvořit něco víc než jen hotel – prostor, kde se historie přirozeně propojí s moderním pohostinstvím a osobním přístupem k hostům.
Vinné mýty, předsudky a jak hudba činí víno lepším
Svět vína je plný úžasných příběhů nejen o vinařích a vinicích v proudu času. Celá řada z nich umí ještě vylepšit už tak skvělé víno ve vaší sklence. Zároveň je s vínem spojeno nemálo dlouhodobě přetrvávajících mýtů či předsudků. O některých – problematice alternativ ke korku, servisu červeného v „pokojové teplotě“, tmavé barvě prokazující kvalitu nebo třeba nápisu staré keře na vinětě – jsme na těchto stránkách psali, na další se podíváme teď. Přestože mohou působit nečekaně, stále jsou to naprosto běžně se vyskytující názory a pohledy.
Foodpairing: Pod hladinou
Jak už víme, párování jídla a nápojů neznamená pouze kombinaci chutí. Je to hledání rovnováhy mezi aromatem, texturou a celkovým dojmem z pokrmu. Tentokrát jsme se ponořili pod hladinu a prozkoumali jsme možnosti propojení mořských ingrediencí s koktejly, které pracují s mineralitou, kyselostí i jemnou kouřovostí. Nešlo jen o sladění surovin – klíčovou roli hrály kontrast, aromatické složky a moment překvapení. Místo pouhého doplnění tu vznikl dialog, ve kterém se jídlo a nápoj vzájemně pozdvihují.
Novoroční nadělení
Od posledního čísla Barlifu se toho na české gastronomické scéně událo hodně. Vzniklo (a chystá se) tolik podniků, že dvoustrana na všechny novinky už nestačí. A přestože se první letošní výběr týká hlavně Prahy, nezapomínáme ani na ostatní místa republiky. S velkým očekáváním vyhlížíme otevření zážitkové restaurace Hale Apana v Hradci Králové nebo brněnského bistra La Špageta. Ale teď už k nejčerstvějším novinkám, které stojí za zmínku i za návštěvu.
Michaela Doležalová: Za světlem
Ve volném čase hraje ráda fotbal a chodí na čundry. Je veselá, bystrá a pohotová. O své práci by dokázala mluvit hodiny. Zapáleně, poutavě. Rychle. Má vizi a chuť věci posouvat kupředu. Za světlem. Michaela Doležalová a Studio Jasna.
Den na kávové farmě
Zastavit se a vychutnat si šálek své oblíbené kávy je pro mnohé z nás součástí každodenního rituálu. Běžný den na kávové farmě je ale pro většinu lidí na míle vzdálenou představou. Farmáři a jejich zaměstnanci v různých koutech světa vynakládají obrovské úsilí, aby káva dosáhla té nejvyšší kvality. Pojďme se podívat, jak vypadá jeden den na kávové farmě třemi různými způsoby – v Etiopii, Nikaragui a Brazílii. Každá farma, každý farmář a každý region mají svou specifickou dynamiku, výzvy i radosti. Tyto tři příběhy vám přiblíží život lidí, kteří stojí za vaší kávou.
Ivo Jedlička: S chutí do toho
Mladý výtvarník s otevřenou myslí a pusou od ucha k uchu, kterému je práce koníčkem. Odpočinout si od ní de facto vůbec nepotřebuje. Dělá věci tak, aby mu dávaly smysl. Iva Jedličku jsme zastihli v prázdninové náladě na cestě mezi Boloňou a Muranem. Mluvil o hudbě, designu, o své zálibě v gastronomii a o tom, jak je důležité nebát se zkoušet nové věci.
Pivo: Svůj k svému? Nebo protiklady?
Autor jednoho populárního seriálu o autech a cestování nedávno publikoval srovnání, jak jsou na tom aktuálně jednotlivé evropské země s cenou piva. Rozdíly byly veliké, nejdražší piva autor shledal ve Skandinávii (pochopitelně, mají tam nevyšší spotřební daň).
Honza Všetečka: Obyčejné jídlo je svátkem
Sám o sobě tvrdí, že je kluk z vesnice, přitom projel kus světa, vařil v top restauracích a nakonec dobyl Prahu vepřovými oušky s křenem. Honza Všetečka vede kuchyni U Kalendů, přes rondon si obléká kostkovanou řeznickou košili a chvílemi se cítí být víc zemědělcem než kuchařem. To proto, že zná své kořeny – a čerpá z nich inspiraci pro jídelní lístek i pro život. V rozhovoru jsme si povídali o jednoduchosti bez kudrlinek a spoluhře v týmu, o vnitřnostech a telecím brzlíku, ale taky o knedlíku pod duchnou a o jídle, které utváří nás i naši českou kulturu.
Drinkologie: Tři prázdné stránky - Fish House Punch
„Nikdo přesně neví, kde, kdy nebo kdo vynalezl punč,“ píše hned zpočátku své knihy Punch koktejlový historik David Wondrich. Nelze na nikoho jasně ukázat prstem, spíše můžeme historii jen skládat jako jednotlivé kousky mozaiky. Přesto nalezneme i takové zástupce této skupiny nápojů, u nichž můžeme být relativně konkrétní. Například se můžeme zatoulat do pánského klubu, kde ústředním tématem není politika ani jiné společenské či kulturní záležitosti, nýbrž rybaření a v prvé řadě hlavně pití punče. Kde se tedy vzal onen pravděpodobně nejslavnější punč všech dob? Z čeho se skládal a koho ohromil?
Martin Žampach: Design, jako když tiskne
V poslední dekádě se zaměřil na využití 3D tisku. Baví ho zkoumat a rozvíjet možnosti aditivních technologií, v nichž vidí velký potenciál do budoucna. Odjakživa tíhnul k práci s materiály beze zbytku, přičemž pro něj hrají klíčovou roli udržitelnost a lokálnost. Povídali jsme si s průmyslovým designérem Martinem Žampachem.
Koktejly: Vstupte do světa umami
Umami – pátá chuť, povyšující nejen pokrmy, ale i koktejly na zcela novou úroveň. Zkuste si vybavit ten bohatý, lahodný pocit, který se vám rozlije po jazyku, když ochutnáte dobře vyzrálý sýr nebo šťavnatý steak. A teď si představte, že tento pocit můžete zakusit i ve sklenici. Umami koktejly nejsou jen hrou s chutí – jsou o vytváření překvapivé a okouzlující hloubky a komplexity. A právě v této oblasti se rodí malá tajná zbraň moderní mixologie – umami přísady jako miso, houby či dokonce uzené maso se stávají hvězdami barmanského umění. Speciálně připravené bittery nebo umami ingredience aktivují naše glutamátové receptory, a vytvářejí tak vyváženější a uspokojivější chuťový zážitek. V čele této revoluce stojí inovativní výtvory předních barmanů, jako je Truffle Martini v newyorském baru Dante, které obsahuje vodku infuzovanou lanýži a omáčku z lanýžového oleje, nebo kouřový twist Shiitake Negroni z londýnského Tayēr + Elementary, který se nese v duchu shiitake-infuzovaného Campari. Zimní inspiromat vám představí čtyři barmany, čtyři drinky a jedno téma: umami koktejl.
Rumové destinace: Mauricius
Mauricius, oficiálně Mauricijská republika, je ostrovní stát v Indickém oceánu proslulý nejen svými nádhernými plážemi a bujnou vegetací, ale také výrobou kvalitního rumu. Ostrov se nachází asi 2 000 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Leží východně od Madagaskaru, je součástí souostroví Maskarény a má přibližně 1,2 mil. obyvatel.
Naturhotel Forsthofgut: V náruči lesa
Na úpatí tyrolských Alp, kde se ticho lesa prolíná se šuměním horských potoků a dechberoucí výhledy sahají až k zasněženým vrcholkům, stojí hotel, který je více než jen místem k přenocování. Naturhotel Forsthofgut, ležící v malebné vesničce Leogang, představuje příběh jedné rodiny, která zasvětila svůj život snaze o harmonické spojení člověka s přírodou. Co však činí tento hotel opravdu výjimečným, je jeho hluboký respekt k okolní krajině a historie, která sahá stovky let nazpět.
Čtyři vinařské rodiny, které formovaly historii vína
Dokážete si tipnout nejstarší dodnes fungující firmu v Německu? Nachází se na Mosele v obci Kröv a je to jedno z nejstarších vinařství v Evropě. První písemnou zmínku o jeho vinicích najdete už v roce 862. Podnik Staffelter Hof rodina založila roku 1447 a předává si ho dodnes, tedy už více než dvacet generací. Během těch dob se jistě nejednou proměnil styl vín, používané odrůdy i technologie, přesto jde o úctyhodnou historii!
Foodpairing: 1 + 1 = 3
Párování jídla a nápojů je především uměním, nikoliv vědou. Úspěch v této oblasti nemusí být vždy okamžitě zřejmý; spíše vychází z experimentování a hledání té správné cesty. Moderní česká gastronomie, která se neustále vyvíjí, přináší řadu nových možností, jak překročit tradiční normy, a to jak na poli kulinářském, tak barmanském. Stále však obecně platí, že klíčovým prvkem, který ovlivňuje naše chuťové vnímání, je aroma. Lidský čich dokáže rozpoznat více než 10 000 různých vůní a při párování pokrmu a nápoje může být aroma, které vnímáme v drinku, rozhodující pro to, jak vnímáme chuť samotného jídla. Na našem vzrušujícím experimentu se tentokrát podíleli šéfkuchař Mirek Vykysalý z restaurace Ūvoz a barman Jan Budil z baru Forbína, z jejichž spolupráce vzešlo tříchodové menu povýšené o originální koktejly. A vy si to nenechte ujít: 1 (jídlo) + 1 (drink) = 3 (nová hodnota).