„Kvasu zdar!", Palírna Radlík letos slaví 25 let
Palírna Radlík začala jako pěstitelská pálenice kousek za Prahou, kam si chalupáři a zahrádkáři ze Středočeského kraje jezdili zužitkovat svou úrodu. Od té doby uplynulo mnoho vody a z objektu, který byl původně součástí JZD, vybudovali postupně jeho zakladatelé Zdeněk Musil a Libor Lacina řemeslný ovocný lihovar, který posouvá ovocné destiláty mezi prémiové alkoholy.
Vstupte do Palírny Radlík, jejíž pálenky znají a oceňují i daleko za hranicí naší země. Jakých met Palírna Radlík za čtvrt století své činnosti dosáhla, co stojí za úspěchy jejich ovocných pálenek a co si myslí o současných trendech v nápojové gastronomii, jsme se zeptali jejího majitele Zdeňka Musila.
Co vás vedlo k založení palírny, co bylo tím prvotním impulzem?
Palírna Radlík vznikla před 25 lety jako pěstitelská pálenice a po třech letech i jako řemeslný ovocný lihovar. V té době vznikala většina lihovin z průmyslově vyráběného lihu, do něhož se přidávala umělá dochucovadla. Milovali jsme však moravské domácí pálenky a chtěli jsme tuto krásnou tradici přenášet i do Čech.
V říjnu tohoto roku palírna slaví 25 let své existence, máte k tomuto jubileu připravenu nějakou výroční edici?
Toto výročí oslavíme speciálním destilátem, kterého jsme připravili jen 150 číslovaných lahví. Bude ve znamení zlata a má odrážet historii a úspěchy palírny. Základem je mnohokrát oceněná zlatá jablečná pálenka, se kterou jsme jako s první experimentovali se zráním v dubových sudech. Dále jsme prošli archiv a přechutnali pálenky, které v průběhu 25 let získaly nejvyšší ocenění na celostátních tuzemských i zahraničních soutěžích. Z více než 50 zlatem oceněných vzorků jsme vybrali pět, které jablko obohacují, vzájemně ladí a vytvářejí tak novou harmonii.
Tento limitovaný destilát je ve znamení zlata hned trojnásobně. Název hornické osady Radlík vznikl ze stejnojmenného zlatého dolu, v našem městě žil Edward Kelley, k jehož alchymistickému odkazu se hlásíme, a v destilátu je stopa našich zlatých medailí ve formě šupinek 23 karátového potravinářského zlata. Zlato zdobí i lahve a dárkovou krabici. Prodej plánujeme ke konci října na našem e-shopu.
Jakých konkrétních ocenění jste tedy od vzniku palírny dosáhli a jakou máte vizi o dalším směřování? Máte například v plánu expandovat na další trhy mimo ČR?
Za 25 let jsme získali na koštech a soutěžích destilátů velké množství cen. Vážíme si zejména mnoha vítězství na těch nejprestižnějších - Jelínkově vizovickém koštu a Flora košt Olomouc. Na San Francisco World Spirit Competition jsme získali 3 stříbrné medaile již v roce 2017. Na největší národní soutěži profesionálních destilátů Pálenka roku jsme loni získali Titul Palírna roku a naše vínovice z dubového sudu byla vyhlášena nejlepším českým destilátem. Poslední zprávu mám ze včerejška. Dostali jsme výsledky ze světové soutěže Spirits Selection by CMB 2023, která letos probíhala v italském Trevisu a hodnoceno bylo 23500 vzorků z 55 zemí. Získali jsme tam 3 zlaté a jednu Velkou zlatou medaili. Tyto úspěchy nám pomáhají v naší hlavní vizi – posouvat ovocné pálenky mezi nejprestižnější ušlechtilé destiláty a důstojně je prezentovat jako národní tradiční produkt.
Máte aktuálně v portfoliu nějaké další limitované edice vedle té výroční?
V nabídce máme aktuálně přes 20 druhů ovocných destilátů. Limitky jsou ty, pro něž v patřičné kvalitě seženeme jen omezené množství ovoce, jsou odrůdové nebo to je výjimečný ročník. Příkladem může být pálenka z ananasu, černého rybízu, manga, mirabelek i jeřabin.
Skutečné limitované edice v číslovaných lahvích připravujeme nepravidelně tehdy, když cítíme neopakovatelnost destilátu a její sběratelský potenciál. Příkladem je sedmiletá sudová vínovice Opus Magnum, která byla představena předloni, a ještě před zráním v dubu vítězila na mnoha soutěžích. Lahvovali jsme jen 100 lahví, které byly vyprodány během 6 hodin.
V loňském roce jsme představili projekt Art Edition, kolekci deseti destilátů, jejichž etikety inspirované příslušným destilátem byly vytvořeny významnými malíři a jsou ručně jimi i podepsané. Ideou bylo rozšířit výtvarná díla o další dimenzi chutí a vůní a zdůraznit autorský charakter destilátů. Kompletní set 10 lahví je již vyprodán, těch vzniklo pouze 150 kusů. Nicméně je ještě možné zakoupit samostatně lahve od některých z výtvarníků.
Co dělá vaše destiláty unikátními?
Unikátní destilát vzniká spojením všech kroků – od kvalitního ovoce, jeho zpracování, kvašení, destilace i zrání. O výsledku rozhoduje nejslabší článek řetězu. V rukodělném řemeslném lihovaru je výhodou, že všechno je pod přímou kontrolou a každý z malé party nadšenců cítí osobní odpovědnost za konečný výsledek.
Z technologie jsme nejvíc hrdí na originální destilační aparaturu vyrobenou dle vlastního návrhu. Umožňuje nám totiž vyrobit jemný destilát, a přitom zachovat maximum aroma ovoce. Je to tradiční dvoukotlová měděná aparatura s mnoha inovacemi. Jednou z nich je zakončení výstupu z druhého kotle rektifikačními patry, známými z jednokotlovek. Můžeme se tak přímo při destilaci rozhodnout, kolikrát chceme destilaci opakovat.
Jaká je vaše oblíbená část procesu výroby destilátů a proč?
Asi nejtajemnější částí výroby je proces kvašení. Tam spolupracujeme s nevypočitatelnými mikroorganizmy, především kvasinkami. Snažíme se je krotit řízeným kvašením s regulací teploty, úpravou pH i výběrem typů kvasinek. Přesto nás někdy umí překvapit. Naštěstí většinou příjemně.
Samozřejmě nejnapínavější je destilace, protože teprve při ní se vyloupne výsledek. S nadsázkou říkáme: Neumíme vyrobit ovoce – to jenom příroda, neumíme vyrobit alkohol – to jenom kvasinky, umíme destilovat – ale je to jen alchymie a umíme čekat - co s tím udělá čas. A hrozně nás to baví.
Má lokalita vaší palírny vliv na charakter a chuť vašich výrobků? Jaké druhy surovin preferujete pro výrobu svých produktů?
Snažíme se využívat lokálních zdrojů. Máme vlastní sad, z kterého děláme například destilát z černého rybízu nebo višňovici, v okolních kopcích sbíráme špendliky a mirabelky a lokální je i naše oblíbená jeřabinovice.
Nejtypičtější produkt našeho regionu je však jablkovice a naše verze Calvadosu uzrálá v dubovém sudu, získala i ocenění Regionální potravina. Pokud se však objeví možnost získat kvalitnější ovoce z Moravy nebo ze zahraničí, tak neváháme. Například hrušky odrůdy Williams se nejlépe osvědčily z italské Lombardie z oblasti Mantovy, která právem patří k nejvyhlášenějším lokalitám jejich pěstování.
Jak se vypořádáváte s případnými výzvami, jako jsou změny v počasí nebo dostupnost surovin?
S tím musíme počítat. Je třeba využít optimální rok, jak z hlediska úrody, tak i kvality ovoce. A mít dostatečnou zásobu pro nepříznivé období. Máme výhodu, že destiláty se nekazí, ale zrají k dokonalosti.
Jedním z trendů v oblasti výroby alkoholu jsou nealkoholické nebo nízkoalkoholické destiláty, snažíte se na tento nebo jiný aktuální trend v nápojové gastronomii reagovat?
Pokud takový trend existuje, moc mu nefandíme. Považuji to spíš za marketingový trik pro zviditelnění. Podporujeme samozřejmě trend pít méně, ale kvalitnější produkty. Před množstvím preferujeme pomalé vychutnávání, objevování harmonie chutí, porovnávání. Rádi říkáme: „Objevujte spirit – duši ovoce“.
Těší nás i trend využít ovocné destiláty při přípravě originálních míchaných nápojů ve špičkových barech. Koktejly mají samozřejmě nižší obsah alkoholu a jsou populární v letních měsících. Vyžadují však kvalitní pálenku, protože při naředění se projeví všechny vady.
Jiným trendem, s kterým teď experimentujeme, jsou blendy různých druhů ovocných destilátů. Zkoušíme, které k sobě pasují a vytvářejí novou harmonii. Letos tak vnikla trojice našich děvčat – Malvína (malina a víno), Andula (ananas a kdoule) a Wilma (Hruška Williams a malina). Jméno jim dalo samo ovoce, tvář na etiketě stvořila umělá inteligence a duši (spirit) jim vdechla palírna.
Další z perspektivních směrů je zrání ovocných destilátů v dubových sudech. To destilát zjemňuje a přidává mu další chuťové dimenze.
Myslíte si, že jsme jako národ hrdí na české destiláty?
Ovocné destiláty považujeme za vrchol destilatérského řemesla. V každém litru destilátu je 12 až 18 kg kvalitního ovoce a všechny pálenky vznikají bez přídavku potravinářského lihu, cukru i aromat. Moderní technologie v kombinaci s tradičními postupy pomáhá, aby ovocné destiláty byly zároveň jemné a plné chuti.
Ovocné pálenky považujeme národní poklad, ale mnoho lidí bylo od nich odrazeno buď nevyrovnanou kvalitou některých domácích produktů nebo naopak aromatizovanými náhražkami v průmyslových lihovinách. Svou špatnou zkušenost přenášejí na ovocné destiláty jako celek.
S nástupem řemeslných lihovarů se situace změnila a obliba těchto destilátů stoupá. Pozorujeme nárůst zájmu špičkových restaurací a barů. Naší ambicí je přispět k tomu, abychom na své národní destiláty mohli být stejně tak hrdí jako Skotové na whisky, Francouzi na koňak či calvados a Italové na grappu.
60 hodin v kuchyni
Nahlédnout pod ruce zkušeným kuchařům, naučit se nové techniky a receptury, pochopit organizaci provozu? To všechno můžete zažít ve cvičném provozu a kuchyni Ambiente – Prostoru UM, vybaveném nejmodernější gastronomickou technologií. Přihlásila jsem se na intenzivní kurz „60 hodin v kuchyni“, abych si všechno vyzkoušela.
Cretan Malia Park: Úzké uličky a minojská civilizace
Pohupující se palmy, indické fíkovníky a banánovníky tvoří součást exotické zahrady, která slouží jako silný referenční bod a dynamický architektonický prvek, který Cretan Malia Park oživuje. V tomto rozsáhlém útočišti, kde tradiční materiály a textury nabízejí nový pohled na krétský luxus, se harmonicky snoubí svěží venkovní svět s modernistickou stavbou hotelu.
Výpečky Terezy Beránkové - V jednoduchosti je krása
Gastronomie. Foodstyling. Porcelán. Tato tři slova s naprostou přesností vystihují um jediné osoby. V ateliéru na pražském Smíchově jsme navštívili výtvarnici Terezu Beránkovou.
Shiitake: houba z Marsu
Hranice mezi zdravím a udržitelností se začínají stírat. Co je tím myšleno? Společnost se stále více zajímá, odkud jídlo pochází, jak se vyrábí a jaký vliv má jeho produkce na životní prostředí. A z dobrého důvodu. Světová populace rychle roste. Základ stravy by tak měl tvořit výběr potravin, který je dostupný a výživný a zároveň respektuje celkové zdraví planety. Není tedy náhoda, že NASA zkoumá pěstování hub ve vesmíru. Právě houby lze totiž pěstovat rychle, nenáročně a udržitelně, ať už na Zemi, nebo v daleké galaxii. V neposlední řadě přispívají k rozkladu organické hmoty a recyklaci živin zpět do ekosystému. Pojďme se podívat na druhou, po žampionech nejvíce pěstovanou houbu na světě: shiitake.
Cože, ocet na baru?
Vždyť i při umývání povrchů to smrdí! Ale ve skutečnosti získávají nápoje založené na octu stále větší oblibu. Klíčovým argumentem je – možná překvapivě – chuť. Obyvatelům Česka se při slově ocet nejčastěji vybaví velmi silný a čpící kvasný lihový ocet, ideální na tlačenku či na nakládání hub. Ale ocet nabízí daleko širší možnost chuti. Řemeslně vyráběné octy chutnají komplexně a mnohdy dodají základu nápoje větší rafinovanost než citrusová šťáva.
Úroda podniků
Podzimní sklizeň provozů, které vznikly v průběhu léta, je skutečně bohatá. Jen skupina Ambiente otevřela tři nové podniky, nezahálí však ani ostatní. Přestože se náš výběr tentokrát zaměřuje na hlavní město, novinky najdeme i v regionech. Například v Hradci Králové otevřela restaurace 100letá, v Pardubicích Bistro Višňovka a v Novém Boru vznikla restaurace La Vita.
Petra Tajovský Pospěchová - Jídlo je naše každodennost
Ráda nosí krojované sukně, kosí trávu a pořádá sousedské slavnosti, ještě radši pak chodí po kopcích. V údolí zase naslouchá pamětníkům, se kterými putuje minulostí, aby cestou zmapovala kulinářské dědictví české krajiny. Novinářka Petra Tajovský Pospěchová vnímá jídlo pohledem sociologie – jako nedílnou součást folklóru, (národní) identity a všednosti, která svědčí o tom, co jíme a kým jsme. Co vypovídá její kniha Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska? Kdy se tradice stává tradicí a proč stojí za to tvořit menu v restauracích s ohledem na region?
Drinkologie: Dvojitý agent - Vesper
Stěží bychom našli člověka, který nezná vzrušující dobrodružství zřejmě nejslavnějšího agenta všech dob, jenž disponoval povolením zabíjet, ale zároveň měl i ve zvyku řádně popíjet. Vždyť to byl právě již první román britského spisovatele Iana Fleminga, v němž si hlavní postava objedná netradiční variaci na Martini, která hledá vhodné jméno. Jaké jsou tedy okolnosti vzniku bondovské klasiky? A proč tento drink hosté obvykle opomíjejí, přestože jeho sláva sahá až k nebesům?
Koktejly: Root-to-flower
Brčka vlastní výroby, minimalizace ledu, lokální a sezónní suroviny, využití veškerého potenciálu ovoce a zeleniny – a mohli bychom pokračovat. Baroví profesionálové by se měli vždy snažit najít způsoby, jak dosáhnout větší udržitelnosti, a tedy brát větší ohled na životní prostředí. Je však nutné připomenout, že zákazníci si koktejl vybírají především na základě chuti. Proto se určitému plýtvání nelze zcela vyhnout. Jak je ovšem v barmanské branži typické, jde nám i zde o nalezení rovnováhy. Rovnováhy mezi minimalizací plýtvání či úsporou energie a zážitkem, který chceme hostům prezentovat. Představujeme tak čtyři inspirace, čtyři individuální přístupy k udržitelnému koktejlu s důrazem na sezónnost.
Rozhovor: Monica Berg
Díky norským kořenům si Monica Berg vypěstovala vřelý vztah k přírodě a její štědrosti. Zážitky z dětství jako rybaření, houbaření nebo honitba pak formovaly Moničiny chuťové buňky a kreativitu. Není proto překvapením, že k nejvýraznějším rysům jejího barmanství patří používání čerstvých, sezónních a lokálních surovin. Jméno této podnikatelky – ověnčeno mnoha oceněními – je dnes na celosvětové nápojové scéně pojmem. V rozhovoru pro Barlife Monica otevřeně hovoří nejen o své podnikatelské filozofii.
Soutěžní kávy
Kávové soutěže slouží jako globální platforma pro sdílení nejnovějšího vývoje a výzkumu napříč celým řetězcem. Ať už se jedná o znovuobjevené, prastaré odrůdy kávovníku, experimentální metody zpracování, revoluční technologie pražení nebo pomůcky, které navždy změnily dynamiku přípravy kávy v kavárnách, všechny tyto inovace se sdílí na pódiích světových baristických šampionátů.
Ochutnali jsme za vás: Vaječňáky
Nejčastěji si je vychutnáváme napřímo chlazené, běžně se však také používají ve všech druzích míchaných nápojů, které vyžadují sladkou, krémovou či kořeněnou složku. V našem hodnocení jsme se tentokrát podívali na vaječné likéry a likéry s příměsí vajec zahraniční provenience.
Rumové destinace: Trinidad
Trinidad a Tobago je dvojostrov známý díky svým karnevalovým oslavám, bohaté historii a samozřejmě díky svému rumu. Zatímco Trinidad je průmyslovější a větší, Tobago nabízí klid a krásu. Z hlediska rumového průmyslu se budeme věnovat primárně Trinidadu, jehož rumy si získaly mezi sběrateli v posledních desetiletích kultovní status. Příčinou je především zaniklá palírna Caroni, ale o tom až později.
Program BCB: stále pestrý a současný
Od 9. do 11. října se barová komunita opět na tři dny sejde v německé metropoli. I letos přiláká Bar Convent Berlin návštěvníky významnými vystavovateli, pestrým vzdělávacím programem a samozřejmě barovými týmy a uznávanými barmany.
Tequila a mezcal v centru pozornosti na BCB 2023!
Bar Convent Berlin 2023 je za dveřmi – to znamená, že špička světové barové scény se opět sejde v Berlíně ve dnech od 9. do 11. října. Největší mezinárodní veletržní akce pro barový a nápojový průmysl jako obvykle láká návštěvníky pestrým programem, atraktivními produkty a účastí světově známých barových týmů.
Španělská šumivá vína nejsou jen cava
Pokud se řekne bublinky, vybaví se většině milovníků vín především Champagne a Prosecco, případně sekt. A také španělská cava. Produkce šumivých vín se ve Španělsku za poslední dvě dekády více než zdvojnásobila, takže rostla rychleji než celosvětový průměr i spotřeba. Nyní již výrazně přesahuje dva miliony hektolitrů ročně. Celosvětově se tak řadí na čtvrté místo za dominantní Itálii následovanou Francií a Německem. Vývoj se ve Španělsku ovšem nezakládá pouze na objemu – nabídka se velmi dynamicky transformovala a stále větší důraz Španělé kladou na kvalitu. A to jak u cavy, tak i dalších apelací a uskupení producentů šumivých vín.
Co s tím pivem, vy Češi, pořád máte?
Češi jsou hrdí na své pivo. Opravdu? Asi jak kdo. Oprávněně? Asi jak v čem. Pijeme pivo nejvíc na světě. Skutečně? Podle některých kritérií vůbec ne. Jsou Češi pivem zpití alkoholici? No, nezdá se. Evidentně se kolem fenoménu českého piva točí víc otázek než jen ta v titulku. Tak si na některé zkusme letmo odpovědět.
Dita Buchtová - Z lásky k doteku a přírodnímu materiálu
Dita Buchtová je studentkou pražské UMPRUM a mladou nadějí české designérské scény. Pod jejíma rukama vznikají zajímavé předměty s promyšleným konceptem. Zalíbení Dita našla zejména v práci se dřevem a v ručním soustružení.
Foodpairing: V letním sladění
Při přípravě koktejlů určených k párování s jídlem je nutné vzít v potaz hned několik faktorů, které ovlivňují výsledný dojem: množství alkoholu, kyselost, vnesení bylinných nebo květinových tónů do drinku či sladění s národní kuchyní. A mnohem víc! Vše má na úspěch výsledného párování významný vliv. Podívejme se tedy, jak se s touto nelehkou disciplínou popasoval náš barman s kuchařem v letně laděném tříchodovém menu.
Podniky: Celé spektrum chutí
Dal by si někdo toast? Pokud vaše odpověď na tuto nebo jinou pečivovitou otázku zní ano, čtěte dále. Tentokrát pro vás máme tip na pekařství, jež vyrostlo na Letné, ale také na koktejlový bar v Liberci. V úvodu ještě připomeneme, že Bjukitchen Báry Karpíškové už přivítalo první hosty stejně jako dejvické Zrno zrnko nebo liberecká restaurace Nakraji. Novinky hlásí také Ambiente, chystá se Štangl nebo Burger Servis. Seznam podniků, které stojí za návštěvu, se tak opět povážlivě rozšiřuje.
Koktejly: Oslnit chutí
Léto představuje dobu hojnosti a dostupnosti roztodivných chutí a vůní. Přesto (nebo právě proto) si můžeme dovolit v letních variacích koktejlů myslet i na zítřek, kdy výběr z čerstvých lokálních surovin značně prořídne. Čtyři varianty letních drinků, které připravili zkušení barmani, nabízí přesně takovou inspiraci: čerstvé suroviny nejlépe z květináče nebo ze zahrádky a důraz na udržitelnost. Řekněme si to na rovinu, tato idea přináší do mixologie nový rozměr smyslových vjemů při pití koktejlu. Díky přirozeným způsobům zachování surovin totiž můžeme objevovat další dimenze chutí, a nikdo z nás se u toho nenudí.
Pamatujete, co to byla ta hospoda?
Hospody hynou. Hasne hospodský halas, hloupě hlušený hanebnými hrátkami horšími hladových hubených huntovaných hord. Hoši, holky hořekují. Holé hroby hostinců hnijí. Hluché hlavy hlásají hotové hospodářské hrůzy. Hanba! Smutek. A teď jsem to zkazil.
„Art de vivre“: tam, kde umějí žít
Vášeň pro současné umění umocněná velkorysou francouzskou kuchyní. V srdci Provence servírují komplexní zážitek v intenzivním světle ikonických lamp Klieg a v obklopení nábytkem od Florence Knoll a uměleckými díly Isamu Noguchiho. Olivier a Patrizia Massartovi se stávají pány místa. Olivier se v této zemi narodil, Patrizia do ní přináší italský způsob života.
Třetí kávová vlna
Třetí kávová vlna s sebou přinesla zcela nový pohled na provoz kaváren i samotnou práci s kávou. Noblesní číšníky, stříbrné tácy a přepraženou italskou směs nahradili profesionální baristé, kteří dopodrobna znají původ, zpracování i jedinečný chuťový profil každé kávy v nabídce. Takovéto kavárny dnes najdete téměř po celém světě. Jen v Česku byste jich našli stovky, a to i na vesnicích nebo v menších městech, což z naší země tvoří unikát. Kavárny s pokročilejším přístupem ke kávě ale paradoxně donedávna zcela chyběly v producentských zemích. Ještě před pár lety se nám stávalo, že jedinou dobrou kávu jsme si při cestách za producenty vychutnali pouze při cuppingu přímo na farmách.
Ochutnali jsme za vás: Mandlové nápoje
Mandlové nápoje se staly jednou z vyhledávaných alternativ kravského mléka nejen mezi lidmi s laktózovou intolerancí nebo vegany, ale oblíbili si je všichni, kterým jednoduše lahodí charakteristická jemná chuť mandlí. Například v kávě. K hodnocení jsme proto přizvali baristu Zdeňka Smrčku z Respekt Coffee. Do rubriky jsme vybrali nápoje nepřislazované a s největším procentuálním zastoupením mandlí. Přinášíme subjektivní hodnocení této kategorie, ve které se nám sešly čtyři produkty z Itálie a dva z Německa.
Portoriko
Rumoví fanoušci Portoriko často opomíjejí. A to je veliká škoda! Jde dnes koneckonců o největšího producenta karibského rumu. Vznikají zde desítky milionů litrů lehkého bílého rumu, který se hodí především do koktejlů, místní rumy však umí nabídnout mnohem více. Pojďme se o tom společně přesvědčit.
Nestydatá hvězda - Porn Star Martini
Představte si, že máte koktejl, který je od počátku hit, zdánlivě instantní úspěch, jenž přivede davy. Co ale znamená, když máte v rukávu drink, který nejen že přiláká masy zvědavců, ale stane se skutečnou ikonou? Je to v současné době ještě možné, když se vše zdá být pouze twistem twistu jednoho klasického koktejlu? A co to vlastně vypovídá o koktejlové kultuře a všech kolem ní, když si pozornost stále žádá onen lascivní koktejl s odkazem na tematiku pro dospělé?
Rozhovor: William Pravda
Ve světě uznávaná barmanská osobnost s českými kořeny. Po mnohých zahraničních zkušenostech William Pravda působí v luxusním pětihvězdičkovém hotelu Capella v Bangkoku na pozici nápojového manažera a má na starost bary celého resortu. Má pověst lídra, který do světa barů a pohostinství vnáší inovace a kvalitu.
Kombu - divoká řasa
V tajemných hloubkách chladných moří severu se v proudech vlní až šest metrů dlouhá a houževnatá zelenina, kterou označují jako jídlo budoucnosti. Mořská řasa kombu, u nás též známá pod výrazem kelp, vykazuje velice specifickou chuť, kterou by bylo opravdu škoda opomenout.
Ginfest představil giny ze všech koutů světa
Zatímco druhá červnová sobota patřila svátku World Gin Day, ta třetí se nesla ve znamení Ginfestu. Sedmý ročník oslavy jalovcového destilátu se opět uskutečnil v galerii Villa Pellé a nabídl přes 150 ginů z celého světa, nepřeberné variace na Gin & Tonic, semináře i doprovodný program. A přestože počasí bylo toho dne poněkud jankovité, panovala na Ginfestu skvělá nálada.