Co s tím pivem, vy Češi, pořád máte?

Ladislav Jakl

Češi jsou hrdí na své pivo. Opravdu? Asi jak kdo. Oprávněně? Asi jak v čem. Pijeme pivo nejvíc na světě. Skutečně? Podle některých kritérií vůbec ne. Jsou Češi pivem zpití alkoholici? No, nezdá se.

Evidentně se kolem fenoménu českého piva točí víc otázek než jen ta v titulku. Tak si na některé zkusme letmo odpovědět. Ale pro jistotu se nejdříve vypořádejme s onou titulkovou.

Ta by totiž šla i zcela otočit: co vy, cizinci a turisté, máte pořád s tím českým pivem? To, že si sem na něj jezdíte, protože ho máme levnější a ve vyrovnanější kvalitě než vy u vás, z nás ještě nedělá národ samých pivních chasníků. A potkáte-li v centrech větších českých měst hlučící skupiny pivem rozjařených pořízků, budou to téměř určitě cizinci.

Ale dobrá, pojďme k otázce nejcitlivější. Jsou Češi ochlastové, když toho piva vypijí tolik? Je u nás alkoholismus (kvůli pivu) společenským problémem vážnějším než jinde? Čísla tomu zrovna nenasvědčují.

Podle posledních údajů vypijí nejvíce na jednoho obyvatele (v přepočtu na čistý líh) Bělorusové, Moldavci a Litevci. A to že jsou pivní velmoci? Je u nich pivo tím hlavním pachatelem zločinu jménem alkoholismus? Těžko. Skoro stejnou spotřebu lihu jako Češi mají Maďaři, Slováci a Portugalci. Nezdá se, že by u našich sousedů v tabulce bylo pivo tím hlavním faktorem. Ostatně třeba ve Francii mají spotřebu alkoholu jen asi o šest procent nižší než u nás. I tam je konzumace tažena evidentně jiným nápojem než pivem.

Ono to je i se slavnou českou rekordní pivní spotřebou trochu sporné. Ještě donedávna tvořilo více než polovinu v Česku vypitého piva pivo výčepní, tedy desítky, devítky. A i dnes tato piva zaujímají podstatnou část české pivní spotřeby. Takto slabá piva ve světě skoro neznají, jsou naší raritou, jak si ještě řekneme. Navíc se jich velká část vyrábí za pomoci dosti sporné metody HGB, tedy vlastně ředěním silných piv vodou. Srovnávat naši pivní spotřebu s cizinou je tedy tak trochu jako srovnávat množství vypitého vína s množstvím vypitého střiku. Tak už přestaňme kálet do vlastního hnízda a sebemrskačsky si nasazovat potupnou čepici národa pivních alkoholiků. Nemáme si se sousedy co vyčítat.

Takže s rýpavými abstinenty jsme se vypořádali a můžeme zpět k oné české hrdosti. Je k ní důvod? Je. Ale než se k němu prokoušeme, je přece jen nutná malá flagelantská zastávka.

Češi vědí, že jsou pivním národem, a vědí, že jsou za něj světem považováni. Odpovídá tomu ale úroveň české pivní kultury? Na to lze, žel, odpovědět spíše negativně. Pivní kulturou teď ale nemám na mysli úroveň pivního servisu v barech, hospodách, multitapech a restauracích, i když po této stránce bychom se třeba s Belgií mohli srovnávat jen těžko –⁠ srovnání by pro nás nedopadlo vůbec dobře. Mám teď na mysli spíše postavení piva v českém kulturním povědomí.

Známe ho? Umí běžný český pivař aspoň v jedné minutě říci, jak a z čeho se vlastně pivo dělá? Uměl by vyjmenovat aspoň deset ze zhruba stovky regulérně uznávaných pivních stylů? Ne. Ne, neuměl. Piva si dost nevážíme. Pro mnohé je to ten nejobyčejnější nápoj na uhašení žízně nebo na popití s kamarády, nápoj, o kterém není nutno mudrovat, kterého není nutno si extra cenit.

Přitom pivo je určitě výrobně nejsofistikovanějším nápojem a ve škále svých stylů umí uspokojit v jakékoli společnosti a společenské situaci. Nezaslouží si místo někde v rohu společenského vnímání, ale na pódiu, ke kterému se vzhlíží s úctou.

Ale dobrá. I na té české pivní samozřejmosti je cosi pozitivního. A tím je vědomí, že základní pivní spotřebitelský standard je u nás spolehlivě na daleko vyšší úrovni než v naprosté většině světa. A tahle samozřejmost vůbec není samozřejmá. Má své konkrétní historické a technologické kořeny, podložené poctivou prací i současné generace našich sládků a také úrovní českého pivovarnického školství a výzkumu.

A teď to historické okénko, bez opisování nějakých encyklopedií, beztak kopírujících jedna druhou. Až do poloviny 19. století se naše domácí pivní scéna příliš nelišila od té německé nebo rakouské. Ve městech se v každé ulici daly najít dva či tři pivovary s výstavem na úrovni dnešních restauračních mikropivovarů. V oblibě byla piva pšeničná a silné –⁠ pochopitelně svrchně kvašené –⁠ kousky, často kořenité. Od Poupětových reforem se stále více prosazovaly i pivovary manufakturní s výstavem na úrovni třeba dnešních Únětic nebo březnického Herolda. Rozdíly vůči blízkému zahraničí nebyly větší než například ty mezi jednotlivými německými oblastmi. Vynecháme-li některé „předskokany“, pak opravdovou revoluci přinesl až český ležák, spodně kvašený a rmutovaný dekokcí. Proč přinesl takovou revoluci?

Přišel ve správnou chvíli na správné místo. Nejdřív v tolik připomínaném roce 1842 v Plzni, vzápětí i všude jinde. Ležák se totiž potkal se zrovna nastartovanou průmyslovou revolucí a s prudkým rozvojem železnic. Umožňoval vyrábět pivo v do té doby nebývalých objemech, s nevídanou úrovní standardizace (což dalo vzniknout modernímu budování značek, na jejichž vlastnosti bylo spolehnutí), trvanlivostí a přijatelnou cenou. Díky moderní dopravě se nebývale rozšířila spádovost a tím pádem narostla i hustota konkurence. Dosavadní piva s kolísavou kvalitou, nízkou trvanlivostí a omezenou spádovostí kolem komína, ba i s vysokou cenou byla najednou na vyhynutí. Čechy byly na novou vlnu připraveny nejlépe –⁠ kapitálem, infrastrukturou i právním rámcem, a to nás postavilo do čela světového vývoje. Srovnatelné pivo bylo najednou k dostání v každé vsi.

Trochu se zapomíná i na již naznačené české specifikum: výčepní piva. S tím poprvé přišel rod Dimmerů. Právě díky nim se ve Smíchovském pivovaru začalo koncem 19. století vyrábět první výčepní pivo –⁠ proletářská desítka. Nový produkt sázel na cenu, na dělnicko-vlasteneckou kartu a také na senzoricky spolehlivé, levné a navíc dobově stylové, dnes bychom řekli „trendy“ vlastnosti.

A tak na začátku 20. století máme Čechy jako pivní pupek světa. Technologicky a marketingově na výši a kvalitou spolehlivá i cenově dostupně orientovaná produkce udělala z Čechů národ, který s pivem vstával a uléhal.

Ano, přišla horší léta. Devastace oboru za první světové války, regionalizace, znárodnění, další regionalizace, zanedbané investice, naprostá likvidace jiných pivních stylů. Ale i na nové časy byly Češi připraveni. Boom mikropivovarů, pivních stylů, nové pivní rozmanitosti –⁠ v tom všem držíme krok se zeměmi, které určují tón nastupující pivní doby. Ale my máme ještě něco víc. Nejen nejlepší ležák a nejvyšší úroveň běžných spotřebitelských piv. Můžeme se pochlubit českou hospodou, sociální institucí, která nemá ve světě obdobu. V jiné zemi není myslitelné, aby u jednoho stolu seděli a o běžných zbytečnostech spolu žvanili zedník, politik, zdravotní sestra, automechanik, manažer a známý hudebník.

Česká hospoda nyní sténá pod náporem regulací a špatného ekonomického počasí. Ale my jí nedáme zahynout. Protože... ano, protože Češi mají na co být hrdí, český pivní svět je unikát, který si zaslouží úctu, obdiv a péči.

Tak takhle to my Češi s tím pivem máme.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 110. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.


Španělská šumivá vína nejsou jen cava

Španělská šumivá vína nejsou jen cava

Pokud se řekne bublinky, vybaví se většině milovníků vín především Champagne a Prosecco, případně sekt. A také španělská cava. Produkce šumivých vín se ve Španělsku za poslední dvě dekády více než zdvojnásobila, takže rostla rychleji než celosvětový průměr i spotřeba. Nyní již výrazně přesahuje dva miliony hektolitrů ročně. Celosvětově se tak řadí na čtvrté místo za dominantní Itálii následovanou Francií a Německem. Vývoj se ve Španělsku ovšem nezakládá pouze na objemu –⁠ nabídka se velmi dynamicky transformovala a stále větší důraz Španělé kladou na kvalitu. A to jak u cavy, tak i dalších apelací a uskupení producentů šumivých vín.

Dita Buchtová - Z lásky k doteku a přírodnímu materiálu

Dita Buchtová - Z lásky k doteku a přírodnímu materiálu

Dita Buchtová je studentkou pražské UMPRUM a mladou nadějí české designérské scény. Pod jejíma rukama vznikají zajímavé předměty s promyšleným konceptem. Zalíbení Dita našla zejména v práci se dřevem a v ručním soustružení.

Foodpairing: V letním sladění

Foodpairing: V letním sladění

Při přípravě koktejlů určených k párování s jídlem je nutné vzít v potaz hned několik faktorů, které ovlivňují výsledný dojem: množství alkoholu, kyselost, vnesení bylinných nebo květinových tónů do drinku či sladění s národní kuchyní. A mnohem víc! Vše má na úspěch výsledného párování významný vliv. Podívejme se tedy, jak se s touto nelehkou disciplínou popasoval náš barman s kuchařem v letně laděném tříchodovém menu.

Podniky: Celé spektrum chutí

Podniky: Celé spektrum chutí

Dal by si někdo toast? Pokud vaše odpověď na tuto nebo jinou pečivovitou otázku zní ano, čtěte dále. Tentokrát pro vás máme tip na pekařství, jež vyrostlo na Letné, ale také na koktejlový bar v Liberci. V úvodu ještě připomeneme, že Bjukitchen Báry Karpíškové už přivítalo první hosty stejně jako dejvické Zrno zrnko nebo liberecká restaurace Nakraji. Novinky hlásí také Ambiente, chystá se Štangl nebo Burger Servis. Seznam podniků, které stojí za návštěvu, se tak opět povážlivě rozšiřuje.

Divočina uvnitř nás může zachránit svět

Divočina uvnitř nás může zachránit svět

Denisa Šimlová alias Divoženka v kuchyni učí lidi poznávat ryzí divokost – v přírodě i uvnitř sebe sama. Posledních pár let se věnuje kurzům a předává zkušenosti s fermentací, sběračstvím a hyperlokálností, kterou jí odkrývá život na statku uprostřed Kokořínska. Právě tam jsme si povídali o fermentačních technikách a mýtech, o léčivých dřevokazných houbách, kvašení ovoce naslano a odhodlání kráčet po vlastní trase.

Koktejly: Oslnit chutí

Koktejly: Oslnit chutí

Léto představuje dobu hojnosti a dostupnosti roztodivných chutí a vůní. Přesto (nebo právě proto) si můžeme dovolit v letních variacích koktejlů myslet i na zítřek, kdy výběr z čerstvých lokálních surovin značně prořídne. Čtyři varianty letních drinků, které připravili zkušení barmani, nabízí přesně takovou inspiraci: čerstvé suroviny nejlépe z květináče nebo ze zahrádky a důraz na udržitelnost. Řekněme si to na rovinu, tato idea přináší do mixologie nový rozměr smyslových vjemů při pití koktejlu. Díky přirozeným způsobům zachování surovin totiž můžeme objevovat další dimenze chutí, a nikdo z nás se u toho nenudí.

Pamatujete, co to byla ta hospoda?

Pamatujete, co to byla ta hospoda?

Hospody hynou. Hasne hospodský halas, hloupě hlušený hanebnými hrátkami horšími hladových hubených huntovaných hord. Hoši, holky hořekují. Holé hroby hostinců hnijí. Hluché hlavy hlásají hotové hospodářské hrůzy. Hanba! Smutek. A teď jsem to zkazil.

„Art de vivre“: tam, kde umějí žít

„Art de vivre“: tam, kde umějí žít

Vášeň pro současné umění umocněná velkorysou francouzskou kuchyní. V srdci Provence servírují komplexní zážitek v intenzivním světle ikonických lamp Klieg a v obklopení nábytkem od Florence Knoll a uměleckými díly Isamu Noguchiho. Olivier a Patrizia Massartovi se stávají pány místa. Olivier se v této zemi narodil, Patrizia do ní přináší italský způsob života.

Třetí kávová vlna

Třetí kávová vlna

Třetí kávová vlna s sebou přinesla zcela nový pohled na provoz kaváren i samotnou práci s kávou. Noblesní číšníky, stříbrné tácy a přepraženou italskou směs nahradili profesionální baristé, kteří dopodrobna znají původ, zpracování i jedinečný chuťový profil každé kávy v nabídce. Takovéto kavárny dnes najdete téměř po celém světě. Jen v Česku byste jich našli stovky, a to i na vesnicích nebo v menších městech, což z naší země tvoří unikát. Kavárny s pokročilejším přístupem ke kávě ale paradoxně donedávna zcela chyběly v producentských zemích. Ještě před pár lety se nám stávalo, že jedinou dobrou kávu jsme si při cestách za producenty vychutnali pouze při cuppingu přímo na farmách.

Ochutnali jsme za vás: Mandlové nápoje

Ochutnali jsme za vás: Mandlové nápoje

Mandlové nápoje se staly jednou z vyhledávaných alternativ kravského mléka nejen mezi lidmi s laktózovou intolerancí nebo vegany, ale oblíbili si je všichni, kterým jednoduše lahodí charakteristická jemná chuť mandlí. Například v kávě. K hodnocení jsme proto přizvali baristu Zdeňka Smrčku z Respekt Coffee. Do rubriky jsme vybrali nápoje nepřislazované a s největším procentuálním zastoupením mandlí. Přinášíme subjektivní hodnocení této kategorie, ve které se nám sešly čtyři produkty z Itálie a dva z Německa.

Portoriko

Portoriko

Rumoví fanoušci Portoriko často opomíjejí. A to je veliká škoda! Jde dnes koneckonců o největšího producenta karibského rumu. Vznikají zde desítky milionů litrů lehkého bílého rumu, který se hodí především do koktejlů, místní rumy však umí nabídnout mnohem více. Pojďme se o tom společně přesvědčit.

Nestydatá hvězda - Porn Star Martini

Nestydatá hvězda - Porn Star Martini

Představte si, že máte koktejl, který je od počátku hit, zdánlivě instantní úspěch, jenž přivede davy. Co ale znamená, když máte v rukávu drink, který nejen že přiláká masy zvědavců, ale stane se skutečnou ikonou? Je to v současné době ještě možné, když se vše zdá být pouze twistem twistu jednoho klasického koktejlu? A co to vlastně vypovídá o koktejlové kultuře a všech kolem ní, když si pozornost stále žádá onen lascivní koktejl s odkazem na tematiku pro dospělé?

Rozhovor: William Pravda

Rozhovor: William Pravda

Ve světě uznávaná barmanská osobnost s českými kořeny. Po mnohých zahraničních zkušenostech William Pravda působí v luxusním pětihvězdičkovém hotelu Capella v Bangkoku na pozici nápojového manažera a má na starost bary celého resortu. Má pověst lídra, který do světa barů a pohostinství vnáší inovace a kvalitu.

Kombu - divoká řasa

Kombu - divoká řasa

V tajemných hloubkách chladných moří severu se v proudech vlní až šest metrů dlouhá a houževnatá zelenina, kterou označují jako jídlo budoucnosti. Mořská řasa kombu, u nás též známá pod výrazem kelp, vykazuje velice specifickou chuť, kterou by bylo opravdu škoda opomenout.

Ginfest představil giny ze všech koutů světa

Ginfest představil giny ze všech koutů světa

Zatímco druhá červnová sobota patřila svátku World Gin Day, ta třetí se nesla ve znamení Ginfestu. Sedmý ročník oslavy jalovcového destilátu se opět uskutečnil v galerii Villa Pellé a nabídl přes 150 ginů z celého světa, nepřeberné variace na Gin & Tonic, semináře i doprovodný program. A přestože počasí bylo toho dne poněkud jankovité, panovala na Ginfestu skvělá nálada.

World Gin Day: Jak oslavit světový den ginu

World Gin Day: Jak oslavit světový den ginu

Podle "The Ultimate Guide to Gin" je gin jedním z nejvíce univerzálních a sofistikovaných nápojů současnosti. Hodí se do tradičních i experimentálních koktejlů a jeho klouzavý svátek připadá vždy na druhou červnovou sobotu. “World Gin Day” tak letos oslavujeme 10. června, kdy máme jedinečnou příležitost naskočit na ginovou vlnu, která vyvrcholí přesně za týden velkolepou oslavou tohoto oblíbeného destilátu ve Ville Pellé v Praze. Jak se gin vyrábí a jak si jej nelépe vychutnat?

Design jako souhra tradice a současnosti

Design jako souhra tradice a současnosti

Když se dvojice lékárníků s vášní pro víno, design, koně a autentické lokální zážitky rozhodla otevřít hotel, vzniklo duši uzdravující místo. „Každý den chodíme na vrchol věže, abychom viděli západ slunce a hovořili o našich zážitcích a místní historii,“ říká Ana. Vzhledem ke spletité minulosti, která dvojici přivedla k vlastnictví hotelu na tomto místě, tyto rozhovory trvají dlouho do noci.

Koktejly: Uvědoměle

Koktejly: Uvědoměle

V Inspiromatu vítáme jaro v souladu s přírodou. Udržitelnost se v barmanských kruzích skloňuje čím dál více a dalo by se říct, že kdo se nezapojí, uvízne v minulosti. Představujeme vám tedy čtyři receptury, kterými barmani aktivně usilují o zmenšení barového odpadu. Nic se však nemá přehánět. Jde nám tu především o nalezení rovnováhy mezi chutí, využitím plného potenciálu přísady a menším plýtváním. Mějme na paměti, že koktejly jsou požitkem. Jedním ze způsobů, jak se hýčkat. Co vám tedy takový drink přinese? Bohaté chuťové spektrum, čistší svědomí a, pokud pracujete pro bar, lepší zisky a vyšší marže. Takže nastupte. Kdo by nechtěl zachránit planetu po jednom chutném koktejlu bez viny?

Necháme mladé utéct ke sladkým břečkám?

Necháme mladé utéct ke sladkým břečkám?

To je pořád nějaká středověká veteš, rezavé haraburdí, vybájené letopočty. Marketing většiny průmyslových pivovarů, ale i mnoha mikropivovarů připomíná neudržované zaprášené muzeum. Proč tomu tak je?

Nikaragua - listopad 2022

Nikaragua - listopad 2022

Když se vám dostane takového pozvání jako nám z Premier Wines, jednoduše nemůžete odmítnout. Flor de Caña zůstává v obecném povědomí jako globální výrobce rumu. Méně z nás však asi ví, že jde o producenta s rodinnou tradicí a světového lídra v udržitelných výrobních postupech. V zemi nespočetných přírodních krás, avšak skromných poměrů, pečuje o rodiny svých zaměstnanců všemi možnými i nemožnými způsoby. Vyrážíme tedy do země zaslíbené sopkám, prémiovému rumu a dobrému jídlu. A také stále ještě komunistickému prezidentovi Danielu Ortegovi.

Německo není jen Riesling

Německo není jen Riesling

V německém Düsseldorfu se již tradičně pořádal ProWein, jeden z nejvýznamnějších vinařských veletrhů na světě. Přidružený výzkum odhalil, že obchodníci s vínem z ČR považují německá vína za jedna z aktuálně nejatraktivnějších pro náš trh, a ze statistik je zřejmé, že poslední roky import kvalitních vín z Německa do ČR rychle a utěšeně stoupá. Je tedy na místě si vinařské Německo alespoň ve zkratce přiblížit.

Vidět do talíře

Vidět do talíře

Svět potravin se zrychluje a hráči v potravinářském průmyslu, zejména restauratéři, maloobchodníci i výrobci, se musejí ujistit, že s dobou neztrácí kontakt. Zejména v těchto turbulentních časech je nutné změny sledovat a využít je jako nástroj pro svá lepší rozhodnutí v budoucnu. Jednu věc můžeme říci už teď: že potravinářství představuje spleť výzev a tendencí, které působí často protichůdně. Souvisí to se skutečností, že lidské bytosti jsou samy o sobě rozporuplná stvoření. Všichni chceme zachovat planetu pro budoucí generace, ale stejně důležité jsou pro nás chvíle okamžitého uspokojení vlastních potřeb, naše pohodlí a požitek z jídla.

Adrián Michalčík

Adrián Michalčík

Slovenský barman, který profesionálně vyrostl v Praze, v současnosti působí jako hlavní barman a manažer oceňovaného baru Pier 42 v norském Oslu. Adrián Michalčík získal titul nejlepšího barmana světa pro rok 2022. V globálním kole prestižní barmanské soutěže Diageo Reserve World Class vybojoval v Sydney první místo jako zástupce Norska.

Jak se připravit na letošní Rumfest

Jak se připravit na letošní Rumfest

Pražský Rumfest se již tradičně koná v hlavním městě České republiky, Praze, a láká milovníky rumu nejen z Česka a Slovenska, ale i z celého světa. Na tomto festivalu se setkávají znalci i začátečníci, kteří se chtějí naučit víc o tomto oblíbeném alkoholickém nápoji a ochutnat zajímavé rumy. Rád bych vám nabídl pár tipů, jak se na tuto akci co nejvíce připravit a užít si ji. 11. ročník nás čeká již 20. května.

Foodpairing: Souhra smyslů

Foodpairing: Souhra smyslů

Párování jídla a pití se stalo již tradičním způsobem, jak umocnit zážitek z obojího. Trochu komplikovanější situace pak nastává právě při práci s koktejly, jejichž chutě jsou složitější. Výsledný zážitek však může být zábavný, stejně jako v případě níže uvedených kombinací. Tříchodové menu kuchaře a barmanky se nese v jarním duchu. Koktejly přirozeně doplňují zvolené pokrmy, aniž by s nimi soupeřily. A tak to máme rádi.

Michal Ondráček - Designér s dosahem k architektuře

Michal Ondráček - Designér s dosahem k architektuře

Designér Michal Ondráček se pohybuje napříč grafikou, průmyslovým designem a architekturou. Právě o tom, jak důležité pro něj je smývat hranice mezi těmito obory a proč při navrhování výslovně dbá na koncepční myšlení, se dozvíte v článku.

Ochutnali jsme za vás: GIN & TONIC READY TO DRINK

Ochutnali jsme za vás: GIN & TONIC READY TO DRINK

Ready-to-drink koktejly se v posledních letech staly jedním z největších úspěchů nápojového průmyslu. Základní kámen byl položen před pandemií: tehdy mainstreamoví hráči, řemeslné značky, a dokonce i barmani vytvořili prémiové koktejly a uložili je do recyklovatelných plechovek. Pandemický tlakový hrnec pak katapultoval segment do rychloběhu. A protože Gin & Tonic bývá označován jako nejpopulárnější míchaný drink na světě, pojďme se podívat, co nám aktuálně trh nabízí.

Guyana

Guyana

Rum z Guyany má v rumové historii vskutku výjimečné místo. Rum demerara představoval více než dvě století klíčovou složku, v pravidelných dávkách jej dostávali námořníci britského královského námořnictva, a to až do roku 1970. V dnešní době patří guyanský rum k celé řadě rumových značek. Pro příklad uveďme Pusser’s, Lamb’s, Wood’s nebo Lemon Heart. Zcela jistě se tak jedná o jednu z nejdůležitějších rumových destinací vůbec.

Proslulý plukovník - Gin Rickey

Proslulý plukovník - Gin Rickey

Někteří se pro slávu narodili a někteří jí přinejmenším dosáhli, zatímco jiným přinese vskutku nemalé množství trpkosti. Zářným zástupcem posledního příkladu byl i tvůrce velice prostého, a přesto značně oblíbeného koktejlu, jenž se do obecného povědomí dostal na přelomu 19. a 20. století. Kde se ovšem vzala zdánlivě moderní kombinace ginu, limetky a sody, která v sobě nemá ani za mák cukru? A kdo za koktejl Gin Rickey vlastně loboval, když na počátku postrádal svou základní složku?

Tomáš Urban - Chleba je emocionální záležitost

Tomáš Urban - Chleba je emocionální záležitost

Dříve vařil, dneska peče. Někdy na ohni, jindy v konvektomatu – s respektem vůči mouce a kvasu, který je podle něj základem řemeslné pekařiny. Tomáš Urban došel ke gastronomii oklikou. Naučil se sebekritice a pokoře. K těm se přidala zvídavost a rutina. Nakonec se z amatéra vyklubal profesionál, který tvoří tým projektu Ze Mě a sdílí zkušenosti na kurzech pečení. Co všechno se dá zkoumat nad díží s těstem a jak se z kuchaře stane pekař?