Hotovo na dvě doby - Bronx koktejl
Březen 5, 2023

Fantazie nemá mezí, a tak není divu, že i v koktejlové kultuře najdeme paradox v tekuté podobě. Na jedné straně se totiž tento koktejl tváří jako blízký příbuzný slavnějších drinků, jakými jsou Manhattan nebo Martini, na té druhé ovšem analýza prozrazuje, že vzhledem k obsahu čerstvé citrusové šťávy spíš patří do kategorie sourů. Kdo, kde a kdy tento tolik oslavovaný a zároveň zatracovaný koktejl vytvořil? A opravdu nese název po jedné z newyorských čtvrtí, nebo je za tím něco víc?
Bronx je sladký, trpký, bylinný a dostatečně silný. Tento drink s potenciálem splnit téměř jakékoli přání patří k nejslavnějším koktejlům s pomerančovou šťávou. Zpravidla je popisován jako Perfect Martini s trochou pomerančového džusu a pár kapkami pomerančových bitters. Zařadit jej do jedné z koktejlových rodin je tedy o to náročnější, zvlášť proto, že množství použité pomerančové šťávy se v jednotlivých verzích tohoto koktejlu značně liší.

Mytologie
Za přelomový v historii koktejlu Bronx můžeme považovat rok 1934. Prohibice již pominula a Bronx znali téměř všude. Téhož roku to dotáhl v knize Burke’s Complete Cocktails and Drinking Recipes podle autora až na třetí příčku; zůstával v těsném závěsu za Martini a Manhattanem. Ve stejnou dobu se ovšem objevil ve výčtu časopisu Esquire mezi deseti nejhoršími koktejly předešlé dekády. V rámci vývoje samotného koktejlu je ovšem podstatnější, že se toho roku objevily i dvě rozdílné verze popisující jeho vznik. Magnus Bredenbek uvedl ve své knize What Shall We Drink, že tato receptura pochází z Filadelfie. Údajně ji tam již roku 1905 vymyslel newyorský restauratér Joseph S. Sormani, který měl svůj podnik v Bronxu. V opozici stojí příběh Alberta Stevense Crocketta, autora dějin newyorského hotelu Waldorf-Astoria: podle něj Bronx poprvé připravil jistý Johnnie Solon, jeden z velmi úspěšných barmanů éry před prohibicí. Crockett v knize poukazuje na skutečnost, že drink byl vytvořen již před rokem 1917, nepředkládá však pro své tvrzení žádné důkazy a čtenáři spíše dává možnost, aby se nechal unášet Solonovými vzpomínkami: „V té době jsme měli koktejl, který se jmenoval Duplex a byl o něj docela slušný zájem. Jednoho dne jsem jej akorát dělal pro zákazníka, když přišel Traverson, vrchní číšník z Empire Room, což byla tehdy ve Waldorfu hlavní jídelna. Duplex se skládal ze stejných dílů francouzského a italského vermutu, protřepaných s dvěma střiky pomerančových bitters a vymačkanou pomerančovou kůrou. Traverson řekl: ,Co kdybys vymyslel nový koktejl? Mám zákazníka, který říká, že to neumíš.‘
,Neumím?‘ ohradil jsem se. Dodělal jsem tedy Duplex, který jsem připravoval, a najednou mě to napadlo. Nalil jsem do míchací sklenice dva díly ginu Gordon’s. Pak jsem přidal pomerančovou šťávu, takže vznikla třetina pomerančové šťávy a dvě třetiny ginu. Poté jsem ještě přidal po kapce italského a francouzského vermutu a vše protřepal. Sám jsem výsledek neochutnal, ale nalil jsem drink do koktejlové sklenice, podal Traversonovi a řekl: ,Docela se vyznáš. Uvidíme, co řekneš na tohle.‘ Traverson ochutnal. Pak drink vypil celý.
‚Páni!‘ prohlásil. ,Ty máš opravdu něco nového! To bude velký hit. Udělej mi další a já ho odnesu tomu hostovi do jídelny. Vsadím se, že jich prodáš hodně. Máš dost pomerančů? Jestli ne, tak si raději vytvoř zásoby.‘ … A vskutku, poptávka po koktejlech z Bronxu začala ještě ten den. Zanedlouho jsme spotřebovali celou bednu pomerančů denně. A pak i několik beden denně.“ A kde se vzal název Bronx? I to dle Crockettova vyprávění Solon vysvětlil: „Ne, opravdu nedostal jméno podle čtvrti. Den nebo dva předtím jsem byl v zoologické zahradě v Bronxu a viděl jsem samozřejmě celou řadu tvorů, o nichž jsem ani nevěděl, že existují. Hosté měli ve zvyku si dát pár míchaných drinků a pak mi vyprávět o podivných zvířatech, která viděli. Když se mě proto po jednom takovém příběhu zeptal Traverson, jaký bude onen název daného drinku, pomyslel jsem na ta zvířata a řekl: ‚Pověz mu, že to je Bronx.‘"

Šance, že je tato historka pravdivá, jsou však pramalé. Nápojový historik David Wondrich sice odhaduje dobu vzniku koktejlu přibližně na rok 1900, ve svém oceňovaném titulu Imbibe! ovšem nabízí hned několik dalších adeptů, kteří by mohli být autory koktejlu, třebaže pro žádného z nich nemá jasné důkazy. Půjdeme-li ještě dál, narazíme na různé povídačky, že se Bronx objevil na některém z newyorských hotelových menu už před rokem 1899. Pokud se však budeme držet spojení názvu se zoologickou zahradou v Bronxu, pak můžeme s jistotou říct, že koktejl vznikl mezi lety 1899 a 1901. Zoologická zahrada v Bronxu byla totiž oficiálně otevřena 8. listopadu 1899, přičemž téhož roku měl do Waldorfu nastoupit i Johnnie Solon. Nejstarší písemnou zmínku o koktejlu Bronx najdeme v novinách The Virginia Enterprise z roku 1901 a vyplývá z ní, že tvůrcem oné unikátní kombinace měl být barman John „Curley“ O’Connor. V krátké reklamě v novinách se píše o tom, že na znamení blížící se návštěvy Carrie Nation z Kansasu byl kreativní výbor barmanské asociace pověřen vymyšlením tří nových koktejlů. Pomineme-li, že šlo spíše o sarkastickou poznámku namířenou proti zaryté odpůrkyni alkoholu než o skutečnou invenci na její počest, zůstane nám důležitý fakt, že noviny zmiňují členy daného výboru, jenž se skládal ze tří známých barmanů. Byli jimi „Frank Curtis z Gilsey House, autor Long Branch Punch, J. E. O’Connor z Waldorf-Astoria, jenž vymyslel Bronx Cocktail, a William Gilbert z hotelu Manhattan, který vytvořil Clover Club Mystery“. V tomto případě nás tedy zajímá John O’Connor, který začal v hotelu Waldorf pracovat už v roce 1893. V podniku zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1939. Přesto se tato varianta jeví jako velmi pravděpodobná. Až do roku 1901 nejsou o věhlasu O’Connora žádné záznamy, a tak stále mezi možnými kandidáty na tvůrce koktejlu setrvává i Johnnie Solon, který měl do hotelu Waldorf-Astoria nastoupit v roce 1899.
Svůj zápis do dějin barové kultury si v rámci odborné publikace vysloužil Bronx Cocktail poprvé v roce 1908, a to konkrétně v manuálu The World’s Drinks and How to Mix Them, který napsal William T. Boothby. V receptuře se stejným dílem dávkuje gin, sladký a suchý vermut a pojí se s nimi dva střiky pomerančových bitters a barová lžička pomerančové šťávy. Jako autor je zde označen jakýsi Billy Malloy z Pittsburghu. Ačkoli se v tomtéž roce objevila receptura s názvem Bronx ještě v dalších dvou publikacích, o Boothbyho prvenství nemůže být pochyb, neboť v těch ostatních chyběla tolik důležitá pomerančová šťáva.
Moderní variace
Pro svou popularitu bývá Bronx často označován jako „Cosmopolitan doby před prohibicí", což zároveň vysvětluje i jeho variabilitu; již od počátku vidíme v receptuře několik nejasností. Vždyť na jedné straně stojí právě předpis z Boothbyho manuálu, zatímco na straně druhé se poukazuje na tzv. autentickou variantu, která ctí vyprávění Johnnieho Solona a doporučuje dva díly ginu a jeden díl pomerančové šťávy, obohacené o střik sladkého a střik suchého vermutu. Budeme-li ovšem vycházet z historických souvislostí, kdy byl Bronx podle dobových zmínek popisován jako méně alkoholický koktejl, pak se zákonitě musíme přiklánět k první variantě. Důkaz podporující tuto verzi se skrývá v divadelní hře Papa, an Immorality in Three Acts z roku 1913, kde se objevila kritika koktejlu Bronx – postava použila přirovnání „slabý jako Bronx Cocktail“. Navzdory těmto důkazům je v současnosti za klasickou recepturu stále považována spíše druhá varianta s větší porcí ginu.
V moderních variacích lze najít jednoduché obměny pomeranče: se šťávou z červených pomerančů získáme Bloody Bronx, použitím mandarinkové šťávy zase vznikne Improved Bronx. Pokud mandarinkovou šťávu v koktejlu doplníme ještě o triple sec a grenadinu, výsledkem nám bude Luigi Bronx. Už ve 20. letech 20. století se velmi slavnou alternativou stal koktejl Orange Blossom, jenž se od Bronxu liší tím, že v něm chybí suchý vermut a pomerančové bitters. Na druhém konci spektra se nachází Peter Pan Cocktail, ve kterém se snoubí gin, pomerančová šťáva, suchý vermut a broskvové bitters. Za pozornost nicméně stojí twist Tristana Stephensona s názvem Giraffe: zde objevíte pomerančový led, který se pozvolna rozpouští v kombinaci 25 ml ginu, 50 ml sladkého vermutu, tří střiků pomerančových bitters a šplouchu sody.
Odraz v umění
V populární kultuře existuje hned několik odkazů na Bronx Cocktail. Patří k nim například stejnojmenný krátký černobílý hollywoodský snímek z roku 1912, který produkovala společnost Independent Moving Pictures. Zmínka ve Fitzgeraldově románu Velký Gatsby, kde se hovoří o pěti přepravkách plných pomerančů a citronů připravených pro víkendové večírky, může odkazovat na využití pomerančů právě k přípravě koktejlu Bronx. Ostatně ten si měl s chutí dopřávat Francis Scott Fitzgerald společně s kamarádem už v roce 1914 při návratu na Princeton po vánočních prázdninách.
Tu nejvýznamnější zmínku však najdeme opět v roce 1934, tentokrát v komedii The Thin Man, kde William Powell ztvárnil legendární postavu bývalého detektiva a nadšeného pijáka Nicka Charlese. Ten při jedné příležitosti vysvětluje skupině barmanů, že při šejkrování je vždy důležité mít správný rytmus. Podle jeho popisu se tedy Manhattan protřepává v rytmu foxtrotu a Bronx ve dvoučtvrtečním country rytmu tzv. two stepu, zatímco Martini potřebuje znít jako waltz. Těžko asi Nicku Charlesovi připomínat, že Martini a Manhattan patří do míchací sklenice, když v meziválečné době evokoval zvuk šejkru nezadržitelný tep pokroku. Vezmete-li tudíž šejkr do ruky, abyste si připravili Bronx Cocktail, pamatujte, že pro správnou chuť jej musíte zásadně protřepávat pouze na dvě doby.

BRONX PODLE GARYHO REGANA
60 ml ginu
7,5 ml suchého vermutu
7,5 ml sladkého vermutu
30 ml čerstvé pomerančové šťávy
1 střik pomerančových bitters
Všechny ingredience nadávkujeme do šejkru. I s ledem dobře protřepeme a scedíme do vychlazené koktejlové sklenice. Servírujeme bez ozdoby.
BRONX SOUR PODLE HEMINGWAY BARU
1 cl sweet vermouth
1 cl dry vermouth
3 cl fresh orange juice
Dash orange aged bitter
2 cl citronová stává
1 cl cukrový syrup
1 lžička sušeného bílku nebo čerstvého bílku
Bronx sour je kombinací dvou klasik. Bronx jako americká klasika z počátku 20. století a bílkový sour. Příprava drinku není náročná. Do šejkru nadávkujeme všechny složky a protřepeme bez ledu, aby se nám bílek propojil s cocktailem a vytvořil požadovanou strukturu drinku, tzv. dry shake. Následně do šejkru přidáme led a znovu protřepeme. Výsledný drink přelijeme a scedíme do coupete sklenice, ozdobíme třemi kapkami bitters a zastříkneme pomerančovou kůrou.
Rozhovor: Renato „Tato“ Giovannoni
Z Buenos Aires vytvořil globální barový fenomén. Renato „Tato“ Giovannoni je barman, podnikatel a vizionář, který vrátil Argentině její koktejlovou identitu a zároveň ji otevřel světu. Jeho Florería Atlántico patří k nejlepším barům planety, vlastní gin Príncipe de los Apóstoles spojuje tradici s inovací a nová destilerie v Mendoze ukazuje, že udržitelnost nemusí být jen prázdné slovo. Tato mluví o minulosti i budoucnosti argentinské mixologie s lehkostí člověka, který ví, že největší síla je v kombinaci kořenů, odvahy a schopnosti snít dál.
Koktejly: Vrstvy nostalgie
Nostalgický koktejl se neohlíží za minulostí jako za něčím, k čemu bychom se měli vracet. Vychází z klasických struktur, opírá se o rovnováhu a přesnost ověřených starých receptur, ale zároveň chápe, že dnešní barová řeč potřebuje jinou míru komfortu. Alkohol ustupuje, ale stále je součástí kompozice. Kyselina drží napětí, aniž se vnucuje. Sladkost je přesná a funkční. Vše je čistší, lehčí, současnější. Kde dříve nastupovaly likéry, dnes přichází cordia ly, redukce nebo fortifikovaná vína. Výsledná textura nevzniká náhodou, ale přesnou prací s ledem, technikou, teplotou či ředěním. Sklenice tu není proto, aby byla hezká, ale protože tvar určuje aroma i celkový prožitek. Vše má svůj důvod a své místo. Téma podzimního Inspiromatu nemá být o sentimentálním návratu, ale o přesném a uvědomělém přeložení osobní paměti do současné barové řeči. Čtyři námi vybraní barmani, kteří dostávají prostor na následujících stránkách, vycházejí z vlastního zážitku a nechávají ho znovu vzniknout jako nový originál s rodokmenem, který je cítit v každé vrstvě.
Koktejly: Jiskra agáve
Ať už jde o tequilu, mezcal, nebo méně známý cocuy, agávové destiláty mají jedno společné. Vyrábějí se z jediné rostliny, která potřebuje čas. Než je agáve připravená ke zpracování, roste i deset let. Sklízí se ručně a každá sklizeň je jedinečná, podobně jako ročník ve vinařství. Právě dlouhá doba zrání, terroir a způsob zpracování dávají těmto destilátům nezaměnitelný charakter. Není divu, že si získaly srdce barmanů po celém světě a čím dál častěji i těch českých. Čtyři z nich jsme oslovili s výzvou, aby vytvořili autorský koktejl s agávovým destilátem v hlavní roli. Výsledkem je čtveřice nápaditých drinků, které ukazují, že agáve není jen o limetce a soli. Je o příběhu, trpělivosti a odvaze hledat nové souvislosti.
Rumfest 2025: Praha na jeden den patřila Karibiku
V sobotu 25. května se pražský Vnitroblock proměnil v místo, které vonělo po cukrové třtině, rumu a Karibiku. Třináctý ročník Rumfestu, největšího rumového festivalu ve střední Evropě, přilákal rumové nadšence, zvědavce i úplné začátečníky.
Rumový business: Independent bottlers neboli nezávislí stáčitelé rumu
Nejlepší překlad pojmu independent bottlers do češtiny by patrně byl „nezávislí stáčitelé“, i když se v běžné mluvě používá spíše anglický termín, případně jeho zkratka „IBs“, kterou bych pro snazší orientaci používal i v následujícím článku. Alternativně by se dal použít i termín „nezávislí plniči nebo bottleři“, ale nezávislí stáčitelé se zdá jako vhodnější varianta. V každém případě je to trochu překladatelský oříšek.
Koktejly: Síla jednoduchosti
Skvělý drink nemusí být složitý. Zatímco barmani dnes experimentují s fermentacemi, fat-washingem nebo ultrazvukovou extrakcí, snadno se zapomíná na to podstatné – koktejl má především chutnat a být přístupný. Ti nejlepší na světě vědí, že sofistikovanost nespočívá ve složitosti, ale v precizním výběru surovin a dokonale vyvážené chuti. Tentokrát jsme oslovili čtyři zkušené barmany s jasným zadáním: vytvořit koktejl, který si každý zvládne připravit doma. Žádné klarifikace, žádné složité sirupy, žádné techniky vyžadující laboratorní vybavení. Jen skvělé ingredience a chytrá kombinace chutí. Výsledkem je inspirativní čtveřice drinků, které ukazují, že i doma můžete míchat jako profesionál. Ať už zvolíte osvěžující Collins, elegantní twist na Daiquiri, nebo jarní fizz, všechny mají jedno společné – důkaz, že jednoduchost a kvalita jdou ruku v ruce.
Drinkologie: Tři prázdné stránky - Fish House Punch
„Nikdo přesně neví, kde, kdy nebo kdo vynalezl punč,“ píše hned zpočátku své knihy Punch koktejlový historik David Wondrich. Nelze na nikoho jasně ukázat prstem, spíše můžeme historii jen skládat jako jednotlivé kousky mozaiky. Přesto nalezneme i takové zástupce této skupiny nápojů, u nichž můžeme být relativně konkrétní. Například se můžeme zatoulat do pánského klubu, kde ústředním tématem není politika ani jiné společenské či kulturní záležitosti, nýbrž rybaření a v prvé řadě hlavně pití punče. Kde se tedy vzal onen pravděpodobně nejslavnější punč všech dob? Z čeho se skládal a koho ohromil?
Koktejly: Vstupte do světa umami
Umami – pátá chuť, povyšující nejen pokrmy, ale i koktejly na zcela novou úroveň. Zkuste si vybavit ten bohatý, lahodný pocit, který se vám rozlije po jazyku, když ochutnáte dobře vyzrálý sýr nebo šťavnatý steak. A teď si představte, že tento pocit můžete zakusit i ve sklenici. Umami koktejly nejsou jen hrou s chutí – jsou o vytváření překvapivé a okouzlující hloubky a komplexity. A právě v této oblasti se rodí malá tajná zbraň moderní mixologie – umami přísady jako miso, houby či dokonce uzené maso se stávají hvězdami barmanského umění. Speciálně připravené bittery nebo umami ingredience aktivují naše glutamátové receptory, a vytvářejí tak vyváženější a uspokojivější chuťový zážitek. V čele této revoluce stojí inovativní výtvory předních barmanů, jako je Truffle Martini v newyorském baru Dante, které obsahuje vodku infuzovanou lanýži a omáčku z lanýžového oleje, nebo kouřový twist Shiitake Negroni z londýnského Tayēr + Elementary, který se nese v duchu shiitake-infuzovaného Campari. Zimní inspiromat vám představí čtyři barmany, čtyři drinky a jedno téma: umami koktejl.
Rumové destinace: Mauricius
Mauricius, oficiálně Mauricijská republika, je ostrovní stát v Indickém oceánu proslulý nejen svými nádhernými plážemi a bujnou vegetací, ale také výrobou kvalitního rumu. Ostrov se nachází asi 2 000 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Leží východně od Madagaskaru, je součástí souostroví Maskarény a má přibližně 1,2 mil. obyvatel.
Rozhovor: John Gakuru
John Gakuru je osobnost, která zanechala stopu na několika kontinentech. Ve světě lihovin jej považují za skutečnou autoritu. Jeho životní cesta je příběhem neúnavného průkopníka: začala v Keni, pokračovala v Anglii i přes Austrálii a nedávno ho zavedla až do Los Angeles. Od svých začátků jako manažer prestižního baru LAB v londýnském Soho, kde byl svědkem znovuzrození klasických koktejlů, až po roli globálního ambasadora brazilské značky Sagatiba Cachaça, se Johnovi podařilo z malých výrobců vytvořit celosvětově uznávané značky. Dnes je též spoluzakladatelem společnosti Coruscent Co., která se zaměřuje na zlepšování míst a produktů, s nimiž přichází do kontaktu. V našem rozhovoru s námi John sdílel své jedinečné zážitky, hluboké znalosti a vizi budoucnosti lihovarnictví, kterou sám pomáhá utvářet.
Koktejly: Kávová kolekce
Pro mnoho z nás představuje káva neodmyslitelnou součást našich každodenních rituálů. Ať už si tedy vychutnáváme ranní šálek, nebo relaxujeme s kávou po večeři, její chuť nás provází celým dnem. Kromě tradičního podávání však káva exceluje i v kreativních koktejlech. Přestože byla objevena před více než 900 lety v Etiopii, první skutečně proslulý kávový koktejl Irish Coffee vznikl podle známého příběhu až ve 40. letech v rukou Joea Sheridana, mladého kuchaře z irského pobřeží. Kombinace kávy a alkoholu nabízí nespočet variací. Whisky a rum se nejlépe pojí s tmavou kávou a silnými chutěmi, zatímco gin a tequila ladí s jemnějšími, květinovými tóny. Možností je tedy mnoho, ale při tvorbě kávového koktejlu je klíčové dodržovat jednu zásadní radu: nikdy nepoužívejte více alkoholu než kávy a držte se poměru jedna ku jedné. Žádná složka tak nepřebije tu druhou. Inspiraci nemusíte ani tentokrát hledat daleko – tři námi vybraní barmani a jeden barista se vám představí právě prostřednictvím svých originálních kávových výtvorů.
Drinkologie: Smrtící životabudič - Corpse Reviver #2
Představte si dobu, kdy neexistovaly žádné aspiriny, brufeny, vyprošťováky či jiné šumivé nápoje s extra obsahem vitamínu C. Lidé přirozeně hledali zaručený lék na kocovinu, zvlášť pokud předešlý večer vypili láhev šampaňského. Oněch kombinací, které měly přinášet jednoznačnou úlevu, byste našli celou řadu. Například Antifogmatic vás zbavil pomyslné mlhy předešlého dne, Eye-opener vám spolehlivě vyčistil zrak, Morning Glory zase proměnil zdánlivě nepříjemné ráno v radostnou událost. A právě vedle nich stojí celá kategorie nápojů, která dovede zažehnout jiskru dokonce v už vyhaslém těle.
Rumové destinace: Venezuela
Venezuela, celým názvem Bolívarovská republika Venezuela, se rozkládá na severním pobřeží Jižní Ameriky. Skládá se z pevniny a řady ostrovů v Karibském moři. Při své třetí cestě do Ameriky zde v roce 1498 přistál Kryštof Kolumbus, přesněji v deltě řeky Orinoko. V současnosti by mohla být turistickým rájem, ale zemi sužují významné ekonomické problémy. Naštěstí se zde i tak vyrábí výborný rum.
Koktejly: Na low-no scéně
Životní styl se v čase proměňuje stejně tak, jako se mění móda, technologie a společenské normy. Dnes k preferencím stále větší skupiny lidí patří zdravý způsob života, udržitelnost a minimalismus. Počet spotřebitelů, kteří abstinují nebo omezují konzumaci alkoholu, roste, mileniálové pijí méně než tzv. baby boomers nebo generace X. Tato skutečnost se samozřejmě promítá do koktejlových menu úspěšných barů a restaurací. Dnešní „low-no“ koktejly jsou vyráběny se stejnou péčí a pozorností jako jejich alkoholické protějšky. Už dávno nejde o přeslazené nápoje plné džusu a cukru! Existuje naštěstí mnoho možností, jak zaplnit mezeru, která zbyde, když se z rovnice odstraní alkohol. Navíc tyto nápoje plní v podniku důležitou roli. Snižují tzv. fear of missing out neboli strach, že vám něco uteče, a umožňují zákazníkům vynechat alkohol bez společenského tlaku. Pokud vám trend low & no dosud unikal, vězte, že toto je teprve začátek.
Rozhovor: Tural Hasanov
Charakterizuje ho neutuchající vášeň k nápojům. Jako nesmírně nadaný mixolog už vytvořil spousty vlastních koktejlů, v nichž rád objevuje stále nové chutě, a dává si záležet i na uměleckém vyznění svých výtvorů. Práce Turala Hasanova zavedla do prestižních podniků a hotelů na různých místech světa, například do nejvýše umístěné restaurace a baru na světě v dubajském Burdž Chalífa ve 124. patře, kde v podniku At.mosphere zastával pozici nápojového manažera. V našem rozhovoru se rozpovídal nejen o svých barmanských zkušenostech a autorských publikacích.
Drinkologie: Národní hrdina - Caipiriñha
Zdánlivě primitivní a zároveň smrtelně nebezpečný. Takový je národní koktejl Brazílie i jeho účinky, když si jej zamilujete až příliš. Stačí si jen vybavit tento osvěžující drink, v němž se pohybují temně vyhlížející kusy limetek, které sem tam vykouknou nad hladinu podobně jako místní krokodýli. Jaký je ovšem příběh známého brazilského klenotu? Jak se stal nedílnou součástí identity celého národa? A lze jej vůbec považovat za svébytný a dostatečně inovativní koktejl?
Jak se připravit na pražský Rumfest
Rumfest se již tradičně koná v hlavním městě České republiky, Praze, a láká milovníky rumu nejen z Česka a Slovenska, ale i z celého světa. Na tomto festivalu se setkávají znalci se začátečníky, kteří se o tomto oblíbeném alkoholickém nápoji chtějí dozvědět víc a touží ochutnat zajímavosti ze světa rumu. Rumfest v Praze oslaví 1. června své 12. výročí a já bych vám rád nabídl pár tipů, jak si tuto akci co nejvíce užít.
Rumové destinace: Dominikánská republika
Dominikánská republika se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola ve Velkých Antilách v Karibském moři. Ostrov Hispaniola byl prvním místem v Novém světě, kam dorazil Kryštof Kolumbus v roce 1492 během své první plavby. V současnosti se jedná o turistický ráj s bílými písečnými plážemi a křišťálově čistým mořem, ale také o významného producenta rumu.
Pivní koktejly
Ať už vám představa pivního koktejlu připadá vzrušující a geniální, nebo jste do rozjetého vlaku ještě úplně nenaskočili, nelze popřít, že se pivo zhruba v posledním desetiletí objevuje stále častěji v koktejlových menu trendy podniků. Zdaleka však nejde o revoluční nápad. Původní flips, tedy koktejly, které obsahují pivo jako jednu ze svých ingrediencí, se objevily už koncem 16. století a byly vyrobeny z piva, rumu, cukru a vajec. A podávaly se horké. Dnešní podoba pivního koktejlu však bývá sofistikovanější, a my vám na toto téma přinášíme čtyři lahodné inspirace. Vzájemné prolínání světa piva a světa lihovin je totiž momentálně na vzestupu.
Rozhovor: Holly Graham
Odhlédneme-li od jejích působivých ocenění a životopisu, je Holly Graham pověstná svou autenticitou, opravdovostí a smyslem pro humor. Její četné aktivity v barmanském prostředí nepřekvapivě přispěly k tomu, že byla nedávno odměněna 9. příčkou v žebříčku 100 nejvlivnějších osobností barového průmyslu roku 2023. V říjnu minulého roku se také stala majitelkou svého vlastního baru Tokyo Confidential, jehož mantrou jsou slova „pull up and fess up“, a s námi si povídala nejen o svých začátcích a dosavadní cestě asijskou barovou scénou.
Drinkologie: Buď sbohem - Last Word
Trochu kyselý. Trochu sladký. Trochu štiplavý. Zkrátka dokonale vyvážený. Přesně tak popsala proslulá newyorská barmanka Audrey Saunders tento dlouho zapomenutý řízný koktejl, jenž se stal počátkem nového tisíciletí jakýmsi tajným esem v rukávu barmanů. Chcete-li totiž svého hosta překvapit, zdánlivě neslučitelná kombinace ginu, maraschina, Chartreuse a čerstvé limetkové šťávy zaručuje úžasný výsledek, po jehož ochutnání ztratíte dech a pozbydete slov. Kde se ovšem tento koktejl vzal? A proč se nyní zdá, že mu v Česku odzvonilo a vrátí se mezi ony obskurní koktejly, jichž jsou některé barmanské knihy doslova plné?
Rumové destinace: Guadeloupe
Společně s Martinikem je Guadeloupe kolébkou francouzského stylu výroby rumu, který se označuje rhum agricole. Jde tedy o rum přímo z čerstvé šťávy z cukrové třtiny, nikoli z melasy. Tropické klima a vulkanická půda ostrova poskytují ideální podmínky pro pěstování cukrové třtiny. Stejně jako Martinik patří Guadeloupe k zámořským regionům a departementům Francie, je tedy také součástí EU a k přímé cestě sem postačí občanský průkaz.
Koktejly: Bez kompromisů
Udržitelnost není pouze celosvětový hit barů a barmanů, ale též velké téma průmyslových značek nápojů. Jejich propojením se nastavují nové standardy udržitelnosti, a to vede k zelenější budoucnosti pro kategorii lihovin. Pojem se navíc rozvinul do stále relativně nového konceptu „mindful drinking“, zhruba přeloženo jako uvědomělá konzumace alkoholu. Tedy abychom si byli vědomi toho, co pijeme, proč a v jakém množství. Udržitelné koktejly se více zakládají na rovnováze mezi nápojem a přírodou. I tentokrát tak přinášíme čtyři zdroje inspirace, jak v barovém provozu integrovat udržitelné postupy do každodenních operací a jak efektivněji nakládat se zbytky a využít plný potenciál přísady. A to bez kompromisu na poli kvality nebo chuti.
Rozhovor: Milan Petkovic
Na pozici hlavního manažera pohostinství u největší lodní flotily Carnival Cruise Line, jež sídlí na jihu Floridy, pomáhá Milan Petkovic každý rok přepravit miliony pasažérů v typicky americkém stylu. Carnival Cruise Line se proslavila výletními plavbami po celé oblasti Karibiku. V letošním roce rozšířila svou námořní flotilu o tři nové výletní lodě v italském stylu, v blízké budoucnosti plánuje veřejnosti představit další dvě. Milan je hrdý na to, že má společnost vůdčí roli v odvětví výletních lodí, které při přepravě zavádějí nový udržitelný přístup. Pojďme tedy nahlédnout do světa nejen rodinné zábavy a luxusu.
Drinkologie: Občerstvení národů - Soyer au Champagne
Zachránce hladových, inovátor, vizionář i mistr marketingu – takový byl francouzský šéfkuchař, který si předsevzal, že zlepší nejen stravovací návyky společnosti, ale přímo pozvedne možnosti gastronomického zážitku. Co ovšem o této osobnosti říká koktejl s jeho jménem? Kde se tento nápoj vzal? A opravdu za ním stojí renomovaný šéfkuchař, nebo se jedná o drink, který byl „pouze“ vytvořen na jeho počest?
Drinkologie: Dvojitý agent - Vesper
Stěží bychom našli člověka, který nezná vzrušující dobrodružství zřejmě nejslavnějšího agenta všech dob, jenž disponoval povolením zabíjet, ale zároveň měl i ve zvyku řádně popíjet. Vždyť to byl právě již první román britského spisovatele Iana Fleminga, v němž si hlavní postava objedná netradiční variaci na Martini, která hledá vhodné jméno. Jaké jsou tedy okolnosti vzniku bondovské klasiky? A proč tento drink hosté obvykle opomíjejí, přestože jeho sláva sahá až k nebesům?
Koktejly: Root-to-flower
Brčka vlastní výroby, minimalizace ledu, lokální a sezónní suroviny, využití veškerého potenciálu ovoce a zeleniny – a mohli bychom pokračovat. Baroví profesionálové by se měli vždy snažit najít způsoby, jak dosáhnout větší udržitelnosti, a tedy brát větší ohled na životní prostředí. Je však nutné připomenout, že zákazníci si koktejl vybírají především na základě chuti. Proto se určitému plýtvání nelze zcela vyhnout. Jak je ovšem v barmanské branži typické, jde nám i zde o nalezení rovnováhy. Rovnováhy mezi minimalizací plýtvání či úsporou energie a zážitkem, který chceme hostům prezentovat. Představujeme tak čtyři inspirace, čtyři individuální přístupy k udržitelnému koktejlu s důrazem na sezónnost.
Rozhovor: Monica Berg
Díky norským kořenům si Monica Berg vypěstovala vřelý vztah k přírodě a její štědrosti. Zážitky z dětství jako rybaření, houbaření nebo honitba pak formovaly Moničiny chuťové buňky a kreativitu. Není proto překvapením, že k nejvýraznějším rysům jejího barmanství patří používání čerstvých, sezónních a lokálních surovin. Jméno této podnikatelky – ověnčeno mnoha oceněními – je dnes na celosvětové nápojové scéně pojmem. V rozhovoru pro Barlife Monica otevřeně hovoří nejen o své podnikatelské filozofii.
Rumové destinace: Trinidad
Trinidad a Tobago je dvojostrov známý díky svým karnevalovým oslavám, bohaté historii a samozřejmě díky svému rumu. Zatímco Trinidad je průmyslovější a větší, Tobago nabízí klid a krásu. Z hlediska rumového průmyslu se budeme věnovat primárně Trinidadu, jehož rumy si získaly mezi sběrateli v posledních desetiletích kultovní status. Příčinou je především zaniklá palírna Caroni, ale o tom až později.
Koktejly: Oslnit chutí
Léto představuje dobu hojnosti a dostupnosti roztodivných chutí a vůní. Přesto (nebo právě proto) si můžeme dovolit v letních variacích koktejlů myslet i na zítřek, kdy výběr z čerstvých lokálních surovin značně prořídne. Čtyři varianty letních drinků, které připravili zkušení barmani, nabízí přesně takovou inspiraci: čerstvé suroviny nejlépe z květináče nebo ze zahrádky a důraz na udržitelnost. Řekněme si to na rovinu, tato idea přináší do mixologie nový rozměr smyslových vjemů při pití koktejlu. Díky přirozeným způsobům zachování surovin totiž můžeme objevovat další dimenze chutí, a nikdo z nás se u toho nenudí.