Dita Buchtová - Z lásky k doteku a přírodnímu materiálu

Klára Opatřilová

Dita Buchtová je studentkou pražské UMPRUM a mladou nadějí české designérské scény. Pod jejíma rukama vznikají zajímavé předměty s promyšleným konceptem. Zalíbení Dita našla zejména v práci se dřevem a v ručním soustružení.

V rubrice Designér dáváme prostor kreativním lidem, kteří vytvářejí unikátní kousky, jejichž funkce je promyšlená do posledního detailu. Předměty s přidanou hodnotou, které obohacují prostor kolem nás –⁠ ať už se jedná o objekty různých velikostí a záměrů jako například průmyslový design, který obohacuje veřejný prostor, nebo zdánlivě obyčejné věci denní potřeby, které dělají z našich obydlí domov. Mezi nadané lidi tohoto odvětví bezesporu patří i Dita Buchtová. Tato mladá umělkyně v rámci studia na UMPRUM experimentuje na hranici designu a užitého umění.

Na dotek

Mezi Ditinu dosavadní tvorbu patří drobné předměty – svícny, kuchyňské mlýnky nebo umělecký šperk. Ačkoliv se jedná o věci různých charakterů, spojuje je (mimo Ditin minimalistický rukopis) materiál, přístup a zpracování. Designérka ve své tvorbě klade mimořádný důraz na smysl, který při užívání těchto předmětů mnohdy opomíjíme: hmat. A tak řada kousků v jejím portfoliu připomíná stavebnici, a například svícny Mazlíci tak i fungují. Pro plnohodnotný zážitek z produktů designérky je tedy nezbytné si objekty řádně osahat. Ve většině případů se vám dostanou do ruky věci pravidelných tvarů z různých kusů dřevin.

Designérka řídí svou tvorbu podle materiálu a techniky zpracování, která ji v určitý moment zaujme. Tímto způsobem poslední rok propadla práci se dřevem a většinu času tak strávila za soustruhem. Ke dřevu má blízko i díky své rodině. Designérčin dědeček vyráběl dřevěné hračky, její otec zase pracuje ve firmě specializované na zakázkovou výrobu soustružených produktů. Nejdříve začaly Ditě pod rukama vznikat menší haptické předměty multifunkčního charakteru. Na základě nich si práci se dřevem osvojila. Na začátku tedy takto vznikla kolekce primitivních nástrojů, které mohou sloužit například jako balanční stavebnice pro děti.

Sběratelský kousek

Na základě školního zadání „šperk s přesahem do tradičního řemesla“ následně vznikl první výrazný předmět Ditiny tvorby – náhrdelník Hapkit. Ten dokonce zaujal i významnou sběratelku uměleckého šperku Marion Fulk; šperk si vyhlédla na výstavě studentských prací v Mnichově a dnes již obohacuje její sbírku. Jedná se o hravý náhrdelník spojený z několika drobných dřevěných předmětů. Barvy šperku dodává kombinace různých tropických dřevin, které si zachovávají přírodní podobu. Fialové objekty na náhrdelníku se mohou zdát barvené. Ve skutečnosti je to zcela přírodní podoba amarantového dřeva. „Amarantové dřevo je díky svému zbarvení obzvlášť specifické. Záleželo mi na tom, abych ponechala dřeviny v jejich původním zjevu,“ vysvětluje designérka. I když by se mohlo zdát, že šperk je věcí zejména estetickou, v tomto případě stojí za to zapojit i hmat. Odkazuje na něj i samotný název náhrdelníku.

Od módního doplňku se Dita přesunula ke zdobení interiéru: dalším produktem její tvorby jsou Mazlíci, minimalistické svícny, které fungují jako skládačka geometrických tvarů. Sám majitel si určí, zda dřevěné ovály a nerezové trubky, které slouží jako držáky na tenké svíčky, postaví samostatně či na sebe. Princip je zde podobný jako u Hapkitu – vybídnout uživatele, ať si předmět osahá. Nehledě na to, že jednotlivé kousky skládačky jsou na omak zvlášť příjemné. „Ovály jsem ručně soustružila a pečlivě opracovala tak, abych docílila dokonale hladkého povrchu,“ popisuje designérka.

Své období práce se dřevem završila Dita sérií kuchyňských mlýnků – Nemel a mel. Tato série tří elegantních předmětů ovládne každou tabuli. Mlýnky již svým tvarem a materiálem prozrazují, k čemu jsou určeny – na pepř, sůl a chilli. Mechanismy uvnitř mlýnků jsou opatřeny vysoce kvalitními porcelánovými kameny a lze u nich nastavit hrubost mletí.

Ukotvení kreativity

Dita v současnosti dokončuje bakalářské studium na pražské UMPRUM v oboru KOV (koncept, objekt, význam). Katedru vede významná česká designérka a šperkařka Eva Eisler, která se před několika lety zasloužila o jeho rozšíření z designu šperku na užité umění. Jak již sám název napovídá, studium tohoto oboru je zaměřeno na výrobu objektu, který vychází z promyšleného konceptu, a tím získává význam. Jak sama Dita popisuje, uchopení tohoto studijního oboru dává studentovi značnou svobodu v tom, co bude výstupem jeho práce, a tak samovolně vznikají předměty různého charakteru.

I díky tomu se Dita mohla po dlouhém období za soustruhem vrátit k tanci. Ten má ráda už od dětství, a na základě zadání semestrální práce – ukaž, co v tobě je – zpracovala video art, kde figuruje ona sama. V tomto výstupu Dita ztvárňuje svázanost, a to nejen tu, do které nás uvrhají vnější vlivy, ale i tu vnitřní, jež vychází z naší mysli. K jejich znázornění vytvořila tři typy obleků z různých materiálů. První stádium sklíčenosti je vyjádřeno oblekem z šustivé a nepružné látky. Druhou fázi zachycuje oblek z pružného tylu, který ji pustí trochu dále. A nakonec oblek z papíru, jehož křehkost jí umožňuje celostní svobodu. Dita sama přiznává, že mimo tvorbu „ze sebe“ by uvítali více příležitostí spolupracovat s jinými designéry. Zvláště po vydařené meziateliérové spolupráci s Barborou Kotěšovcovou, která studuje design oděvu pod vedením Liběny Rochové. Pro Báru Dita vytvořila „Moliérovy boty“, u kterých opět navázala na zkušenost se soustruhem a dřevem.

Momentálně se designérka soustředí na svou bakalářskou práci, v níž se snaží ztvárnit vnímání objektů ve vztahu k tělu a prostoru. „Vždycky mě zajímaly site-specific instalace, které podněcují člověka k pohybu,“ doplňuje Dita. A zároveň podotýká, že by se v i této rovině ráda zabývala hmatem, a to tím vnitřním. Ke ztvárnění této myšlenky už si nevybrala dřevo, ale v hledáčku má materiál o poznání měkčí – vlněnou plsť.

Tento článek v plné verzi najdete v BARLIFE 110. Jednotlivá vydání i předplatné magazínu objednáte zde.


BCB 2025: Rozhovor s Priyankou Blah, novou programovou ředitelkou

BCB 2025: Rozhovor s Priyankou Blah, novou programovou ředitelkou

Bar Convent Berlin má od letošního roku novou programovou ředitelku. Stala se jí Priyanka Blah, která dlouhodobě působí na mezinárodní barové scéně. V rozhovoru prozrazuje, co pro ni BCB znamená, jaká témata chce do programu přinést a proč považuje vzdělávání mladých barmanů za klíčové pro budoucnost oboru.

BCB 2025: Working Wednesday | Den nových příležitostí

BCB 2025: Working Wednesday | Den nových příležitostí

Bar Convent Berlin patří k nejvýznamnějším platformám barového a nápojového průmyslu. Každý rok nabízí prostor pro setkávání, sdílení zkušeností a určování trendů. V roce 2025 přichází s novinkou nazvanou Working Wednesday, která je věnována budoucnosti oboru, mladé generaci a novým obchodním příležitostem.

Foodpairing: Bez překladu

Foodpairing: Bez překladu

Párování jídla a koktejlu může působit jako hra, ale když se dělá poctivě, drží pohromadě. Ne kvůli pravidlům, ale protože všechno do sebe přirozeně zapadá. V El Caminu i v Pilotech se přemýšlí nad každým detailem, od výběru surovin až po to, jak se u stolu či u baru cítí host. Nejde o efekt, ale o pozornost, která je tichá a přesná. Pro tuto rubriku jsme opět oslovili kuchaře a barmana, aby společně vytvořili tříchodové menu napárované s koktejly. Tentokrát se potkaly dvě osobnosti, které svůj podnik nejen tvoří a kreativně vedou, ale celý ho drží v rukou. David Böhm, majitel El Camino Tapas Restaurant, který z větší části nastavuje kreativní směr kuchyně svého podniku, a Vojta Drahokoupil, spolumajitel a šéfbarman Café Bar Pilotů. Výsledkem je menu, které se nesnaží ohromit, ale drží jasný směr. Každý chod má svůj rytmus a každý drink ho sebevědomě nese dál. Prostě to funguje. A vy se o tom teď můžete přesvědčit sami.

Václav Lednický: Fairtrade káva dnes znamená nejen udržitelnost, ale i prémiovou kvalitu

Václav Lednický: Fairtrade káva dnes znamená nejen udržitelnost, ale i prémiovou kvalitu

Václav Lednický, který působí v kávové branži přes dvacet let a řídí české zastoupení Julius Meinl Coffee, měl možnost zúčastnit se v Hondurasu konference Fairtrade Coffee Forum a soutěže Golden Cup, zaměřené na ocenění nejlepších Fairtrade káv od malých producentů ze Střední Ameriky a Mexika. V rozhovoru popisuje své dojmy z degustací, organizace i kulturních zážitků.

Tiché volání o pomoc

Tiché volání o pomoc

V provozu nebývá čas si všimnout, že už je někomu těžko. Co pomáhá, když dojdou síly. Za úsměvem obsluhy, za dokonalým servisem a energií, která drží podnik v chodu do pozdních nočních hodin, se často skrývá únava, napětí i vnitřní prázdno. V gastronomii je běžné fungovat na hraně vlastních sil. S úsměvem zvládat dvanáctihodinové směny, střídat denní a noční režim, přepínat mezi tlakem, stresem a očekáváním bezchybného výkonu. Jen málokdy je prostor se zastavit. A když už to dál nejde, přichází vyčerpání, nespavost, úzkost. Nebo návyk. Alkohol, stimulanty, něco na uvolnění. Ne vždy jde hned o závislost, často je to jen tiché volání o pomoc.

BCB 2025: Tři dny, kdy se barová a nápojová scéna potká v Berlíně

BCB 2025: Tři dny, kdy se barová a nápojová scéna potká v Berlíně

Od 6. do 8. října se berlínské výstaviště opět promění v místo, kde se setká mezinárodní barová komunita. Bar Convent Berlin 2025 slibuje nové formáty, čerstvé podněty i prostor pro navazování kontaktů a potvrzuje tak svou pozici jedné z nejvýznamnějších událostí světového nápojového průmyslu.

Drahá? Káva nikdy nebyla levnější

Drahá? Káva nikdy nebyla levnější

Ceny arabiky se dostaly na nejvyšší úroveň v historii kávové burzy. V uplynulém roce se tato věta objevila snad ve všech kávových i nekávových médiích. Často se ve spojení se zdražováním kávy skloňují témata jako klimatické výkyvy v Brazílii, americká cla, nebezpečná situace v Rudém moři nebo evropská regulace proti odlesňování. Jenže – je káva skutečně drahá?

Ochutnali jsme za vás: Jednoodrůdové hroznové mošty

Ochutnali jsme za vás: Jednoodrůdové hroznové mošty

Hroznový mošt vzniká lisováním čerstvých vinných hroznů a podle české legislativy nesmí projít alkoholickým kvašením. Neobsahuje žádný přidaný cukr, konzervanty ani další aditiva. Je čistý, plný ovocné chuti a jemně pasterizovaný, aby vydržel déle, aniž by přišel o svůj přirozený projev. V tomto redakčním testu jsme se zaměřili na 100% bílé jednoodrůdové mošty z českých vinařství, nefiltrované, bez chemické stabilizace a s přirozeným sedimentem. Ochutnávali jsme je nevychlazené a po důkladném protřepání, jak doporučují samotní vinaři, aby vynikla jejich textura i charakter odrůdy. Vedle běžného popíjení nacházejí tyto mošty možná překvapivě své místo i v moderní mixologii. Díky své přirozené sladkosti a jemné textuře mošt v koktejlech bez problémů zastoupí cukrový sirup, aniž ubírá na chuti nebo čistotě výsledného drinku. Skvěle fungují v kombinaci s fermentovanými toniky, bylinnými cordialy nebo suchým vermutem. V rukou barmana tvoří nejen sladkou složku, ale přidávají i hloubku a šťavnatý akcent. Mošt navíc snadno proměníte v domácí shrub nebo vinný sirup a otevřete tak dveře k novým chuťovým variacím.

Barevný svět Gréty Kušnírové

Barevný svět Gréty Kušnírové

Nadějná mladá designérka se pomalu loučí s UMPRUM, kde uzavírá studium Ateliéru keramiky a porcelánu. Upozornila na sebe svou barevnou tvorbou i neotřelými tématy. Od rozpracované diplomové práce si za námi odskočila Gréta Kušnírová, milovnice Itálie a gastronomie.

Otto Vašák: Esencí každé restaurace je tým

Otto Vašák: Esencí každé restaurace je tým

V žilách mu koluje valašská krev, zatímco v hlavě má ucelenou představu o budoucnosti podniku Essens v Hlohovci u Břeclavi, kde šest let kormidluje na pozici šéfkuchaře. Lekci o disciplíně a cílevědomosti dostal mimo jiné v pražské La Degustation Bohême Bourgeoise, ta největší zkouška ho však potkala, když se rozhodl postoupit od vaření k lídrovství a potěžkat si zodpovědnost v restauraci, která dnes patří mezi špičku české gastronomie. S Ottou Vašákem jsme si otevřeně povídali o (ne)pochopení výrazu fine dining a přínosu průvodce Michelin Guide, o minimalismu, bláznovství a také o tom, že esencí není samotná vize chefa, ale jeho tým.

Vady vína od korku po myšinu

Vady vína od korku po myšinu

Víno je nádherný přírodní nápoj plný úžasných ovocných, květinových a jiných aromat, někdy přímočaře veselý a jindy vážně vrstevnatý a komplexní. A sem tam místo třešní nebo citrusů víno zavoní vlhkým kartonem, koňskou stájí, dlouho nevykydanou klecí s křečkem či oblíbeným lepidlem Kanagom. Některé lehce obskurní vůně a projevy, zvlášť ty lehce těkavé živočišné, mohou v menší koncentraci vlastně pomáhat dotvořit charakter specifického vína. Jiné, kdykoliv se objeví, znamenají nespornou vadu. Pojďme se na pár typických – a bohužel stále ne úplně výjimečných – projevů vad vína podívat trochu blíže.

Koktejly: Jiskra agáve

Koktejly: Jiskra agáve

Ať už jde o tequilu, mezcal, nebo méně známý cocuy, agávové destiláty mají jedno společné. Vyrábějí se z jediné rostliny, která potřebuje čas. Než je agáve připravená ke zpracování, roste i deset let. Sklízí se ručně a každá sklizeň je jedinečná, podobně jako ročník ve vinařství. Právě dlouhá doba zrání, terroir a způsob zpracování dávají těmto destilátům nezaměnitelný charakter. Není divu, že si získaly srdce barmanů po celém světě a čím dál častěji i těch českých. Čtyři z nich jsme oslovili s výzvou, aby vytvořili autorský koktejl s agávovým destilátem v hlavní roli. Výsledkem je čtveřice nápaditých drinků, které ukazují, že agáve není jen o limetce a soli. Je o příběhu, trpělivosti a odvaze hledat nové souvislosti.

Podnik: Všechny chutě světa

Podnik: Všechny chutě světa

Prázdniny v Římě? Letos můžete klidně zůstat v Česku, celá Itálie totiž přijela za vámi. Mezi novými podniky tentokrát převažují italské koncepty, které přicházející léto prosluní ještě o trochu víc. Neustává ani pekárenský boom, parta okolo Vnitroblocku otevřela v jeho sousedství pekárnu Skýva. Na Žižkově vznikl nový bar Twist a bez povšimnutí by nemělo zůstat ani legendární lahůdkářství Zlatý kříž, jež se v dubnu opět otevřelo.

Zuzana Benešová: Jídlo je nástroj k osvětě

Zuzana Benešová: Jídlo je nástroj k osvětě

Světem proletuje slovní spojení „regenerativní jídlo“. Jen málokdo mu dokonale rozumí, přesto naše společnost začíná vnímat, že půda je tím nejcennějším a zároveň i nejohroženějším zdrojem lidské obživy. Regenerativní zemědělství navrhuje řešení, jak obnovit bohatství pod našima nohama – a vypěstovat o něco zdravější budoucnost. Věří v to Zuzana Benešová, která vede projekt Živá půda a vyzývá ke spolupráci zemědělce i kuchaře. Jaké suroviny se málem vytrácejí z české kuchyně, jak spolu souvisí mikrobiom člověka a půdy a co zmůže gastronomie, když dojde na osvětu?

Nečekaná hloubka fazole tonka

Nečekaná hloubka fazole tonka

Nenápadná, vrásčitá a na první pohled možná nezajímavá – fazole tonka klame tělem. Jakmile ji však nastrouháte nebo rozemelete, uvolní se bohaté aroma, které připomíná vanilku, hořké mandle, skořici a karamel. Tento voňavý poklad pochází z Jižní Ameriky, a přestože není ještě v evropské gastronomii příliš známý, špičkoví kuchaři ho považují za vzácnou ingredienci, která dokáže dodat hloubku sladkým i slaným pokrmům. „Fazole tonka vnáší do dezertů jemnost vanilky, ale s kouřovějším a komplexnějším aroma. Používám ji místo vanilkového lusku, když chci vytvořit něco nečekaného a sofistikovaného, například v crème brûlée nebo čokoládové pěně,“ říká šéfkuchař David Muñoz, držitel tří michelinských hvězd.

Německá pivní invaze do Ameriky

Německá pivní invaze do Ameriky

Německo ekonomicky chřadne, Spojené státy se nadechují. Není pochyb, na které straně Atlantiku je síla a na které stagnace. Skoro to vypadá, že si Američané za chvíli celé Německo koupí. V jednom oboru to však neplatí. Ba dokonce to platí skoro obráceně. V pivu.

Káva: Regenerativní zemědělství

Káva: Regenerativní zemědělství

Kávový průmysl prochází dramatickými změnami. Ceny komoditní kávy arabika dosáhly na konci roku 2024 historických maxim a setrvávají na nich i v roce 2025. Důvodů je více – od extrémního sucha v Brazílii přes nejistotu ohledně cel a tarifů v USA až po zmatky spojené se zaváděním evropského nařízení o odlesňování (EUDR), jehož účinnost byla nakonec odložena na rok 2026.

Anna Štajglová: Vlněný Masopust

Anna Štajglová: Vlněný Masopust

Když se řekne masopust, snad každému se začnou sbíhat sliny. Představíme si zabijačku, hostinu, koblihy. Veselí, průvod maškar. Barevnost, radost. A přesně tuto náladu potřebovala designérka Anna Štajglová zachytit v názvu své autorské značky. Tak vznikl, prostě a jednoduše, Masopust.

Rumfest 2025: Praha na jeden den patřila Karibiku

Rumfest 2025: Praha na jeden den patřila Karibiku

V sobotu 25. května se pražský Vnitroblock proměnil v místo, které vonělo po cukrové třtině, rumu a Karibiku. Třináctý ročník Rumfestu, největšího rumového festivalu ve střední Evropě, přilákal rumové nadšence, zvědavce i úplné začátečníky.

Ochutnali jsme za vás: Nealkoholická šumivá vína

Ochutnali jsme za vás: Nealkoholická šumivá vína

Do jarního testu jsme vybrali aromatizované nápoje, jejichž základ tvoří víno z hroznů révy vinné české produkce, obohacené o další přírodní aromatické látky a antioxidanty, především třísloviny, silice či terpeny, zpravidla formou macerátu bylin za studena. Nejen že byliny zvyšují celkovou antioxidační kapacitu vína, ale představují též zajímavou přísadu při přípravě koktejlů a kulinářských výtvorů. Historie těchto nápojů původně především aperitivního či digestivního charakteru sahá až do dob starověkých civilizací, ovšem i dnes zůstávají stále vyhledávané pro svůj jedinečný chuťový profil a medicínské vlastnosti. Naši kategorii jsme rozšířili o český vermut, víno s bylinami a kořením podpořené destilátem. K našemu hodnocení jsme tentokrát přizvali someliéra Romana Novotného.

Rumový business: Independent bottlers neboli nezávislí stáčitelé rumu

Rumový business: Independent bottlers neboli nezávislí stáčitelé rumu

Nejlepší překlad pojmu independent bottlers do češtiny by patrně byl „nezávislí stáčitelé“, i když se v běžné mluvě používá spíše anglický termín, případně jeho zkratka „IBs“, kterou bych pro snazší orientaci používal i v následujícím článku. Alternativně by se dal použít i termín „nezávislí plniči nebo bottleři“, ale nezávislí stáčitelé se zdá jako vhodnější varianta. V každém případě je to trochu překladatelský oříšek.

Koktejly: Síla jednoduchosti

Koktejly: Síla jednoduchosti

Skvělý drink nemusí být složitý. Zatímco barmani dnes experimentují s fermentacemi, fat-washingem nebo ultrazvukovou extrakcí, snadno se zapomíná na to podstatné – koktejl má především chutnat a být přístupný. Ti nejlepší na světě vědí, že sofistikovanost nespočívá ve složitosti, ale v precizním výběru surovin a dokonale vyvážené chuti. Tentokrát jsme oslovili čtyři zkušené barmany s jasným zadáním: vytvořit koktejl, který si každý zvládne připravit doma. Žádné klarifikace, žádné složité sirupy, žádné techniky vyžadující laboratorní vybavení. Jen skvělé ingredience a chytrá kombinace chutí. Výsledkem je inspirativní čtveřice drinků, které ukazují, že i doma můžete míchat jako profesionál. Ať už zvolíte osvěžující Collins, elegantní twist na Daiquiri, nebo jarní fizz, všechny mají jedno společné – důkaz, že jednoduchost a kvalita jdou ruku v ruce.

Veronika Pikrtová: Láska jménem řemeslo

Veronika Pikrtová: Láska jménem řemeslo

Čiší z ní radost a dobrá nálada. O keramice hovoří s nadšením, raduje se z každé chvilky, kterou může strávit v ateliéru. Kudy vedla její cesta za hrnčířský kruh v Příbrami, jsme se ptali keramičky Veroniky Pikrtové.

Vocabolo Moscatelli: Mezi tichem a chutí

Vocabolo Moscatelli: Mezi tichem a chutí

V samotném srdci zelené Umbrie, mezi starobylými lesy a vinicemi stojí Vocabolo Moscatelli – boutique hotel, který vdechl nový život klášteru starému 800 let. Když Frederik Kubierschky a Catharina Lütjens objevili tuto opuštěnou stavbu, okamžitě v ní viděli příležitost. Chtěli vytvořit něco víc než jen hotel – prostor, kde se historie přirozeně propojí s moderním pohostinstvím a osobním přístupem k hostům.

Vinné mýty, předsudky a jak hudba činí víno lepším

Vinné mýty, předsudky a jak hudba činí víno lepším

Svět vína je plný úžasných příběhů nejen o vinařích a vinicích v proudu času. Celá řada z nich umí ještě vylepšit už tak skvělé víno ve vaší sklence. Zároveň je s vínem spojeno nemálo dlouhodobě přetrvávajících mýtů či předsudků. O některých – problematice alternativ ke korku, servisu červeného v „pokojové teplotě“, tmavé barvě prokazující kvalitu nebo třeba nápisu staré keře na vinětě – jsme na těchto stránkách psali, na další se podíváme teď. Přestože mohou působit nečekaně, stále jsou to naprosto běžně se vyskytující názory a pohledy.

Foodpairing: Pod hladinou

Foodpairing: Pod hladinou

Jak už víme, párování jídla a nápojů neznamená pouze kombinaci chutí. Je to hledání rovnováhy mezi aromatem, texturou a celkovým dojmem z pokrmu. Tentokrát jsme se ponořili pod hladinu a prozkoumali jsme možnosti propojení mořských ingrediencí s koktejly, které pracují s mineralitou, kyselostí i jemnou kouřovostí. Nešlo jen o sladění surovin – klíčovou roli hrály kontrast, aromatické složky a moment překvapení. Místo pouhého doplnění tu vznikl dialog, ve kterém se jídlo a nápoj vzájemně pozdvihují.

Novoroční nadělení

Novoroční nadělení

Od posledního čísla Barlifu se toho na české gastronomické scéně událo hodně. Vzniklo (a chystá se) tolik podniků, že dvoustrana na všechny novinky už nestačí. A přestože se první letošní výběr týká hlavně Prahy, nezapomínáme ani na ostatní místa republiky. S velkým očekáváním vyhlížíme otevření zážitkové restaurace Hale Apana v Hradci Králové nebo brněnského bistra La Špageta. Ale teď už k nejčerstvějším novinkám, které stojí za zmínku i za návštěvu.

Michaela Doležalová: Za světlem

Michaela Doležalová: Za světlem

Ve volném čase hraje ráda fotbal a chodí na čundry. Je veselá, bystrá a pohotová. O své práci by dokázala mluvit hodiny. Zapáleně, poutavě. Rychle. Má vizi a chuť věci posouvat kupředu. Za světlem. Michaela Doležalová a Studio Jasna.

Den na kávové farmě

Den na kávové farmě

Zastavit se a vychutnat si šálek své oblíbené kávy je pro mnohé z nás součástí každodenního rituálu. Běžný den na kávové farmě je ale pro většinu lidí na míle vzdálenou představou. Farmáři a jejich zaměstnanci v různých koutech světa vynakládají obrovské úsilí, aby káva dosáhla té nejvyšší kvality. Pojďme se podívat, jak vypadá jeden den na kávové farmě třemi různými způsoby – v Etiopii, Nikaragui a Brazílii. Každá farma, každý farmář a každý region mají svou specifickou dynamiku, výzvy i radosti. Tyto tři příběhy vám přiblíží život lidí, kteří stojí za vaší kávou.

Ivo Jedlička: S chutí do toho

Ivo Jedlička: S chutí do toho

Mladý výtvarník s otevřenou myslí a pusou od ucha k uchu, kterému je práce koníčkem. Odpočinout si od ní de facto vůbec nepotřebuje. Dělá věci tak, aby mu dávaly smysl. Iva Jedličku jsme zastihli v prázdninové náladě na cestě mezi Boloňou a Muranem. Mluvil o hudbě, designu, o své zálibě v gastronomii a o tom, jak je důležité nebát se zkoušet nové věci.