Piña Colada a její spletitý příběh

Koktejlový historik Jared Brown označil Piña Coladu za nejvlivnější koktejl všech dob. Za 70 let své existence se zvládla tato rumová klasika rozšířit ze svého rodiště v Portoriku do celého světa. Dnes zná kombinaci kokosu a ananasu téměř každý. Piña Colada během své historie zažila úspěchy i pády, ale v posledních letech začíná být barmany opět respektována a lze najít její nejrůznější variace.

AUTOREM RECEPTURY SE STÁVÁ...

Piña Colada je dnes jeden z nejznámějších a nejpopulárnějších koktejlů na světě. Tato kombinace rumu kokosu a ananasu, jejíž název doslova znamená přepasírovaný ananas,  má ale několik příběhových linií. Koktejl pochází z portorického San Juan z počátku druhé poloviny 20. století. Autorem receptury je nejčastěji uváděn Ramón “Monchito” Marrero, který poprvé smíchal rum, čerstvou ananasovou šťávu, smetanu a nově dostupné kokosové pyré v létě roku 1954 v Beachcomber baru patřící hotelu Caribe Hill. Jeho kolega Ricardo Garcia ovšem tvrdí, že to on sám byl první, kdo vymyslel tento koktejl. Samotný hotel ovšem autorství přiznává Marrerovi. Podle jiného barmana vznikla Piña Colada v roce 1963 v San Juanské restauraci Barrachina. Ale vzhledem k tomu, že v té době měl být tento drink již dávno na světě, je možné, že buď přišel barman s novou verzí, nebo mohl poprvé použít onen slavný název. Zmiňujeme-li název, na Kubě byl takto pojmenovaný koktejl zaznamenán už v roce 1922. Jednalo se však o Daiquiri s ananasovým džusem. Poslední portorická legenda praví, že rum s kokosem a ananasem podával pirátský kapitán Roberto Confresí své posádce na zvýšení morálky na přelomu 18. a 19. století. 

NÁRODNÍ DRINK PORTORIKA

Piña Colada se od svého vytvoření těšila velké popularitě. Byl to přesně ten drink, který zahraniční turisté toužili popíjet v bazénových barech a tak se brzy začala šířit i na další karibské ostrovy. Portoriko ji pak v roce 1978 prohlásilo za svůj národní drink. V 70. letech pronikla receptura i na území Spojených států amerických, kde způsobila senzaci. Začala se objevovat i v pop kultuře a v hudebním průmyslu. Píseň Escape (the Pina Colada song) od Ruperta Holmese slyšel snad úplně každý. Mixologické praktiky 70. a 80. let se však následně podepsaly i na tomto drinku a Piña Colada se stala synonymem džusového a vodového koktejlu neblahé kvality. Navíc podle Jeffa Beachbum Berryho, barmana a koktejlového historika, který v 90. letech přispěl ke vzkříšení Tiki barové kultury, na ledové tříšti tehdy dělaná Piña Colada způsobila v Americe Crushed Ice Age (doba ledové tříště) a drtivá většina koktejlů, včetně klasik jako je Sazerac či Whisky Sour, byly podávány na těchto malých kouscích zmrzlé vody.

Pohled na Piña Coladu se začal měnit až v posledních letech, kdy začali barmani tomuto drinku opět věnovat pozornost. Chuť kokosu a ananasu se stala kultovní záležitostí, a tak ji teď můžeme objevit v několika variacích. Mění se servis, ingredience i jejich poměry.  

Kreativita moderních mixologů dala za vznik Piña Coladě třeba na whisky či tequile. Vznikly svěží kombinace bez smetany či se šumivým vínem nebo aperitivní varianta na způsob Old Fashioned. Například brněnský bar Botanic nabízí v letním menu Piňa Fizz. „Nechtěli jsme dělat klasickou Piña Coladu, ale zároveň jsme ji chtěli v nabídce. Baví nás ananas a kokos, proto jsme se rozhodli udělat sirup a smíchat ho s rumem, limetkou a sodou. Smetanu jsme nahradili domácí šlehačkou, aby si drink zachoval svou svěžest“, popisuje barman Kamil Ezeš. 

PIŇA FIZZ

• Bílý rum Flor de Caña 4yo
• domácí sirup z ananasu a kokosové vody
• limetová šťáva
• soda
• šlehačka z agáve, santanu a ananasaové šťávy
• pražené kokosové plátky
• bambusový list

Kamil Ezeš, Botanic Bar Brno

Čím jiným tak zapít Mezinárodní den rumu, který spadá každý rok na 16. srpna, než jedním z klasických rumových koktejlů známém po celém světě.