Výlet za vůní Švýcarska

Komerční prezentace

12. listopad 2019

Málokterá destilerie na světě má tak zajímavou historii, výrobu i produkty, jako švýcarská společnost Fassbind. Už jen to její jméno…Psal se rok 1202, když se z Holandska do Švýcarska přestěhoval pan Vazpind a usadil se v Basileji. Změnil si jméno na Vasbinde, což znamená něco jako „vazač sudů“. V té době totiž bylo železo dost drahé, proto se místo kovových obručí poutaly jednotlivé dužiny sudu splétanými houžvemi. Čistě německé pojmenování brandu Fassbind pak vlastně znamená totéž… 

Tajemství rodinné tradice

Předkové rodiny Fassbind se zhruba v 18. století v obci Oberarth v kantonu Schwyz, který dal celému Švýcarsku jméno, začali věnovat šlechtění divokých třešní. Ovoce pak využívali k výrobě slavné švýcarské speciality – třešňové pálenky kirsch neboli kirschwasser. Jedinečná znalost lihovarnických procesů a rodinná tradice vedla v roce 1846 Gottfrieda Fassbinda lI. k založení společnosti Godefroi Fassbind, jeune, distillery de Kirschwasser. Pěstitelská tradice, zkušenosti v práci s destilační technikou i tajemství čistoty a plné přirozené chuti ovocných lihovin se od té doby dědily z generace na generaci s důrazem na nejvyšší standardy kvality.

Nejušlechtilejší suroviny

Čerstvé a plně zralé ovoce, které Fassbind používá k výrobě destilátů, patří k jedněm z nejušlechtilejších surovin ve světě lihovin. Od července do září putují do destilerie ihned po sklizni třešně, švestky, meruňky, mirabelky, jablka, hrušky, a dokonce i kdoule. Ovoce se třídí ručně, vybírány jsou jen ty nejlepší plně zralé plody bez listů a stonků, protože jakékoli znečištění může destilát znehodnotit. Po stanovení obsahu cukru se ovoce roztřídí do ocelových nádrží na kvašení a výsledný rmut se prostřednictvím nejmodernější technologie destiluje za rovnoměrného ohřevu parou v dávkách po 350 kilogramech. Ušlechtilé destiláty pak odpočívají v nádržích z nerezové oceli po dobu nejméně dvou let, aby se mohly tzv. usadit. 

Když čas hraje roli

Například destilát z nejkvalitnějších hrušek odrůdy Williams, tedy eau de vie, se po dvou letech zrání v nerezu může stočit do lahví jako křišťálově čisté ovocné brandy. Vznikne tak Fassbind Eau de Vie Williams, výjimečná pálenka s velice intenzivním hruškovým aroma a jemnou vyváženou chutí.

Jestliže je ale destilát převeden k dalšímu zrání na dobu 10 až 18 měsíců do dubových sudů a poté ještě zjemněn v dřevěných kádích přimícháním přírodních výtažků ze sušených hrušek Williams, výsledkem je věkově starší destilát s delikátně elegantní nasládlou chutí a s intenzivními tóny hrušek – Fassbind Vieille Poire Stařená hruška. V tu chvíli už není čirý – barvu a zároveň i intenzivnější chuťové tóny mu předal dubový sud.

Dědictví dřeva

Je však ještě další možnost… Novinková řada ovocných destilátů se totiž ukládá ke zrání do sudů vyrobených ze dřeva odpovídajícího ovocnému stromu, který dodá lihovině zvláštní dotek označovaný jako „l‘heritage de bois“ – dědictví dřeva.

V případě hruškovice z odrůdy Williams – Fassbind l‘heritage de Bois Poire Williams – pak destilát tedy zraje v sudech z hruškového dřeva. Po skončení zrání je lihovina stáčena do lahví v síle sudu tzv. cask strength. Přidáním několika kapek vody si pak znalec může vytvořit nápoj přesně na míru své chuti. Pravé ovocné řemeslně vyráběné lihoviny Fassbind jsou v tomto ohledu důkazem, že pálenky z ovoce nejsou jen čistý alkohol, ale zachovávají si v nejvyšší míře také chuť a vůni ovoce, z kterého jsou vyrobeny a také maximální autentičnost místa původu – Švýcarska.