Joshua Singh: U rumu obdivuji jeho různorodost

Soňa Hanušová

30. duben 2019

Joshua Sing je jedním ze spoluzakladatelů společnosti 1423, jež má na svědomí stejnojmenný rum. Název se odkazuje k číslu vzorku, který Joshua a jeho bratr nakonec zvolili, a vytvořili tak svůj první rum. Ve skutečnosti by číslo mělo být trochu jiné, ale jedno z čísel se jim vždy vykouřilo z paměti, až zůstalo právě jen 1423. Dnes mají na kontě mnohem více produktů, mezi nimi i velice oblíbený rumový adventní kalendář. Jaká byla ale cesta od „pouhé číslice“?

Pokolikáté jste Česku?

Nevím přesně, ale párkrát už jsem tu byl. S Českou republikou spolupracujeme přibližně pět let. Navíc mám Prahu opravdu rád. Místní architektura mi připomíná Dánsko. Také tu máte plno skvělých barů. Mým oblíbeným je samozřejmě Rum House v Žitné.

Jak vypadaly vaše začátky?

Všechno to začalo jako náhoda. Dřív jsem preferoval spíše whisky. Tu jsem miloval a v Dánsku jsem navštívil i spoustu whisky festivalů. A asi před jedenácti lety jsem s bratrem byl na jednom takovém festivalu. První stánek, ke kterému jsme přišli, patřil lokálnímu distributorovi, který se nás snažil přesvědčit, abychom u něj místo whisky ochutnali rum. Rozhodně jsme odmítli a šli dál. Po čase jsme se k němu ale zase vrátili a jelikož už jsme byli trochu připití, snáze nás přesvědčil. Už si přesně nepamatuji, co jsme přesně ochutnali, ale bylo to něco mezi 6 až 8 lety. Co si ale pamatuji, je mé překvapení. Do té doby jsem neměl ponětí o pestré nabídce rumů, znal jsem tak maximálně Bacardi a Captain Morgan.

Tím by to všechno nejspíš skončilo, kdyby mi bratr o dva dny později nevolal, že chce půjčit 2 000 euro. Když jsem se ho zeptal, na co je chce, odpověděl mi: „Uděláme si vlastní rum!“ Strávil ty dva dny zkoumáním možností a vyhledal si vše potřebné.  Řekl jsem mu, že do toho teda jdeme, a na to mi odvětil, že v tom případě musím zaplatit dvojnásobek, protože on je zrovna švorc.

Absolvovali jsme schůzky s distribuční společností, která nám nabídla přes dvacet různých vzorků rumů a na konci jsme si vybrali jeden, který jsme nalahvovali. Zpočátku to bylo jen pro naše známé, spíš taková sranda. Ale postupně jsme začali získávat nové a nové kontakty, až jsme se jednoho dne dostali ke značce Centenario, která hledala distributora pro Skandinávii. Tak jsme začali do kategorie rumu pronikat stále hlouběji. Takže z jednoho sudu rumu, který jsme udělali pro legraci, jsme vyrostli v seriózního výrobce a distributora.

S čím jste se zpočátku nejvíce potýkali?

Začínali jsme firmu rozjíždět jako volnočasovou aktivitu. Byli jsme dohromady tři a věnovali jsme se tomu po večerech a o víkendech. Nic velkého, takže největší potíž pro nás nejspíš bylo přeskočit z volnočasové zábavy do profesionální společnosti, v níž budeme figurovat na plný úvazek. Všichni jsme měli svou práci, která nám zajišťovala stálý příjem. A najednou jsme měli vykročit do neznáma. Ačkoli to bylo správné rozhodnutí, myslím, že bylo těžké pro každého z nás.

Kolik zaměstnanců teď máte?

Momentálně nás je ve firmě 16 na plný úvazek a dalších pět na částečný.

Promítla se vaše dřívější záliba ve whisky do chutě rumů, které produkujete?

Neřekl bych. Naše vlastní rumy mají velký chuťový záběr. V našem portfoliu najdete sladší rumy stejně jako ty sušší. Je pravda, že ty vám mohou trochu evokovat whisky, ale je to spíš proto, že jsme opravdu chtěli zachytit všechny možnosti, které chuť rumu nabízí.

Co vás na rumu zaujalo, že jste mu dal přednost před whisky?

Ta různorodost. Když si dáte whisky, poznáte, že jde o whisky. Je jedno, z jaké země pochází, zda je blended nebo single malt, jak dlouho zrála. Nechutnají stejně, ale mají podobné charakteristiky, díky kterým poznáte, že jde o whisky. U rumu nic takového neplatí. Je zde tolik zemí, stylů, tradic a pravidel, které se navzájem liší. Najdete jak velmi sladké rumy, které připomínají spíše likér, i suché a nakouřené rumy, které se podobají spíše whisky. Ta škála je velice široká. Ale to neznamená, že bych na whisky zanevřel úplně.

Jakou whisky máte nejraději?

Mám rád nakouřené Islay whisky.

A co rum?

Cokoli z Jamajky. Miluju jejich suché a silné rumy. 

Z vašich vlastních produktů je zřejmě nejznámější adventní rumový kalendář, tedy 24 Days of Rum. Jak vás napadlo jej vytvořit?

Ano, dá se říct, že je to jeden z našich největších úspěchů. Prodává se dokonce i v Kanadě a Austrálii, zároveň jednáme s distributory z Ameriky a Japonska. Takže ten nám dělá velkou radost.

Myšlenka byla celkem prostá. V Dánsku máme během adventu velkou spoustu kalendářů. Od klasických čokoládových přes pivní a vinné až po ty s kávou nebo kosmetikou. Adventní kalendář se dá udělat úplně ze všeho, a tak jsme si řekli, proč ne z rumu. Nejprve jsme udělali jen pár kusů pro dánský trh, vše jsme dělali ručně. A během dvou týdnů jsme měli vyprodáno. Další rok jsme jej už nabídli i do zahraničí a od té doby jeho popularita jen roste.

Na rumovém kalendáři mám také rád, s kolika výrobci přijdeme do kontaktu, jelikož každý rok plníme kalendář jinými rumy. A že o nich můžeme dát vědět i našim zákazníkům právě skrze náš kalendář. Mohou ochutnat různé a mnohdy pro ně i nové rumy, rozšířit si obzory.

Jaké máte plány do budoucna?

Akorát jsme uvedli náš Rammstein Rum, takže se teď nějakou dobu budeme věnovat jemu. A před Vánoci opět uvedeme naši další edici rumového kalendáře. A nejspíš se postupně postíme i do ginu.

Jak spolupráce s kapelou vznikla?

Máme v kanceláři několik fanoušků a říkali jsme si, že by to nebylo špatné udělat spolu s nimi rum. Připravili jsme proto prezentaci, spojili se s jejich manažerem a jim se to líbilo. Takhle jednoduché to bylo. 

Co si myslíte hlasech, které volají po lepší definici rumu a legislativnímu ustanovení?

Myslím si, že je to správně. Ovšem je třeba si také uvědomit, že rumy už mají legislativní opatření. Když přijedete na Jamajku, Kubu nebo Barbados zjistíte, že zde mají velmi striktní zákony definující, co je rum. A stejně tak Evropa nebo Amerika. A jediný problém je, že tyhle jednotlivé legislativy neuznávají jedna druhou. Takže je otázka, podle koho by se měla definice rumu sjednotit. To vůbec není jednoduché. Ale legislativní opatření existuje. Lepší řešení by bylo rozdělit rumy podle přidaného cukru a založit novou kategorii nazvanou „doslazený rum“. To by podle mě bylo mnohem ideálnější. Také by to pomohlo konzumentům se zorientovat v tom, co konzumují.

Jaké trendy v rumové kategorii spatřujete?

Prodeje rumů v Evropě neustále narůstají a celá kategorie se zvětšuje. Lidé zkouší nové, méně sladké rumy. Objevují i ty méně tradiční a silnější rumy například z Jamajky. Myslím, že rumu se bude do budoucna dobře dařit.

Jaký byl váš nejlepší rumový zážitek?

Ten nesouvisí s pitím rumu, ale s mojí prací. Díky ní mám možnost hodně cestovat a navštěvovat výrobce rumu přímo u nich v palírnách. Mluvit s nimi, koukat jim přes rameno, ochutnat destilát v syrovém stavu. To jsou skvělé zkušenosti.